Částice s hvězdičkou: Tvoří temnou hmotu hexakvark d-star?  
Pokud je usilovně hledanou částicí temné hmoty hexakvark d*(2380), který měl mít v době vzniku vesmíru tendence kondenzovat v podobě Bose-Einstenova kondenzátu, tak pro temnou hmotu nebudeme potřebovat žádnou novou či exotickou fyziku. Problém je v tom, že o těchto částicích nevíme téměř nic.

Jsme na stopě temné hmotě? Kredit: CC0 Public Domain.
Jsme na stopě temné hmotě? Kredit: CC0 Public Domain.

Hon na temnou hmotu pokračuje. A stále je vše při starém. Temná hmota stále tvoří velkou část vesmíru, stále není vidět a stále se projevuje jen prostřednictvím gravitace. Zřejmě ji tvoří nějaké částice, které, pokud víme, ani neabsorbují, ani neodrážejí, ani nevyzařují elektromagnetické záření.

Mikhail Bashkanov. Kredit: University of York.
Mikhail Bashkanov. Kredit: University of York.

 

Tentokrát se do hledáčku fyziků dostala pozoruhodná subatomární částice, která mohla sehrát hlavní roli ve vytvoření temné hmoty záhy po Velkém třesku. Fyzici Mikhail Bashkanov a Daniel Watts z britské University of York prosazují jako svého horkého kandidáta nedávno objevenou částici, hexakvark d* neboli „d-star“, což by česky mohlo být třeba „déčko s hvězdičkou“. Tento hexakvark přitom pochází ze skupiny lehkých kvarků.

 

Hexakvark déčko s hvězdičkou, jak jeho název napovídá, je tvořený šesti kvarky, které dohromady vytvářejí boson. Bashkanov s Wattsem jsou přesvědčeni, že ve velmi mladém vesmíru, tedy krátkou dobu po Velkém třesu, když vesmír rychle chladl z původních bláznivě extrémních teplot, tak se tyto hexakvarky spojovaly a vytvářely pro nás exotický stav hmoty, populární Bose-Einsteinův kondenzát.

Dibaryonový hexakvark. Kredit: Linfoxman / Wikimedia Commons.
Dibaryonový hexakvark. Kredit: Linfoxman / Wikimedia Commons.

 

Bashkanov a Watts ve své nové studii spočítali, že Bose-Einsteinovy kondenzáty hexakvarků d-star nebo též formálně hexakvarků d*(2380) mohly vzniknout ve velmi raném vesmíru, dostatečnou rychlostí a v dostatečném množství na to, aby z nich mohl být kandidát na temnou hmotu. Pro badatele je nadmíru vzrušující, že pokud mají pravdu, tak nebude nutné zavádět žádnou novou fyziku. Na druhou stranu, jak fyziky známe, jen jim trochu otrne, tak začnou být nešťastní, že žádná nová fyzika není v dohledu.

 

Podle autorů studie by dalším krokem v tomto směru mělo být vyjasnění interakcí mezi zmíněnými hexakvarky. Jde o to, kdy se hexakvarky mezi sebou navzájem přitahují, a kdy seteorií odpuzují. Teď badatelé připravují experimenty, v nichž vytvoří hexakvarky d-star uvnitř předpokládaného atomového jádra a budou sledovat, zda se jejich vlastnosti liší od hexakvarků pozorovaných ve volném prostoru.

 

Literatura

University of York 3. 3. 2020, Journal of Physics G Letters 47: 03LT01. 

https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1361-6471/ab67e8


Poznámka

K novému vysvětlení temné hmoty pomocí stabilního kondenzátu hexakvarků, které si vystačí se Standardním částicovým modelem a nepotřebuje se opírat o nějaké mysteriózní a dosud neobjevené částice, budeme mít snahu se zde brzo vrátit. Oslovili několik fyziků, zda by se k navržené teorii popisující možný stav kvarků vyjádřili. Možná se i mezi čtenáři najdou odborníci, kteří se k výpočtům interakcí uvedených v odkazu na pramen (viz Literatura) budou ochotni vyjádřit.

Datum: 05.03.2020
Tisk článku

Vesmír -
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 355 Kč
Vesmír

Související články:

Jak se vyznat v přehršli různých částic     Autor: Vladimír Wagner (31.08.2014)
Na Velkém hadronovém srážeči chytili pentakvarky     Autor: Stanislav Mihulka (14.07.2015)
Nejrychleji rotující kapalinou je kvark-gluonové plazma     Autor: Vladimír Wagner (24.08.2017)
Kvarkploze: Kvarky mohou vstupovat do explozivních fúzních reakcí!     Autor: Stanislav Mihulka (04.11.2017)
Bizarní částice pentakvark je podle nových pozorování jako molekula     Autor: Stanislav Mihulka (09.06.2019)



Diskuze:

díl druhý

Josef Řeřicha,2020-03-09 11:09:46

Máme ve vesmíru 100 miliard galaxií a v každé galaxii máme 100 miliard hvězd. Na každé hvězdě sedí Pozorovatel, který vidí ty všechny jiné-ostatní Pozorovatele (co sou na „horizontu“ ), že se od nich vzdalují oni céééčkem…takže vlastně každý z 100 x 100 miliard pozorovatelů vidí postupně každého jiného na „svém horizontu“ !!, jak se mu tam dilatuje čas , tedy "jim"( vidí to, anebo to dopočítává matematicky podle STR ?)…; takže vlastně dilatuje čas všem…protože se všichni vzdalují od všech tou cééé-rychlostí. Na každé Pozorovatelně, tj. na 100 x 100 miliardách pozorovatelnách běží čas (prýý...zřejmě) stejným tempem prááávě takový jaký ho máme na Zemi, ve vesmíru všude, ale každý tvrdí o těch druhých, že jim „tam“ běží dilatovaný čas…( všem běží dilatovaný a současně jim běží i ten „normální“ doma) všude je lokálně zakřivený čp tj. i čas ; a to ještě nemluvíme o tom, že v dějinách vesmíru v každém jeho „stop-čase“ může být jiné tempo plynutí času…kdo tvrdí že ne ?? a kdo že jo.. ?????? ..a kdo je tu chocholoušek ?

Odpovědět

A co v CERNu,

Pavel Nedbal,2020-03-05 16:27:40

už nějakou stabilní částici s jinak a v jiném množství kvarků (zde 6) poskládanými, než známé uud a udd, našli, milí rádcové, našli? Nenašli, nevytvořili. Nejsem natolik znalý problematiky, ale co jsem se kdy dočetl, tak to snad ani není, bohužel, podle stávajícího SM možné.
A pak ještě, a to jsem napsal mnohokrát, bez interakce, která odnese část energie částic, nemohou vznikat žádné shluky. Takže nějaká částice přiletí a zase odletí.

Odpovědět


Kvarky - princip vazeb

Vlastimil Libra,2020-03-05 23:49:47

Pokud se na kvarky podíváme čistě kombinatoricky, dají se teoreticky odhalit i kombinace kvarků, které není v současné době možné detekovat: https://youtu.be/NoY8RhypVVs

Odpovědět


Re: Kvarky - princip vazeb

Peter Somatz,2020-03-06 12:59:50

Pekna animacia. V akom softveri to bolo urobene?

Odpovědět


Re: Re: Kvarky - princip vazeb

Vlastimil Libra,2020-03-06 15:41:16

Animaci jsem si nechal dělat na:

https://www.animacka.cz

Byli super, ale bohužel nevím, co používají za software.

Odpovědět


Re: Kvarky - princip vazeb

Josef Řeřicha,2020-03-16 05:11:54

(citace) Pokud se na kvarky (moje vsuvka)a těch je pouze 6 druhů – říká se jim vůně (citace) podíváme čistě kombinatoricky, (moje reakce) a máte někde ukázku – příklad těch kombinací ? (citace) dají se teoreticky odhalit i kombinace kvarků, které není v současné době možné detekovat (moje reakce, otázka) a které to jsou které se dají odhalit teoreticky, ale nedají se v současné době detekovat ? Děkuji za zprávu-odpověď. Opravdu bude zajímat nejen mě.

Odpovědět


Re: A co v CERNu,

Roman Rodak,2020-03-06 10:36:48

V zdroji to najdete - The d*(2380) condensates are predicted to be stable for a multiplicity threshold ranging from 1000's to millions dependent on the detailed nature of the d*(2380)'s self-interaction.

Odpovědět

Peter Somatz,2020-03-05 12:22:16

Takze ziadna priama interakcia so sebou, svetlom, ani hmotou (silna, slaba, elektromagneticka). Alebo ak interaguje s hmotou, tak o mnoho radov slabsie, nez bezna hmota s hmotou. Takze jedina relevantna sila je gravitacna a hexakvark sa sprava tak trochu ako nejaky vzacny plyn, napr. He, ktory sa pohybuje velkou rychlostou, v roznych smeroch.
Bezna hmota, ked sa gravitacne pritiahne, tak ostane v kope - zrazi sa. Hexakvark cez "seba" preleti. A kedze struktura objektov vo vesmire je zlozita, tak vytvorit samostatny, gravitacne viazany objekt typu hexakvarkovej hviezdy je ovela tazsie, resp. trva to ovela dlhsie ako hmote. Niet potom divu, ze tak lahko nevytvara struktury na malej mierke, ale iba na ovela vacsej, typu cosmic web. Najblizsi rozumny objekt, ktory by zrejme hexakvarkova hmota mohla sama o sebe vytvorit je cierna diera - ale to je malo pravdepodobne. Skor, ak uz nejaka CD existuje, tak sa krmi okrem beznej hmoty a svetla aj hexakvarkami a rastie rychlejsie, nez by sa na prvy pohlad, podla okoliteho bezneho materialu mohlo zdat.

Odpovědět

Temna hmota ?

Rio Malaschitz,2020-03-05 09:40:41

Jediný dôvod na údajnú existenciu temnej hmoty je nesúlad s gravitačnými zákonmi podľa Newtona. Einstein nám ukázal, že žiadna gravitácia neexistuje ale hmota spôsobí skrivenie priestoru. Toto skrivenie priestoru sa prejavuje vo vesmíre zjednodušene podľa Newtonových zákonov. Tieto zákony spoľahlivo fungujú keď máme zopár veľmi hmotných entít - Slnko, Zem, Mesiac. Zrejme ale skrivenie priestoru je veľmi komplikované keď na seba vzájomne pôsobí 300 miliárd hviezd. Nahradenie týchto jednotlivých 300 miliárd hviezd jedným ťažiskom v strede galaxie je príliš veľkým zjednodušením.

Skôr mám dojem, že astronómovia v snahe získať rôzne dotácie sa ženú za temnou hmotou ako astrológovia za premenou ortute na zlato. Je to chiméra, ktorá dokáže získať peniaze pre výskum, zatiaľ čo opačný výzkum (nájdenie alternatívnych teórií) by žiadne peniaze nezískal.

Odpovědět


Re: Temna hmota ?

Vojtěch Kořín,2020-03-05 10:20:13

Lidičky, prosím ignorujte a nereagujte na Malachity, podle nichž "Einstein dokázal neexistenci gravitace"...

Odpovědět


Re: Re: Temna hmota ?

Monika Langmayerová,2020-03-05 10:37:19

Souhlas, ono už nemělo cenu reagovat na jeho příspěvky u článků v nichž se vyjadřoval k něčemu, čemu rozumí víc a jak vychovává své děti ve víře v Boha. Viz například jeho komentář zde: Richard Malaschitz,2015-07-06 18:28:32 "Základom katolíckeho vyznania viery je Biblia a apoštolská tradícia - osobná skúsenosť apoštolov s Ježišom, ktorá je odovzdávaná ďalej. Rozhodne to nie je skúsenosť z nejakých zázrakov. Viera, ktorá by bola založená na jasnom dôkaze predsa už nie je vierou ale podloženým faktom." Držet se faktů, není jeho silnou stránkou ani co se odkazu Einsteina týče.

Odpovědět


Re: Re: Re: Temna hmota ?

Veronika Rezekvítková,2020-03-06 23:32:37

Jen ho nechte, ať se bojí. Vzdělaní lidé mají přeci něco více, co jim umožňuje přemýšlet, hledat a ověřovat vysokou míru pravděpodobnosti jejich přesvědčení. Teorie jsou pak mnohem lépe ověřitelné a v mnoha případech přenositelné do praktického života. Rozčilovat se nad blázny v naší nepříjemně postfaktické době nemá smysl, přinášejme jim čím dál, tím více ověřitelných faktů a oni jednoho dne zalezou do děr. A až to tu jednou "prdne" během velkého krachu (chacha-chuchu), tak oni už dávno v té černé díře budou a my si mezi tím užijeme.
Pokud má smysl zabývat se během života hlouběji idioty, tudíž nechť nás sežvýkají a vyplivnou, dláždíc si šťávami a zbytky našich těl svou cestu do záhuby...

Odpovědět

Barva

Kerim Kavon,2020-03-05 06:58:35

Za jakých podmínek můžou tvořit částici kvarky stejné barvy?

M.

Odpovědět


Re: Barva

Veronika Rezekvítková,2020-03-06 23:04:29

Dest mikrosekund po Big Bangu během hadronizace, akorát si nikdo není jistý tím časovým údajem, poněvadž, existuje-li dilatace časoprostoru v závilostech, jak o ní hovoří jistá teorie, je tento údaj vztažný k tehdy aktuálnímu stavu oné hmotné prematerie. Pokud je matematika schopna popsat sama sebe v tomto okamžiku, tak na to přijdeme. Trpělivost!

Odpovědět


Re: Re: Barva

Josef Řeřicha,2020-03-09 08:57:28

Pojďme se my laikové konečně pobavit o čase…, (konzervativbní odborníci se o něm neradi baví) co to je, a jak to s ním je. Dilatace času na raketě ani na kvasaru (co letí skorocéčkem) není !, jak to naopak prýý pozorujeme, my-lidé ve své soustavě zvolené a pasované do klidu…. Ano, p o z o r u j e m e záření, které nám o dilataci donáší informace,..ale čím ?, jak ze záření poznáte dilataci ? Prý ve spektru, jistě. Ale cokdyž spektrum vyhodnocujeme špatně..a jeho posuny čar nerepresentují zrychlování objektů „v mé soustavě v klidu“, ale presentují pootáčení soustavy objektu, který se pohybuje tím skorocéčkem ?? ("na raketě" je stejné tempo plynutí času jako na Zemi), ale informace jsou "pootočené", kvasar je v pootočené soustavě než je naše...proto posun čar ve spektru. Cokdyž čas neběží stejným tempem od samého začátku – big-bangu? Cokdyž tempo plynutí času se od Třesku mění ? Zněna tempa plynutí by znamenala v duchu OTR jeho zakřivenost v historii( od dob "po Třesku" se tempo času mění ) , a v duchu STR ono pootáčení soustavy "xyzt" pozorovaného objektu, a tím dilatace. Dilatace času je tam kde je křivý čp. Když se na nás, na Zemi, dívá p.Kvasařan z jeho soustavy kvasaru, tak nás také vidí, že se od něj vzdalujeme skorocééčkem a tedy on tvrdí, že tu má být -podle něj- dilatace času, tedy skoro žádné tempo plynutí, čas tu skorostojí vůči jeho tempu… ( Kdo už konečně začne bádat nad časem pořádně…zda dokonce nemá tři dimenze ..!!! či jo, či ne a proč ne …atd. )

Odpovědět


Re: Barva

Radek Novák,2020-03-13 23:07:40

ZA ŽÁDNÝCH!
Tj (Standartní model) vždy musí částici tvořit buď 3 kvarky 3 barev (R+G+B) anebo 2 částice barva - antobarva, tj ve SM je to např. R+R-, nebo lépe chromaticky vyjádřeno
Red a Cyan, nebo-li Červená a její anti-protějšek Azurová. To znamená, že vždy je nutné buď ze 2, anebo ze 3 barev složit NEBAREVNOU, a to buď ČERNOU (kladně nabitá), BÍLOU (záporně nabitá) nebo ŠEDOU (neutrální).
Dosáhnout toho lze buď složením 3 barev ve "spektru" pootočených o 120°, anebo dvou barev pootočených o 180° (což je případ barva a antibarva, např. v mezonech). Krom toho jsou náznaky, že by se ve skutečnosti 2 stejnébarvy mohly ODPUZOVAT, tedy nejen netvořit vazby, ale vyhnout se takové kombinaci a naopak vyhledat opačný protipól.
Zde je docela dobře pochopitelný dokument, který jsem sice vytvořil jako doplněk jedné velice zajímavé alternativy ke Standartnímu modelu, ale vzhledem k tomu, že tato teorie je z hlediska chování a vztahů elementárnách částic v podstatě prozatím na 100 % identická se Standartním Modelem, je možné to použít i jako mentální nástroj k snadnějšímu pochopení chování barevého náboje. Jen bych rád doplnil, že zde jsou barvy jen imaginárním myšlenkovým konstruktem zavedeným kdysi dávno ve SM za účelem názornějšího pochopení kvantových nábojových vlastností částic podléhajících silné interakci. Prostě na rozdíl od Elekromagneticé inerakce (+ a -) silá interakce obsahuje 3 páry + a -, kde jsou + a - nestejných párů k sobě TÉMĚŘ (ale zdá se že nikoli zcela) netečné, a všímají si jen SVÝCH protipólů.
Zde link na ten zmiňovaný dokument:
https://drive.google.com/file/d/1YCXLtWlb7mSK5QL9AkbQiHdh9WC09OUS/view?usp=sharing

snad je ten nákres dost pochopitelný...

Odpovědět


Re: Re: Barva

Josef Řeřicha,2020-03-16 11:24:30

Budu s Vámi polemizovat. No bohužel je toho víc než se do této debaty vejde a tak jsem to vložil co web-stránky zde :
http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/j/j_182.pdf

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace