Co nám mohou prozradit koronavirové statistiky? (Aktualizováno)  
Zamyšlení nad tím, co lze vyčíst z posledních koronavirových statistik, ale také polemika s v poslední době se rozšiřujícími názory, podle kterých bylo zbytečné přijímat drastická opatření na omezení pandemie. V závěru pak vybídnutí k větší mediální edukaci týkající se praktického fungování firem v době, kdy epidemie začne odeznívat. Na konci článku budeme (v rámci možností) aktualizovat verze grafů porovnávajících vybrané ukazatele mezi zde sledovanými zeměmi.

Ještě před několika málo měsíci by nikoho nenapadlo, jak radikálně odlišně budou vypadat typické starosti dnes už většiny obyvatel této planety. Dokonce i pokud by ji ze vzdálené orbity pozorovali nějací skrytí mimozemšťané, museli by zjistit, že najednou je něco hodně jinak, a to i kdyby usuzovali podle čistě jen vizuálních dat. Razantně poklesla letecká i nákladní doprava, stejně tak jako provoz v mnoha obřích fabrikách, a skokem se snížila hustota lidí v dříve kypících ulicích světových megapolí. Chybí už jen, aby po ulicích začaly kráčet trojnohé květiny jako v románu Johna Wyndhama Den trifidů.

 

Je skoro k neuvěření, že tuto celoplanetárně pozorovatelnou proměnu způsobila entita až desetkrát menší, než je vlnová délka viditelného světla (proto není možné ji zobrazit optickým mikroskopem, ale elektronovým). Malý virus, který stejně jako všechny ostatní viry nemá svaly, oběhový ani nervový systém, trávicí soustavu ani vlastní metabolismus. Může se pohybovat jenom pasivním transportem, disponuje totiž jen minimální zásobou použitelné energie uložené v chemických vazbách svého obalu, a tou neplýtvá na aktivní pohyb - všechny lidmi vyrobené baterie časem ztrácí energii, ale on ze své skromné zásoby neztratí ani špetičku. Jeho vnitřní hodiny se zcela zastaví krátce po jeho zrození, v dokonalé hibernaci pak setrvá většinu doby své existence, a probouzí se až při kontaktu s vhodnou cílovou buňkou - tehdy totiž musí prokázat jedinou svou aktivní schopnost, kterou naopak musí ovládat naprosto dokonale, a to proniknout buněčnou stěnou. Zbytek už udělá buňka sama, včetně hektické replikace cizího vetřelce až do vlastního sebezničení, přičemž mnohdy k tomu důvěřivě použije i nářadí v podobě enzymů, které kromě svého vlastního kódu viry buňce podstrčí. Buňky mají na svědomí i mutace virů, ke kterým dochází v důsledku zřídkavých chyb vznikajících na buněčném montážním pásu, viry bez buňky mutovat neumí. Většina těchto výrobních překlepů vede k nefunkčním zmetkům, jednou za dlouhý čas ale vznikne model, který svými vlastnostmi výrazně předčí své předchůdce, a který způsobí epidemii. Za hlavní příčinu virových epidemií tedy vlastně můžeme označit to, že buňky při syntéze proteinů, ať už vlastních či virových, občas chybují. Na druhou stranu téže chybovosti vděčíme za to, že tady jakýkoliv komplexnější život vznikl, pokud by totiž buněčná výrobní mašinerie fungovala zcela bezchybně, dodnes by se zde na Zemi donekonečna replikovaly stále ty samé prvotní prabuňky. Chyba při syntéze virových proteinů stála i za vznikem původce současné pandemie, viru SARS-CoV-2.

 

Nejlepší obranou, kterou lidé mohou proti virovým epidemiím nasadit (samozřejmě kromě své imunity, což už je ale poslední obranná linie), je jejich intelekt umožňující jim na základě zkušeností z minulých epidemií i zkušeností z těch regionů, které byly epidemií zasaženy jako první, aplikovat účinná opatření na omezení jejího šíření. Přesněji řečeno – byla by to ta nejlepší obrana, pokud by byla maximálně využita. Praxe bohužel vypadá mnohdy zcela jinak. Poté, co SARS-CoV-2 narazil ve východní Asii na mantinely urychleně mu vymezené tamním obyvatelstvem, si vyhrnul rukávy, a rozhodl se dát Evropanům a Američanům lekci z šíření globální pandemie. Je nutné si přiznat, že v tomto předmětu obyvatelé Evropy i Ameriky beznadějně plavou.

 

Epidemie začala s největší pravděpodobností na některém ze smutně proslulých čínských mokrých trhů. Zcela určitě ne poprvé, a pokud Čína radikálně nepřehodnotí svůj dlouhodobě benevolentní postoj k otřesným hygienickým podmínkám, jaké tam panují, tak si můžeme být jisti tím, že to nebude ani naposled. Otázka samozřejmě je, jestli zbytek světa má vůbec nějaké páky na to, aby Čína takové přehodnocení provedla. Myslím si, že určité páky existují, vycházím přitom z jiné situace, která se také zdála být svého času beznadějná, ale změnila se. V sousední Indii existoval po dlouhé desítky let odporný zvyk mrzačení a oslepování dětí, a to proto, aby coby mrzáci a slepci vyžebraly více peněz. Tato kriminální praktika již v Indii ve značné míře vymizela, a to z naprosto pragmatického důvodu – vadilo to totiž turismu. Ukázalo se, že když to vadí turistům, začne to časem vadit i příslušným lokálním autoritám, které sice už dlouho předtím byly schopny proti těmto věcem účinně zakročit, pouze neměly žádnou motivaci to udělat.

 

Zbytek světa samozřejmě nijak nemůže Čínu přímo přinutit, aby s otřesnými podmínkami panujícími na jejich mokrých trzích skoncovala. Můžeme ale dávat najevo, co si o tom myslíme. Že hygienické podmínky, za kterých se tyto trhy provozují, odpovídají temnému středověku a nikoliv technologické velmoci, kterou Čína bezesporu je. Čína mohutně investuje do svého PR, a bezesporu se bude snažit nás různými metodami a úplatky přesvědčit, že oni za nic nemohou. Záleží jen na nás, jestli jim to budeme ochotni baštit. Pamatujme na to, až nám soukromé kapitálové skupiny a různé hradní kliky začnou zase podsouvat, jak bychom vůči těm úžasným Číňanům měli být vstřícní a hlavně jak bychom před nimi měli držet hubu, abychom si je nedejbože něčím nerozladili.

 

Na druhou stranu, ačkoliv je Čína bezesporu původcem současné epidemie, lhali bychom sami sobě, pokud bychom jí chtěli dávat vinu i za to, že epidemie původně lokalizovaná v regionu východní Asie přerostla v hrozivou globální pandemii. Na toto už musíme hledat viníky někde úplně jinde. Je nutné si přiznat, že Evropané i Američané se v tomto ohledu chovali velice zhůvěřile, podobně, jako by někdo z pohodlí svého gauče pozoroval požár u sousedů, aby po čase překvapeně zjistil, že hoří i za jeho zadkem, protože požár mezitím přeskočil i na jeho obydlí. Bylo dost nepochopitelné, že tuto chybu udělali Evropané, ovšem to, co už hlava nebere vůbec, je že tutéž chybu po Evropanech následně opakovali také Američané, kteří se mohli včas poučit. Při pročítání zpráv ze světa si tak lze připadat jako v zacykleném stroji času, kdy se znovu a znovu v dalších a dalších zemích opakují už notoricky známé etapy – od zlehčování epidemie a ubezpečování, že nebezpečí v dané zemi nehrozí, přes první potíže zdravotního systému zápolícího s nedostatkem základních ochranných prostředků, o jejichž dostatku předtím vlády ubezpečovaly své obyvatelstvo a na jejichž objednání bylo i více než dva měsíce času, a finálně v mnoha zemích s praktickým kolapsem zdravotního systému z přetížení, kdy pak mnoho pacientů umře jen proto, že na ně nezbyly plicní ventilátory (situace známá nejen z Itálie) nebo kteří v lepším případě dostali pilulku na spaní, aby neumírali za plného vědomí (Španělsko, https://echo24.cz/a/StfBz/nektere-pacienty-nad-75-let-uspime-a-nechame-zemrit-rika-slovenska-lekarka-v-madridu ).

 

 

Idiotparáda, aneb blbci všech zemí se spojují

Kapitolou samou pro sebe je pak chování politické reprezentace zemí zasažených epidemií. O politicích samozřejmě nikdy nemíváme vysoké mínění, takže bychom žádné zázraky neměli očekávat ani v této těžké době. Jedna věc je ale neočekávání zázraků, a úplně jiná věc je, když se ten který politik chová jako naprostý idiot, který svými veřejnými výroky výrazně přispívá ke zhoršení už tak hrozivé situace. Ukázkovými příklady jsou někteří italští politici – v době, kdy už Itálie měla stovky nakažených a rostl počet obětí, bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini na sociálních sítích vzkazoval, že není lepší místo k dovolené, než severní Itálie. Podobně se choval jeho kolega Nicola Zingaretti, který vybízel, aby lidé nijak neměnili své zvyklosti (https://archiv.ihned.cz/c1-66739650-proc-v-italii-na-koronavirus-umira-tolik-lidi-muze-za-to-zaspani-politiku-ale-i-smula ). Mimochodem, i čeští politici se vyjadřovali proti doporučením necestovat v inkriminované době do severní Itálie, modří už vědí. Bohorovných reakcí českých politiků byla v té době ale spousta, viz https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-koronavirus/635907/zrusena-dovolena-obavy-z-lyzi-v-italii-kdo-z-ceskych-politiku-meni-kvuli-koronaviru-plany.html .

 

Učebnicovým příkladem úřednické idiocie je chování tyrolských a rakouských úřadů při přístupu k epidemii šíříci se v lyžařském středisku Ischgl (https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ischgl-virus-vystreleny-z-praku/r~f67f786c6a9911ea9d74ac1f6b220ee8/ ). Už 5. března dostaly tyto úřady varování od islandských úřadů, že se v tomto středisku nakazilo 14 islandských lyžařů. To už bylo v době, kdy o rychle se rozjíždějící epidemii v sousední severní Itálii nebylo nejmenších pochyb. Dva dny nato byl barmanovi tamního střediska testem potvrzen koronavirus. Přesto rakouské úřady daly oblast Ischglu do karantény až 13. března. I poté se zde ale lyžovalo, a sjezdovky a hotely byly uzavřeny až 16. března. Důsledkem této liknavosti v (ne)provádění protiopatření, která byla motivována upřednostňováním zisků z turistů před ochranou jejich zdraví, jsou stovky až tisíce nakažených, kteří pak dále předávali nákazu ve svých domovských zemích (https://www.info.cz/svet/na-rakousko-se-chysta-kvuli-koronaviru-prvni-hromadna-zaloba-44697.html ).

 

Dalším podobným případem je britský premiér Boris Johnson, jehož plán na to „nechat epidemii projít populací“, od kterého nakonec ucuknul, se významně podepsal na jejím současném průběhu v Británii včetně hrozivě rostoucího počtu tamních koronavirových obětí. S tímto plánem se v Británii naprosto vážně počítalo dokonce ještě v době, když už z italského a španělského příkladu bylo jasné, že nevyhnutelně musí skočit kolapsem britského zdravotnictví, což se mimochodem dnes v Británii už naplňuje, protože od svého šíleného záměru upustila příliš pozdě.

 

Samostatnou kategorii ale tvoří americký prezident Donald Trump. Dopředu avizuji, aby mi nebylo podsouváno něco co je zcela mimo, netrpím žádným antiamerikanismem, a bylo mi vždy jedno, jestli si v USA za prezidenta zvolili Losnu, Mažňáka nebo Bažňáka. Donald Trump ale v dlouhé řadě amerických prezidentů představuje naprostý unikát. V předkoronavirové době jsme se jeho výrokům mohli pobaveně usmívat, bohužel v dnešní době už úsměv mrzne na rtech. Tento narcistický jedinec totiž evidentně trpí představou vlastní neomylnosti, což v dobách jako je tato samo o sobě bývá spolehlivým receptem na obrovský průšvih. Před čtyřmi týdny věštil, že pandemie způsobená koronavirem bude mít na USA jen velice malý dopad. Když ho guvernéři a starostové žádali, aby zajistil víc plicních ventilátorů a vyzývali lidi, aby zůstali doma, Trump reagoval, že požadované množství ventilátorů vůbec nebude potřeba, naopak navrhl otevřít ekonomiku do Velikonoc a v televizi Fox New prohlásil: „Budete mít plné kostely po celé zemi, bude to nádherné“ (https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ft-chaoticka-koronavirova-krize-donalda-trumpa/1872931?amp ). K tomu lze dodat jenom toto – ano, bude to nádherné, a tři týdny nato budou plné hřbitovy, všude spousta průvodů svátečně vystrojených lidí, to vše za doprovodu kvalitní funebrální muziky, to všechno bezesporu nabídne hluboké zážitky, na které se dlouho nezapomene.

 

Epidemiologové proti epidemiologům

Dosti překvapivým fenoménem je také to, že ani epidemiologové nejsou jednotni v tom, jaký přístup ke zvládání epidemie použít. Zatímco jedna část doporučuje zavádění opatření s cílem maximálně omezit šíření viru, druhá naopak radí nechat epidemii volný průběh, jako např. zde https://zahranicni.ihned.cz/c1-66741910-koronavirus-je-jako-chripka-neni-vazny-a-nakazila-se-velka-cast-populace-tvrdi-v-prekvapivem-vyzkumu-vedci-z-oxfordu . Aby bylo jasno, u obou přístupů se s velkou pravděpodobností po dostatečně dlouhé době nakazí zhruba stejný počet lidí, rozdíl je ale v tom, že protektivní přístup dává šanci zploštit epidemiologickou křivku tak, aby nepřerostla kapacity zdravotního systému, kdy potom kvůli nedostačující léčebné kapacitě zbytečně umírají lidé, které by jinak bylo možno vyléčit.

 

Ta část epidemiologů, která chce nechat epidemii volný průběh, staví svůj postoj na představě, že se podle nich už určitě musela nakazit většina populace, u které nákaza proběhla nepozorovaně bez příznaků nemoci. Problém je v tom, že tomuto modelu neodpovídá dosavadní dynamika šíření epidemie. V počáteční části průběhu epidemií nastává typický exponenciální růst počtu nakažených, který je způsobený tím, že roste pravděpodobnost infekce spolu s tím, jak roste hustota počtu nakažených lidí – zatímco na úplném začátku epidemie je pravděpodobnost kontaktu s nějakým nakaženým zanedbatelná, s rozšiřováním epidemie tato pravděpodobnost roste a počet nakažených jedinců přibývá geometrickou řadou. Pokud je naopak infikována už většina populace, pravděpodobnost nakažení už téměř neroste, naopak významně klesá počet těch ještě nenakažených, což nevyhnutelně vede k exponenciálnímu poklesu nových infekcí – v této fázi se křivka počtu nově nakažených chová téměř identicky s křivkami popisujícími např. rozpady nestabilních nuklidů, kterých se po poločasu rozpadu rozpadne polovina, po dalším poločasu nově polovina ze zbylé poloviny, tedy čtvrtina, po dalším poločasu nově osmina, atd.. Pohledem na epidemiologická data evropských zemí a USA můžeme snadno zjistit, že tento exponenciální pokles počtu nově nakažených zde ještě nenastává.

 

Seriózní odpověď na otázku, zda většina populace prodělala či neprodělala nepozorovanou infekci koronavirem, dá v případě České Republiky již v blízkých týdnech připravovaný test, jehož cílem je otestovat na koronavirové protilátky náhodně vybraný reprezentativní vzorek populace, viz https://domaci.ihned.cz/c1-66745100-nakazila-se-podstatna-cast-ceska-byla-by-to-dobra-zprava-tvrdi-virolog . Informace získané z tohoto testu poslouží ke zpřesnění předpovědi dalšího vývoje epidemie v ČR.

 

Nakolik jsou zkreslené počty infikovaných?

Ruku v ruce s polemikami ohledně toho, zda je lépe tváří v tvář koronavirové epidemii volit protektivní přístup, nebo nechat epidemii volně projít populací, se hodně diskutuje také otázka spolehlivosti počtu infikovaných jedinců. Argumentuje se zejména tím, že bylo provedeno nedostatečné množství testů. Tato námitka byla bezesporu relevantní v počátcích epidemie, kdy testů bylo prováděno opravdu málo. Byla by nicméně chyba předpokládat, že dvojnásobné množství testů vede automaticky ke zdvojnásobenému počtu odhalených nakažených. Lze to připodobnit na příkladu, kdy např. jdeme sbírat houby do lesa – pokud je v lese daná hustota hub, odpovídá tomu příslušná pravděpodobnost, že najdeme houbu, a tím pádem i množství našeho úlovku. Budeme-li na sbírání hub dva a budeme sbírat dostatečně daleko od sebe, statisticky získáme dvojnásobné množství hub. V analogii k tomuto příkladu bychom mohli očekávat, že když zdvojnásobíme počet testů, zdvojnásobí se i počet zjištěných infikovaných.

 

Jenže tuto analogii použít nelze. Při sbírání hub se k nám totiž houby z celého lesa neseběhnou a nebudou se dožadovat, abychom je dali do košíku. Jenže přesně toto dělají lidé, kteří mají podezření na to, že se nakazili a dožadují se provedení testu. S čím lze naopak souhlasit, je že zdvojnásobení počtu testů povede ke zdvojnásobení zjištěných bezpříznakových pacientů, pokud by jim tyto testy byly dělány. Jenže bezpříznakovým pacientům se testy většinou nedělají, což je naprosto racionální přístup, protože testovací kapacity jsou omezené a v prvé řadě se testují lidé s příznaky nemoci. Čímž se zase oklikou vracíme k otázce, jak mnoho je v populaci bezpříznakových nakažených, na kteroužto otázku bychom už brzo mohli znát odpověď.

 

Počty infikovaných samozřejmě budou zatíženy značnou chybou, otázkou ale je, jestli jde např. o řádovou chybu. O tomto scénáři se dá na základě stávajících epidemiologických dat s úspěchem pochybovat – můžeme totiž porovnávat rychlost růstu počtu obětí s časově posunutou rychlostí růstu počtu infikovaných. Počet obětí známe s mnohem menší nejistotou než počet infikovaných, takže dynamika jeho růstu v současné době by měla korespondovat s dynamikou růstu počtu infikovaných cca týden až dva týdny předtím (to protože je zde časový posun od zjištění nákazy až po úmrtí). V posledních týdnech lze takovouto koincidenci, kdy rychlost růstu počtu obětí s jedno až dvoutýdenním zpožděním kopíruje rychlost růstu počtu infikovaných, v datech opravdu pozorovat. Protože zároveň počty prováděných testů v posledních týdnech razantně rostou, lze se oprávněně domnívat, že chyba v určení počtu infikovaných rozhodně nebude řádová, protože jinak by ta časově posunutá koincidence nemohla nastat.

 

Přehled koronavirových statistik deseti vybraných zemí

V dnešní době už je k dispozici reprezentativní množství dat z epidemií zasažených zemí, aby bylo možné na jejich základě provádět dílčí dedukce. Dopředu zdůrazňuji, že žádná časová řada popisující chování lidí, bez ohledu na to, jestli jde o data týkající se ekonomiky firem (např. ceny akcií) či států (kurzy měn, vývoj inflace či nezaměstnanosti), politické preference, nákupní priority obyvatel, nebo právě vývoj virové epidemie, nemůže poskytnout spolehlivou předpověď do budoucna. Vůbec nejhorším scénářem by zcela určitě bylo, pokud by se rozšířil názor, že epidemii už máme skoro za sebou, takže už není třeba dbát na dodržování preventivních opatření. Z toho důvodu se při hodnocení epidemiologických dat vyhnu konkrétním časovým termínům určujícím vrchol epidemie, a místo toho se zaměřím spíše na kvalitativní charakteristiky. Nepochybuji o tom, že velká část čtenářů nyní bude zklamána, přesto jsem ale přesvědčen, že i ty kvalitativní charakteristiky mohou poskytnout užitečné informace, které se pokusím shrnout v části uvedené za koronavirovými statistikami pro jednotlivé země.

 

Do hodnocení jsem vybral koronavirové statistiky z osmi evropských zemí, dále z Jižní Korei a nakonec z USA. Vyhnul jsem se čínským statistikám, jednak proto, že o jejich spolehlivosti zaznívají z mnoha míst pochyby, hlavně ale pak proto, že superdrastická opatření na zvládání koronavirové epidemie, která bylo možno aplikovat v totalitní Číně, jako je např. násilné oddělování dětí od rodičů apod., byla nepřijatelná nejen pro Evropany a Američany, ale i pro ostatní asijské státy jako třeba Jižní Korea či Japonsko, které se také musely s obrovskou vlnou nakažených vypořádat. Jižní Korea je navíc ideální příklad i proto, že ze všech asijských zemí mimo Číny má nejvyšší počty nakažených, a na rozdíl od třeba Japonska, kde počty nakažených stále strmě vzrůstají, je epidemie v ní již jednoznačně na ústupu. Epidemiologická data z Jižní Korei proto mohou dát užitečné informace i o době, kterou zde v Evropě už všichni nadějně vyhlížíme, totiž o době po odeznění vrcholu epidemie.

 

Jako osm evropských zemí jsem vybral Itálii, Španělsko, Velkou Británii, Rakousko, Švýcarsko, Německo, Českou Republiku a Švédsko. Itálii a Španělsko, protože jsou to epidemií nejzasaženější evropské země, Velkou Británii pro srovnání, jak vypadá vývoj epidemie v zemi, která protektivní opatření přijala pozdě a hlavně nedůsledně, Rakousko a Švýcarsko jako dva populačně zhruba srovnatelné státy s Českou Republikou, navíc geograficky blízké, Německo jako ukázku země, která prováděla nejmasivnější testování, samozřejmě Českou Republiku, což nás zde zajímá nejvíce, a také Švédsko pro bližší pohled na to, co ohledně jejich neortodoxnímu přístupu k epidemii říkají jejich data.

 

Jako poslední jsem vybral USA, protože v současnosti jde o zemi se světově nejvyšším počtem nakažených (a bohužel v brzké době to bude i země s největším počtem koronavirových obětí), ve které je navíc epidemie teprve v rané fázi svého vývoje.

 

Primární údaje použité ve statistikách níže jsem použil z webu corona.help, přičemž data na něm použitá pocházejí především z webové aplikace americké Univerzity Johnse Hopkinse (web univerzity zde https://systems.jhu.edu/research/public-health/ncov/ , jejich webová aplikace zde https://gisanddata.maps.arcgis.com/apps/opsdashboard/index.html#/bda7594740fd40299423467b48e9ecf6 ), a dále také ze zdrojů https://docs.google.com/spreadsheets/d/1qbE-UuJYw5V4FkyMZ-LplvUQZlut4oa5Zl3lrSmN_mk/edit#gid=0 a https://bnonews.com/index.php/2020/01/the-latest-coronavirus-cases/ .

 

Zpracované statistiky pro vybraných deset zemí jsou přiloženy v odkazu na konci tohoto článku ve formátech .xls a .odt, které mohou být otevřeny např. v MS Excelu, v LibreOffice Calc, ale i dalších aplikacích. Uvítám, pokud tyto soubory kdokoliv využije jako výchozí bod pro jeho vlastní statistiky, sám se už tomuto tématu nechci nadále věnovat, jednak proto, že doufám, že v dohledné době už to nebude tak aktuální, a jednak proto, že jde přece jen o práci s dosti ponurými čísly, od které už si chci odpočinout.

 

Ve statistikách níže se pro každou zemi zvlášť zaměříme na následující údaje:

 

- celkový počet infikovaných a celkový počet obětí;

 

- počet aktivních případů:

toto číslo získáme jako celkový počet infikovaných minus počet obětí minus počet vyléčených. Na vrchol epidemie usuzujeme právě podle tohoto ukazatele, protože celkový počet infikovaných ani obětí nemohou klesat, tedy u nich nikdy nenastane vrchol, pouze saturace. Pokud počet aktivních případů začne klesat, neznamená to automaticky, že okamžitě začne klesat i počet hospitalizovaných v nemocnicích. Větší část infikovaných s šancí rychlejšího uzdravení je totiž v domácí karanténě, zatímco v nemocnicích jsou ty vážnější případy – dá se ale očekávat, že nemocnice se začnou opět uvolňovat nepříliš dlouho po poklesu aktivních případů;

 

- počet nově infikovaných za den a počet nových obětí za den;

 

- týdenní průměr druhé diference celkového počtu infikovaných:

druhá diference je diskrétním protějškem druhé derivace, a její znaménko vypovídá o tom, jestli křivka počtu infikovaných nadále zrychluje (pokud je znaménko druhé diference kladné) nebo zpomaluje (znaménko druhé diference je záporné). Jinými slovy, kladné znaménko je nedobrý stav, protože počet nových infikovaných je větší než předchozí den, zatímco záporné znaménko je to, co bychom rádi viděli, protože ukazuje, že se tempo růstu infikovaných začíná snižovat. Protože ale samotná druhá diference celkového počtu infikovaných hodně fluktuuje, posuzujeme její sedmidenní klouzavý průměr, kdy bereme aritmetický průměr za sedm posledních dní – tuto hodnotu bychom tedy měli připisovat tři dny dozadu. Z podstaty výpočtu je jasné, že tuto hodnotu lze spočíst až od devátého dne řady (protože na výpočet druhé diference potřebujeme data ze tří dnů, plus dalších šest dnů na spočtení sedmidenního průměru druhých diferencí).

Důležité – tuto hodnotu nelze srovnávat mezi jednotlivými zeměmi, lze ji pouze použít jako indikátor zrychlujícího či zpomalujícího růstu pro každou zemi zvlášť;

 

- týdenní koeficient celkového počtu infikovaných:

dynamiku celkového počtu infikovaných můžeme charakterizovat poměrem počtu infikovaných k danému dni a o sedm dní zpětně. Pokud pro tento koeficient vyjde např. hodnota 3, znamená to, že daný den je třikrát tolik infikovaných než před sedmi dny. Tato hodnota nikdy nemůže být menší než jedna, čím více se ale jedničce blíží, tím lépe. Tuto hodnotu lze spočíst až od sedmého dne řady;

 

- týdenní koeficient celkového počtu obětí:

totéž jako předchozí koeficient, ale pro celkový počet obětí místo pro celkový počet infikovaných. Křivka vykreslující tento koeficient by měla být ideálně stejná jako křivka vykreslující týdenní koeficient celkového počtu infikovaných, akorát posunutá o týden až dva doleva, protože počet obětí je se zpožděním úměrný počtu infikovaných vzatému o jeden až dva týdny zpět. Tuto podobnost ale nelze očekávat od začátku, ale teprve po nějaké době, až se „stabilizují data“, která na začátku hodně fluktuují. Tuto hodnotu lze spočíst až od sedmého dne řady;

 

- poměr počtu infikovaných za poslední a předchozí týden:

vezmeme přírůstek počtu infikovaných za posledních sedm dní a vydělíme ho analogickým přírůstkem za ještě předchozích sedm dní. Tato hodnota je analogická týdennímu koeficientu celkového počtu infikovaných, ale reflektuje lépe změny za poslední dva týdny. Zatímco týdenní koeficient celkového počtu infikovaných nikdy nemůže být menší než jedna, poměr počtu infikovaných za poslední a předchozí týden může být i nula, což je pro něj kýžená hodnota – vyjde-li totiž nula, znamená to, že za poslední týden přibylo nula nakažených.

Pokud tento poměr vyjde roven jedné, je to příznak toho, že křivka se narovnala a přešla do lineární fáze.

Z podstaty výpočtu je jasné, že první hodnotu lze získat až od patnáctého dne řady;

 

- poměr počtu obětí za poslední a předchozí týden:

totéž jako předchozí hodnota, ale pro počet obětí místo počtu infikovaných.

Pokud tento poměr vyjde roven jedné, je to příznak toho, že křivka se narovnala a přešla do lineární fáze.

Tuto hodnotu lze spočíst až od patnáctého dne řady;

 

- poměr počtu vyléčených a obětí za poslední týden:

vezme se počet vyléčených za poslední týden a vydělí se počtem obětí za poslední týden. Tato hodnota charakterizuje rizikovost, že nákaza skončí smrtí. Začíná mít vypovídací hodnotu až v pozdější fázi epidemie, ze sledovaných zemí jsou to pouze Jižní Korea, Německo, Rakousko a Švýcarsko - všechny ostatní země mají zatím tuto hodnotu žalostně nízkou.

 

Statistiky pro Jižní Koreu

Začneme daty pro Jižní Koreu – údaje ke dni 6.4.2020:

počet infikovaných: 10284

počet infikovaných na 1 milión obyvatel: 198,88

počet infikovaných za poslední den: 47

týdenní koeficient celkového počtu infikovaných: 1,064

poměr přírůstku počtu infikovaných za poslední a předchozí týden: 0,890

 

počet obětí: 186

počet obětí na 1 milión obyvatel: 3,60

počet obětí za poslední den: 3

týdenní koeficient celkového počtu obětí: 1,177

poměr přírůstku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 0,596

 

počet vyléčených: 6598

počet vyléčených na 1 milión obyvatel: 127,6

poměr počtu vyléčených ku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 48,929

 

Jižní Korea je dávána za příklad země, která nepřijímala žádná restriktivní opatření, a stejně se velice dobře vypořádala s epidemií. Toto tvrzení je hodně vzdálené od skutečnosti. Hned ze začátku epidemie byly zakázány demonstrace plánované proti politice vlády, a byly uzavřeny velké parky v Soulu. Jihokorejci od začátku epidemie začali sami bez jakéhokoliv nařizování nosit roušky a dodržovat maximální hygienu. Byla okamžitě přijata řada opatření, jako např. omezení maximálního počtu dětí ve třídách školek na deset s povinným měřením teploty každé ráno při nástupu do školky, a byla také otevřena centra pro nouzovou péči o děti. Země bez jakéhokoliv předchozího povolování od obyvatel začala používat data mobilních operátorů a data z karetních transakcí pro dohledávání kontaktů nakažených osob, čímž si v západních zemích okamžitě vysloužila nařčení ze zavádění metod „Velkého Bratra“. Obyvatelé sice nemají zákaz chození do restaurací, ale zdržují se tam minimálně a udržují od sebe maximální rozestupy. Epidemii v žádném případě neberou na lehkou váhu, což ilustrují např. tyto jejich výpovědi, viz https://abcnews.go.com/International/south-koreas-drastic-measures-coronavirus-offers-glimpse-us/story?id=69383034 :

 

"Dnes ráno jsem plakal, když jsem poslal svého usměvavého syna do školy pro nouzovou péči o dítě. Oba pracujeme a, upřímně řečeno, nechceme ho poslat. Nejlepší není být v přeplněných místech. Ale naštěstí tam nebylo tolik dětí. Všichni jsme nervózní a je mi líto mého syna a učitele ve službě"

 

"Měříme teploty dvakrát denně, necháme děti umývat si ruce často a každodenně dezinfikovat učebnice a hračky,"

 

"V našem sousedství je celá řada potvrzených případů, takže se moji učitelé a já staráme o malé děti, které přicházejí. Každý z nás se musí vyhýbat outdoorovým aktivitám a dokonce i učitelé, kteří sami mají malé děti, jsou tady, aby podali pomocnou ruku," řekl Lim Kyunghwa, který provozuje veřejné centrum péče o děti v Cheonanu, společnosti ABC News.

 

Situace v Jižní Korei je atypická také proto, že velké množství nakažených vzniklo záměrným infikováním jednou náboženskou sektou, která cíleně vyslala své členy do čínského Wuchanu, aby odtud přenesli nákazu do Jižní Korei. Hned poté, co toto vyšlo najevo, byly okamžitě dohledány všechny kontakty všech nakažených členů sekty (viz https://www.forbes.com/sites/kenrapoza/2020/03/26/how-singapore-and-south-korea-deal-with-coronavirus-quarantine-measures/#159b24461921 ).

 

Jižní Korea také bez jakýchkoliv prodlev spustila všechny nouzové administrativní procedury a okamžitě aktivovala epidemiologické plány, které byly aktualizovány při předchozích epidemiích v nedávných letech. Jejich součástí byl také program masivního testování obyvatel. Byla zveřejněna telefonní čísla center, na kterých bylo možné získat relevantní informace – porovnejme to s chaotickým stavem, kdy třeba v České Republice nedostatečně informovaní operátoři podávali zmatené a někdy i protichůdné informace. Výsledkem mnoha těchto opatření je situace, kdy Jižní Korea se přes razantní nárůst počtu infikovaných po necelém měsíci dostala na vrchol epidemie a počet aktivních případů jí začal klesat, což vidíme na následujícím grafu:

 

Tento graf je pro nás poučný také v následujícím ohledu – vidíme, že i tři týdny po vrcholu epidemie počet infikovaných nadále roste, i když už jen lineárně. To je pro nás tady v Evropě velice důležitá informace, protože můžeme očekávat podobný vývoj i u nás, tj. že i po překonání vrcholu epidemie budeme muset po delší dobu muset počítat s nakažením se koronavirem, a i s úmrtím na něj. Není vyloučeno, že po nějakou dobu budeme muset počítat s určitým počtem obětí v nové kategorii koronavirus, podobně, jako bereme jako nevyhnutelné, že každý rok určitý počet lidí zahyne na silnicích.

 

Na následujícím grafu vidíme průběh počtu nově infikovaných za den - vidíme, že i dlouho po překonání vrcholu počet nových obětí kolísá zhruba kolem stovky nakažených denně:

 

Jižní Korei se podařilo dostat epidemii pod kontrolu velice rychle, takže počet obětí má ve srovnání s evropskými zeměmi velice nízký – ke dni 6.4.2020 to bylo 186 obětí:

 

Počet nových obětí za den už delší dobu kolísá mezi dvěma a osmi:

Týdenní průměr druhé diference se změnil z kladného na záporný už 5.3.2020, jak už víme, měli bychom tuto hodnotu připsat už tři dny zpětně, tedy dni 2.3.2020. Od tohoto dne se zrychlování počtu infikovaných změnilo na zpomalování. Po dosažení lineárního růstu druhá diference jemně fluktuuje kolem nuly (protože druhá diference je identicky nulová pro přímky).

Týdenní koeficient celkového počtu infikovaných a celkového počtu obětí klesl k téměř jedničce, kterou nikdy nelze dosáhnout:

 

Poměr počtu infikovaných za poslední a předchozí týden a analogická hodnota pro počet obětí by měly být ideálně nulové, ale vidíme že nejsou, což je důsledek toho, že epidemie je sice už za svým vrcholem, ale stále ještě probíhá, tzn. stále ještě přibývají nově infikovaní a nové oběti:

 

Poměr počtu vyléčených a obětí za poslední týden se nakonec stabilizoval poblíž hodnoty 50 vyléčených na jednu oběť. Připomínám, že se jedná o hodnotu spočtenou na základě nových infikovaných a nových obětí za posledních sedm dní, průběh epidemické křivky dříve než sedm dní před sledovaným dnem tuto hodnotu nijak neovlivní. Zdůrazněme, že za vyléčené se považují všichni lidé, kteří byli pozitivní na koronavirus a teprve po nějaké době negativní, nejde tedy jenom o osoby, které byly pozitivní a které byly hospitalizované. Také vezměme v potaz opravdu masivní testování na koronavirus v Jižní Korei. Vidíme tedy, že když i dnes někdo v Jižní Korei onemocní na koronavirus, má dvouprocentní riziko, že na nákazu zemře, což je o dva řády větší smrtnost, než má běžná chřipka:

 

Jižní Korea je učebnicovým příkladem země, která epidemii podchytila včas, a sérií razantních a efektivně prováděných opatření předešla kolapsu jejich zdravotního systému. Bylo by velkou chybou vzít si z jejího příkladu pouze to, že v ní nebyla aplikována opatření typu např. zavírání restaurací, a že je proto možné epidemii zvládnout bez nějakého zvláštního úsilí. Když dva dělají zdánlivě totéž, není to totéž, jak uvidíme níže na datech pro Velkou Británii.

 

Rád bych zde ale zmínil jedno důležité varování – byli bychom určitě rádi, pokud by křivka aktivních případů začala vypadat v evropských zemích jako křivka pro Jižní Koreu, a zcela určitě bychom velice rádi na základě porovnávání křivek obou zemí získali odhad, kdy budeme za vrcholem i u nás. Je dosti pravděpodobné, že křivky obou zemí si budou finálně tvarově dost podobné, nicméně je nutné zdůraznit, že časové intervaly mezi podobně vyhlížejícími částmi křivek rozhodně nebudou stejné, zejména proto, že Jižní Korea nenechala epidemii rozjet do takové míry, jako jsme dopustili tady v Evropě. Křivka pro Jižní Koreu dokonce nebude ani prostou zmenšeninou evropských křivek – tak např. už dnes je jasné, že křivka aktivních případů pro populačně srovnatelné Španělsko bude více než desetkrát vyšší než křivka pro Jižní Koreu, širší ale bude jen dvakrát až třikrát. Tyto disproporce je nutné mít na paměti, pokud bychom se snažili z průběhu křivky pro Jižní Koreu usuzovat na její budoucí průběh pro evropské země.

 

Statistiky pro Itálii

Údaje pro Itálii ke dni 6.4.2020:

počet infikovaných: 132547

počet infikovaných na 1 milión obyvatel: 2190,58

počet infikovaných za poslední den: 3599

týdenní koeficient celkového počtu infikovaných: 1,303

poměr přírůstku počtu infikovaných za poslední a předchozí týden: 0,815

 

počet obětí: 16523

počet obětí na 1 milión obyvatel: 273,07

počet obětí za poslední den: 636

týdenní koeficient celkového počtu obětí: 1,426

poměr přírůstku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 0,894

 

počet vyléčených: 22837

počet vyléčených na 1 milión obyvatel: 377,42

poměr počtu vyléčených ku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 1,666

 

Itálie je spolu se Španělskem nejzasaženější evropskou zemí. Na druhou stranu je to země, která je v průběhu epidemie už hodně daleko, i když ještě není na vrcholu epidemie, jak můžeme vidět z následujícího grafu, na kterém už je ale vidět, že obě křivky přešly z fáze zrychlujícího do fáze zpomalujícího růstu:

 

Na grafu počtu nově infikovaných za den je i přes fluktuace nezpochybnitelně vidět, že tyto přírůstky začínají klesat:

 

Celkový počet obětí začíná přecházet ze zrychlujícího do pouze lineárního růstu, ba dokonce s malinkým náznakem zpomalení:

 

což lze nahlédnout i z počtu nových obětí za den:

 

Křivka týdenního průměru druhé diference je už jedenáctý den po sobě záporná, takže vidíme, že přechod křivky počtu infikovaných ze zrychlujícího do zpomalujícího růstu není jen statistickou fluktuací:

 

Týdenní koeficient celkového počtu infikovaných a celkového počtu obětí jsou nejníže ze všech evropských zemí, v druhé části křivek můžeme vidět, jak koeficient počtu obětí se zpožděním kopíruje koeficient počtu infikovaných:

 

Stejný časový posun lze vidět mezi křivkou poměru počtu infikovaných za poslední a předchozí týden a odpovídající křivkou pro oběti – tyto křivky na rozdíl od předchozích reflektují pouze data za poslední dva týdny, takže nejsou zatíženy předchozí historií:

 

 

Poměr počtu vyléčených a obětí za poslední týden bohužel stále ještě zůstává velice nízký, hodnota z 6.4.2020 je pouhých 1,67, tedy na 100 obětí je za poslední týden pouhých 167 vyléčených, což je hodnota, která v tomto srovnání zemí patří k nejnižším. Jak ale dále uvidíme, Velká Británie a Švédsko ji mají ještě nižší.

 

Itálie bezesporu silně podcenila začátek epidemie, a dnes za to platí vysokou cenu v podobě velkého počtu úmrtí, která vznikla zbytečně jen kvůli kolapsu zdravotního systému z přetížení. Přesto lze říci, že Itálie už má blízko k okamžiku, kdy bude už za vrcholem epidemie (ještě za ním není, protože počty aktivních případů stále ještě rostou).

 

Statistiky pro Španělsko

Údaje pro Španělsko ke dni 6.4.2020:

počet infikovaných: 136675

počet infikovaných na 1 milión obyvatel: 2924,59

počet infikovaných za poslední den: 5029

týdenní koeficient celkového počtu infikovaných: 1,554

poměr přírůstku počtu infikovaných za poslední a předchozí týden: 0,922

 

počet obětí: 13341

počet obětí na 1 milión obyvatel: 285,47

počet obětí za poslední den: 700

týdenní koeficient celkového počtu obětí: 1,729

poměr přírůstku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 1,041

 

počet vyléčených: 40437

počet vyléčených na 1 milión obyvatel: 865,28

poměr počtu vyléčených ku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 4,206

 

Španělsko patří spolu s Itálií k nejhůře zasaženým evropským zemím. Dokonce drží smutné prvenství jak v počtu infikovaných na milión obyvatel, tak v počtu obětí na milión obyvatel. Přesto všechno lze z následující křivky počtu aktivních případů vidět, že Španělsko už není tak daleko od vrcholu epidemie, což je pro tamější kolabující zdravotnictví toužebně očekávaná zpráva:

 

Odpovídající informaci můžeme vidět i z grafu počtu nově infikovaných za den – ačkoliv by se mohlo zdát, že jedno implikuje druhé, počet nově infikovaných za den nemusí nutně klesat s poklesem aktivních případů, protože počet aktivních případů může poklesnout i tak, že se zvýší úmrtnost nebo se zvýší efektivita léčení. V našem případě vidíme nejen blízkou kulminaci aktivních případů, ale zároveň pokles počtu nově infikovaných, což je dobrá zpráva:

 

Celkový počet obětí, stejně jako u Itálie, ukazuje přechod ze zrychlujícího do lineárního růstu, opět i zde dokonce s malým náznakem zpomalení na pravém konci křivky:

 

a opět i zde můžeme ke stejnému závěru dojít při pohledu na křivku počtu nových obětí za den:

 

Zatímco pro Itálii byl týdenní průměr druhé diference celkového počtu infikovaných záporný už jedenáctý den, táž veličina je pro Španělsko záporná teprve pátý den. Na první pohled by se mohlo zdát, že tato veličina nepřináší žádnou užitečnou informaci, protože na první pohled je vidět, že počet aktivních případů bude brzo kulminovat – tento týdenní průměr druhé diference ale není počítán z aktivních případů, ale z celkového počtu infikovaných. Připomeňme zde, že celkový počet infikovaných je primárnější údaj, který vypovídá o dynamice šíření viru, zatímco počet aktivních případů závisí i na frekvenci úmrtí a efektivnosti léčení, tedy není to údaj ovlivněný pouze rychlostí epidemie. Proto týdenní průměr druhé diference celkového počtu infikovaných vypovídá, zda se epidemie zrychluje, či zpomaluje, a zde můžeme vidět, že se už pět dní po sobě zpomaluje:

 

Týdenní koeficient celkového počtu infikovaných i celkového počtu obětí sice už poklesl, ale ještě ne tak moc jako v Itálii:

 

Analogické veličiny jako předchozí, ale počítané pouze z týdenních přírůstků. Stejně jako u Itálie, i zde můžeme vidět dva hrbolky v odstupu čtyř dnů – zatímco u Itálie tyto výchylky nastaly 17.3. pro poměr týdenních přírůstků infikovaných a 21.3. pro poměr týdenních přírůstků obětí, u Španělska nastaly 19.3. pro poměr týdenního přírůstku infikovaných a 23.3. pro poměr týdenního přírůstku obětí. Osobně bych za těmito koincidencemi hledal nejspíše nějaký meteorologický faktor, mohou za tím být ale i jiné příčiny, a nelze vyloučit ani to, že tyto koincidence jsou čistě náhodné:

 

Poměr počtu vyléčených k počtu obětí za poslední týden je vyšší než u Itálie (4,206 pro Španělsko versus 1,666 pro Itálii), přesto je velice nízký. Na rozdíl od Itálie se ale rychle zvedá:

 

Španělsko je nyní nejzasaženější evropskou zemí, na druhou stranu na rozdíl od Itálie je možná blíže vrcholu epidemie. Doufejme, že pozitivní trend vydrží a tamní kolabující zdravotnictví si bude konečně moci vydechnout.

 

Statistiky pro Velkou Británii

Údaje pro Velkou Británii ke dni 6.4.2020:

počet infikovaných: 52257

počet infikovaných na 1 milión obyvatel: 773,65

počet infikovaných za poslední den: 3840

týdenní koeficient celkového počtu infikovaných: 2,330

poměr přírůstku počtu infikovaných za poslední a předchozí týden: 1,899

 

počet obětí: 5384

počet obětí na 1 milión obyvatel: 79,71

počet obětí za poslední den: 442

týdenní koeficient celkového počtu obětí: 3,818

poměr přírůstku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 3,697

 

počet vyléčených: 287

počet vyléčených na 1 milión obyvatel: 4,25

poměr počtu vyléčených ku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 0,029

 

Zatímco se epidemie explozivně šířila v ostatních evropských státech, Britové se utěšovali tím, že není nutné nic zvláštního dělat, protože podle nich Jižní Korea zvládla epidemii bez jakýchkoliv náročných opatření. Souběžně s tím britská vláda po dlouhou dobu propagovala přístup „nechat epidemii projít populací“. Jak už jsme si ukázali výše, skupina vědců z Oxfordské univerzity tehdy dokonce přišla s teorií, podle které už v té době (česká zpráva o tom vyšla 27.3.2020) byla drtivá většina lidí nakažená aniž to zaznamenala. V protikladu k této tezi jiný model z Imperial College varoval, že pod náporem pacientů s vážnými příznaky by zkolabovalo britské zdravotnictví, s kterýmžto názorem oxfordští vědci polemizovali. Dnes už není nejmenších pochyb o tom, že britské zdravotnictví už týden kolabuje, a další prognózy jsou jak hned uvidíme velice chmurné.

 

Britská vláda na poslední chvíli otočila o stoosmdesát stupňů, a byť s počátečním váháním začala aplikovat omezení po vzoru ostatních evropských zemí (s výjimkou Švédska, které se nadále řídí generálním opatřením nedělat žádná účinná opatření). Britové si to ale rozmysleli pozdě, a na jejich statistikách je to bohužel patrné.

 

Na křivce celkového počtu infikovaných ani celkového počtu aktivních případů nevidíme ani náznak nějakého zpomalení, ba naopak, obě křivky stále zrychlují:

 

Totéž lze vidět z křivky počtu nově infikovaných za den:

 

Celkový počet obětí přechází opticky přechází do lineárního růstu, bohužel je to ale jen otázka posledních několika dní, protože poměr počtu obětí za poslední a předchozí týden je výrazně vyšší než jednička, konkrétně vychází 3,697 – v konkrétních číslech, mezi dny 23.3. a 30.3. přibylo 1075 obětí, zatímco mezi dny 30.3. a 6.4. přibylo 3974 obětí. Mimochodem, populačně srovnatelná Itálie vystoupala z počtu 12 obětí ze dne 26.2.2020 na 4825 obětí ze dne 21.3.2020, tedy za 24 dní, zatímco Velká Británie vystoupala z počtu obětí 10 ze dne 13.3.2020 na 4942 obětí ze dne 5.4.2020, tedy za 23 dní – je tedy jasné, jaký scénář Velká Británie následuje:

 

Počet nových obětí za den sice dva dny po sobě klesl, ale to je příliš krátká doba na vyvozování optimistických závěrů – srovnejme s délkou odpovídajících částí křivek pro Itálii a Španělsko:

 

Křivka týdenního průměru druhé diference celkového počtu infikovaných ještě nikdy neklesla pod nulu, takže celkový počet infikovaných stále ještě zrychluje:

 

 

Týdenní koeficient celkového počtu infikovaných je momentálně na hodnotě 2,330, což je stále ještě hodně vysoké číslo (znamená, že ke dni 6.4.2020 byl počet infikovaných 2,33 krát větší, než týden předtím). Týdenní koeficient celkového počtu obětí je dokonce 3,818, tj. dne 6.4.2020 byl počet obětí 3,818 krát větší, než týden předtím:

 

Analogické veličiny jako předchozí, akorát počítány z týdenních přírůstků. Týdenní přírůstek počtu infikovaných za poslední a předchozí týden je momentálně 1,899, což znamená, že mezi dny 29.3. a 5.4. přibylo 1,9 krát více infikovaných než mezi dny 22.3. a 29.3.. To je sice o něco nižší hodnota než týdenního koeficientu celkového počtu infikovaných, nicméně stále velice vysoká. Týdenní přírůstek počtu obětí za poslední a předchozí týden je oproti tomu prakticky stejně vysoký jako týdenní koeficient celkového počtu obětí, konkrétně je roven 3,697. Na obou grafech, jak následujícím tak předchozím, je vidět jedna zajímavá věc – normálně bychom očekávali, že křivka týdenního koeficientu, resp. poměru týdenních přírůstků počtu obětí bude s časovým zpožděním kopírovat křivku týdenního koeficientu, resp. poměru týdenních přírůstků počtu infikovaných, pouze bude posunutá doleva. Ve skutečnosti vidíme, že se křivka počtu obětí vychyluje nahoru, což znamená, že poměr počtu úmrtí k časově zpožděnému počtu infikovaných roste – může to znamenat, že tento výkyv mohl být způsoben zvyšujícími se problémy britského zdravotnictví, nicméně tato otázka by si vyžádala hlubší analýzu:

 

Poměr počtu vyléčených k počtu obětí za poslední týden má Velká Británie zdaleka nejnižší ze zde sledovaných zemí, ke dni 6.4.2020 činil pouze 0,029, tj. na 1000 obětí, bylo jen 29 vyléčených. V absolutních číslech: za týden od 31.3.2020 do 6.4.2020 zemřelo ve Velké Británii 3974 lidí, a bylo vyléčeno 116 lidí, podíl těchto hodnot je právě zmíněných 0,029.

 

 

Velká Británie v současné době opravdu nemá dobrou prognózu, protože křivky počtu britských infikovaných i počtu aktivních případů stále ještě zrychlují. Navíc je to země, která má v námi sledovaném přehledu nejhorší výsledek co se týče poměru počtu vyléčených a obětí za poslední týden – pouhých 0,029. Momentálně to tedy vypadá, že se tato země nevyhne podobnému počtu infikovaných a obětí, jaké v současnosti vidíme v Itálii a Španělsku.

 

Statistiky pro Švýcarsko

Údaje pro Švýcarsko ke dni 6.4.2020:

 

počet infikovaných: 21657

počet infikovaných na 1 milión obyvatel: 2527,03

počet infikovaných za poslední den: 557

týdenní koeficient celkového počtu infikovaných: 1,360

poměr přírůstku počtu infikovaných za poslední a předchozí týden: 0,778

 

počet obětí: 765

počet obětí na 1 milión obyvatel: 89,26

počet obětí za poslední den: 50

týdenní koeficient celkového počtu obětí: 2,131

poměr přírůstku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 1,685

 

počet vyléčených: 8056

počet vyléčených na 1 milión obyvatel: 940,01

poměr počtu vyléčených ku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 15,352

 

Švýcarsko je v našem přehledu druhou nejhorší zemí po Španělsku co se týče počtu infikovaných na milión obyvatel, a třetí po Španělsku a Itálii co se týče počtu obětí na milión obyvatel.

 

Pozitivní zpráva pro Švýcary ale je, že jejich křivka počtu aktivních případů už dosáhla vrcholu, což je bezesporu slibná zpráva pro jejich přetížené zdravotnictví:

 

Tuto informaci můžeme také nahlédnout z křivky počtu nově infikovaných za den – připomínám, že zatímco křivka aktivních případů může klesat i proto, že se zvýšil počet úmrtí nebo počet vyléčených, počet nově infikovaných nám dává informaci čistě jen o rychlosti epidemie samotné:

 

Celkový počet obětí přešel ze zrychlování do lineárního trendu, ale stejně jako u Británie je to jen otázka posledních několika dní, protože poměr přírůstků obětí za minulý a předchozí týden je stále výrazně vyšší než jedna, konkrétně je roven 1,685:

 

Počet nových obětí za den stále ještě hodně fluktuuje:

 

Týdenní průměr druhé diference celkového počtu infikovaných stále ještě kolísá kolem nuly, i když za poslední čtyři dny už je záporný – lze tedy doufat, že křivka celkového počtu obětí už definitivně přechází ze zrychlujícího do zpomalujícího růstu:

 

Týdenní koeficient celkového počtu infikovaných klesl na hodnotu 1,360, týdenní koeficient celkového počtu obětí na hodnotu 2,131. Podobně jako u Británie vidíme, že koeficient počtu obětí není prostým horizontálním posunem koeficientu počtu infikovaných, ale že zde zvláště dne 31.3.2020 zaznamenáváme výchylku nahoru – to samozřejmě může reflektovat potíže přetíženého zdravotnického systému:

 

Totéž jako u předchozích veličin, akorát počítáno pouze z přírůstků za poslední a předchozí týden:

 

Poměr počtu vyléčených k počtu obětí za poslední týden nabýval ke dni 6.4.2020 hodnoty 15,352, tzn. na 15 vyléčených připadal jeden zemřelý. Švýcarsko mimochodem neaktualizuje počty vyléčených každý den, možná se v této relativně malé zemi příslušné kontrolní testy pro léčené pacienty provádějí hromadně a podle toho zveřejňují – např. zdánlivý pokles dne 5.4.2020 je způsoben čistě jen neaktualizovanou hodnotou počtu vyléčených:

 

Švýcarsko je v našem přehledu po Španělsku druhou nejpromořenější evropskou zemí. Pozitivní zprávou pro něj je, že už je za vrcholem křivky aktivních případů. Na rozdíl od Itálie a Španělska má také výrazně lepší poměr počtu vyléčených k počtu obětí za poslední týden.

 

Statistiky pro Rakousko

Údaje pro Rakousko ke dni 6.4.2020:

počet infikovaných: 12297

počet infikovaných na 1 milión obyvatel: 1381,28

počet infikovaných za poslední den: 246

týdenní koeficient celkového počtu infikovaných: 1,279

poměr přírůstku počtu infikovaných za poslední a předchozí týden: 0,521

 

počet obětí: 220

počet obětí na 1 milión obyvatel: 24,71

počet obětí za poslední den: 16

týdenní koeficient celkového počtu obětí: 2,037

poměr přírůstku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 1,287

 

počet vyléčených: 3463

počet vyléčených na 1 milión obyvatel: 388,99

poměr počtu vyléčených ku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 25,241

 

V přehledu zde vybraných zemí je Rakousko čtvrtou nejhorší zemí po Itálii, Španělsku a Švýcarsku co se týče počtu infikovaných na milión obyvatel. V počtu obětí na milión obyvatel si ale vede výrazně lépe – tento ukazatel má více než třiapůlkrát nižší, než Švýcarsko.

 

Na křivce celkového počtu aktivních případů vidíme, že Rakousko, podobně jako Švýcarsko, už dosáhlo vrcholu epidemie:

 

K témuž závěru dojdeme pohledem na počet nově infikovaných za den:

 

Celkový počet obětí přechází ze zrychlujícího do lineárního růstu:

 

Na počtu nových obětí za den to ale ještě není tak evidentní, protože tato hodnota stále ještě hodně fluktuuje:

 

Týdenní průměr druhé diference svou zápornou hodnotou potvrzuje, že křivka celkového počtu infikovaných už je ve fázi zpomalujícího růstu:

 

Týdenní koeficient celkového počtu infikovaných klesl ze zde sledovaných evropských zemí na nejnižší hodnotu, konkrétně na 1,279. Týdenní koeficient celkového počtu obětí skončil na hodnotě 2,037. Vidíme, že koeficient pro oběti prakticky nikde nekopíruje koeficient pro infikované – v tomto případě je ale nutné vzít v potaz vyšší statistické fluktuace v důsledku výrazně nižšího počtu obětí, než má třeba Velká Británie (5384 obětí) nebo Švýcarsko (765 obětí), zatímco u Rakouska máme 220 obětí s vysoce fluktuujícím průběhem (viz křivka počtu nových obětí za den uvedená výše).

 

Stejná námitka ohledně velké statistické chyby v důsledku malého a hodně fluktuujícího počtu obětí platí samozřejmě i pro analogy předchozích hodnot počítané jako poměr přírůstků za poslední a předchozí týden:

 

V poměru počtu vyléčených a počtu obětí za poslední týden ale Rakousko dociluje velice solidní hodnotu 25,241, tj. na jednu oběť zde za poslední týden připadá 25 vyléčených. Tato hodnota je nejvyšší ze zde sledovaných evropských zemí:

 

Rakousko je hodně promořená země, ale je již za vrcholem epidemie. Poměrem počtu vyléčených k počtu obětí za poslední týden se v našem přehledu umístila z evropských zemí nejlépe.

 

Statistiky pro Německo

Údaje pro Německo ke dni 6.4.2020:

počet infikovaných: 103374

počet infikovaných na 1 milión obyvatel: 1243,23

počet infikovaných za poslední den: 3251

týdenní koeficient celkového počtu infikovaných: 1,546

poměr přírůstku počtu infikovaných za poslední a předchozí týden: 0,965

 

počet obětí: 1810

počet obětí na 1 milión obyvatel: 21,77

počet obětí za poslední den: 226

týdenní koeficient celkového počtu obětí: 2,806

poměr přírůstku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 2,232

 

počet vyléčených: 28700 (hodnota z 5.4.2020, dne 6.4.2020 neaktualizováno)

počet vyléčených na 1 milión obyvatel: 345,16 (ke dni 5.4.2020)

poměr počtu vyléčených ku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 18,543 (ke dni 5.4.2020)

 

Německo je velice bohatá evropská země, která na rozdíl třeba od Velké Británie disponuje vynikajícím veřejným zdravotnictvím. Německo také od začátku epidemie provádělo ze všech evropských zemí nejrozsáhlejší testování. Na rozdíl od jiných zemí ale dlouhou dobu váhalo s přijímáním protiepidemických opatření byť na úrovni doporučení. Výsledkem je, že je to velice promořená země, kterou ani rozsáhlé testování obyvatelstva neuchránilo od obrovského počtu infikovaných. Přesto má jen velice nízký počet obětí, za který vděčí vysoké úrovni svého zdravotnictví, které na rozdíl od mnoha jiných evropských zemí nekolabuje. Doufejme, že mu to vydrží.

 

Pohledem na křivky celkového počtu infikovaných a celkového počtu aktivních případů zjistíme, že Německo ještě nedosáhlo vrcholu epidemie, i když obě křivky už zpomalují svůj růst:

 

Křivka počtu nově infikovaných za den ještě také hodně fluktuuje:

 

Celkový počet obětí pravděpodobně ještě nepřešel ze zrychlující růstové fáze do lineárního růstu, o čemž svědčí i stále ještě vysoký poměr přírůstků obětí za minulý a předchozí týden, který činí 2,232:

 

I křivka počtu nových obětí za den stále ještě roste, i když zaznamenává výkyvy:

 

Týdenní průměr druhé diference celkového počtu infikovaných vychází čtyři dny po sobě záporný, takže snad je to začátek trendu zpomalování:

 

Týdenní koeficient celkového počtu infikovaných klesl na hodnotu 1,514, což není až tak excelentní výsledek, je to velmi blízká hodnota, jakou má Španělsko (1,554). Týdenní koeficient celkového počtu obětí klesl na hodnotu 2,806. Obě křivky jsou vůči sobě posunuty o šest dní. I zde ale stejně jako u Británie a Švýcarska vidíme výkyv koeficientu počtu obětí nahoru, zde pro den 29.3.2020. Na rozdíl od Rakouska tento výkyv nemůžeme připsat statistické chybě v důsledku malých čísel, protože počty jsou zde dostatečné:

 

Totéž v obměně pro poměr přírůstků za minulý a předchozí týden místo poměrů celkových hodnot:

 

V poměru počtu vyléčených k počtu obětí bylo Německo v Evropě donedávna premiantem, ale nedávno ho předběhlo Rakousko. I tak má ke dni 5.4.2020 Německo velice solidní hodnotu 18,543 vyléčených na jednu oběť za poslední týden (za den 6.4.2020 Německo nezaktualizovalo své počty vyléčených). Zajímavé mimochodem je, že stejně tak, jako u Jižní Korei, i zde pozorujeme nejprve dosažení maxima této křivky, a následně mírný pokles. Tento fenomén není až tak razantní, každopádně by si ale vyžádal hlubší pohled.

 

Německo si každopádně zatím vede dobře. Bohužel ještě není na vrcholu epidemie, ale křivka celkového počtu infikovaných i počtu aktivních případů už přece jen zpomaluje. Na svůj velice vysoký počet infikovaných vykazuje relativně nízký počet obětí. Dosahuje také velmi dobrého poměru počtu vyléčených k počtu obětí, i když ani ne polovičnímu ve srovnání s Jižní Koreou, a horšímu než Rakousko.

 

Statistiky pro Českou Republiku

Údaje pro Českou Republiku ke dni 6.4.2020:

počet infikovaných: 4822

počet infikovaných na 1 milión obyvatel: 452,78

počet infikovaných za poslední den: 235

týdenní koeficient celkového počtu infikovaných: 1,607

poměr přírůstku počtu infikovaných za poslední a předchozí týden: 1,032

 

počet obětí: 78

počet obětí na 1 milión obyvatel: 7,32

počet obětí za poslední den: 11

týdenní koeficient celkového počtu obětí: 3,391

poměr přírůstku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 2,500

 

počet vyléčených: 121

počet vyléčených na 1 milión obyvatel: 11,36

poměr počtu vyléčených ku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 1,745

 

Česká Republika je ve zde sledovaném výběru evropských zemí na nejlepší pozici co se týče počtu infikovaných na milión obyvatel i počtu obětí na milión obyvatel – pro srovnání, druhá nejlepší zde sledovaná země co se týče počtu obětí na milión obyvatel je Německo s hodnotou 21,77, zatímco Česko má hodnotu třikrát nižší (7,32). Stejně ale jako Německo ani Česko ještě není na vrcholu epidemie.

 

Křivka počtu aktivních případů ukazuje, že jsme ještě před vrcholem:

 

Opatrný optimismus nabízí pohled na křivku počtu nově infikovaných za den:

 

Celkový počet obětí ještě nepřešel do lineární fáze, svědčí o tom i poměr počtu obětí za minulý a předchozí týden, který je roven 2,500, tedy výrazně výše než jednička:

 

Počet nových obětí za den hodně fluktuuje, což je způsobeno malými čísly – Česká Republika má naštěstí stále ještě nízký počet obětí:

 

Týdenní průměr druhé diference celkového počtu infikovaných se po čtyřech dnech, kdy byl záporný, opět vyhoupl nad nulu, doufejme, že je to jen fluktuace a že ve skutečnosti křivka počtu infikovaných už přechází do fáze zpomalujícího růstu:

 

Týdenní koeficient celkového počtu infikovaných klesl na hodnotu 1,607. Křivka tohoto koeficientu je celkem hodnověrná, protože počty infikovaných už u nás nejsou malé (4822 ke dni 6.4.2020). Naopak křivka týdenního koeficientu celkového počtu obětí žádnou vypovídací hodnotu nemá pro velmi nízký počet obětí (78 ke dni 5.4.2020) a díky tomu i hodně fluktuujícímu počtu denních obětí (viz křivka výše):

 

Totéž v obměně pro poměr přírůstků za minulý a předchozí týden místo poměrů celkových hodnot – opět i zde, na rozdíl od poměru přírůstků infikovaných za poslední a předchozí týden nemá odpovídající křivka pro poměr přírůstků obětí vypovídající hodnotu, protože počty obětí jsou malé a statistická chyba velká:

 

Stejně tak ani křivka poměru počtu vyléčených k počtu obětí za poslední týden není pro malá čísla, s nimiž pracuje, směrodatná:

 

Česká Republika začala velice rychle uplatňovat na evropské poměry hodně razantní opatření proti šíření epidemie, a tato opatření evidentně přinesla své kýžené ovoce. Zatímco země blízko nás – Švýcarsko, Rakousko a Německo – mají vysokou míru promořenosti, Česká Republika si ji stále drží velice nízkou, ze zde sledovaných evropských zemí nejnižší. Stejně dobře si vede i v počtu obětí na milión obyvatel, který má třikrát nižší než druhá nejlepší evropská země z našeho výběru, Německo. Stejně jako Německo sice ještě není na vrcholu epidemie, ale vypadá to, že už od něj není daleko.

 

Statistiky pro Švédsko

Údaje pro Švédsko ke dni 6.4.2020:

 

počet infikovaných: 7206

počet infikovaných na 1 milión obyvatel: 697,35

počet infikovaných za poslední den: 376

týdenní koeficient celkového počtu infikovaných: 1,789

poměr přírůstku počtu infikovaných za poslední a předchozí týden: 1,603

počet obětí: 477

počet obětí na 1 milión obyvatel: 46,16

počet obětí za poslední den: 76

týdenní koeficient celkového počtu obětí: 3,267

poměr přírůstku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 2,736

 

počet vyléčených: 205 (hodnota ke dni 3.4.2020, od toho dne Švédsko tento údaj neaktualizovalo)

počet vyléčených na 1 milión obyvatel: 19,84 (ke dni 3.4.2020)

poměr počtu vyléčených ku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 0,747 (ke dni 3.4.2020)

 

Švédsko na rozdíl od všech ostatních evropských zemí neaplikuje žádná účinná opatření na zabránění šíření epidemie (s výjimkou Běloruska, které doporučuje velice originální metodu vzdorování epidemii prostřednictvím práce na poli a konzumace vodky). Švédsko je velice bohatá země s nebývale štědrým sociálním systémem, s čímž koresponduje i vysoká úroveň tamního veřejného zdravotnictví, které je velice nadstandardně vybaveno, na což mohou Švédi spoléhat. Dalším atypickým fenoménem je to, že velký počet Švédů bydlí po jednom, díky čemuž mají menší šanci nakažení při sdílení stejného bytu – tento způsob šíření nákazy přitom v průběhu epidemie v ostatních zemích hraje nemalou roli. Pojďme se tedy podívat, jak vypadají jejich statistiky.

 

Pohledem na počet aktivních případů vidíme, že Švédsko rozhodně ještě nedosáhlo vrcholu epidemie:

 

Ani počty nově infikovaných za den tomu nenapovídají:

 

Celkový počet obětí zrychluje dokonce i opticky, a toto zrychlování koresponduje i s poměrem přírůstků obětí za minulý a předchozí týden, který je výrazně vyšší než jednička a činí 2,736:

 

Ostatně z křivky počtu nových obětí za den učiníme podobný závěr:

 

Týdenní průměr druhé diference celkového počtu infikovaných se po hodně dlouhé době, kdy nabýval kladných hodnot (=zrychlující počet infikovaných) dne 4.4.2020 dostal na jeden den pod nulu, ale zase se vyhoupl do kladných hodnot, takže stále ještě nemáme v ruce jednoznačný doklad toho, že by se epidemie začala zpomalovat – viditelné zaoblení dolů křivek celkového počtu infikovaných i počtu aktivních případů tedy jde na vrub jenom několika málo posledním dnům, a může se zase zvrátit:

 

Týdenní koeficient celkového počtu infikovaných je u Švédska ve srovnání se všemi ostatními zde sledovanými zeměmi hodně atypický v tom, že zatímco tato hodnota u nich klesá, u Švédska se v dlouhém intervalu mezi dny 21.3. a 5.4. zafixovala na hodnotě mezi 1,8 a 1,9, což znamená, že v tomto období si Švédsko zafixovalo prakticky čistý exponenciální růst počtu infikovaných.

 

Zde vidíme analogické křivky počítané z poměrů týdenních přírůstků – i zde vidíme zafixování poměru přírůstků infikovaných za minulý a předchozí týden, poslední hodnota je 1,603. Křivka pro poměr počtu obětí stále ještě hodně fluktuuje, protože počet obětí se za poslední dva týdny, za které je počítána, zvedal z hodně nízkých hodnot, takže jsou zde velké statistické výkyvy:

 

Poslední relevantní poměr počtu vyléčených a obětí za poslední týden je ze dne 3.4.2020, protože od toho dne Švédsko neaktualizovalo počet vyléčených. Hodnota tohoto poměru ke dni 3.4.2020 je 0,747, tedy za posledních sedm dní na každých 100 obětí připadá cca 75 vyléčených, což je po Británii druhá nejnižší hodnota ze zde sledovaných zemí:

 

Švédsko je velice bohaté a má obrovskou úroveň svého veřejného zdravotnictví. Díky tomu a dalším svým specifikům mělo výbornou startovací pozici pro zvládání epidemie. Bohužel spoustu času promarnilo nicneděláním, což vedlo k zafixování exponenciálního růstu epidemie minimálně v období mezi dny 21.3. a 5.4.2020, kdy se prakticky neměnil jejich týdenní koeficient počtu infikovaných. Dodnes není příliš průkazné, že by křivka celkového počtu infikovaných a počtu aktivních případů začala zpomalovat, a už vůbec to nelze tvrdit o křivce počtu obětí, v počtu obětí na milión obyvatel je Švédsko na pátém nejhorším místě ze zde sledovaných zemí, není tedy žádný důvod, aby bylo dáváno za příklad. V poměru počtu vyléčených k počtu obětí za poslední týden navíc Švédsko v našem výběru zemí dosahuje druhý nejhorší výsledek, horší má už jen Velká Británie.

 

Statistiky pro USA

Údaje pro USA ke dni 6.4.2020:

počet infikovaných: 366606

počet infikovaných na 1 milión obyvatel: 1116,89

počet infikovaných za poslední den: 29542

týdenní koeficient celkového počtu infikovaných: 2,246

poměr přírůstku počtu infikovaných za poslední a předchozí týden: 1,702

počet obětí: 10859

počet obětí na 1 milión obyvatel: 33,08

počet obětí za poslední den: 1241

týdenní koeficient celkového počtu obětí: 3,449

poměr přírůstku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 2,970

 

počet vyléčených: 19573

počet vyléčených na 1 milión obyvatel: 59,63

poměr počtu vyléčených ku počtu obětí za poslední a předchozí týden: 1,824

 

Spojené Státy jsou zemí s nejvyšším počtem jak infikovaných, tak obětí, což je ale dáno i jejich velikostí. Přesto ale jejich počet infikovaných na milión obyvatel rozhodně není malý, zvláště přihlédneme-li k tomu, že drtivá většina jejího území ve vnitrozemí je zasažena zatím jen velice slabě – o to horší je pak situace v New Yorku a New Jersey, která je zcela srovnatelná se situací v Itálii a Španělsku.

 

Pohled na křivku celkového počtu nakažených a počtu aktivních případů ukazuje, že zde je ještě příliš brzo mluvit o zpomalování křivek, a vrchol epidemie je bezesporu ještě hodně daleko:

 

Ani pohled na křivku počtů nových infikovaných, bez ohledu na výkyv na jejím konci, nevybízí k žádnému optimismu:

 

Celkový počet obětí stále ještě zrychluje, s čímž koresponduje i poměr počtu obětí za poslední a předchozí týden, který je stále vysoko nad hodnotou jedna, konkrétně je roven 2,970:

 

K témuž závěru dojdeme pohledem na křivku nových obětí za den:

 

Týdenní průměr druhé diference celkového počtu infikovaných zatím ještě nikdy neklesl pod nulu, křivka počtu infikovaných proto stále ještě zrychluje:

 

Optimističtěji vypadá setrvalý pokles týdenního koeficientu celkového počtu infikovaných, i když je stále ještě dosti vysoký – připomeňme zde ale, že tento ukazatel u Švédska po dlouhou dobu stagnoval. Analogický koeficient pro počet obětí vykazuje téměř učebnicový posun v horizontálním směru, tedy se zpožděním kopíruje koeficient počtu infikovaných:

 

Analogické hodnoty jako předchozí, ale počítány pouze z poměru přírůstků za poslední a předchozí týden – obě křivky jsou stále výrazně výše než jednička, počet infikovaných i počet obětí tedy stále ještě zrychlují (pokud už ne, je to jen otázka maximálně několika posledních dní, které se vzhledem ke způsobu výpočtu do uvedených ukazatelů ještě nemohly promítnout):

 

Poměr počtu vyléčených k počtu obětí je stále velice nízký, hodnota ze dne 6.4.2020 je 1,824, tedy za poslední týden na 100 obětí připadlo 182 vyléčených:

 

Z výše uvedených grafů je evidentní, že USA jsou každopádně ještě v rané fázi epidemie, a na její vrchol si budou muset delší dobu počkat. Křivky počtu infikovaných a obětí přinejmenším donedávna zrychlovaly svůj růst, a dnes ještě nelze statisticky doložit, že by už začaly zpomalovat. Poměr počtu vyléčených k počtu obětí je zatím stále ještě velice nízký, i když ne tolik, jako u Švédska a Velké Británie.

 

Provnání zemí

Zde uvedeme porovnání vybraných ukazatelů pro deset zde sledovaných zemí.

V následujícím grafu týdenního koeficientu celkového počtu infikovaných si samozřejmě nejlépe vede Jižní Korea, z evropských zemí je na tom dnes nejlépe Rakousko těsně následované Itálií a Švýcarskem. S malým odstupem pak následují Německo, Česko a Španělsko s prakticky stejnou hodnotou tohoto ukazatele ke dni 6.4.2020. Jako další je Švédsko, a s větším odstupem pak USA a Velká Británie, přičemž je evidentní, že pro USA tento ukazatel klesá razantněji, než pro Velkou Británii.

V tomto grafu zároveň vidíme atypický průběh vývoje tohoto koeficientu pro Švédsko – zatímco u všech ostatních zemí v posledních dvou týdnech klesal, u Švédska stagnoval, čímž si Švédsko v tomto období zafixovalo prakticky čistý exponenciální růst počtu infikovaných. Na konci křivky pro Švédsko už vidíme doufejme pokles tohoto koeficientu:

 

V počtu obětí na milión obyvatel drží smutný primát Španělsko, následováno Itálií. S obrovským odstupem následují další země. Ze zde probíraných evropských zemích si v tomto ukazateli nejlépe vede Česká Republika, pod níž je pouze Jižní Korea:

 

Česká Republika si ze zde sledovaných evropských zemí vede nejlépe i v počtu infikovaných na milión obyvatel. V následujícím grafu je také vidět, jak se křivka počtu infikovaných na milión obyvatel pro Velkou Británii, která až do 28.3.2020 přesně kopírovala křivku pro Českou Republiku, od ní odpoutala a zamířila nahoru. Zhruba v této době bychom totiž mohli očekávat vliv protektivních opatření, která během dvou týdnů před tímto datem Česká Republika přijala, ale Velká Británie nikoliv:

 

V počtu aktivních případů na milión obyvatel je na tom momentálně nejhůře Španělsko, ale po dlouhou dobu to bylo Švýcarsko, které už je dnes jak je z grafu vidno za vrcholem epidemie. Kromě Švýcarska jedinou další ze zde sledovaných evropských zemí, která už překonala vrchol epidemie, je Rakousko. Všimněme si, že i v tomto ukazateli si Česká Republika vede ze zde sledovaných evropských zemí nejlépe. I zde vidíme odpoutání britské křivky od české po dni 28.3.2020:

 

Jak si výše uvedené výsledky přebrat?

Z výše uvedených dat lze vyvodit hned několik závěrů, které nám mohou být užitečné:

 

- v prvé řadě většina Evropy ještě není na vrcholu epidemie. Na druhou stranu Švýcarsko a Rakousko jsou už doufejme za ním, můžeme tedy doufat, že v ne tak vzdáleném horizontu je budou následovat i ostatní země. S přípravami na dobu po vrcholu epidemie bychom proto neměli nijak otálet;

 

- ukazuje se, že restriktivní opatření zavedené pro Českou Republiku nebyla zbytečná. Na příkladu zemí, jako je Velká Británie, můžeme vidět, jak bychom dopadli, pokud bychom se vydali cestou, kterou Britové původně doporučovali – zatímco britské zdravotnictví kolabuje, české naštěstí nikoliv, přičemž vzhledem k nejhoršímu týdennímu koeficientu pro počet infikovaných to nejhorší Brity teprve čeká. Díky včas aplikovaným protektivním opatřením má proto Česká Republika ve srovnání se zde sledovanými evropskými zeměmi nejnižší počet obětí na milión obyvatel;

 

- na základě dat z Jižní Korei se ukazuje, že epidemie pravděpodobně nevymizí „do nuly“, ale že zde po dlouhou dobu bude přetrvávat lineární růst počtu infikovaných i počtu obětí. Poměr počtu vyléčených k počtu obětí za poslední týden přitom v Jižní Korei dlouhodobě zůstává kolem hodnoty 50 vyléčených na jednu oběť, přičemž za vyléčené se pokládají nejen hospitalizovaní, ale i infikovaní v karanténě, kteří po nějaké době vykáží negativní test na koronavirus. To by pro nás mělo být varování, že hygienické návyky, které jsme v době epidemie urychleně zavedli, bychom si měli podržet i v době po vrcholu epidemie – tím nemyslím, že bychom měli stále nosit roušky, ale že bychom měli na hygienu nadále dávat vysoký důraz, a to proto, že virus bude ještě dlouhou dobu zabíjet. A není to jenom něco jako chřipka, dvouprocentní šance na úmrtí po nákaze rozhodně není málo. Pokud by četnost těchto přetrvávajících obětí na milión obyvatel měla být třeba v Česku podobná, jako v Jižní Korei, umíralo by tady na koronavirus i po odeznění epidemie zhruba pět lidí týdně (v Jižní Korei to za poslední týden bylo 28 lidí), což je nesrovnatelně více, než kolik umře lidí třeba na klíšťovou encefalitidu – proto prevenci před onemocněním koronavirem bude nadále nutno přikládat velký důraz.

 

Poučíme se, nebo budeme opět stát se založenýma rukama?

Jsem velice rád, že v televizi běžela kampaň na nošení roušek a také další osvětové kampaně týkající se třeba mytí rukou nebo pravidel chování v hromadných dopravních prostředcích. Budeme ale potřebovat mnohem více osvěty. Naším velkým úkolem bude navrátit výrobu do dřívějších kolejí, nově ale s jedním důležitým břemenem navíc, a to při zajištění maximální bezpečnosti, aby nedocházelo ke zbytečným nákazám. Znovu připomínám, z Jižní Korei vidíme, že lidé se tam stále nejen infikují, ale na infekci i umírají, i když dnes naštěstí už jen lineárním trendem.

 

V době za vrcholem epidemie bude určitě nejpravděpodobnějším způsobem přenosu viru přenos dotykem. Na většině pracovišť se přitom nelze vyhnout tomu, aby se lidé dotýkali společných věcí. Nejtypičtějším společně dotýkaným předmětem jsou kliky dveří, kterými musí zaměstnanci procházet. Zde může pomoci velice jednoduché opatření – dát z každé strany dveří stoleček s papírovými ubrousky a odpadkový koš, procházející zaměstnanec nemusí brát kliku holou rukou, ale vezme si do ruky ubrousek, kliku otevře přes něj, a za dveřmi ho vyhodí do koše. Podobná situace nastává ve firemních kuchyňkách, kde zaměstnanci sahají např. na společnou varnou konvici – stačí postavit vedle konvice stoh ubrousků a odpadkový koš poblíž. Primitivní, ale účinné, jak řekl můj oblíbený filmový padouch Miloš Kopecký ve filmové komedii Adéla ještě nevečeřela.

 

Podobných velice jednoduchých opatření lze vymyslet celou řadu, a bylo by velice záhodno, kdyby si je lidé mezi sebou sdíleli. Hodně by zde mohla pomoct televize, podobně, jako významně pomohla v předešlých kampaních. Různé triky a fígle ocení mnoho lidí. Dnes už samozřejmě víme, že po příchodu domů jako první máme zamířit do koupelny a umýt si ruce, abychom si případnou viruchu sviňuchu neroznášeli po bytě, a hodit do pračky roušku a další potenciálně infikované věci. Přesto nám zbývá spousta věcí, na které během dne musíme sahat holýma rukama, a které do pračky opravdu hodit nelze, jako např. mobil, peněženku, klíče od auta a mnohé jiné. Hodně by pomohly nějaké účinné a přitom praktické postupy, které bychom si mohli zautomatizovat, abychom na ně nemuseli stále myslet.

 

Určitě by také nebylo od věci poučit se od zemí, které už se životem po odeznívání epidemie mají své bohaté zkušenosti. Taková reportáž z denního života lidí v Jižní Korei a mnoha dalších asijských zemí, zaměřená právě na jejich praktické návyky kterým předcházejí riziku infekce, by určitě mohla být poučná i pro nás zde v Evropě.

 


 

Aktualizace porovnávacích grafů

Oproti původním grafům uvedených v článku, v těchto jejich zaktualizovaných verzích figurují navíc globální údaje pro celý svět,
dále pro Kanadu, Dánsko, Norsko a stát New York.
Stát New York má 19453561 obyvatel (údaj pro rok 2019), tedy necelý dvojnásobek počtu obyvatel České Republiky, a průměrnou hustotu 159 obyvatel na km2, což je více než má Česká Republika (která má 134 obyvatel na km2), ale méně, než má třeba Itálie (201 obyvatel na km2). Při posuzování údajů pro stát New York je nutné mít na paměti, že velká část jeho obyvatel bydlí v megapoli New York City, která má 8398748 obyvatel (údaj pro rok 2018).

 

 

 

 

 

Na závěr ještě graf počtu infikovaných a počtu aktivních případů pro celý svět, Jižní Koreu a Českou Republiku. Graf pro Jižní Koreu může sloužit jako předobraz budoucího vývoje v evropských zemích. Na rozdíl od starší verze tohoto grafu uvedené v článku je na něm vidět, že po cca třech týdnech lineárního přírůstku počtu infikovaných v období mezi 12.3.2020 a 5.4.2020 se křivka celkového počtu infikovaných začíná přiohýbat do více vodorovné polohy - jinými slovy, po období lineárního přírůstku, které nastalo po vrcholu epidemie, začíná vzrůstat naděje, že by epidemie v Jižní Korei mohla vymizet úplně:

 

 

 

Poznámka:

Připojené soubory (vstupní data a grafy) ke stažení ve formátech .xls a .ods zde:

Coronavirová_epidemie-srovnání_zemí_2020.05.24.ods

Coronavirová_epidemie-srovnání_zemí_2020.05.24.xlsx

 

 

Zdroje

https://corona.help/

https://coronavirus.jhu.edu/

https://systems.jhu.edu/research/public-health/ncov/

https://www.arcgis.com/apps/opsdashboard/index.html#/bda7594740fd40299423467b48e9ecf6

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19

http://covid19.cz/

https://www.imperial.ac.uk/media/imperial-college/medicine/sph/ide/gida-fellowships/Imperial-College-COVID19-Europe-estimates-and-NPI-impact-30-03-2020.pdf

https://www.imperial.ac.uk/media/imperial-college/medicine/sph/ide/gida-fellowships/Imperial-College-COVID19-Global-Impact-26-03-2020v2.pdf

https://rviews.rstudio.com/

https://rviews.rstudio.com/2020/03/19/simulating-covid-19-interventions-with-r/

https://www.reconlearn.org/

https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/download-todays-data-geographic-distribution-covid-19-cases-worldwide

https://www.euromomo.eu/


Autor: Pavel Brož
Datum: 13.04.2020
Tisk článku

Související články:

Umí Evropa ve stínu pandemie překročit stín ideologie?     Autor: Vladimír Wagner (20.03.2020)
Loterie osudu: Jak SARS-CoV-2 mutuje?     Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2020)
Mohla by krev těch, kteří přestáli COVID-19, zachraňovat životy?     Autor: Josef Pazdera (28.03.2020)
Co je důležité v době COVID-19?     Autor: Vladimír Wagner (03.04.2020)



Diskuze:

změna úložiště grafů a tabulek

Pavel Brož,2020-05-26 11:49:57

Protože aktualizování tohoto článku novými verzemi grafů i spreadsheetů vyžadovalo každodenní práci administrátora Josefa Pazdery, který ji po měsíc a půl obětavě vykonával, už pár týdnů jsem uvažoval o změně toho úložiště - aktualizované verze budou (po nějakou dobu než mě to přestane bavit anebo když už ty údaje budou nezajímavé, což doufám v dohledné době nastane) nadále zde:

https://github.com/vizdat/covid/wiki/Statistiky

Josefovi Pazderovi děkuji za veškerou dosavadní práci, kterou s tím měl.

Odpovědět

Sebereflexe

Jirka Slintak,2020-05-17 05:56:52

Ddobry den, byl by autor clanku ochoten se zamyslet:
1)kdo nejcastehi konci v nemocnici
2)jake mnozstvi lidi je opravdu nemocne
3) pokud neco vi o analyze rizik
4)jake jsou dalsi faktory, ktere ovlivnuji prubeh epidemie(stav zdravotnictvi, stari populace)
Predem dekuji za odpoved
Js

Odpovědět

Naprosto nevhodne prirovnani

Alex Ander,2020-04-27 08:51:38

Při sbírání hub se k nám totiž houby z celého lesa neseběhnou a nebudou se dožadovat, abychom je dali do košíku.

Toto hloupe prirovnani by bylo mozne pouzit v pripade, ze by se na odberna mista dostavili jen a pouze nakazeni ci lidi, kteri nemoc prodelali. Prisli ale nahodni lidi. Tedy, dle Vaseho prirovnani, prisel cely les, i jeleny, divocaky, boruvky, jedle, a v posledni rade houby.

Odpovědět


Re: Naprosto nevhodne prirovnani

Pavel Brož,2020-04-27 12:09:24

Vy zřejmě nevíte, že test pro samoplátce stojí třeba v Praze kolem dvou a půl tisíce korun? Jinak byste totiž nepsal takovou hloupost, že přišli náhodní lidé. Část samoplátců samozřejmě byli spíše ti trochu hypochondři, kteří zpanikařili a nic jim nebylo. Další část samoplátců byli ti, kteří měli dobrý důvod, protože měli nějakou sezónní infekci, a protože v práci se u nich objevil případ nakaženého kolegy, raději se nechali otestovat, to byl třeba můj případ. Nicméně představa, že zadarmo byl otestován každý, kdo si vzpomněl aniž měl příznaky, je úplně mimo, proč si myslíte, že by ti samoplátci pak za ty testy platili, když je mohli mít zadarmo?

Odpovědět

Kdo řídí společnost a kdo vládne společnosti ?

Josef Řeřicha,2020-04-15 09:13:03

Z článku pana Brože se line jasná kritika selhání politiků po celém světě od ledna 2020 až dodnes. Nutno mu přiznat, že oprávněná kritika. Z toho plyne bezesporný fakt, že selhali né politici, ale především akademici, vědecká elita společností, lidé, kteří mlčeli měsíc ( a dodnes až na vyjímky mlčí ) a nedodávali politikům včas moudré názory a návrhy a rady na postupy v organizaci společnosti ve stavu nouze. Politikové stříleli „zákazy a nařízení“ od boku. Jak si může vyspělá společnost dovolit nechat vyhlašovat „velká nařizování“ od politiků-laiků ? Na okraj mého příspěvku mám svou otázku : Jak to nakonec udělali ve městě Wu-chanu ? Pandemii zastavili izolací-karanténou, nikdo ven, nikdo tam, ale jak potom utlumili, uzdravili a čím, všechny nemocné ? v 5ti milionovém městě, kde zemřel „bez léčení“ !! jen zlomek obyvatel. (?) a za pár měsíců tam nebude už žádný nakažený, bez léků. (?)

Odpovědět


Re: Kdo řídí společnost a kdo vládne společnosti ?

Pavel Brož,2020-04-15 23:57:33

Dobrý den, pane Řeřicho, nemyslím si, že se politici mohou vyvinit tím, že to hodíme na vědce, akademiky či obecně inteligenci. Trochu to ve mně evokuje zlidovělou větu z repertoáru Cimrmanů „Kdo může za to, že sám náčelník vydával tak zvrácené rozkazy“. Ono těch doporučení vědců, včetně mnoha otevřených dopisů a doporučení bylo strašně hodně, dá se to všechno dohledat, a nejen na českých médiích, stejný problém byl v mnoha jiných zemích. Na Wikipedii dokonce existuje celá sorta stránek věnujících se výhradně těm selháním v reakcích těch kterých zemí, viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Criticism_of_response_to_the_2019%E2%80%9320_coronavirus_pandemic#United_States_government .

Dá se naopak ukázat, že většina těch nejhorších reakcí politiků se odehrála právě navzdory doporučením lékařů a epidemiologů, a jednoznačným upřednostněním populistických rozhodnutí, typu nerušit hromadné sportovní akce, masové demonstrace feministek ke dni žen, snaha upřednostňovat zisk z turistiky před ochranou zdraví turistů, a tak by se dalo pokračovat dlouho.

Dnes by se možná mohl někdo pokusit omluvit selhání politiků slovy, že po bitvě je každý generál. Jenže tady se neodehrála jedna bitva, ale desítky bitev v desítkách zemí, v různých časových posunech umožňujících včasnou přípravu, to vše přibližované v reálném čase médii. Není pravda, že nebylo dost informací včetně těch od odborníků. To, co v té které zemi rozhodovalo o přijetí či nepřijetí efektivních protiepidemických opatření nebyl nedostatek odborných informací, ale byla to ega politiků. Čím zbytnělejší ego, tím otřesnější výsledek, stačí se kouknout na ty aktualizované grafy na konci článku, nebo ještě lépe si to na mnoha webových zdrojích ověřit porovnáním diametrálně odlišných průběhů epidemie např. v Dánsku versus v ostatních západních zemích, ať se pořád neargumentuje tím, že východní Evropa je ušetřena jen kvůli dřívějším povinným očkováním či odlišným genům.

Co se týče toho Wuchanu, dnes nikdo nepochybuje, že Čína ta čísla opravdu hodně přikrášlila. Na druhou stranu je ale také pravda, že opatření tam byla nejdrastičtější, dokonce taková, že byla příliš i na ostatní asijské země, které si raději zvolily odlišné modely – viz třeba https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/ve-wu-chanu-izolovali-rodice-od-deti-tak-tvrda-opatreni-by-americane-nezvladli-pise-usa-today-40318957 , více informací ohledně čínských opatření se dá nalézt na cizojazyčných webech. Že ale ve Wuchanu umírali lidé ještě dlouho potom, co byl oznámen konec pandemie, to asi nikdo nezpochybňuje.

Odpovědět

Pekna praca

Radoslav Porizek,2020-04-14 14:13:36

Pekna praca, aj ked v niektorych pripadoch by som v grafoch zobrazoval ine veliciny a pridal by som tam aj asi najrelevatnejsi "reproduction nymber" R, ako je to spracovane tu (bohuzial len do polovicky marca):
https://cmmid.github.io/topics/covid19/current-patterns-transmission/global-time-varying-transmission.html

Pozeram, ze clanok/excelovska tabulka sa viackrat aktualizovali.
Myslim, ze by to mohlo ist relativne jednoducho zautomatizovat: Postahovat potrebne data s webov, potom z toho vyparsovat potrebne udaje a urobit potrbne vypocty typ reprodukcne cislo R, napiect z toho grafy a vysledok (grafy + klucove hodnoty) zavesit niekde na web.

Ja som bohuzial extremne casovo vytazeny, ale s nejakou pomocou by sa to snad dalo zrealizovat. ;)

Mozem sa na zaciatok spytat pane Brozi, odkial a ako kopirujete vstupne udaje do excelovskych tabuliek?

Odpovědět


Re: Pekna praca

Pavel Brož,2020-04-14 23:18:30

Dobrý den, velice si vážím Vaší nabídky pomoci, ale mě osobně trvá aktualizace těch 3 čísel pro deset zemí, tedy celkem 30 čísel jenom asi dvě minuty, kdybych to chtěl parsovat, tak bych tolik času neušetřil, zvládnul bych to ale, mojí specializací sice není webové programování, s parsováním dat ale opravdu nemám problém. Mnohem více času zabere aktualizace článku v redakčním systému osla, to je ruční práce, kterou ochotně dělá majitel osla.cz, ne já, není to můj systém, stará se o něj někdo úplně jiný v rámci pro změnu zase jeho volného času. Tam nic bohužel neurychlíte.

Pokud si chcete ty grafy aktualizovat a vyvěsit na nějakém webu, nic Vám nebrání, už jsem níže zmínil, že to dávám všem volně k dispozici. Data si můžete aktualizovat jako já ručně, ztratíte s tím cca jen ty dvě minuty denně, nebo si je samozřejmě můžete parsovat z nějakých stažených zdrojů - pod článkem jsem jako jeden ze zdrojů uvedl třeba tento odkaz: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/download-todays-data-geographic-distribution-covid-19-cases-worldwide , bohužel ale konkrétně v těchto datech nejsou počty vyléčených - určitě se ale dají sehnat zdroje i s těmi vyléčenými.

Nicméně tím se opět vzdalujeme od cíle toho mého článku - tím opravdu nebyly grafy, Ty byly jenom prostředkem. Ta část s těmi grafy vyšla velká prostě proto, že pokud chcete dělat rozumné závěry, nemůžete to dělat na datech pro dvě či tři země, to je příliš málo. Těch deset zemí bylo minimum. Navíc většina stránek uvádějících tyto grafy si vystačí pouze s vynesením počtu infikovaných, obětí a vyléčených a tím to hasne, prakticky nikdo si už nedává práci posoudit ty časové řady z více úhlů pohledu, podívat se třeba na ty klouzavé průměry druhých diferencí, které mohou prozradit, jestli zaoblení křivky je fluktuace nebo déledobější trend, posoudit konzistenci známého počtu infikovaných porovnáním týdenních koeficientů (resp. jak už mi tady bylo vytknuto, správněji kvocientů) u počtu infikovaných a obětí, kteréžto křivky by měly být při stabilizovaných datech vůči sobě vodorovně posunuty, atd.. Tyto věci jsem tam dodal, protože jsem chtěl ukázat, že ta data opravdu mohou prozradit něco více, než co člověk vykouká pouhým okem - příklad je jak si Švédsko zafixovalo ten prakticky čistě exponenciální růst mezi dny 21.3. až 5.4., tak tuto věc uvidíte na tom týdenním koeficientu, ale rozhodně ji nevykoukáte z grafu počtu infikovaných, i kdybyste se na něj koukal sebedéle. Takže proto ta grafová část toho článku tak nabobtnala.

Hlavním cílem toho článku ale byla ta výzva k těm praktickým opatřením, která je možné levně, a přitom účinně zavádět, a o zkušenosti s nimi je možné se podělit s jinými. ČT ani jiné televize v tomto ohledu zatím nedělají vůbec nic, sice existuje celá řada hezkých pořadů, ve kterých herci zkracují lidem pobývajícím doma dlouhou chvíli, kampaň na roušky byla super, poděkování zdravotníkům a všem lidem v první linii, opět super, ale tady budou potřebovat realizovat konkrétní opatření kadeřnice, truhláři, všemožní řemeslníci, školníci, atd. atd.. Samozřejmě určitě bude dobré, když tato opatření okomentují třeba epidemiologové, nicméně na tak jednoduché věci, jako když budou děti chodit do jídelny, že u vstupu může stát učitelka, kápnout každému dítěti kapku desinfekce na ruku a dohlédnout, ať si ji rozmaže po rukou, protože v jídelně bude těma rukama patlat po stole, a u jednoho stolu se vystřídá hodně dětí a taky na něj budou šahat, a mnoho podobných primitivních opatření, tak na to epidemiolog potřeba není, protože toto opatření riziko nákazy nezvýší (předpokladem je samozřejmě dodržení příslušných hygienických opatření ze strany učitelky). Existuje spousta věcí, kterých se ti lidé budou v práci běžně dotýkat, od klik, varných konvic či nádobí ve společné kuchyňce, společného nářadí, pracovních stolů, atd., a bylo by více než záhodno začít si mezi sebou sdělovat jednoduché triky, jak možnost nákazy co nejefektivněji snižovat. Spousta věcí je už dnes aplikováno naprosto spontánně, v trafice, kde si léta kupuji časopisy, mají nově plexisklovou přepážku oddělující prostor prodavače a zákazníka, v Alze totéž částečně realizovali pomocí obyčejných igelitových fólií.

Oslovil jsem kolegu, jestli by mi nepomohl udělat nějaký takový web, odbyl mě, že má na starosti nějaký projekt, jehož cílem je, aby si lidi mohli stahovat návody na 3D tiskárny a mohli si sami tisknout masky největší kvality atd., že to vyřeší přesně ten problém, který chci řešit. Bohužel se mi ještě nepodařilo přijít na to, jak program na tisk masky pro 3D tiskárnu pomůže třeba té kadeřnici nebo tomu truhláři, ale třeba jsem jenom přemýšlel málo.

Chcete udělat něco opravdu užitečného? Pokud ano, tak ty grafy hoďte za hlavu, ta epidemie se bude vyvíjet bez ohledu na to, jestli do těch grafů budeme koukat nebo ne. Pomožte když tak prosím s nějakou takovou iniciativou, která by lidem, kteří perfektně zvládají svoji profesi, vyrábějí krásné výrobky, vážou květiny, pracují v různých službách, ale nejsou žádní odborníci stran možných cest šíření nákazy, pomohla nadále pracovat, ale přitom bezpečně. Nepochybuji o tom, že taková iniciativa by hodně z těchto lidí pomohla.

Odpovědět

Numberophile - rozhovor

Jirka Sirka,2020-04-12 18:25:50

Pro zajimavost postuji rozhovor s britskou matematickou ktera se - mimo jine - zabyva matematickym modelovanim pandemii.

https://youtu.be/Xkqtcm3w7Vw

Odpovědět

Pekná práca, ale s výhradami

Radovan škultéty,2020-04-11 07:47:49

Bol som sem presmerovaný zo SME. Zrejme tu budete mať v najbližšom čase rušno.

Osel neuvádza bližšie údaje o autorovi, ale predpokladám, že ide o doc. RNDr. Pavla Broža, PhD., z Masarykovej univerzity.

Podobný blog som videl asi pred mesiacom s veľmi podrobnou analýzou a odporúčaniami:
https://medium.com/@tomaspueyo/coronavirus-act-today-or-people-will-die-f4d3d9cd99ca
Obdivujem Vás, že sa Vám do toho chcelo. Informácie tohto druhu veľmi rýchlo zastarávajú. Úvod blogu je veľmi trefný a závery by mali byť zapracované do zoznamu odporúčaní ministerstva zdravotníctva, napr. takto:
https://www.cdc.gov.tw/Uploads/470677b2-79de-444c-8d67-5fb1f54f51e2.jpg
https://www.cdc.gov.tw/Uploads/ca929170-ef01-4814-ab02-3820ee7e8196.jpg
Áno, citujem tchajwanské ministerstvo zdravotníctva, lebo Tchajwan ste vo svojej analýze vynechali a určite tam mal byť ako exemplárny príklad epidemiologických opatrení:
https://www.forbes.sk/slovak-na-taiwane-hovori-preco-moze-byt-ostrov-nedaleko-ciny-vzorom-ako-zvladat-epidemiefta/ (Toto je len príklad. Článkov na túto tému je už teraz obrovské množstvo.)

Ináč, na Osle som prvýkrát. Vidím, že keď sa človek podpisuje vlastným menom, napomáha to kultivovanosti diskusie.

Odpovědět


Re: Pekná práca, ale s výhradami

Jan Novák9,2020-04-11 09:29:28

Taiwan je dobrý příklad pro zbytek světa nejen v epidemiologických opatřeních ale i v tom že epidemii se vyhnul hlavně tím že nevěřil Číně nos mezi očima, kontrolovali cestující a vstup Číňanům zakázali hned po prvním nakaženém pacientovi když se s tím dalo ještě něco dělat.

Na rozdíl od toho Evropa a Amerika věřila Čínou ovládané WHO a ti ještě 14 ledna tvrdili že virus se nepřenáší mezi lidmi a je to jen jako chřipka. Itálie byla první protože prodali luxusní značky Číně a ti sice zůstali v Itálii aby neztratili "made in Italy" ale dovezli si desetitisíce číňanů jako levnou pracovní sílu.

Teď Čína nejen na coronavirové krizi vydělává ale chystá se skoupit levně evropské firmy díky coronavirové krizi.

Odpovědět


Re: Pekná práca, ale s výhradami

Pavel Brož,2020-04-11 11:16:04

Dobrý den, pane Škultéty,

kdepak, nejsem doc. RNDr. Pavel Brož, PhD. z Masarykovy Univerzity, ani toho pána neznám, a můj nejvyšší titul je jen magisterský. Na Akademii věd jsem se ohřál jen krátce, a poté, co jsem od jednoho ze svých tehdejších nadřízených, nebudu ho samozřejmě jmenovat, dostal na výběr, že mu buď levně prodám svůj byt po rodičích, anebo nebude prodloužena má pracovní smlouva, tak jsem si vybral, a za bezmála třicet let jsem toho ještě nikdy nelitoval. Práci, kterou dělám nyní, dělám velice rád, nebudu také zastírat, že je lépe placená než práce v Akademii, denně jsem v kontaktu s kolegy s USA, Ruska, Číny i mnoha dalších zemí, kteří jsou všichni dlouholetí profesionálové ve svém oboru, a je proto pro mě nejen radostí, ale i velikou ctí s nimi pracovat.

Pavlů Brožů najdete na webu spoustu, někdy v začátcích Facebooku, když jsem chvíli uvažoval, že si účet na něm také zřídím (pak jsem si to rozmyslel a už na tom nepotřebuji nic měnit), jsem jich našel jenom na FB asi sto padesát, za některé nositele svého jména bych se určitě nestyděl, to je příklad třeba Vámi zmiňovaného docenta Pavla Brože, ale našly se tam také i existence přesně opačné, dokonce jeden mi připadal jako nepokrytý nácek, kterýmižto lidmi z hloubi duše opovrhuji. Každopádně na FB ani na žádné jiné sociální síti mě nenajdete.

Blíží se Velikonoce, vlastně už jsou tady, proto přeji Vám i všem diskutujícím dobré vůle jejich krásné prožití.

Pavel Brož

Odpovědět


Re: Pekná práca, ale s výhradami

Tomáš Horváth,2020-04-11 13:22:49

Otázka ako Slovensko zareaguje na veľký počet infikovaných čo to priniesli z Álp a Cigánov do osád.

Inak ideme dobre Slovensko, nemáme imunitu lebo sme našu krásnu republiku zavreli hneď prvý deň.

Snáď prežijeme druhú vlnu korony v zdraví. Držte sa bratia Česi.

Odpovědět

Vliv protektivních opatření

Rudolf Buchta,2020-04-11 05:20:08

Z grafu to vypadá, že se projevil po 17-ti dnech od zavedení. Proto je asi nařízena jen 14-ti denní karanténa.

Odpovědět

Jedna z prvních studií promořenosti

Vladimír Wagner,2020-04-10 16:09:34

Dávám odkaz na rozhovor s rakouským virologem, který se zmiňuje i o jedné z prvních studií provedené v Rakousku a věnované hledání podílu obyvatelstva, které se setkalo s virem: https://www.respekt.cz/spolecnost/rakousky-virolog-nowotny-nove-krize-se-nebojim-brzy-se-vratime-k-normalu . Proběhla u reprezentativního vzorku dvou tisíc lidí, u kterých neproběhla nemoc COVID-19 (nevykazovali známky onemocnění). Předběžné výsledky jsou, že nakaženo je do 1 % populace. Je tak vidět, že případné promoření bude trvat v případě, že nechceme zahltit zdravotní systém i nejbohatšího státu velmi dlouho. I on tak klade důraz na včasné opatření (Rakousko a Česko je uplatnily opravdu brzo a jsou velmi podobná, včetně roušek - Rakousko v obchodech a dopravě) a potom na chytrá karanténní a hygienická opatření. I uvolňování se plánuje v Rakousku i u nás podobně. V Rakousku otevřou hoby-markety a zahradnictví po Velikonocích. Pokud by se nám i dalším zemím V4 a Rakousku podařilo jít po podobné trajektorii a sladit opatření, mohli bychom vytvořit oblast se vzájemně otevřenými hranicemi.

Odpovědět


Re: Jedna z prvních studií promořenosti

Pavel Brož,2020-04-10 19:00:29

Vláďo, děkuji, ten Tvůj odkaz je přesně ten druh informace, na který se zde dlouho čeká. Teď ještě počkat, zda testování i v dalších zemích tyto výsledky potvrdí. Mě osobně ty výsledky nepřekvapují, ta dynamika epidemie jednoznačně vypovídala v neprospěch tvrzení, že je skrytě promořena velká část populace, ale to už jsem zmiňoval vícekrát. Ale ještě si počkejme na potvrzení z dalších zemí.

Každopádně pokud by se to nezávisle potvrdilo, tak všichni ti propagátoři neřízeného promořování by měli začít chodit kanálama, protože by ten jimi prosazovaný přístup skončil naprostým masakrem. Z příkladu lodi Diamond Princess víme spolehlivě, že virus umí nakazit dvacet procent lidí a že na té lodi zabil 1,5 procenta nakažených, celosvětově je ta smrtnost ještě vyšší kvůli jiné věkové struktuře populace. I při jen desetiprocentní zasaženosti populace a i jen při té 1,5 procentní smrtnosti bychom se dopočítali k šíleným počtům obětí. A zatímco Rakousko, Česko a další státy, které včas zavedly protektivní přístup, se z celé epidemie co nejdříve oklepou i ekonomicky, tak státy, které by podstoupily ten hazard s neřízeným promořováním a la originální plány Británie a Švédska, by utrpěly v přepočtu na počet obyvatel násobně větší ekonomické škody, i kdybychom nezapočítávali ty hory obětí takového experimentu. Jestli si totiž někdo myslí, že ekonomika bude bez problémů šlapat v prostředí, ve kterém až deset procent populace bude nakažených a 1,5 procenta z těch nakažených během několika měsíců zemře, tak je to jedinec, kterému není radno svěřovat ani provoz pouťového kolotoče, natož dávat na jeho ekonomické prognózy.

Odpovědět


Re: Re: Jedna z prvních studií promořenosti

Vladimír Wagner,2020-04-10 22:36:41

Souhlas Pavle. Připomenul bych ještě, že Rakousko má 1505 pozitivních případů na milion obyvatel. Tedy nemocných je zhruba 0,15 %. Bezpříznakových je méně než procento, a tedy, jak zmiňuje ten rakouský virolog 5 až 10krát více. Pokud budeme předpokládat, že na lodi Diamond Princess se všichni s virem setkali a v těch 20 % jsou hlavně ti, kteří onemocněli COVID-19, tak to není tak odlišné od toho zjištění z rakouské studie. Mrtvých je v Rakousku 35 na milion obyvatel, tedy 0,0035. Smrtnost je tak 2,3 % těch, kteří onemocněli. Smrtnost asi přibude, protože ne všichni současní nemocní se uzdraví. Zase jde o číslo (když přihlédneme k jiné věkové struktuře), které odpovídá lodi Diamond Princess.
Co to znamená pro Česko. Při promoření celé populace by bylo okolo 10 % nemocných a z nich by okolo 2 % zemřeli. O těch, kteří by byly dlouhodoběji na přístrojích nebo s trvalými následky teď nemluvíme. Takže, pokud by mělo jít o promoření v čase, který by nevedl k omezení ekonomiky karanténními opatřeními, jak o tom uvažují pan Ketch a pan Šuman, tak by to znamenalo v krátké době několika měsíců v Česku milion nemocných a 20 000 mrtvých. To je ovšem za předpokladu, že by to naše zdravotnictví a ekonomika zvládly. Což je ovšem nesmysl, protože, jak správně píšeš, zkolabovaly by. A mrtvých by pak pochopitelně bylo násobně více. Lidé by totiž neumírali jen na COVID-19, ale na řadu v normální době dobře řešitelných zdravotních problémů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jedna z prvních studií promořenosti

Vladimír Wagner,2020-04-12 09:33:39

V následujícím článku jsou podrobnější informace o té studii: https://www.lidovky.cz/svet/jeste-nejsme-v-bezpeci-zni-z-vidne-test-promorenosti-odhalil-ze-nakazenych-muze-byt-dvakrat-tolik.A200411_154701_ln_zahranici_ele . Je z ní jasné, že promořenost je relativně velmi malá a počet bezpříznakových není moc velký. Číslo uvedené v článku je, že v Rakousku bude celkově i s neidentifikovanými pouze O,33 % obyvatelstvo, které nemoc prodělalo. To je ještě méně, než jsem předpokládal v předchozím příspěvku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jedna z prvních studií promořenosti

Pavel Brož,2020-04-12 13:45:51

Ahoj Vláďo, děkuji moc za ten odkaz, ačkoliv se snažím zprávy o koronaviru sledovat, je jich tak strašně moc, že se nedá přečíst všechno, a zrovna ta Tebou odkazovaná mi utekla. Je to bezesporu velice zajímavý článek. Dočetl jsem právě i dva další, které jsou tam odkazované, a které jsou také velice zajímavé:

https://www.lidovky.cz/domov/test-promorenosti-ceska-nyni-ani-netusime-zda-protilatky-cloveka-chrani-rika-dekan-1-lekarske-fakult.A200406_195828_ln_domov_sei

https://www.lidovky.cz/domov/adam-vojtech-sdelil-ze-masivni-promorovani-se-nechysta-v-lehke-mire-se-to-deje-jiz-ted-rikaji-odborn.A200406_173404_ln_domov_ele

U toho druhého je pěkně vidět, že se čeští epidemiologové shodnou na tom, že je nutné uhlídat to, aby se promořování (ke kterému dříve nebo později stejně dojde, jak jsem zmínil i ve svém článku, celou dobu jde jen o problém zploštění křivky) dělo co nejpomaleji s důrazem na ochranu rizikových skupin (o kteréžto ochraně třeba Británie verbálně ujišťovala, ovšem prakticky v tomto směru neudělala vůbec nic, tedy kromě toho, že data o úmrtí z domovů seniorů neuvádí mezi jejich publikovanými počty obětí). Zaujal mě tam také názor biochemika Omara Šerého z Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, konkrétně: "Šestiprocentní promořenost koronavirem celé české populace v příštím týdnu vidím jako maximální a nejčernější možnost a zároveň doufám, že tomu tak zdaleka není. Třiceti až 40procentní promořenost populace pokládám za nesmysl na základě laboratorních dat z DNA analýz, která máme k dispozici". Vidím to jako další z mnoha dílčích argumentů nezávisle svědčících proti hypotéze o už údajně existující masivní promořenosti populace, se kterou se argumentovalo kupodivu ne ze strany epidemiologů, ale ekonomů.

Odpovědět


Re: Jedna z prvních studií promořenosti

Jack Ketch,2020-04-14 21:52:27

Zajímavé. V Severním Porýní Vestfálsku pro změnu došli k závěru, že se tam s nemocí setkalo už 15% obyvatel a smrtnost je 0,37%. Je tedy možné, že tam populace už začíná být promořena a začíná fungovat kolektivní imunita
https://www.tagesspiegel.de/wissen/zwischenergebnis-zur-coronavirus-uebertragung-das-sind-die-ersten-lehren-der-heinsberg-studie/25730138.html

Odpovědět

Chřipková statistika

Petr Kondík,2020-04-10 11:47:18

Děkuji autorovi za velmi pěkný článek, který ho musel stát hodně času. O záludnostech lékařských statistik píše Hans Rosling v knize Faktomluva: deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět a proč jsou věci lepší než vypadají. Své pochybnosti o číslech z Itálie pak nedávno popisoval i matematik Kechlibar na svém blogu. Jednoduše řečeno statistická čísla o úmrtích způsobených Covid-19 nesouhlasí s oficiální smrtností. Na problém poukázal starosta Bergama metodou nadpočetných úmrtí - spočítal aktuální počet zemřelých a výsledek porovnal s běžným stavem. Rozdíl je pak odhad počtu úmrtí způsobených Covid-19.
Jsem jen prostý doktor techniky, absolutní čísla mě nechávají chladným pokud nemám srovnání a ke všem statistikám jsem velmi obezřetný, protože vstupní data mohou být ovlivněna mnoha faktory. Díky zákazu cestování a troše volného času jsem chtěl jako laik zjistit, kolik lidí vlastně zemře při běžné chřipkové epidemii, abych mohl srovnat letošní covidové statistiky, které jsou v médiích udávány pouze v absolutních číslech. Použil jsem stejnou metodu jako starosta Bergama a roční počty úmrtí v jednotlivých zemích z běžně dostupných statistik WHO (https://apps.who.int/healthinfo/statistics/mortality/whodpms/), protože celkový počet zemřelých není ovlivněn úsudkem různých lékařů o příčině úmrtí. Ihned jsem narazil na rok 2015, kdy ve všech zemích došlo k velkému nárůstu počtu úmrtí proti průměru z předchozích let. Konkrétně se při započtení chyby aritmetického průměru jednalo v Itálii asi o 40000 lidí (+6,7%), ve Španělsku o 25000 (+6,5%) a v Česku asi o 2800 lidí (+2,5%). Nejpostiženější byly stejné země a věkové kategorie jako při letošní covidové epidemií. Pátrání na internetu ukázalo, že se opravdu jednalo o epidemii klasické chřipky (viz např. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1201971219303285#bib0090), která však nebyla doprovázena mediálním šílenstvím (alespoň si na žádné nevzpomínám). Porovníním počtu úmrtí zjistíme, že podceňovaná klasická "chřipečka" je stále Covidu-19 zdatným soupeřem, což mě zároveň naplňuje optimizmem, že po opadnutí mediální hysterie se nemoc, i přes její nepříjemné odlišnosti, podaří zvládnout a konečné skóre nebude tak strašné. Ostatně chloadnou hlavu a realistický pohled bez emocí doporučuje i doktor Rosling ve své knize.

Odpovědět

Kapacita testování

Marek Roesel,2020-04-09 17:17:26

Děkuji za článek.
Rád bych se zeptal, jestli jste vzal nějakým způsobem v úvahu omezení kapacity testování.
Není mi zřejmé, jestli je možné exponenciálně zvyšovat počty testů v proporci k vývoji počtu diagnostikovaných.
Dá se z nějakých analogických dat zjistit, jaký vliv to může mít na zkreslení křivek?

Odpovědět


Re: Kapacita testování

Petr Chaloupka,2020-04-09 20:52:50

Kapacita testování
Ano, toto téma je zmíněno již v diskuzi níže. Omezení kapacity testování samozřejmě křivky deformuje, jak uvedl již zde v diskuzi autor článku, Pavel Brož.
Potíž je získat věrohodná a spojitá data o počtech provedených testů.

Jaký vliv to může mít na zkreslení křivek
Při stejném počtu testů každý den bude deformace křivek spočívat v tom, že místo exponenciálního růstu budete mít růst blízký lineárnímu.

Míru vlivu můžeme odhadnout z počtu pozitivně testovaných na počet testů. Např. pro Francii je patrný postupný nárůst počtu případů na počet testů. Z toho lze usoudit, že patrně nestíhají testovat. Tyto grafy lze najít např. na stránkách: https://nakit.cz/koronadata, kde si dáte počet případů na 100 testů.

Odpovědět


Re: Re: Kapacita testování

Jan Novák9,2020-04-10 09:06:58

Nejenom kapacita, ale i demograficá a geografická data testovaných. Chtěl bych vidět testování v no-go zónách kde napadají hasiče a záchranku i když se nic neděje. Také jestli jsou testováni mrtví kteří zemřeli doma a před tím nebyli testováni (v Itálii třeba nejsou, ve Wuhanu také nebyli)

Odpovědět


Re: Re: Kapacita testování

Marek Roesel,2020-04-10 13:46:10

Chápu, jenže nemáme konstantní počet testů každý den.
Spíš mne zajímalo, jestli někdo dělal analýzu kombinace lineárního nárůstu počtu testů a potenciálně exponenciálního nárůstu nakažených.


U zkreslení mi šlo spíš o srovnání s nějakou předchozí epidemií, u které se masivně testovalo a ex post se udělaly využitelné závěry.

Míra vlivu hrozně závisí na tom, kdo je testován.
To může být v různých zemích dost různé, proto se těchto závěrů, jako z Francie, trochu bojím.

Odpovědět

Promorovani

Mojmir Kosco,2020-04-09 07:49:35

I soucasna opatreni maji za cíl omezeni sireni viru a nikoli zastaveni ci vymícení. Nekdo s rozhodovací pravomoci by mel zhodnotit účinost vuci rizikovým skupinám zda se mi ze ti 6+ v domácím prostředí kde se mi jeví jako účinná kontra ldn domovy důchodců a pod.
Jako sedlák bych hledal něco jak gausovou křivku ale nevim zda to platí i pro lidi

Odpovědět


Re: Promorovani

Mojmir Kosco,2020-04-10 10:35:30

Este bych rad věděl v cr je cca 150 tis testovaných predpokladam ze většina byla v pidezreni na nákazu a u cca 6000 se nákaza potvrdila ti ostatní co byli mylně vyhodnoceni a nakaza se k nim nedostala nebo vubec vir nemel moznost a byl ihned ubit ?

Odpovědět

Par poznamek

Emiel Regis,2020-04-08 22:40:50

1. Smrtnost v informacich urcenych verejnosti se obecne pocita spatne, porovnavat prirustky zemrelych a nove diagnostikovanych v tyz den (nebo jejich sumy pri nabehu epidemie) nema zadny smysl; lepsi odhad ziskame, pokud zapocitame prumernou dobu mezi diagnozou (plus par dni na inkubacni dobu) a smrti. Jestlize vezmeme odhadem 3 tydny (nemam kde vzit oficialni udaj) a pomer spocteme z dnesniho poctu umrti na koronu a 3 tydny stareho denniho prirustku diagnostikovanych, jsme na temer deseti procentech smrtnosti, tedy zadna chripecka.
2. Za situace vysoke smrtnosti, neznameho promoreni a pri neexistenci vhodnych plosne nasaditelnych antivirotik natoz vakciny, k cemuz jeste muzeme pripocist podezreni na nevratna poskozeni plic a CNS, jsou veskera vyhlaseni o "rizenem promoreni populace" krajne nezodpovedna, hazardni a eticky neprijatelna, at uz se jich dopusti kdokoli.
3. Co se tyce puvodu epidemie, realne udaje jsou momentalne cennym zpravodajskym materialem a nelze se k nim dostat. Moznych scenaru je mnoho, pri nedostatku skutecnych informaci je nelze ani potvrdit ani vyvratit. Oficialnimi legendami pro verejnost typu "cinske trhy" se nema cenu zabyvat jako informacemi, leda studovat je jako psyops.

Odpovědět

Dojmologie

Cyril Method,2020-04-08 20:08:48

1) Koeficient=konstanta, kterou se v matematice násobí. Pro statistické porovnávání používáme ukazatele jako jsou kvocienty, míry či indexy...záleží na použitém jmenovateli

2) Dost zásadní "error" v interpretacích uvedených v článku představuje tzv. "počet vyléčených"...uvědomuje si autor, že koncept tohoto ukazatele je úplně na vodě?!

3) Pokud někoho zajímá, kam se s korporativním lobbingem za zrušení karantény=promořováním můžeme dostat přináší Adam Votruba na níže uvedeném odkazu. Opravdu závažná je paralela se SARS a 10% pravděpodobností úmrtí !!!...a stačí k tomu analytický mozek bez jediného grafu! :-)
https://bit.ly/3e8Go7Y

Odpovědět


Re: Dojmologie

Pavel Brož,2020-04-08 21:48:57

Ad koeficient - děkuji za edukaci, nevystudoval jsem statistiku, ale teoretickou fyziku na MFF UK, teoretičtí fyzici si zaváděné veličiny pojmenovávají podstatně volněji, mohu nabídnout spoustu fyzikálních zdrojů včetně od nositelů Nobelových cen za fyziku, kde se koeficientem označuje klidně i pomalu rostoucí faktor u nějaké veličiny. Mým cílem bylo sledovat ukazatel, který ukazuje odchylku od exponenciálního růstu - pro exponenciální růst vyjde mnou sledovaný ukazatel konstantní (dlouho dobu byl prakticky konstantní pro Švédsko, proto v toto období tam počet infikovaných rostl prakticky čistě exponenciálně), pokud klesá, což nastalo u všech ostatních zemí kromě Švédska, je to dobrá zpráva. Každopádně až někdy příště zpracuji nějaká statistická data, vzpomenu na Vás a pokusím se Vám vyjít při pojmenování vstříc, když už Vám to tak moc leží na srdci.

Ad error v počtu vyléčených - poučte prosím všechny, jak tento koncept, který je úplně na vodě, nahradit nějakým jiným ukazatelem, který spolehlivě měří, kolik lidí už se vyzdravělo. Žádný takový alternativní ukazatel není, nemám pravdu? Takže tento bod máme také za sebou.

Ad Vámi uvedený odkaz na článek http://casopisargument.cz/2020/04/08/nebezpeci-koronaviru-je-z-matematickeho-hlediska-podcenovano/ . Autor Adam Votruba tam opravdu objevil Ameriku, když vyvozuje, že v průběhu epidemie se poměr zemřelých a vyléčených mění. V grafech v mém článku vidíme totéž (přesněji obrácenou hodnotu, poměr vyléčených k zemřelým), ale vyjádřené v podobě křivek, s tím, že různé země jsou v jiné fázi postupného zvyšování poměru vyléčených k zemřelým. Nejvýše je Jižní Korea, podle jejíchž dat se poslední hodnota smrtnosti pohybuje kolem 2 procent. Tuto hodnotu v článku Adama Votruby nikde nenajdete, místo toho tam uvádí spoustu vágních tvrzení typu "Můžeme však doufat, že skutečná rizikovost by neměla překročit oněch 10 % a může být nakonec o něco nižší", "Do té doby platí, že riziko úmrtí je natolik vysoké, že myšlenka na tzv. promoření populace a získání kolektivní imunity je poněkud výstřední" či "Dodejme, že právě realisticky vyhodnocená smrtnost je klíčová pro rozhodnutí, jak s nemocí bojovat". To je opravdu vypovídající, to jsme se toho dozvěděli. Z těchto vět můžeme zajisté např. porovnat, jestli Švýcarsko a Rakousko už jsou na vrcholu epidemie, event. jak rychle roste počet nakažených ve Švédsku.

Tak s takovýmito odpověďmi by Vás i pana Votrubu na MFF UK vylili z jakékoliv fyzikální zkoušky než byste řek švec, na to můžete vzít jed.

Tím ale nechci hanit článek pana Votruby, kromě toho, že v něm moc konkrétních informací není, proti němu nic nemám. S panem Votrubou i s Vámi se shodnu v názoru na "promořování populace", kteroužto praktiku jsem už v jiném příspěvku u jiného článku označil za největší lékařský experiment na lidech od dob nacistického zločince Josefa Mengeleho. Na tomto svém názoru si trvám. Umí mě neuvěřitelně vytočit, když někdo uvažuje o tom, že se vyplatí obětovat až čtyřista tisíc lidí, protože mu na papíru vyšlo, pokud se teda nespletl v počtu nul ve výsledku, že ekonomický pokles by v příštích letech vedl ke srovnatelnému počtu obětí. Na tomto pohledu se já i Vy shodneme a to je důležité, to ostatní jsou malichernosti.

Odpovědět


Re: Re: Dojmologie

Florian Stanislav,2020-04-13 18:42:49

Pana Broži, vytvořil jste obrovské dílo s mnoha grafy, některé jsou i aktualizovány. Souhlasím s Vaším názorem, že smrtnost lze posoudit v J. Korei, kde pandemie je v podstatě uzavřena a málo se mění.
Jižní Korea, k 13.4. počet nakažených 10 537, denní přírůstek 25, počet zemřelých 217.
Pak smrtnost je (217/10 537)*100 =2%.

Čína (podle dostupných údajů) k 13.4. má (3341/82160)*100 =4%.
než nej nejstarší ročníky, které se už snad daří izolovat.

Pan Cyril Method píše :" Pokud někoho zajímá, kam se s korporativním lobbingem za zrušení karantény= promořováním můžeme dostat přináší Adam Votruba na níže uvedeném odkazu. Opravdu závažná je paralela se SARS a 10% pravděpodobností úmrtí !!!...a stačí k tomu analytický mozek bez jediného grafu! :-)
https://bit.ly/3e8Go7Y "
Jeho nadpis příspěvku Dojmologie je opravdu na místě pro odhad smrtnosti 10%.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dojmologie

Pavel Brož,2020-04-13 19:46:47

Dobrý den pane Floriane, děkuji za pozitivní hodnocení, co se ale týče toho procenta smrtnosti, ono je to opravdu hodně závislé na té které zemi. Pokusím se to ilustrovat na následujícím fiktivním příkladu, upozorňuji, že je opravdu jen edukativní, realistický výpočet by vyžadoval konkrétní znalost mnoha dat, dokonce se obávám, že takových, která ani nelze reálně získat. Zde je ten příklad:

Předpokládejme, že máme zemi A, ve které jsou 3 procenta obyvatel ve věku 75 let a více (tuto kategorii označme 75+ a budeme do ní počítat i ty, kterým je 75 let), tedy 97 procent obyvatel mladších (tuto kategorii označme 75-, a budeme do ní počítat jenom ty, kterým je maximálně 74 let). Předpokládejme, že smrtnost je 85% v kategorii 75+, zatímco jen 1% u kategorie 75- (součet smrtností v těchto kategoriích samozřejmě nemusí dávat 100% i když zde není žádná třetí kategorie, to zde jenom včas předesílám, pokud by mě někteří komentátoři chtěli upozorňovat na údajnou chybu). Celkovou smrtnost v zemi A potom spočteme jako tento vážený průměr:

0,03*0,85 + 0,97*0,01 = 0,0352 = 3,52%

což je výsledná smrtnost, kterou můžeme po skončení epidemie napočítat v zemi A jako poměr zemřelých k infikovaným.

Nyní mějme zemi B, ve které máme 12 procent obyvatel v kategorii 75+, tj. 88 procent v doplňkové kategorii 75-. Předpokládejme, že smrtnosti v rámci těchto kategorií jsou identické, jako u předchozí země A, tedy že i v zemi B je smrtnost 85% v kategorii 75+ a 1% v kategorii 75-. I zde celkovou smrtnost spočteme jako vážený průměr, nyní nám ale vyjde:

0,12*0,85 + 0,88*0,01 = 0,1108 = 11,08%

kteroužto smrtnost dostaneme opět po skončení epidemie jako výsledný poměr zemřelých k infikovaným.

Vidíme tedy, že různé země mohou dostávat výrazně odlišné smrtnosti v závislosti na jejich demografickém profilu. Teoreticky by nic nebránilo spočíst smrtnosti v různých věkových kategoriích a snažit se při znalosti demografického profilu země C předpovědět výslednou smrtnost i pro ni. Bohužel to není tak jednoduché – ono totiž nemusí záležet jenom na věku. Předpokládejme, že se dvě země liší v tom, v jaké kondici má seniory – zatímco v jedné zemi mohou být senioři sužováni spoustou např. civilizačních chorob, a vysoký průměrný věk obyvatel je garantován pouze vysokou úrovní veřejného zdravotnictví (široká dostupnost účinných farmaceutik, špičková kardioléčba, plošné screeningy atd.), tak v druhé zemi se mohou dožívat srovnatelně vysokého věku i bez kvalitního zdravotnictví prostě proto, že na to mají genofond (lidově řečeno „kořínek“) plus třeba u nich nehrozí tolik civilizačních nemocí. V obou zemích lze samozřejmě očekávat výrazně odlišnou celkovou smrtnost na koronavirovou infekci, i když by jejich demografický profil byl identický.

Z tohoto důvodu si dokonce myslím, že je téměř nemožné i při detailní znalosti demografického profilu té které země předpovědět pro ni výslednou smrtnost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Dojmologie

Florian Stanislav,2020-04-13 20:38:39

Souhlasím, vůbec si nemyslím, že jsem něco objevil, a že je to jednoduché, jak si myslí ten diskutér hrdý na analytické myšlení.
Jiná taková v podstatě zatím ukončená země je Japonsko
https://www.worldometers.info/coronavirus/
Japonsko 7 370 nakažených, mrtvých 123, tedy smrtnost 1,67%.
Přitom Japonsko je druhá země světa podle délky života - 84 let, mají přelidněné Tokio (kolem 40 mil. obyvatel).
Země s koncem pandemie v nedohlednu :
Švýcarsko , délka života 83 let, úmrtnost na COVID 4,4%. A nemají obrovská města.
Španělsko 83 let, Itálie 82,5 let a smrtnost asi 10% a 12%.
ČR délka života asi 79 let. Prostě v délce života nejsou takové rozdíly.
Údajně má vliv krevní skupina, víc ohrožena je skupina A. V Evropě, čím víc na západ, tím víc skupiny A. Také má mít vliv proočkovanost proti TBC, u nás povinná ještě do 2010.
Podle mě zásadně ovlivní statistiku počet testů na milion obyvatel, my jsme v Evropě v dobrém středu. Jinak řečeno jsou země s dvojnásobkem testů a země s polovinou, takže základní výchozí údaj daný počtem testů se liší až 4x, tedy několik % rozdílu doby života nebo několik % krevní skupiny A, jsou kategorie druhého řádu v posuzování. Hodně podstatné je sociální chování, kterém musí být v souladu s postojem vlády a možnostmi zdravotnictví.. Na to už moje IQ nestačí, na to se musí asi jiní s těmi kvocienty :).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Dojmologie

Pavel Brož,2020-04-14 00:31:59

Dobrý den, jenom bych zkorigoval pár drobností - Švýcarsko už je ve skutečnosti za vrcholem epidemie, dne 1.4. začal počet jejich aktivních případů klesat. V původní verzi článku před aktualizací nám vypadl jeden graf, nyní je hned nad nadpisem "Jak si výše uvedené výsledky přebrat?", nicméně ekvivalentní informace pro Švýcarsko byla i předtím uvedena v sekci pro Švýcarsko, tam první graf, fialová křivka. Nyní je ten dříve vypadlý graf navíc i v té aktualizované části na konci článku.

Mimochodem, dne 12.4. poprvé klesl počet aktivních případů ve Španělsku, pokud ten pokles bude pokračovat, můžeme Španělsko označit za další zemi za vrcholem epidemie. Je zajímavé, že předběhlo Itálii.

Naopak Japonsko není vůbec uzavřená země, a právě to byl i důvod, proč jsem ho nevybral jako příklad asijské země, která už zvládla epidemii - pokud se kouknete zde: https://corona.help/country/japan (graf Infectio history), tak je vidět, že Japonsko se stále ještě nachází ve zrychlující se části epidemie. Japonci si bohužel ještě hodně dlouho počkají, než dosáhnou vrcholu epidemie.

Vliv krevních skupin a proočkovanosti se hodně skloňuje, zvláště ta proočkovanost z dřívějších let mohla vylepšit to skore v postkomunistických zemích. Rozhodně ale ne řádově, zase tak moc dobře třeba tady v České Republice, kde se očkovalo opravdu důsledně, ve srovnání se západními zeměmi nejsme, pokud to bereme podle počtu infikovaných na milión obyvatel. Kdyby se tady včas nezavedla opatření, na kterých se nyní i západní epidemiologové začínají shodovat, že byla klíčová, tak jsme na tom jako třeba to Švýcarsko, s nesrovnatelně větším počtem infikovaných i obětí. Mimochodem, takové Dánsko zavedlo 13. března opatření srovnatelná s Českem (viz https://en.wikipedia.org/wiki/2020_coronavirus_pandemic_in_Denmark, sekce Lockdown, dílčí opatření byla ale už přijata dříve), a vývoj jeho epidemie je velice blízký tomu českému, viz https://corona.help/country/denmark .

Zcela určitě se s Vámi shodnu na tom, že strašně hodně hraje sociální chování. Musím říct, že ač český patriot, tak nemám rád české švejkování, které jsme viděli i u některých českých lyžařů. Chování Čechů se ale nakonec ve fázi po zavedení protiepidemických opatření ukázalo naprosto vzorné ve srovnáním s tím, co je možno vidět v mnoha západních zemích, za všechny zmíním Francii, kde na to tak nějak, jak to napsat slušně ... Ve srovnání s tím jsme my Češi dnes excelentní, doufám, že nám to vydrží. Podobně zodpovědně se ale chovají i Slováci a obyvatelé dalších zemí východní Evropy. Zdá se, že v okamžiku, kdy opravdu o něco jde, tak si umíme srovnat priority v hlavě - snad jsem nás teď příliš nepřechválil, raději jsem to zaklepal.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dojmologie

Florian Stanislav,2020-04-14 12:54:32

Souhlasím, Dánsko je s námi srovnatelné i počtem testů na milion lidí.
https://www.worldometers.info/coronavirus/
ale mají skoro 2x tolik úmrtí.
Okres Litoměřice - 179 nakažených a vedle okres Česká Lípa -5 nakažených.
Krevními skupinami a očkováním proti TBC to asi nebude.
V domovech seniorů je riziko hromadného ohrožení obrovské, a to i pro zaměstnance, pokud neměli účinné ochranné prostředky včas, tak to zvládnout nemohli.

Odpovědět

Martin Redl,2020-04-08 19:47:03

"Ta část epidemiologů, která chce nechat epidemii volný průběh, staví svůj postoj na představě, že se podle nich už určitě musela nakazit většina populace, u které nákaza proběhla nepozorovaně bez příznaků nemoci"
Tak za tuto šílenou konspirační teorii by měl spolek Sisyfos udělit mimořádný zlatý balvan a zmínění epidemiologové vrátit tituly.

Odpovědět


Re: bludaři

Cyril Method,2020-04-08 20:13:12

Možná bychom se divili, kolik "učených" hlav Sisyfa s tomuhle hazardu hraničícímu s genocidou ještě tleská...mch. dnes na koronu umřela bohužel i jedna chytrá hlava - historik Křen

Odpovědět


Re:

Petr Chaloupka,2020-04-08 22:57:02

Tak ta představa o nakažení většiny populace byla dříve (tak ještě před sto lety) platná. Protože pokud budete udržovat společnost v karanténě, a virus bude přežívat, tak s ním dříve nebo později stejně většina přijde do styku. A protože není lék a dříve nebyla ani moc účinná péče, tak bylo skoro jedno, zda se nakazí všichni hned, nebo to bude trvat déle.
Později se s rozvojem zlepšila i zdravotní péče. V nemocnici uměli alespoň částečně pomoci. A proto platil model, promořovat populaci jen tak rychle, aby to zdravotnictví zvládlo. To je ale minulost.

Nyní, v době, kdy vývoj vakcíny trvá 12-18 měsíců, kdy celý vývoj léku může být ve zrychleném režimu otázkou roku, v době kdy je téměř před schválením (3 fáze testování) lék remdesivir s velmi nadějnými výsledky, berou tyto staré úvahy za své.

V podstatě nejvhodnější řešení se mi v tuto chvíli jeví vyčkat s výsledky léku remdesiviru (druhá půlka dubna). A to zdůrazňuji, že nemám rád upínání se na jednu věc. Ovšem v tomto případě to vypadá velmi nadějně. Jestliže samotná firma, která zná předběžné výsledky, masivně investuje do zahájení výroby léku a uvedení na trh, tak je to velmi silný signál. Pokud by předběžné výsledky nebyly dobré, tak by to nedělala. Schválení, v případě dobrých výsledků testů, se očekává někdy koncem května. Pokud bude schválen lék a bude zabírat, máme vyřešeno. Ne hned, firma nedokáže vyrobit okamžitě dost dávek, bude to otázka spíše několika měsíců. Nicméně léku by mělo být dost na pokrytí vážných případů. Tady jenom připomínám, že při testech v číně z téměř 500 pacientů, kteří dostávali lék, nikdo nezemřel.

Pokud to nevyjde, tak zbude plán B, tzv. "chytrá karanténa" a snažit se to uřídit do doby, než bude vakcína, nebo jiný lék. Tedy zhruba rok až rok a půl. Do té doby už bude patrně promořena velká část populace, takže už to pak bude možná jedno. V každém případě, dnes není nezbytně nutné nechat promořit celou populaci, protože vývoj léků a vakcín je mnohem rychlejší,než v minulosti.

Odpovědět


Re: Re:

Martin Prokš,2020-04-09 16:13:38

Dobrý den,

V celku souhlasím, rozhodně se nepouštějme do žádných zbrklých akcí, vše si nejdříve promyšleme, ale nezavrhujme předem žádné metody a pořádně je domysleme.

Nejdříve k léku (jedno jakému). Lék výskyt nemoci významně nesrazí. Pouze zlepší postavení již nemocného. Při nakažlivosti této nemoci nebudeme moci se plně vrátit do normálního režimu i když bude lék k dispozici. Jinak bude velká nemocnost a přinejmenším rizikové skupiny stále budou mít významnou úmrtnost, lék nelék. Také první dva roky dostupnost léku nebude určitě plošná, prostě se nebude stíhat. Takže lék naši situaci pouze zlepší, ale zcela nevyřeší. Navíc to i v optimistickém případě nejméně 2 roky potrvá, než ho bude v ČR dostatek pro každého.

Řešením je vakcinace, kdy srazíme následnou nemocnost na únosná čísla, ideálně prakticky na nulu jako se to povedlo s neštovicema celosvětově, nebo s obrnou v ČSR. Nicméně zase platí, že ani v nejoptimističtějším případě nebude vakcinace v ČR ve významnějším rozsahu alespoň 2 roky. Zase optimistický předpoklad.

Takže buďto můžeme nejméně 2 roky čekat, držet omezení a lidé budou dál umírat i přes ta omezení. Hlavní umírající skupinou jsou 60+, nemoc projde průřezově celou společností.

Nebo se můžeme zamyslet, zda/jak by šlo imunizovat tu zdravou část populace kde je nejmenší riziko smrti, trvalých následků i nejmenší potřeba lékařské asistence - jde i o ty zdravotní zdroje kterých máme tak zoufale málo. Jestli bychom čistě z pohledu na statistiky takovou skupinu dokázali najít. Jak velké riziko (jestli by bylo akceptovatelné) by bylo pro ni projít plánovitě nemocí v plánované pečlivé karanténě. A zda by prodělání té nemoci pro tuto skupinu bylo opravdu imunizující. Případný lék by ještě zlepšil jejich výsledky a průběh nemoci/imunizace u nich. Pokud by to fungovalo, pak by takto imunizovaná skupina mohla být bariérou šíření viru a mohla by být ekonomicky i společensky aktivní. A nebyly bychom taková léta a tak zoufale závislí na tom jestli bude nebo nebude vakcína a za kolik bude a jestli se k ní jako nevýznamná ČR dostaneme a za jak dlouho a v jakém množství.

Neříkám že odpovědi na tyto otázky znám, jen nechci nechat tuto možnost zcela odkopnutou a nezhodnocenou jen pro to, že o tom nikdo neche ani slyšet...

Odpovědět


Re: Re: Re:

Petr Chaloupka,2020-04-09 20:40:34

Ano, až bude k dispozici bezpečná vakcína, budeme za vodou, což bude ovšem trvat, jak jste uvedl, ještě docela dlouho.
S tím lékem má úvaha byla v taková, že pokud se na nemoc již nebude umírat, tak bude možné zrušit karanténu. Jak jsem již napsal, při testování v Číně dle mých informací nikdo z testovaných pacientů nezemřel. Tedy z těch, co dostávali tento lék. A to včetně rizikových skupin. To vypadá nadějně. K tomu je třeba dodat, že se ukazuje, že v Číně nejsou patrně úplně dodržovány standardy při testování a nakládání s daty tak jako u nás. Takže je třeba tyto údaje stále brát s rezervou.

Raději jsem se ještě podíval kolik toho společnost plánuje vyrobit. V tisku u nás proběhla informace o výrobě 1,5 milionu dávek do konce května, což je pro 140 tisíc pacientů. Společnost pak uvedla, že do konce října má cíl vytvořit dávky pro půl milionu pacientů, do konce roku pak pro zhruba milion. V roce 2021 pak budou schopni dle potřeby zabezpečit léčebnou kůru pro několik milionů pacientů. Důvodem relativně pomalého nárůstu výroby je to, že výroba léku trvá 6 až 8 měsíců.
Když se podívám na grafy šíření, tak to v létě patrně moc stačit nebude. I když by byl lék podáván jen vážně nemocným. Pokud se tedy šíření do té doby nezpomalí.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jan Novák9,2020-04-10 09:25:48

Imunizace onemocněním v karanténě je neprůchodná. I když bude málo mrtvých tak nějací jistě budou. Vezmete si ti na triko osobně? Příbuzní vás budou žalovat za vraždu. V dnešní době neexistuje "akceptovatelné riziko", ne v reálu - viz vakcína a autismus hoax.
Jedině možná dobrovolně, výměnou za tvz. coronavirové pasy s vyjímkou z karantény o kterých uvažovala Británie. V poslední době jsou ale k dispozici nějaké zprávy o opakovaných infekcích takže imunita nemusí být účinná.

Odpovědět


Re: Re:

Martin Prokš,2020-04-10 10:26:34

Dobrý den,

Odpovídám o úroveň výše ale na reakci P. Chaloupka a J. Novák9.

Děkuji že začínáte se dívat racionálně na problematiku a napadlo vás začít i počítat. V tomto světle začíná celá nákaza vypadat ještě problematičtěji a bezvýchodněji/dlouhodoběji a to si vyžaduje hledat řešení a ne jen sedět a doufat/modlit se.

Jen bych ještě doplnil.

Dle dat CSÚ (hledejte věkové složení obyvatelstva - 2018) bylo v ČR k 1.1.2018 cca 2,7e6 lidí nad 60 let. Když necháme nemoc procházet "přirozeně" populací, tak pro tyto lidi i při dosažitelné podpůrné péči to bude průměrně přinejmenším 5% úmrtnost celkem (60letí menší, 80letí výrazně vyšší). To jest 137 000 mrtvých. K tomu se ještě přidá velké procento lidí s vážnými trvalými následky, protože už se nezotaví zcela. A to je jen za předpokladu, že se nám během let nemoc nevymkne z rukou a nemocní nepřetíží zdravotnictví - pak to bude násobně více.

Zdravotnictví má kapacity zvládnout v tuto chvíli cca 15 000 nemocných s touto nemocí. Toto je číslo o kterém se mluví že by mělo být cílová nemocnost kam směřují opatření vlády. Pokud se budeme bavit o promření 1/3 obyvatel tímto tempem, tak to je na 16-17 let. Samozřejmě případná vakcinace to zkrátí, ale méně než 2,5 roku ode dneška to nebude. A to je optimistický odhad. A musíme celou dobu držet opatření aby nám nevybouchla nemocnost.

Zdravotnictví na tom ani před tím nebylo skvěle. Podfinancované, nedostatek personálu. A teď musí jet na 100%, plánované neurgentní operace se odkládají (někdy i ty urgentní), to se po čase zhroutí. Nemocnice mají vysoké náklady a přitom vykazují málo bodů přes které jsou placeny. To se po čase začne hroutit, jestli ho významně nepřebudujeme a nezačneme do něj cpát peníze. Což se snad stane, ale je na čase o tom začít také diskutovat a realizovat a nečekat až nám to spadne na hlavu.

Předchozí body jsou šílené, ale najděte tam prosím chybu, ukažte mi světlo na konci tunelu prosím. Proto se snažím hledat varianty jak z toho v nějakém konečném čase ven, nebo alespoň zlepšit situaci. Neříkám že cílené promoření části populace je skvělá metoda, ani že bude fungovat. Nejsem doktor, nemám veškerá data k dispozici, vycházím jen z volně dostupných laických zdrojů. Ale znovu opakuji, v perspektivě problémů nastíněných v předchozím neházejme žádnou metodu do koše před tím než ji pořádně zhodnotíme a promyslíme. Ta situace vyžaduje alespoň výhledové řešení, ale my zatím žádné nemáme.

Více viz blog, pardon že si tu "dělám reklamu", ale pár věcí jsem se tam pokusil promyslet ohledně tohoto.
https://martin-proks.blogspot.com/2020/04/koronavirus-cilene-promoreni.html
https://martin-proks.blogspot.com/2020/04/koronavirus-cilene-promoreni-spolecnosti.html

PS: pane Broži, díky za skvělý článek a to množství pečlivé práce a pardon že unáším část diskuse bokem.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Petr Chaloupka,2020-04-11 09:24:49

Já to nevidím tak černě.
Kapacita 15000 nemocných vycházela z počtu volných plicních ventilátorů (cca 1500) a předpokladu, že 10 % pacientů je bude potřebovat. Pokud by jejich potřeba trvala delší dobu, pak by se jejich počet zvyšoval a kapacita "promořování" by se zvýšila. Také tu máte řadu bezpříznakových průběhů, které nejsou zachyceny. Ale to si myslím, není tak úplně podstatné. Protože:
1. Koronavirus není HIV, již dnes existuje řada vakcín a léků, které se testují. Zda a za jak dlouho se podaří najít bezpečnou vakcínu a lék nevím. Ale je celkem slušná šance, že to bude do několika let, podobně jako u eboly.
2. Počty nemocných v řadě evropských zemí dnes klesají. Tj. současná opatření vedou k poklesu případů. Protože budou uvolňována opatření, tak možná počet případů zase možná vzroste. Nicméně, pokud by se nedařilo najít jiné řešení, vždy je možné to tu uzavřít jako v Číně a po několika měsících by bylo vyřešeno. A pak už jen hlídat pohyb osob na hranicích.

Odpovědět


Re:

Pavol Hudák,2020-04-10 14:01:26

Myslim ze podstatne adekvatnejsie by bolo trestne stihanie.

Odpovědět

Opatření - dezinfekce

Vojtěch Běhunčík,2020-04-08 19:19:48

Trochu OT, ale přesto se zeptám:
Proč se nepoužívají opravdu účinné metody dezinfekce předmětů a prostor germicidními lampami s UVC zářením (pod 280 nm) a ozónové generátory?
Vedlejším produktem UVC záření je také ozón, který hubí viry mnohem účinněji než Savo s chlornanem sodným a ostatní chemické dezinfekční prostředky.
Ozónové generátory mají běžně v autoopravnách, kde slouží k dezinfekci automobilů.

Odpovědět


Re: Opatření - dezinfekce

Martin Redl,2020-04-08 19:54:57

UV lampa je skvělá věc. Dá se s ní vydezinfikovat místnost za pár minut. Dokážu si ji představit jako povinnou výbavu třeba ve výtazích. Ale jsou samozřejmě mraky aplikací, kde by byla v současnosti užitečná. Jenže pozdě bycha honit.

Odpovědět


Re: Opatření - dezinfekce

Zbyněk Vychopeň,2020-04-08 20:32:21

S UVC zářením je problém, že dezinfikuje jen povrch na který dopadne. Nehodí se do členitých prostor nebo na dezinfekci látek, u kterých se nedostane do hloubky.
Takže dezinfekce například roušek nebo respirátorů není s UVC proveditelná. Lépe řečeno, v podstatě je proveditelná, ale nebudete mít jistotu, že byla úplná.
K dezinfekci prostor je vhodný právě generátor ozónu, pokud ho máte.
U nás v práci dezinfikujeme kanceláře právě ozónovým generátorem. O jeden se u nás dělí 2 kanceláře a jídelna, holt jich není dost.
A když není nic jiného tak nastupuje chemická dezinfekce.

Odpovědět


Re: Re: Opatření - dezinfekce

Pavol Hudák,2020-04-10 14:03:30

Ak sa s UVC dezinfikuje voda, musi to ziarenie do nejakej miery prenikat aj cez material. U vody mam pocit som cital 1mm. Takze sterilizacia bieleho respiratora by mala fungovat.

Odpovědět

jaroslav mácha,2020-04-08 16:23:34

Bohužel přes všechno úsilí jako obvykle dochází k zanedbání nevyslovených předpokladů v hodnocení. Vůbec nemusí docházet ke snižování počtu infekcí protože už docházejí zdraví. Může totiž existovat geneticky daná resistence, jako u HIV. Další možností je rezistence části populace kvůli křížové reakci s nějakým z jiných koronavirů. Respirační infekce jinými koronaviry se běžně říká nachlazení a nevěnuje se tomu skoro žádná pozornost. Další sbírka koronavirů je známá jako hospodářsky významná onemocnění u zvířat a opět kvůli bezvýznamnosti lidské infekce uniká pozornosti. Kvantitativní hodnocení smrtnosti nezáleží jen na zdravotním stavu pacienta, ale také na množství virů, kterými se pacient infikoval. Stejným způsobem může být intenzita choroby ovlivněna opakovanou infekcí. Nasvědčuje tomu pokles počtu nových nákaz v pozdější době epidemie, což je bez ověření vykládáno jako vysoké promoření populace.Jenže k snížení počtu infekcí dochází v době, kdy onemocnělo několik procent obyvatel.

Odpovědět


Re:

Richard Vacek,2020-04-09 02:01:08

Jen snad k té poslední větě. To snížení počtu infekcí může souviset s tím, že se začaly projevovat vlivy protiepidemiologických opatření, které předtím začal stát přijímat. A snad každý stát začal s přibývajícími mrtvými nějak konat, protože politici by těžko obhájili stanovisko, že je lepší nedělat nic.
I když samozřejmě lepší by bylo, kdyby pokles souvisel s už vysokou promořeností.

Odpovědět


Re: Re:

Pavel Brož,2020-04-09 03:02:34

Jenom ta Vaše věta: "A snad každý stát začal s přibývajícími mrtvými nějak konat, protože politici by těžko obhájili stanovisko, že je lepší nedělat nic" ve mě evokovala myšlenku, že dnes se naopak státy začnou předhánět, kdo dřív uvolní ta která opatření, protože ve stejné logice mohou politici těžko obhajovat stanovisko, že je nutné ta opatření ještě držet, když v sousední zemi už je zrušili.

Aby mi nebylo špatně rozuměno - rozhodně si přeji, aby se protektivní opatření postupně rušila, a aby celá naše země začala přecházet do nějakého civilnějšího módu, ve kterém sice stále ještě budeme muset žít s covidem, ale přitom nákaza nebude raketově narůstat, ale bude pod kontrolou. K tomu, abychom do takového módu mohli bezpečně přejít, je zapotřebí ještě strašně hodně osvěty týkající se toho, jak lze co nejnormálněji ale přitom bezpečně fungovat, tj. pracovat, chodit do škol, sportovat, užít si nějakou kulturu, atd.. Řeší se někde tyto otázky? Vůbec nikde. Ten můj článek byl opravdu motivovaný právě potřebou rozproudit tuto debatu, mrzí mě, že se tady pořád bavíme prakticky výhradně jen o epidemiologických technikáliích, ačkoliv jsou samozřejmě také důležité. Chceme co nejdříve začít normálně fungovat, ale vypadá to, že si přitom nechceme lámat hlavy s tím, že pro to taky budeme muset něco udělat.

Odpovědět


Re:

Pavol Hudák,2020-04-10 14:06:07

Vzhladom na rychlost rastu v populacii, kym neboli zavedene ziadne opatrenia, by som na geneticku odolnost proti virusu moc nevsadzal.

Odpovědět

Skvkvělý článek, jen...

Radim Šmíd,2020-04-08 11:10:37

Děkuji za výborný článek který mi zostřil obraz o tom jak na tom která země je.

Jen musím připomenout, že bez průzkumu testu na protilátky (který se u nás už snad připravuje), je úvaha o promořenosti vlastně jen spekulace...

No a ještě je potřeba říct že statistiky na úrovni celých států mohou vést k mylným závěrům. Takový New York s 10 miliony obyvatel je spíš srovnatelný s Lombardií než USA s celou Itálií...
Ale netuším zdali nejsou zveřejňována pouze sesumovaná data.

Odpovědět


Re: Skvkvělý článek, jen...

Radim Šmíd,2020-04-08 11:13:05

...Jej, USA, Lombardie už je tu diskutována...

Odpovědět

Nosenie rúšok

Pavol Federič,2020-04-08 08:42:07

Ďakujem za výborný článok.
Z tejto epidémie by sme sa mohli naučiť nosiť rúšky (minimálne keď je niekto chorý), čo by bolo prospešné pre budúcnosť ohľadom každoročných chrípkových období a potenciálnom obmedzení šírení chrípky a iných respiračných ochorení.
Ja občas sledujem priebeh šírenia koronaviru na https://ourworldindata.org/coronavirus V jednotlivých grafoch sa dajú vybrať jednotlivé krajiny, o ktoré mám práve záujem.

Odpovědět


Re: Nosenie rúšok

Pavel Brož,2020-04-08 10:12:41

Vámi odkazovaný web je samozřejmě výborný, ten, ze kterého jsem čerpal sám, jsem upřednostnil z ryze praktických důvodů, protože se z něj dala nejlépe odečítat čísla pro ten který den, bezesporu existuje ale hodně jiných, graficky či interaktivně mnohem zdařilejších webů, než jaký jsem použil.

Pouze bych opět zdůraznil, že to, co považuji dnes za nejdůležitější, je začít si sdělovat zcela primitivní, ale přitom účinné fígle, jak fungovat v práci a přitom co nejvíce snižovat riziko infekce. Nepochybuji o tom, že na spoustě pracovišť si zcela nezávisle vymyslí různá opatření, která budou levná, snadno aplikovatelná, a přitom sníží možnost náhodné nákazy. V týdnu jsem třeba musel nakoupit v Alze, protože mi odešel hdmi kabel, neříkám, že Alza má recept na rozum, jaký jinde nemají, přesto mě docela zaujalo, jak velice jednoduše pomocí igelitových fólií vymezili prostor pro předávání zboží - je to samozřejmě jenom drobná hloupost, ale přesto jeden z miliónů možných způsobů improvizace. Nepochybuji o tom, že Češi stejně jako Slováci jsou mistři v improvizacích - dnes je doba, kdy se tato vlastnost opravdu hodí.

Odpovědět


Re: Re: Nosenie rúšok

Petr Pikal,2020-04-08 20:22:05

Není to první epidemie a pokud vládnete angličtinou tak se můžete mrknout vcelku profesionální posouzení včetně free nástrojů a diferenciálních rovnic posuzujících šíření (libovolné) epidemie. Od toho zhruba 5.3. tak skoro každý den vyhodnocuju pár zemí. Co jsem pochopil tak vrchol epidemie obecně nastává v týdnu kdy je maximální počet nově nakažených (jde o derivaci kumulativní křivky nakažených). To že se Jižní Korea už skoro měsíc drží na stavu 50-100 lidí svědčí patrně o tom, že virus je stále aktivní a může se v populaci nadále šířit.

https://rviews.rstudio.com/2020/03/05/covid-19-epidemiology-with-r/
https://www.repidemicsconsortium.org/
https://rviews.rstudio.com/2020/03/19/simulating-covid-19-interventions-with-r/

volná data snad solidní kvality jsou na

https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/download-todays-data-geographic-distribution-covid-19-cases-worldwide

Pokud jsem dobře pochopil z četby uvedených článků, tak k zabránění dalšího šíření je nutné buď snížit počet vnímavých lidí (až bude vakcína) nebo přirozená imunizace populace nebo mutace viru a snížení virulence či smrtnosti (na léto bych moc nespoléhal, Australani jsou na tom zhruba jak my). Nezpochybňuji jakákoliv hygienická opatření, koneckonců by to mělo být v zájmu každého, ale dost dobře si nedovedu představit, že se půjdu v létě koupat s rouškou. A pokud se v důsledku opatření začnou hroutit jednotlivé státy a jejich sociální systémy tak nám ještě může být ouvej.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nosenie rúšok

Pavel Brož,2020-04-08 22:19:52

Pane Pikale, a myslíte si, že třeba Jižní Korei hrozí zhroucení jejího sociálního systému v důsledku opatření, která zavedli? Já si to nemyslím. Sice tam mají stále ještě mají lineární přírůstek infikovaných koronavirem, ale tento přírůstek jejich zdravotnictví nijak neohrozí, denně mu přibývá mnohem více lidí nemocných na jiné, i mnohem nebezpěčnější choroby než je koronavirus, o běžném přírůstku zraněných z autonehod ani nemluvě. Jižní Korea zvládla epidemii excelentně, nedopustila kolaps jejich zdravotního systému, ani my zde v České Republice jsme ho zaplaťpánbu na rozdíl od jiných evropských zemí nedopustili (raději jsem zaklepal), a máme velmi dobrou šanci, aby ani naše ekonomika nezažila ránu, ze které by se dlouho zvedala. Tedy - pokud se tady pod záminkou podpůrných programů nerozkrade příliš hodně miliard, s takovýmito věcmi máme zde v České Republice přeci jenom jisté neblahé zkušenosti, viz třeba solární či řepkový tunel a mnohé podobné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nosenie rúšok

Petr Pikal,2020-04-09 20:16:46

Ani v Asii a patrně ani v Evropě patrně (snad) nic zásadního nehrozí, byť nataženou ruku bude mít asi kdekdo. Ale je řada zemí, kde výpadek turistického ruchu bude mít fatální následky a zatím to nevypadá, že by se cestování v dohledné době obnovilo. Zhroucení dosud relativně stabilních oblastí Středního východu a severní Afriky může mít značný dopad na své okolí (a ať chceme nebo ne, my jsme jejich okolí). Právě stav v Jižní Korei podle všeho znamená, že celá záležitost se nevyřeší během týdnů a možná ani měsíců. A to je podle mě patrně zatím největší riziko, protože většina si myslí, že to bude za pár týdnů za námi - jak říkal můj bývalý kolega, optimismus je nedostatek informací.

BTW, pokud byste chtěl samostatně zkusit vyhodnocení podle těch odkazů, je to poměrně jednoduché
https://drive.google.com/open?id=1wCcxX-0jikjzcAkdZ0o6apREaDsZUQRd

Odpovědět


Re: Re: Re: Nosenie rúšok

Pavel Brož,2020-04-09 00:55:50

Jo a zapomněl jsem Vám poděkovat za ty odkazy, právě se jimi pročítám, jsou to opravdu velice zajímavé zdroje, rozhodně je doporučuji všem čtenářům vládnoucím angličtinou.

Odpovědět

Existuje

Mojmir Kosco,2020-04-08 07:15:02

Jednotná metodika?Trendy se dají dopočítat ale daji se udaj z jednotlivych
zemí vůbec dát vedle sebe?

Odpovědět


Re: Existuje

Mojmir Kosco,2020-04-08 07:57:06

Jednoznačným vitezem dnesni pandemoe jsou rousky.Neznam nikoho kdo by zpochybnoval omezení sireni nemocným když nosí roušku. Coz je u teto nemoci kdy nevím zda jsem infekcni dulezite .rika se neznam studii ze zdravemu rouska v zabránění nepomůže no ale to mydlim ani není ucel. Ucelevseobecneho noseni bude zabraneni stigmatu nemocneho clobeka s rouškou. Jinak jako chytry krok umožňující vyšší promorenost v cesku se mi jeví nenoseni rousky pri venkovni sportovní aktivite rj beh cyklistika a omezene otevreni hřišť kde se vyskytuje nejméně szatisticky ohrozena skupina

Odpovědět


Re: Re: Existuje

Martin Prokš,2020-04-08 10:03:59

Dobrý den,
Jinak jako chytry krok umožňující vyšší promorenost v cesku se mi jeví nenoseni rousky pri venkovni sportovní aktivite rj beh cyklistika a omezene otevreni hřišť kde se vyskytuje nejméně szatisticky ohrozena skupina

To se mi naopak jeví jak velmi špatný nápad. Velké množství nás takovýchto lidí budeme mít bezpříznakový nebo jen lehký průběh, významnou část doby to potrvá než to vůbec zjistíme a budeme to přitom vesele šířit do širokého okolí. I těm nejohroženějším. Lze očekávat s cca 10denním zpožděním explozivní nárůst nemocnosti právě v těch nejohroženějších skupinách.

Naopak bych doporučoval cílenou vědomou infikaci málo rizikové skupiny s její přísnou izolací již před nakažením. Díky cílenosti a vědomosti nakažení je možné tu karanténu, podmínky za jakých bude probíhat, dobře připravit. Ve stylu boje se slintavkou a kulhavkou aftizací.

Také je třeba si uvědomit počet obyvatel ČR. Při 10 000 000 a potřebě promořit kdyby 50% populace za 2 roky a průměrné délce onemocnění cca 1 měsíc to vychází na potřebu prohnat nákazou 208 000 lidí měsíčně/kontinuálně! Počty které udává stát teď že by chtěl ideálně držet, 15 000 lidí kontinuálně, by těch 50% populace promořovalo nereálných 28 let!

Díky tomu, že jsme zatím do akutní fáze exploze nákazy a následného přetížení zdravotnictví nespadli, máme čas a možnost začít takto uvažovat a pracovat na řešení té situace. Bezbolestné to nebude, musíme minimalizovat důsledky.

Trochu jsem se nad tím zamyslel v noci na blogu
https://martin-proks.blogspot.com/2020/04/koronavirus-cilene-promoreni-spolecnosti.html

Odpovědět


Re: Re: Re: Existuje

Martin Prokš,2020-04-08 10:06:28

Pardon, první odstavec měl být uvozen jako citace, ale redakční systém mi sežral značky. Takže to Jinak chytrý krok .... szatisticky ohrozena skupina je prosím citace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Existuje

Richard Vacek,2020-04-08 10:11:41

Šířit by to běžci nějak moc neměli. Vzdyť budou mít jinak na veřejnosti roušky. A po čase budou imunní a nebudou představovat žádnou hrozbu pro ostatní.

Odpovědět

Skoro to vypadá, že podstatný rozdíl

Richard Vacek,2020-04-08 06:47:20

mezi námi a těmi, kteří dopadají hůře, je celkem včasné nošení roušek. Pokud i u tohoto viru platí, že existuje infekční dávka (počet virů, které vedou k nemoci u 50% zasažených) a smrtelná dvka (počet virů, které vedou k smrti u 50% zasažených), tak používání roušek zajisté vede k tomu, že dávka, kterou se člověk nakazí, bude podstatně nižší a třeba právě to rozhodně jestli člověk skončí s lehkými příznaky, nebo v krematorii.
Toto by ukázal test na protilátky u nás a třeba v Itálii. Pokud bude u nás podstatně více mírných případů, pak to může souviset právě s tím.

Odpovědět

Při vší úctě k autorovi

Jiří Gutman,2020-04-07 23:57:03

Sousedem Rakouska nejsme jen my, ale taky Maďarsko. Rizikový štáb tam začal fungovat na konci ledna, od 1.2. se začalo ve věznici šít 20 tisíc masek denně.
https://en.wikipedia.org/wiki/2020_coronavirus_pandemic_in_Hungary
Promítněme si, co se v únoru a březnu řešilo u nás. Není dobré se vymezovat jen vůči Itálii, Maďarsko má přibližně stejný počet obyvatel jako my a 800 případů. Možná by do článu podobná statistika taky patřila.

Odpovědět


Re: Při vší úctě k autorovi

Vojtěch Kocián,2020-04-08 07:11:34

Maďaři také nejsou tak vášniví turisté a lyžaři. To bude mít taky velký vliv. Na druhou stranu mají vzhledem k počtu nakažených výrazně více úmrtí než u nás, takže může vyvstat i otázka, jestli tam testují stejně intenzivně a podle vašeho odkazu to vypadá, že ne.

Odpovědět

Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Jack Ketch,2020-04-07 23:04:55

který ovšem, ač se tak tváří, vbec neodpovídá a otázku, která země postupuje v boji s nákazou lépe a která hůře. Navíc míchá fakta a názory autora, aniz by mezi nimi rozlišoval.
Například tvrzení, že nelze dávat Číně za vinu rozšírení nákazy do světa, přestože Čína systematicky tajila rozsah nákazy a nechala létak do světa letadla z promožených oblastí bez jakékoliv kontroly.
Nebo tvrzení o kolabujícím švýcarském či britském zdravotnicví,když Švýcarsko přijímá pacienty z Itálie a a Británie zatím nemá plné nemocnice a rychle buduje další.
Článek se dále snaží vzbudit dojem, že jediným správným způsobem rozhodování je zastavit epidemii za každou cenu a jaksi pomíjí skutečnost, že všechna opatření proti nákaze mají také nemalé náklady a je povinností zodpovědných politiků vybalancovat náklady a přínosy jednotlivých opatření.
To je důvod, proč se některé země rozhodly pro rychlejší promoření populace a přijímají jen minimální opatření na co nejkratší dobu. Nucené domácí vězení a negativní jevy s tím spojené, stejně jako ekonomický propad, nebo přímo kolaps, který některé zamě následkem opatření nevyhnutelně čeká totiž mohou zabít výrazně víc lidí než celá pandemie.
Profesor Philip Thomas z Bristolské university se to pokusil spočítat. Pro bohaté Spojené království mu vyšlo, že ekonomický propad o více než 6,5% zabije v důsledku více lidí, než volné řádění koronaviru (s odhadovaným počtem 400 000 obětí).
Kolik to může být nás?

Odpovědět


Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Pavel Brož,2020-04-07 23:24:35

Ono těch 400000 lidí umře v důsledku ekonomického propadu ve Velké Británii hned tento rok? Samozřejmě že ne, protože v Británii ročně přirozeně umře asi 600000 lidí, a nárůst počtu úmrtí o dvě třetiny nenastal ani za velké hospodářské krize. Takže těch 400000 lidí je pouze projekce úmrtí do budoucnosti, něco jako že se v příštích deseti letech více lidí upije, více manželství rozvede, nebo méně dětí bude počato, nikoliv číslo srovnatelné s přímým počtem úmrtí na koronavirus v průběhu epidemie. Jinými slovy buď ctihodný pan Philip Thomas míchá hrušky a jabka, anebo to děláte Vy z lenosti zapnout ten svůj květák mezi ušima. Až by panu Philipu Thomasovi z Bristolské univerzity umřelo na koronavirus pětileté dítě, tak by mu třeba došlo, že na ekonomický propad o 6,5 procenta by asi neumřelo. Teda u něj předpokládám, že by mu to teoreticky dojít mohlo, u Vás si to nemyslím, protože podle mě pouze umíte bez přemýšlení papouškovat čísla, která si někde přečtete, aniž byste je byl schopen podat v odpovídajícím kontextu.

Odpovědět


Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Jack Ketch,2020-04-08 22:07:52

Pokud umřete předčasně za deset let v důsledku zhoršené kvality života (například kvůli ztrátě zaměstnání) budete mrtvý úplně stejně jako ten, co umře na zápal plic. Pokud zachráníte jednoho pacienta před přečasným úmrtím, jen aby jste dva jiné lidi zabil v budoucnu, tak se můžete být v prsa jak chcete, ale za zachránce života se můžete považovat jen těžko. Jestli to nechápete, tak se místo vymýšlení invektiv zkuste znovu zamyslet

Odpovědět


Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Pavel Brož,2020-04-08 22:58:31

Rozdíl je v tom, že ti lidé, kteří budou obětováni ve jménu udržení blahobytu, umřou během několika málo měsíců, což je pořád mnohem horší, než kdyby umřeli v průměru za pět let na zhoršenou kvalitu života. Což jste jaksi přehlédl, jako spoustu jiných věcí, ono domýšlení věcí evidentně není Vaše silná stránka. Takže byste vlastně rozhodl za ty lidi, bylo by to vlastně jako byste jim řekl: "Než abych vás nechal léta se klopýtat životem, přičemž někteří z vás by umřeli za dva roky, jiní za osm let, ale stejně byste nakonec umřeli, tak vás nechám utratit během pár měsíců, nějak se s tím smiřte". Přičemž navíc nikde není psáno, že milý profesor Thomas má pravdu. Jediné, na čem se akademická obec shodne, je to, že se nikdy na ničem jednohlasně neshodne - jinak by to taky nebyla akademická obec, ale náboženská sekta nebo komunistická strana. A pokud nahodou pan profesor Thomas vlastní kouzelnou křišťálovou kouli, která jemu jedinému zjevila nezpochybnitelný počet obětí ekonomického poklesu v dalších deseti letech, tak se to určitě v blízkých měsících dozvíme, protože pan profesor díky tomuto orákulu brzy neskutečně zbohatne - sledujme ekonomické zprávy, budou tam titulky jako "Profesor Thomas královsky vydělal na svých ekonomických předpovědích" a mnohé podobné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Julius Šuman,2020-04-09 08:26:10

Pane Broži, na to jak byl Váš článek věcný, tak tento komentář je zbytečně hysterický.

Ta diskuse je podle mě legitimní, protože nejde jen o udržení blahobytu vs počet zemřelých na koronavirus. Je zapotřebí si uvědomit, že současná karanténa bude mít na ekonomiku devastující dopad, který bude mít řadu řetězových konsekvencí a některé z nich skutečně mohou vést ke zvýšené úmrtnosti.
Příklady - zavřené hranice způsobují, že nám chybí v zemědělství Ukrajinci a zelináři zasadily menší plochy než loni. Nekonají se studentské brigády, takže nemá kdo drátkovat chmel. Naše produkce zeleniny je pouze 30% spotřeby, ale odhadem dalších 30%? se vozí ze Španělska a z Itálie, tam to není se zeleninou o moc lepší. Takže na podzim nás čeká zdražení minimálně zeleniny a ovoce, a to znamená zhoršení výživy zejména důchodců, kterým stát nebude mít z čeho přidat na důchody. Ano, bude to jak píšete dlouhodobější dopad na úmrtnost než smrt na koronavirus hned, ale zato plošný, dotkne se skoro celé populace seniorů. Vyčíslit skutečný dopad nikdo nedokáže, ale je jasné, že zhoršení stravy může mít velké dopady na zdraví a i úmrtnost.
Podobně to bude u chudé populace - máme desetinu lidí v exekucích a každým dnem této přísné karantény se budou do exekucí propadat další. Kvalita života v exekuci je jasně bídná, velmi často se zdravotními následky (horší strava, dlouhodobý stres, nedostatek peněz na léky).Schválně, jak dlouho vydrží kadeřnice se zavřeným kadeřnictvím platit nájem za kadeřnictví a hypotéku na svůj byt? Může si nájem i splátky odsunout, ale to je odsun, budou všichni živnostníci schopni dohnat propady a zaplatit ty odsunuté splátky a nájmy za 6 měsíců?
Mnohem rychlejší dopady na úmrtnost může mít nedostatek peněz ve zdravotnictví, který povede k omezování léčby - prodlužování doby čekání na operace, restrikce zdravotních pojišťoven pro drahé (mnohdy životně nezbytné) léčby. Politici ani zdravotní pojišťovny nikdy nepřiznají, že by odepřeli životně důležitou léčbu, už teď jí ale odkládají mnohdy co to jde, protože peněz v systému není dost. A s krizí, kterou toto přinese jich bude ještě méně. Zeptejte se lidí s roztroušenou sklerózou, jak často mají nárok na biologickou léčbu, která jim prokazatelně pomáhá, ale je drahá. A bude mnoho diagnóz, kde z důvodu úspor nedostanou pacienti léčbu včas, takže to povede ke zvýšení úmrtnosti. A je dost dobře možné, že ta úmrtnost může být násobně větší než by byla na koronavirus.

Nerozporuji, že se to spočítat nedá a že si to Tompson vycucal z prstu, ale politici se bohužel budou muset rozhodnout, kdy propad ekonomiky a propad životní úrovně všech bude tak velký, že to začne ohrožovat ekonomiku, plošnou životní úroveň a systém zdravotní péče tak, že to bude pro voliče nesnesitelné a voliči se sami začnou domáhat zrušení přísných opatření. Když se to přežene, může to vést až k sociálním nepokojům, jejichž rizika jsou obrovská. Voliči si to zatím neuvědomují, ale politici už musí přemýšlet, jak to budou voliči vnímat za půl roku nebo za rok. A nejde jen o volby, může jít o to, že se může drasticky zvýšit nezaměstnanost, přijdou škrty, stávky, zhoršení dostupnosti zdravotní péče apod.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Pavel Brož,2020-04-10 00:33:05

Pane Šumane, jsem rád, že máte schopnost pohledu z více úhlů, kterou jsem u pana Ketche nikde nezaznamenal. Všechny ty věci, co píšete, je určitě nutné brát v potaz. Že odbočuji, o roztroušené skleróze poučení nepotřebuji, můj otec na ni umřel, na biologickou léčbu nárok neměl, řekli mu, že pouze mladí mají šanci, a to zdaleka ne všichni. Velmi dobře vím, že existují nějaké zdroje, a existují nějací nemocní, a že ty zdroje se musí velice pečlivě plánovat, že se nemohou promrhat na první příděl pacientů, kteří přijdou pod ruku, protože by se pak stalo, že se vítězoslavně vyléčí deset pacientů, zatímco umře sto jiných, kteří by při při plánovanějším přístupu žít mohli.

Je ale rozdíl, když se bavíme o tom, jestli upřednostníme léčbu tohoto nemocného nebo místo něho jiných nemocných, a když se bavíme o tom, že tady necháme zemřít tisíce lidí, dnes nenakažených, abychom v budoucích letech docílili menšího úmrtí. To předpokládám, že opravdu nemyslíte vážně, to jako žijeme v nacistickém Německu, kde to přesně takto praktikovali s odůvodněním, že je to pro blaho příštích generací? A kde si to uměli i omluvit, že vlastně pro ty oběti eugeniky je to vlastně lepší, když umřou hned, než by se léta trápily?

Zatímco v nacistickém Německu i v jiných totalitních státech bylo samozřejmé, že o žití a nežití lidí rozhodovali politici, kteří to samozřejmě údajně dělali pro budoucí dobro, tak v demokraciích o žití a nežití lidí politici nerozhodují, maximálně o nich mohou rozhodovat soudy, pokud je v té které zemi trest smrti. Ony totiž ty životy těch lidí, které by se pro lepší zítřky mohlo vyplatit obětovat, ony ty životy totiž majetkem těch politiků nejsou. Ani majetkem epidemiologů. A už vůbec ne majetkem sociopatických profesorů. Ty životy patří těm lidem. Rozhodovat o nich musí oni sami. Když se má rozhodovat např. o podobě důchodové reformy nebo zda zavést či nezavést státní maturity nebo zrušit či nezrušit pastelkovné, tak se bere za samozřejmé, že toto si rozhodnou lidé sami, ve volbách. A nyní bychom měli nechat rozhodovat o jejich životě a smrti nějaké moudrostí údajně pomazané hlavy?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Julius Šuman,2020-04-10 08:17:47

Odpovím Vám na tu odbočku k autoritářství - demokracie je velmi nedokonalý systém, který nedokáže pružně reagovat na okamžité problémy. O důchodové reformě můžeme rozhodovat ve volbách, ale o tom, jestli uzavřeme hranice bohužel nemůžeme rozhodovat ve volbách, které budou za rok. Nemůžeme ve volbách rozhodovat ani o tom, jestli hranice otevřeme zítra, příští týden nebo za měsíc. A nepomůžeme nám k tomu ani referendum - i referendum pro operativní rozhodování pomalé. Takže realita je přesně taková, jakou nechceme - operativní rozhodování s dlouhodobými a velmi významnými dopady teď za nás musí každodenně udělat politici, kteří jsou aktuálně zvoleni. A bohužel, rozhodnutí našich politiků aktuálně rozhodují i o životě a smrti.

Zpět k morálnímu dilematu, které nechcete vůbec připustit k diskusi. Je to přesně tak jak jste popsal - necháme nyní zemřít desetitisíce lidí nebo budeme riskovat, že během příštích několika let zemřou mladší lidé než by zemřeli dnes a bude jich možná i větší počet? Ano, takto napsané to zní hrozně, ale je to věc, kterou musí nyní rozhodující politici vzít do úvahy. Pokud existuje riziko, že moje rozhodnutí způsobí smrt lidí dnes a opačné rozhodnutí způsobí smrt jiných lidí v budoucnu, je tu přesně to morální dilema, které nechcete připustit. Ano, nemáme na to žádná čísla, která by nám pomohla poměřit počty životů v jedné či druhé variantě jednoznačně nám řekla, co je lepší. Proto se to jmenuje morální dilema a nemá to jednoznačné řešení. Ani to vaše řešení není jednoznačné. Pokusím se vysvětlit proč.

První důvod je, že není vůbec jisté, že rozhodnutí o setrvání v takto přísné karanténě je lepší než to odmítané "promořování" a že opravdu ty životy lidí zachrání. Asi jste zaregistroval výzvu rektora Zimy, který tvrdí, že koronavirus nezmizí, zůstane tu navždy a takto přísná karanténa nám nepomůže a že je jí třeba uvolnit. Tvrdí to tedy věděcký pracovník, jakožto rektor pravděpodobně zvolený sborem jiných vědců a odborníků, původní profesí lékař a děkan lékařské fakulty. Nejsem lékař, o epidemiích nic nevím, ale pokud se přední odborníci nemohou shodnout, tak je jasné, že jistotu správnosti nemáme ani u varianty, kterou vy jednoznačně prosazujete. Opravdu nám přísná karanténa pomůže? Podaří se nám udržet karanténu 2 roky až do vývoje vakcíny? Nemůže dojít ke scénáři, že západní Evropa už bude mít immunní populaci, my ne a my tu budeme pořád válčit s tím, že jeden jediný nepodchycený nemocný nám může kdykoliv rozjet epidemii Italských rozměrů?

A druhý důvod je, že při rozhodování by se měl politik snažit vždy domýšlet dopady svých rozhodnutí oběma (nebo spíše všemi směry). Jinak hrozí, že něco podcení a nedomyslí a následky pak budou horší, než kdyby učinil rozhodnutí jiné. Ano, je rozhodování s neúplnými informacemi, v nejistotě, bez znalosti přesných vztahů, které nejsou matematicky popsány. Ale bohužel to je realita.

Takže máme dva krajní scénáře a ať si to zjednodušíme, oba předpokládají, že za dva roky bude vakcína a bude po koronaviru, což se dnes jeví jako dosti pravděpodobná možnost:
1) naprosté uvolnění karantény a všech opatření by způsobilo smrt 100-200 tisíc lidí, převážně vysokého věku 70 let a výše, kteří již dnes mají závažná onemocnění kardiovaskulární, plicní, diabetes a vysoký tlak. Zemřeli by převážně lidé, kteří nejčastěji umírají na jiná virová onemocnění i na chřipku, ale v tomto scénáři by zemřeli jednoznačně dříve. Někteří o pár měsíců, někteří o jeden rok dříve, někteří významně dříve, než by tu mohli být. Ekonomika nepoklesne tolik jako ve druhém scénáři.

2) Přísná karanténa potrvá dva roky. Během této doby dochází k odkládání vyšetření, operací a lékařských zákroků a zanedbaná péče způsobí již během dvou let významné zdravotní komplikace a i smrt tisícům lidí, někteří z nich budou mladších než 70 let a někteří měli dobře řešitelné nemoci, které se prostě nepodaří vyřešit včas (např. z důvodu odloženého vyšetření, které nezachytilo včas rakovinu). Ekonomika je v silném útlumu, daleko silnějším než ve scénáři 1. Přibude 0,5-1 milion nezaměstnaných (to není utopie, spočítejte si kolik lidí pracuje v zavřených restauracích a turistickém průmyslu). Počet lidí v exekucích vystoupá z dnešních 800 tisíc na 1,5 milionu. To jsou lidé v exekucích, část z nich má děti a tedy počet lidí žijících v chudobě z důvodu exekucí bude cca 2 miliony. Dojde k velkému zdražení potravin, zejména ovoce a zeleniny. Do chudoby se propadnou i senioři, kterým stát vyčerpaný financováním zdravotnictví a sociálních dávek nebude moci zvedat důchody. Tři miliony lidí budou tedy žít v chudobě v situaci kdy zdražily potraviny a nebudou si moci dovolit kvalitní stravu, rekreaci, lázně a doplatky na zdravotní péči, nebudou si kupovat léky, které potřebují. Tedy u tří milionů lidí dojde ke zhoršení zdravotního stavu. Skokově naroste zadlužení státu, přijdou škrty. Ty škrty budou i ve zdravotnictví a začnou umírat lidé. Budou to stovky až tisíce na zanedbanou péči, ale postupně každý rok bude víc a víc lidí umírat na zdravotní problémy vyvolané narůstajícím počtem zdravotních potíží. V tomto scénáři zemřou i lidé, kteří by zemřeli ve scénáři 1, mnoho z nich o jeden až dva roky později než ve scénáři 1. Neumíme ale odhadnout, kolik zemře mladších lidí, kteří by ve scénáři 1 nezemřeli a kteří by žili podstatně déle než 1-2 roky. Nicméně víme, že s velmi velkou pravděpodobností takoví lidé budou a nebudou jich jednotky ale tisíce. V tomto scénáři je společnost v dlouhodobé krizi, je značně nestabilní. Vládní škrty způsobí sociální bouře, stávky a další volby mohou do čela vynést opravdového totalitního vůdce typu Viktora Orbána.

To jsou dva krajní scénáře a mezi nimi je spousta kompromisních. A každé jednotlivé rozhodnutí politiků balancuje mezi těmito dvěma scénáři. Když otevřeme kadeřnictví, pedikůry, masáže, lázně, jak moc se zvýší počet nakažených a kolik zemře lidí navíc? Když je neotevřeme, jak budou lidé řešit stříhání vlasů, rehabilitace, pohybové problémy, bolesti zad? Když otevřeme restaurace, kolik lidí neztratí práci a jak moc se zase rozjede nerozjede epidemie? Povolíme na léto penziony a domácí rekreaci nebo necháme zkrachovat všechny penziony a hotely? Povolíme dětské tábory nebo necháme děti pracujících rodičů sedět v zavřených bytech v centrech měst? On virus v létě kouzelně nezmizí, bude tady virus, budou tady pořád i senioři. A takový rozhodnutí budou desítky a stovky a každé rozhodnutí může vést ke zvýšení počtu mrtvých.

Můžete existenci morálního dilematu popírat, nepřipouštět ho, ale prostě ono reálně existuje a politici ho musí řešit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Pavel Brož,2020-04-10 11:10:02

No, pane Šumane, určitě jste si všiml, že ve svém článku opravdu nebojuji za neúměrná protahování zavřených kadeřnictví ani stávající přísné karantény, naopak vybízím k tomu - a opravdu jsem nerad, že se místo toho tady bavím o uměle vykreslených projekcích úmrtí v příštích deseti letech – abychom sami vzali osud do svých rukou, nečekali ani na vládní nařízení, ani na to, až koronavirus sám od sebe zmizí, ale všude, kde to jen trochu jde, začali připravovat návrat k normálnímu životu za současného zavádění velice jednoduchých, přitom ale levných a účinných opatření na omezení rizika nákazy. Skoro to na mě působí, jako byste ten můj článek dočetl do posledního grafu a zbytek přeskočil, nemohl bych Vám to mít za zlé, protože je opravdu dlouhý - už jsem pro osla rozepsal více než deset článků (s fyzikální tematikou), a když už měly přes třicet stránek, tak jsem to vždycky vzdal, u tohoto jsem se musel opravdu hodně dokopávat ho dokončit. Jeho hlavním poselstvím opravdu neměly být ty grafy, na nich jsem jenom chtěl prokázat, že jednak podle příkladů z Jižní Korei tady s námi bude koronavirus déle, než by nám bylo milé, jednak, že protektivní opatření opravdu měla efekt, takže epidemie v zemích, které je zavedly, skončí rozhodně o dost dříve než v zemích, kde se rozhodly je nezavést či je zavedly pozdě, a jednak, že ačkoliv Česko ještě není až tak blízko vrcholu epidemie, některé blízké země (Rakousko, Švýcarsko) už za jejím vrcholem jsou, takže není proč otálet s přípravou efektivních hygienických opatření, která umožní co nejrychlejší návrat života sice ne do úplně totožných kolejí, jako před epidemií, ale do podoby ne příliš vzdálené.

Během svého života jsem si mnohokrát ověřil základní pravdu, že nejspolehlivější pomocná ruka, která nám i v těch nejtěžších chvílích pomůže, je naše vlastní. Jsem přesvědčený, že tato země má obyvatelstvo, které je schopno v těžkých chvílích najít milióny improvizovaných způsobů, jak koronavirové hrozbě čelit v běžném praktickém životě. Z šití roušek jsme dali lekci celému světu, ale to samo o sobě nestačí, potřebujeme mnohem více iniciativy a invence. Pokud ji v sobě nalezneme, nebude muset tak hodně lidí čekat s nataženou dlaní na finanční pomoc od státu. Nebudou nutné biliónové transfery peněz, které – a na to už dnes můžeme vzít jed – z převážné části naleznou svůj cíl nikoliv v kapsách těch nejchudších, ale naopak v kapsách té nejbohatší špičky, která bude mít dost prostředků na to, jak si své zájmy prolobovat či ty které toky odklonit.

Ve svém článku jsem použil jako nadpis závěrečné sekce otázku „Poučíme se, nebo budeme opět stát se založenýma rukama?“. Opravdu mě mrzí, že místo praktických věcí, které by umožnily co nejrychlejší - přitom ale bezpečný - návrat života do normálních kolejí, se tady musím bavit – a teď se neuražte, není to myšleno osobně – o pitomostech typu projekce počtu úmrtí mladých lidí v příštích deseti letech v důsledku hospodářského poklesu. A nejde jen o to, že strašáky typu jak mladí lidé budou masově umírat na ekonomický pokles jde vyvrátit odkazem na historická data z mnoha i velice hlubokých hospodářských krizí, kde se nikdy žádné takovéto masakry mladé populace neodehrály. Jde tady o to, že existuje nespočet způsobů, jak mohou lidé sami svou vlastní aktivitou ovlivnit svou vlastní budoucnost, a které nějaký bristolský od reálného života odtržený akademik nemá šanci ve svých teoretických výpočtech podchytit. Přesně o toto tady jde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Doma Doma,2020-04-10 14:28:31

Dekuji pane Sumane za vysvetleni, strizlivy pohled s nahdledem a bez faulu (ktere tady v diskuzi bohuzel predvadi p. Broz & p. Wagner, panove kterych si normalne vazim).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Josef Hrncirik,2020-04-11 09:51:23

Lék (ProtiJed) přijde z FED.
NATO vemte Jed!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Julius Šuman,2020-04-10 18:23:54

Pane Broži, já jsem nereagoval na Váš článek, ale na Vaše příspěvky, které vyznívají kategoricky proti jakékoliv diskusi o tom, jestli přísná karanténa je správná cesta. Článek byl věcný, zajímavý, doporučení jsem nepřehlédl. Nepřehlédl jsem ale ani osobní útok, který jste měl ve svém příspěvku proti tomu, kdo nadnesl otázku, zda přísnou karanténou nemůže být způsobena větší škoda než užitek.

Ta diskuse legitimní. Jednak z pohledu, jestli přísná karanténa povede opravdu k jednoznačnému vítězství nebo stejně časem selže, protože ten virus je takový prevít, že tu s námi bude navždy.
Jsme opravdu schopni přísnou karanténu udržet dva roky do příchodu vakcíny? Není opravdu lepší cesta tu karanténu v nějakých ohledech povolit, když jí stejně neudržíme, a snížit tak dopady na ekonomiku a životní úroveň celé populace a snažit se o získání kolektivní imunity tak, aby to naše zdravotnictví zvládlo?

Legitimní je ta diskuse ale i z pohledu, jaké jiné škody přísná karanténa napáchá a jestli není lepší nějaká kompromisní cesta.

A mrzí mne, že pan Wágner, který je tu známým přispěvatelem se vysmívá jakékoliv zmínce o "řízením promořování". Já nevím, jestli promořování může nebo nemůže fungovat, to musí říci vědci na základě anylýzy všech dostupných dat o šíření viru a na základě testů uzdravených, jak dlouho jim imunita vydrží. Ale v tuto chvíli jednoznačná data nejsou a co odborník, to jiný názor. "Řízené promořování" je ale alespoň pokus o strategický plán, který tu dosud nebyl. Třeba ten plán není dobrý, ať se o něm diskutuje, ale jsme v situaci, kdy skoro platí, že je lepší jakýkoliv plán než žádný plán. Nějaký strategický strategický plán ulehčí rozhodování těch stovek operativních rozhodnutí - máme otevřít tyhle nebo tyhle obchody, dovolíme lidem jet na dovolenou nebo ne, dětské tábory ano nebo ne, kdy otevřít restaurace a stovky jiných. Bez plánu hrozí chaotické rozhodování, v různých oblastech se přijímají protichůdná rozhodnutí, jednotlivá rozhodnutí závisí na momentální náladě politiků. A to není dobře.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Pavel Brož,2020-04-10 21:09:35

Pane Šumane, shodneme se na tom, že se s velkou pravděpodobností dříve či později nakazí stejný počet obyvatel, ať už s promořováním nebo s protektivními opatřeními. I v tom svém článku to uvádím, konkrétně v prvním odstavci sekce "Epidemiologové proti epidemiologům". Od začátku se tu bavíme pouze o problému zploštění křivky, aby pokud možno zůstala v mezích kapacity zdravotnického systému.

V čem se neshodneme je pohled na to, jestli příspěvek, v němž pan Ketch tvrdí, že až čtyři sta tisíc lidí může zemřít v Británii v důsledku ekonomického poklesu, přičemž vynechává naprosto zásadní informaci, že nejde o počet obětí v tomto roce, ale o hypotetickou projekci do neupřesněného počtu budoucích let, kdy je dále z velikosti přirozeného počtu zemřelých jasné, že se jedná o nejméně cca deset let, tak jestli takový příspěvek je, jaky Vy říkáte, "nadnesením otázky", anebo jestli se jedná o obyčejnou demagogii. Vy si myslíte to první, já si myslím to druhé. Vám nevadí s autory takových příspěvků diskutovat, já se snažím naopak tu demagogii demaskovat. Všimněte si, že nikdo jiný kromě mě tady nepoukázal na to, že ten panem Ketchem proklamovaný počet obětí hospodářského poklesu je pouze projekcí do budoucích let. A není to o tom, že by pan Ketch pouze náhodně opomněl toto u svého příspěvku zmínit, protože diskuze u tohoto článku není jediným místem, kde toto své tvrzení propaguje.

To není jediná věc, na které se Vy a já neshodneme. Další věc je ta, a je to mnohem podstatnější věc než jestli se tady dotknu či nedotknu pana Ketche případně dalších diskutujících, kterým vadí když se někdo ostře ohradí proti propagátorům nehorázností, ale samotné nehoráznosti jim už nevadí. Že odbočím, pokud jste se někdy pohyboval v akademickém prostředí, bezesporu máte zkušenost s tím, že vědecké polemiky bývají kolikrát neméně ostré, než ty co vedeme tady v této diskuzi, a to i když se ti dotyční baví třeba o takové nedůležitosti, jako zvolený způsob integrace dat pro diferenciální účinný průřez částicových srážek, nikoliv o otázce souvisejících s tím, kolik desítek či stovek tisíc bude obětí – té diskuze ohledně toho účinného průřezu, a mnoha podobných, jsem svého času býval na Fyzikálním ústavu akademie věd svědkem, vím velmi dobře, jak ostré umí akademické spory být.

Ale vraťme se k tomu, co je tou mnohem podstatnější věcí, na které se Vy a já neshodneme, moje půtky s panem Ketchem jsou prkotinou, ale teď tady s Vámi se konečně začínáme dotýkat toho podstatného, a jsem velmi rád, že díky Vám se můžeme probrat k jádru věci. Jsou to kompetence státu a jeho státního aparátu. Mimochodem, celý život volím pravicové strany, a tak to i zůstane, to zmiňuji jenom abyste mě nepodezíral z nějakého ideologického nahlížení. Základní role demokratického státu je ochrana života a zdraví obyvatel. V rámci této klíčové role je možné ve výjimečných stavech, jako je například válečný stav, a určitě je nutné do těchto situací zahrnout i stav při šířící se smrtící pandemii, někdy přijímat i velice drsná opatření vedoucí v krajním případě i k tomu, že někteří obyvatelé zemřou, aby jiní mohli žít. Historie takových příkladů nabízí tuny, např. když se vědělo, že nacisté budou bombardovat nějaké město, ale přesto se nevydalo žádné varování, protože by se tak Němci mohli domyslet, že je prolomena jejich šifra. Zkrátka v takovýchto výjimečných stavech jsou situace, kdy je nutné někoho obětovat, aby nezemřeli jiní. Jinou takovou situaci si můžeme ilustrovat na scéně z filmu Smrtící epidemie, kdy vojenský vrtulník rozstřílí auto s lidmi, kteří se snaží utéct z karantény, protože by hrozilo, že vysoce smrtící nákazu roznesou do celé země. Je to samozřejmě jenom fiktivní filmová scéna, přesto je to příklad, kdy si asi umíme představit, že jakožto nejkrajnější možnost může být takové drastické řešení nevyhnutelné.

Dobře. Jenže teď jde o to, kdo takováto drastická řešení může přijímat, a z jakých důvodů. Ve válce je to jasné, tam jsou to vojáci, přesněji hlavní vojenský štáb, spolu s hlavním velitelem. Při smrtící epidemii, tím myslím ne tuto, ale třeba epidemii, jako byla španělská chřipka, která by mohla skončit celosvětově desítkami miliónů mrtvých, bych si uměl představit, že tuto těžkou rozhodovací roli ponese hlavní epidemiolog a jeho štáb spolu s vedením země. Uměl bych si to představit ale jenom tehdy, když by se rozhodovalo o tom, že teď se rychlým promořením populace podaří docílit menšího počtu obětí nákazy, než kdyby se postupovalo jinak. V dnešní době extrémně rychlého biotechnologického pokroku, explozivního růstu technologií, které pomáhají při trackování nakažených, a také slibnému vývoji na poli plazmaterapie, už navíc tato filosofie údajné výhody z rychlého promoření populace začíná být dosti zastaralá a pochybná, nicméně to by bylo na samostatný rozbor ohledně dnes nabízených technologických možností. Každopádně ale pokud by se i přesto rozhodlo pro takovéto rychlé promoření, muselo by to být motivováno zcela jasným cílem v podobě minimalizovat počty obětí v důsledku nákazy. Nikoliv počty hypotetických budoucích obětí v dalších deseti letech, do kterých se započítají i oběti alkoholismu a děti, které nebudou počaty, protože společnost bude v průměru chudší, takže lidé budou více zvažovat, jestli si dítě pořídí. Nepochybuji o tom, že žádný epidemiolog by neudělal krok kterým by tento rok odsoudil ke smrti tisíce lidí jenom proto, aby v dalších deseti letech zabránil poklesu počtu obyvatel, protože každému musí být jasné, že i kdyby ty počty měly být identické, tak je obrovský rozdíl mezi tím, když ti lidé umřou tento rok, nebo v průměru za pět let.

Takže ohledně epidemiologů se nebojím. To, co ale nyní vidíme, není to, že by se epidemiologové domáhali promoření populace jenom proto, aby zabránili ekonomickému propadu a snížení populace v příštích deseti letech. To, co vidíme, je že se různí ekonomové či v některých případech dokonce jen ekonomičtí mluvkové snaží sami sebe pasovat do role těch epidemiologů, kteří by v nejkrajnějších případech teoreticky mohli rozhodovat o životě a smrti obyvatel. Tato role jim nikdy nepatřila, a v žádném demokratickém státě nikdy patřit nebude.

A to je ten hlavní spor mezi Vámi a mnou. Zatímco Vy to nazýváte legitimní diskuzí, já to nazývám nehorázností. Ti lidé si s neuvěřitelnou drzostí snaží přivlastnit právo rozhodovat o žití či nežití druhých, které jim nikdy žádná ústava ani žádný zákon nedal. A právě to je ten klíčový sporný bod mezi Vaším a mým pohledem. Jsem velice rád, že jsme se teď k jeho objasnění propracovali.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Julius Šuman,2020-04-11 08:44:21

Pane Broži,
z Vašeho posledního příspěvku odvozuji, že jako absolvent přírodních věd máte odpor k socioekonomickým vědám, ale společnost milionů lidí se bohužel bez nich řídit nedá.

Zásadně s Vámi nesouhlasím. V tuto chvíli společnost epidemiologové řídit nemají. Mají mít zvýšený poradní hlas, ale společnost mají nadále řídit politici. Epidemiolog by nebyl schopen brát v potaz širší souvislosti a řídil by společnost jen ze svého hlediska a dopadlo by to katastrofou. Epidemiolog většinou není politik a nemá zkušenosti s řízením společnosti. Nemá zkušenosti tím, že jedna věta dokáže způsobit paniku, nemá zkušenosti jak se vyjadřovat do médií a nebude mít zodpovědnost za nic jiného než za počty nakažených bez ohledu na důsledky na společnost a ekonomiky. Řízení státu epidemiologem by vedlo jednoznačně ke karanténním opatřením ve větším než nezbytně nutném rozsahu. Řízení státu není jen záchrana každého lidského života za každou cenu, ale také uřízení společnosti aby fungovala, nepropadla se do sociálních nebo ekonomických otřesů, které by mohly vést k jejímu kolapsu. Kolaps může znamenat vykoupené obchody a kdo si nestihl koupit zásoby, může trpět hlady. Může to znamenat run na banky a zhroucení ekonomiky. Kolaps může přijít ve formě hyperinflace, která naprosto zlikviduje ekonmiku. Také může dojít ke zneužití a nastolení autoritářského režimu. A nemusí jít jen o kolaps, stačí když vystresovaná společnost, zavřená měsíce v karanténě přestane epidemiologa poslouchat a začne jeho nařízení ignorovat a celá karanténa se zhroutí.

Už jsme si to vyzkoušeli empiricky - výkon pana Prymuly v čele krizového štábu nebyl dobrý - působil zmateně, neměl plán, nedokázal uklidňovat obyvatelstvo. Například jeho vyjádření o tom, že hranice zůstanou zavřené dva roky ukázalo, že netuší jak s obyvatelstvem komunikovat. Bohužel to i vypadá, že mění názory podle situace, viz jeho náhlá otočka od přísné karantény k promořování, která budí dojem, že otočil jen na základě toho, že jiná autorita (rektor Zima) vyslovila jiný názor.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Pavel Brož,2020-04-11 12:13:17

Pane Šumane, mýlíte se, ač jsem absolvent přírodních věd, nemám odpor k socioekonomickým vědám, a ačkoliv ekonomii rozumím jako koza petrželi, pravidelně si čtu různé ekonomické komentáře a analýzy nejen od novinářů jako paní a pánové Havligerová, Bukovský, Gallistl a dalších nejen z listu E15, který u nás v práci zadarmo distribuují a který si neopomenu ráno u kávy rychle projít. Také každý večer velice zběžně pročítám zprávy z jiných internetových médií, nikdy s tím neztrácím příliš času, ale myslím si, že v dnešním hluboce globalizovaném světě je to skoro povinnost si udržovat aspoň minimální přehled. Jakmile narazím na články od ekonomů jako pan Kovanda, Hampl, Švejnar a mnozí další, vždy si je přečtu, protože jsou to lidé, kteří svému oboru - aspoň dle mého amatérského názoru - dobře rozumí. Nedělám si samozřejmě žádné iluze o tom, že bych do ekonomie díky tomu začal nějak více vidět, stejně tak, jako kdyby si tito pánové a dámy přečetli třeba můj dávný článek o temné hmotě, nestali by se po jeho přečtení fyziky.

Co se týče pana Prymuly, tak můj osobní názor je, že ačkoliv na rozdíl od pana Babiše, ale vlastně i všech dalších politiků, kteří jsou kovaní v oblbování veřejnosti líbivými projevy, má pan Prymula daleko do profesionální komunikace s masami, tak přesto odvedl nesrovnatelně lepší práci, než třeba taková paní Ursula von der Leydenová, jejíž projevy mě dokázaly zvedat ze židle. Takže to jenom k tomu, že je zbytečné si namlouvat, že politici musí zvládnout komunikaci s veřejností mnohem lépe, než třeba ti epidemiologové. Nejotřesnější příklad komunikace s veřejností v dobách epidemické krize můžeme vidět u amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého byl koronavirus původně hoax od demokratů, viz zde https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/donald-trump-vyjadreni-jak-sel-cas-koronavirus-od-hoaxu-k-pandemii-usa.A200320_151311_zahranicni_kha , a z jehož výroků je americký hlavní epidemiolog Anthony Fauci naprosto zoufalý, např. zde https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ft-chaoticka-koronavirova-krize-donalda-trumpa/1872931?amp , když na výtku, jak může nechat Trumpa pronášet zavádějící informace řekl "Nemůžu skočit před mikrofon a odstrčit ho".

Takže reálná zkušenost posledních několika týdnů ukazuje, že je to přesně naopak, než jak tvrdíte Vy, nikoliv prohlášení epidemiologů, ale především blbů z řad politiků měla na svědomí katastrofální důsledky, které by se možná i daly statisticky přepočítat na počty mrtvých zbytečně způsobených výroky toho kterého politika. Zejména v případě USA by to byla dost otřesná čísla.

Myslím, že jsme si vše podstatné vyjasnili, víme nyní mnohem lépe, v kterých názorech se Vy a já shodneme, a ve kterých se naopak zcela diametrálně rozcházíme. Klidně v této diskuzi můžeme pokračovat, ale z mé strany už je to asi vše podstatné, co jsme si mohli vyjasnit, myslím, že dále už bychom louhovali desetkrát přeceděný čaj.

Děkuji Vám za tuto diskuzi, a přeji Vám krásné, byť netradiční prožití Velikonočních svátků.

Pavel Brož

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Jack Ketch,2020-04-09 23:22:24

Množstvím argumentačních faulů se téměř vyrovnáte množství grafů. Obzvláště se mi líbí, jak předstíráte, že není žádný rozdíl mezi "nechat utratit" a "dočasně zbavit občanských práv aby jste byl (dost možná dočasně) částečně ochráněn před nebezpečnou nákazou". Celkem nechápu, jak můžete v klidu žít, když náš stát nechává - podle Vaší argumanetace - utratit ročně tisíce lidí kterým odmítá prodlužovat léčbu, nebo je nechá se zabíjet kouřením a chlastem, přežíráním a nehodami.
Jinak doporučuju horolezectví. Sice je to nebezpečná a zbytečná činnost, která by měla být zakázána, ale kombinace hormonů, které se při tom uvolňují poůsobí blahodárně na psychiku i imunitní systém. Nadutost ovšem vyléčit nedokáže

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Pavel Brož,2020-04-10 00:01:42

Argumentačním faulem zajisté myslíte když někdo - a to nejen v diskuzi u tohoto článku - píše že podle profesora Philipa Thomase ekonomický pokles o 6,5 procenta zabije více lidí než koronavirus, ale ten někdo opakovaně nezmíní, že podle toho výpočtu ti lidé na ten ekonomický pokles umřou v horizontu mnoha příštích let, rozhodně ne tedy v blízkých měsících. Já jenom abychom si vyjasnili kdo tady šíří demagogii a následně se cítí uražený, když je z ní usvědčen. Takové perly, jako že je jedno, jestli někdo někdo zemře na zápal plic v důsledku nákazy nebo až za deset let v důsledku zhoršené kvality života, to jste přece napsal Vy sám, to jsem nenapsal já. Tak proč se teď tváříte jako oběť mých argumentačních faulů, když to byly Vaše argumentační fauly, které jste tady šířil? Ano, s tou Vaší poslední větou naprosto souhlasím, jako první slovo pouze chybí adjektivum uražená.

Odpovědět


Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Václav Šenych,2020-04-08 23:08:32

Pane Broži, vaše reakce na komentář se hodí tak na idnes a ne na o.s.l.a. A není to jen tahle konkrétní reakce.

Odpovědět


Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Pavel Brož,2020-04-08 23:23:37

Pane Šenychu, shovívavost vůči projevům lidské hlouposti nikdy nebyla mou silnou stránkou.

Odpovědět


Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Vladimír Wagner,2020-04-07 23:28:19

Pane Ketchi, mám dotaz. Nějak se mi zdá, že jste zaspal dobu. Podle mě nejsou nyní ve Velké Británii karanténní opatření o nic menší než u nás. Stejně je tomu v Německu a to nemluvím o Itálii a Španělsku. A dnes už i Švédsko prohlásilo, že musí zavést karanténní opatření ve směru k těm v jiných evropských státech. Nevšiml jsem si, že by se New York obešel bez drastických omezení pohybu a života. Naopak se zdá, že čím později daný stát opatření příjme, tím musí být dramatičtější. Můžete mi prosím napsat stát, který přijal reálně minimální opatření na co nejkratší dobu? Trump i Johnson to sice plánovali, ale realita v USA a Velké Británii je úplně jinde. Nejsem si jistý, zda ty státy, které začaly přijímat opatření pozdě, na tom budou s ekonomickými dopady lépe.

Odpovědět


Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Jack Ketch,2020-04-08 22:42:47

Ve Velké Británii jsou opatření něco mírnější, a jsou plánována na co nejkratší dobu, účelem je hlavně získat čas na navýšení kapacit (Nightingale hospitals). Od myšlenky na promoření populace se tam neustoupilo, protoře to tamnější vládní experti považují za nevyhnutelné. Velmi mírná opatření zatím přijali na Islandu.
Jsem velmi zvědav, jestli se u nás podaří restrikce nějak smysluplně zmírnit bez nějakého dalšího rychlého nárustu počtu nakažených. Paralýza ekonomiky trvá už měsíc a třetina firem už je v existenčních potížích.
Mimochodem, zdá se, že i náš vrchní epidemiolog Prymula mění názor a promoření populace považuje za nezbytné

Odpovědět


Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Vladimír Wagner,2020-04-08 23:14:44

Pane Ketch, bude zajímavé sledovat, kdo bude dříve uvolňovat opatření. Jestli Velká Británie nebo my. A zajímavé bude také sledovat, na který stát bude mít epidemie větší ekonomické dopady. Jestli budou horší dopady na Jižní Koreu nebo Velkou Británii. Také se uvidí, jestli bude mít horší dopady na Čínu nebo USA. Abychom srovnali, jestli menší dopady budou na státy, které zvolili cestu doporučovanou Pavlem Brožem a mnou nebo cestu rychlého promořování s minimem opatření, kterou doporučujete Vy. Jinak, možná byste se měl inspirovat u Borise Johnsona a také se rychle promořit, když po tom tolik voláte.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Jack Ketch,2020-04-09 23:48:09

Zajímavé to bezpochyby bude, jen si nejsem jistý, jestli se budeme schopni shodnout na zhodnocení dopadů. Obzvláště v dlouhodobějším horizontu, kdy se do toho začnou míchat i jiné události. Jak chcete do případného hodnocení zahrnout dopad na občanské svobody? Jak chcete srovnávat dopady na prolhanou totalitní Čínu a USA?.
Jinak mi podsouváte něco, co jsem nikdy nenapsal a neřekl. Po promoření populace nevolám i když si myslím, že k němu stejně nevyhnutelně dojde. Jen se ohrazuji proti omezování svobod a devastaci ekonomiky u nás, když se vláda vůbec neobtěžuje specifikovat, čeho přesně se snaží dosáhnout, čemu přesně se snaží zabránit (kolik životů chce zachránit, kolik životů tomu chce obětovat, kolik to bude stát, jak přesně které konkrétní omezení k tomu přispívá). Žádná taková debata se tady seriózně nevede.
Chorobu Vám doporučovat nebudu. Přeju pevné zdraví, bude se hodit

Odpovědět


Re: Re: Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Pavel K2,2020-04-09 21:10:31

Já plně souhlasím. Ve Velké Británii dokonce dokázali firmám, co přišly o odbyt, najít práci. Synovec, co v GB pracuje ve firmě, vyrábějící konstrukce pro letecký průmysl, ukončil minulý týden nařízenou dovolenou a teď jedou ve velkém takové velké šteláře s výsuvnými zásuvkami. Znáte to z kriminálek, je to na mrtvoly. Jeden štelář má zásuvky na 96 mrtvol.

Odpovědět


Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Petr Slachta,2020-04-08 10:49:36

A zapocital ten profesor Philip Thomas i ekonomicky propad, ktery zcela jiste nastane, i kdyz se neprijme vubec zadne opatreni?

Odpovědět


Re: Díky za obdivuhodně rozsáhlý článek

Richard Vacek,2020-04-08 16:07:53

Pan profesor si to zajisté spočítal tak, aby mu vyšlo to, co chtěl. Protože jinak klidně můžeme po projítí pandemie zjistit, že ti, kteří chtěli nechat projít pandemii volně, skončili nejen se spoustou mrtvých, ale i se spoustou postižených. A to třeba proto, že nebránění pandemii přetíží zdravotnictví + nákazy tam probíhají tak vysokou dávkou viru, že člověk nestačí správně imunitně zareagovat.

Odpovědět

Diky!

M Hejtmanek,2020-04-07 22:20:22

Perfektne zpracovane, diky moc!

Ze zacatku me vystrasila delka scrollbaru, ale neodolal jsem a prosel jsem to cele od zacatku az do konce, s malou zastavkou mi to zabralo skoro hodinu a pul. Nedokazu si vubec predstavit kolik casu vam musela zabrat tvorba.

Vec, ktera pro me zustava zatim nezodpovezena, je ta, ve kterem bode se v jednotlivych zemich saturovaly kapacity luzek intenzivni pece a ventilatoru, a jak konkretne a jak rychle se to na statistikach projevilo.

Clanek jsem nasdilel do Covid19CZ Slacku, treba se tam toho nekdo chytne a rozvine to dal / bude to aktualizovat.

Odpovědět

Moc díky

Vladimír Wagner,2020-04-07 22:18:42

Pavle, moc díky za perfektní práci. Máš můj obdiv. Také jsem si trochu s těmi čísly hrál, ale to je dokonalý přehled. Začal jsem s propagací Tvého článku. Je hrozně důležité, aby si lidé uvědomili, že rychlá, rozsáhlá a zdánlivě i drastická opatření měla obrovský význam a Česko postavila ve srovnání s ostatními evropskými státy do výborné pozice. Zároveň je nutné, aby při potřebném postupném uvolňování karanténních omezení byla tato nahrazována chytrými opatřeními. Ta by měla zajistit postupný návrat ekonomického i dalšího života bez rizika opětného rozjetí epidemie. Jsou to právě chytrá karanténa a tebou zmiňovaná hygienická opatření. Zdá se, že si to uvědomuje i vláda. Takže otevření nových typů obchodů spojuje se zpřísněním hygienických pravidel u všech fungujících. Držme si palce, ať to my i vláda vydržíme a nepolevíme předčasně.

Odpovědět


Re: Moc díky

Pavel Brož,2020-04-07 22:30:57

Díky Vláďo :-) Po pravdě řečeno, jednou z hlavních motivací při psaní toho článku bylo vybídnout k osvětě ohledně praktických opatření, která budou potřeba v těch firmách, a ty statistiky mě přišly vlastně spíše jen jako jakýsi nástroj, aby se o tom aspoň zde na oslu začalo mluvit. Třeba to s těmi ubrousky u klik jsem navrhl v práci, a snad se to tam ujímá. Takových maliličkostí je ale zapotřebí rozšiřovat v povědomí veřejnosti hodně. Pro hodně lidí jsou to zbytečné pitomosti, protože řeknou, že taková věc přece napadne úplně každého. Myslím, že každého ne. Sám jsem byl v práci velice překvapen, když za mnou přišlo postupně vícero kolegů, a ptali se mě, kde jsem sehnal roušku, že prý nikde nejsou. Řekl jsem jim, že jsem si ty své vystříhal ze starého už nepotřebného oblečení, a dal jim odkazy na různé návody, jak si je doma mohou velice jednoduše udělat. Tito moji kolegové nebyli žádní hlupáci, byli to inteligentní lidé, pouze ne až tak praktičtí. Proto si myslím, že i velice jednoduchoučké věci, pokud jsou praktické, by se měly propagovat. A bohužel z pozorování osvětových kampaní v televizi jsem získal dojem, že to tam tak trochu stagnuje na těch rouškách a hygienickém mytí rukou.

Odpovědět

Ještě ke grafům

Petr Chaloupka,2020-04-07 21:41:17

Přemýšlím o tom, jak třeba nadějně vypadají grafy Něměcka, Španělska. Ale mám pochybnosti. Třeba u němců klesá počet nových případů. Ale také přestali uvádět počet testů. Ačkoli se hodně píše masivním testování v Německu, tak počet pozitivních případů na počet testů je tam zhruba dvakrát vyšší než u nás. Tedy v porovnání s rozšířením viru testují méně než my. Jsem tedy skeptický k tomu, že by zachytili procentuálně více případů ze všech nakažených než my. A u nás rozhodně všechny případy nezachytíme. Proto bych bral uvedené pozitivní trendy zatím stále s rezervou.
Podobné je to třeba i u Španělska, kde je relativní protestovanost na počet případů velmi nízká. Pokud to ovšem bude takto pokračovat (v což doufejme), tak to také bude indikovat, že jim buď opatření jako sociální distance zabrala dříve než u nás, ačkoli je provedli v mírnější formě a později. Což se mi moc nezdá.
Anebo je možné druhé vysvětlení, že již mají promořenou velké procento populace, což se mi ale také nezdá. Na to má dle mého třeba Německo příliš málo vážných případů a ve Španělsku by to proběhlo velmi rychle v porovnání s jinými zeměmi.

Odpovědět


Re: Ještě ke grafům

Pavel Brož,2020-04-07 22:08:03

Osobně se na to dívám následující optikou, netvrdím ale, že v ní nemůže být logická chyba. Na lodi Diamond Princess virus nakazil 20 procent pasažérů. Pokud nepředpokládáme, že pasažéři této lodi byli řádově vnímavější k nákaze (např. pokud by to byl hromadný výlet stoletých milionářů těsně nad hrobem), tak bychom měli očekávat, že virus zvládne nakazit také až 20 procent populace, realisticky samozřejmě méně, protože na té lodi přece jen měl velmi dobré podmínky. V nejpromořenějším Španělsku jsou to ale tři promile, tedy 67 krát méně než na té lodi. Proto nevěřím, že tento virus už stihl skrytě promořit už velkou část populace. Pokud by zasáhl polovinu populace, tak až dvacet procent z té poloviny by bylo nakonec zjevně nakažených stejně jako na té lodi, tedy deset procent obyvatel už by mělo zjevné příznaky - reálně sice méně, ale stále řádově více, než co pozorujeme i v tom Španělsku.

Existují ale i další argumenty proti tvrzení, že virus už skrytě promořil většinu populace, tím hlavním je to, že dnes většinou pozorovaná stále ještě se zrychlující dynamika epidemie tomu neodpovídá. Pokud by byla většina populace už infikovaných, byť jen skrytě, tak by pravděpodobnost kontaktu s virem byla už značně saturována, a počet nově infikovaných by měl exponenciálně klesat jako u rozpadových řad nestálých izotopů. Takovýto pokles počtu infikovaných ale prakticky ještě nikde nevidíme.

Odpovědět


Re: Re: Ještě ke grafům

Vladimír Wagner,2020-04-07 22:40:30

Také si myslím, že promořenost není velká. Na to ukazuje i velikost i vývoj poměru mezi infikovanými a testovanými. Pochopitelně člověk, který infekcí prošel už není infikován. Ale vzhledem k poměrně krátkému uběhlému času vývoje epidemie tam moc nevidím prostor pro rozsáhlé promoření. Ale můžu se mýlit. Považuji tak za strašně důležité udělat to statistické (velmi dobře připravené) plošné testování krevními rychlotesty. Ještě možná poznámka. Bude zajímavé sledovat vývoj v Asii. Ať už v Číně nebo Jižní Korei, Japonsku či Tchaj-wanu s promořováním nepočítají. Zároveň jsou dostatečně velkou ekonomikou a také s respektem v oblasti inteligentních metod karantény při kontaktech se zahraničím. Takže se nejspíše i při poměrně normálním ekonomickém rozvoji dokáží ochránit před dovozem opětného rozšíření infekce ze zahraničí. V Evropě je to větší problém, protože přístup různých jejich částí je dramaticky rozdílný (viz Tvůj rozbor). Zde bude ochrana před další vlnou epidemie větší problém.

Odpovědět


Re: Re: Ještě ke grafům

Josef Hrncirik,2020-04-11 11:31:34

Morbidita postarších princezen 20%.
Mortalita rozmařilých princezen cca 2%.
Inkubační doba princezny cca 5 dní.
Mortalita jetých princezen cca 2% (po 14 dnech od infekce).

Kolik % atraktivních princezen lze použít jako bezpříznakové rozsévačky?

Odpovědět

Poděkování

Zbyněk Vychopeň,2020-04-07 21:19:26

Děkuji za výborný článek pane Broži.
Takto zpracované a podané srovnání jsem už dlouho hledal.

Odpovědět


Re: Poděkování

Pavel Brož,2020-04-07 21:40:07

Také já děkuji Vám i všem čtenářům, kteří to dočetli až do konce, během psaní jsem mnohokrát přemýšlel o tom, že toho nechám, protože už je to tak dlouhé, že to stejně nikdo číst nebude. Děkuji.

Odpovědět


Re: Re: Poděkování

Zdeněk Kratochvíl,2020-04-07 22:05:01

Díky! Moc hezká ukázka, co se dá vyčíst z veřejně dostupných dat, když se přitom myslí i na možné zdroje jejich problematčinosti.
Hlavně děkuju za úvodní memento. Já se totiž víc než téhle epidemie bojím rozchodu téhle civilizace s intelektem, ve prospěch té či oné ideologie, nebo jen tak, aby se nemuselo myslet, ale buď hysterčit, nebo dělat jako že nic. Mám jakousi naději, že by to mohlo část lidí trknout.

Odpovědět

Zajímavé grafy

Petr Chaloupka,2020-04-07 21:06:51

Grafy jsou to zajímavé. Napadá mě, že by také bylo zajímavé porovnání s množstvím testování. Např. ve Švédsku postupně vzrostl počet nových případů ku počtu otestovaných na 0,2. Tj. každý pátý testovaný je nakažený. Počet testů je ve Švédsku mnohem nižší, než u nás, ačkoli mají o dost více případů. Tedy švédové zřejmě zachytí menší podíl infikovaných v porovnání s námi. S tím souvisí i počet mnohem vyšší počet úmrtí na počet případů ve švédsku v porovnání s námi.

Taky, kdyby měl někdo čas, by bylo zajímavé doplnit analýzu vlivu různých opatření jako omezování styků s lidmi, zákazy velkých akcí, uzavírání restaurací a nošení roušek. I když u těch roušek je to zjevné na první pohled.
Každé z těchto opatření by se mělo projevit na snížení počtu růstu dalších případů, ovšem s určitým časovým odstupem.

Odpovědět


Re: Zajímavé grafy

Pavel Brož,2020-04-07 21:36:00

Ano, zcela určitě lze souhlasit s tím, že nedostatečný počet testů deformuje tu statistiku. Jsem přesvědčený, že je to vidět zejména na levých stranách těch grafů týdenních koeficientů počtu infikovaných a počtu obětí. Tyto grafy by měly být ideálně svými kopiemi, pouze vodorovně posunutými. Na svém počátku ale jako vodorovně posunuté kopie ani vzdáleně nevypadají. Důvodů je více, tím hlavním důvodem je vysoká statistická chyba, protože v počátcích epidemií jde o malé počty infikovaných i obětí. Druhým hlavním důvodem je systematická chyba způsobená právě nedostatečným testováním a tím i systematickým podhodnocováním počtu nakažených.

Existují samozřejmě i další možné příčiny pro to, aby tyto grafy nebyly pouze vodorovně posunutými kopiemi, a to i v situaci, kde máme malou statistickou chybu a velice husté testování. Jedním z těchto důvodů může být třeba posun smrtnosti viru. Ten může nastat např. proto, že evoluce upřednostní např. rychleji se šířící, ale méně smrtnou (nebo naopak více smrtnou) subvariantu viru. Nebo proto, že se změní vnější podmínky a tatáž varianta viru bude mít maličko jinou smrtnost (např. proto, že odezní jiné epidemie oslabující infikované). Tyto a další důvody mohou vést k tomu, že se obě křivky budou lišit i jinak, než jen vodorovným posunem. Např. jsem zvažoval, jestli se nerozepíšu o možnosti, že se v Jižní Korei možná začíná upřednostňovat malilinko smrtnější subvarianta viru, protože křivka koeficientu počtu obětí byla po několik týdnů mírně nad pouze vodorovně posunutou křivkou koeficientu počtu infikovaných. Korespondoval by s tím i pokles počtu vyléčených k počtu obětí, který je pro Jižní Koreu v závěru vidět. Nakonec se to ale stabilizovalo, a křivka koeficientu počtu obětí klesla na úroveň posunuté křivky koeficientu infikovaných.

Odpovědět


Re: Re: Zajímavé grafy

Petr Chaloupka,2020-04-07 22:09:04

Ad počet zemřelých a počet případů - na velký počet souhlas. V malých vzorcích mimo jiné také záleží, jaký podíl rizikových skupin je nakažen. Také je tu ta věc, že někteří umírají již několik dní po nakažení (pozorováno u nejstarší populace), zatímco někdy to trvá i šest týdnů (pozorováno u mladších ročníků). Tak v malých počtech je volatilita asi přirozená.

Ad Jižní korea a žlutá křivka poměru obětí pod modrou křivkou poměru infikovaných. Myslím, že je to proto, že jim klesá počet aktivních případů (modrá byla hluboko pod nulou). Protože vyléčení trvá déle, než konec s úmrtím, přijde mi přirozené, že se žlutá dostane na nějakou dobu pod modrou. Korea dnes cílí na stabilizaci počtu nových případů. Pokud se jí to podaří, očekával bych v budoucnu, že žlutá a modrá křivka se začnou překrývat blízko hodnoty 1.

Odpovědět

Dovolím si upozorniť na tieto grafy

Vladimír Bzdušek,2020-04-07 21:01:16

Na stránke
https://svet.sme.sk/c/22314367/cinsky-virus-wuchan-ako-sa-siri-koronavirus-graf.html?ref=tab
tabuľka "Krajiny zasiahnuté koronavírusom"
v stĺpci "Vývoj nakazených".

sú v čase a amplitúde "normalizované"
grafy pre jednotlivé štáty ako malé ikonky.

Grafy sú síce malé, ale sú pre všetky štáty
a HLAVNE stačia na rýchle priame porovnanie,
kde sú lineárne (AT,CH) alebo exponenciálne (USA, GB)
Zaujímavý graf má Švedsko.

Odpovědět


Re: Dovolím si upozorniť na tieto grafy

Pavel Brož,2020-04-07 21:14:19

Tak překlepy v datech jako u toho Švédska na Vámi odkazovaných stránkách prostě občas vzniknou, na zdroji corona.help, ze kterého jsem čerpal já, jsem také na pár seků narazil. Bohužel na Těch Vámi odkazovaných stránkách není možné zobrazit počet aktivních případů, což je právě ta křivka, která vykreslí ten vrchol epidemie, a která říká, kolik je v daném okamžiku stále ještě nakažených, přitom ještě nevyléčených, a stále živých. Kumulativní počty nakažených žádný vrchol nevykreslí, pouze se saturují, strašně špatně se z nich odhaduje, v jaké fázi epidemie ta země je. Ty grafy na corona.help mě proto přijdou názornější, nikoho ale samozřejmě nehodlám přesvědčovat čemu má dávat přednost.

Odpovědět


Re: Re: Dovolím si upozorniť na tieto grafy

Vladimír Bzdušek,2020-04-07 22:05:15

Vďaka za reakciu, inak samozrejme plný súhlas a obdiv k Vášmu výkonu.

Odpovědět

promořenost

Petr Petr,2020-04-07 18:49:15

Otázka je, jak ten test promoření v ČR bude správný. Bude se totiž dělat těmi rychlotesty...

Promořenost při této vlně bude reálně cca desetina populace.
https://medicalxpress.com/news/2020-04-covid-average-actual-infections-worldwide.html

Aby tedy byla účinná, tak musí být cca 5x větší nebo 5x delší. Jako reálné nevidím ani jedno.

COVID třeba po létě zmizí jako SARS, který léta už epidemii nevyvolal...

Odpovědět


Re: promořenost

Pavel Brož,2020-04-07 19:11:29

Vaše obavy ohledně použití rychlotestů při mapování počtu skrytě infikovaných také sdílím, když už se tento výzkum dělá, měl by se opravdu udělat tak, aby jeho výsledky dávaly nezpochybnitelnou odpověď na tu otázku.

Také si přeji, aby COVID zmizel jako SARS, doufejme ...

Odpovědět


Re: Re: promořenost

Matěj2 Šuster,2020-04-08 08:15:24

V New Yorku dosud provedli cca 340 tisíc testů a odhalených celkových počet nakažených je 142 tisíc. https://www.worldometers.info/coronavirus/country/us/

Stát New York má přitom 19,5 milionů obyvatel. Takže již nyní se počet oficiálně nakažených blíží jednomu procentu. A to bude asi jen špička ledovce.

To samé bych tipoval např. u Lombardie (pokud vím, např. 60 % italských mrtvých s covidem-19 připadá právě na desetimilionovou Lombardii).

Disagregované statistiky pro různé regiony v dané zemi jsou asi daleko zajímavější, než si všímat jen statistik za celou zemi, zvlášť u zemí s velkou či obrovskou rozlohou.

Odpovědět


Re: Re: Re: promořenost

Pavel Brož,2020-04-08 09:17:53

Máte bezesporu pravdu, že nejde srovnávat mezi zeměmi pouze počty nakažených nebo úmrtí na počet obyvatel, pokud tyto země jsou rozsáhlé a nákaza je v nich rozšířena nerovnoměrně, jako právě v USA/New Yorku a Itálii/Lombardii. To byl také důvod, proč jsem do toho seznamu zařadil Rakousko a Švýcarsko jakožto populačně a zároveň velikostně srovnatelné země s naší zemí. Nicméně např. týdenní koeficienty poklesu, poměry, jako jsou počty sedm dní dozadu a týden předtím, týdenní průměr druhé diference, jestli už je záporný a ukazuje tím na zpomalování, anebo počet vyléčených na počet obětí, to jsou ukazatele, které Vám mohou něco ukázat i u těch nerovnoměrně zasažených či rozsáhlých zemí.

Osobně nepochybuji o tom, že krizové týmy disponují sofistikovanými epidemiologickými modely, které zohledňují i geografické reálie země, rozdílnou hustotu v těch jejích částech, jsou v nich obsaženy příslušné metropole i s počty lidí, atd.. Tento můj přehled samozřejmě nemá žádné aspirace na to, aby se porovnával s těmito profesionálními modely. Jeho cílem bylo něco jiného, na srovnání s Jižní Koreou ukázat, co bychom mohli po odeznívání epidemie očekávat zde v Evropě, dále v jaké velmi zhruba fázi jsou ty které evropské země, a nakonec také ukázat, jak se liší vývoj v zemích, které včas přijaly aspoň nějaká opatření, proti zemím, kde nehodlali přijmout žádné a event. si to až pozdě rozmysleli. Obsahově velmi malou, zato pro mě osobně důležitou částí je pak ta výzva k rozšíření osvěty o další témata na úplném konci toho článku, to vlastně byl ten úplně prvotní popud, proč jsem ho začal psát.

Odpovědět

Tento článek se mi velmi líbí.

František Varmuža,2020-04-07 18:47:15

Díky za článek. Mám rád srovnatelná data , která mají nějakou vypovídací schopnost. Byla to asi pěkná piplačka dostat to vše do excelu.

Odpovědět


Re: Tento článek se mi velmi líbí.

Jan Balaban,2020-04-07 19:10:36

A čo použiteľné vypovedajú? Čo najstručnejšie.

Odpovědět


Re: Re: Tento článek se mi velmi líbí.

Pavel Brož,2020-04-07 19:13:25

Pro Vás vůbec nic. Přejděte na jiný článek nebo nejlépe na jiný web.

Odpovědět


Re: Re: Re: Tento článek se mi velmi líbí.

Peter Kopriva,2020-04-07 20:00:00

P. Brož, rád by som sa opýtal, či ste neuvažovali aj o porovnaní so Slovenskom. Respektíve či údaje zo Slovenska majú dostatočný kvalitatívny charakter na takéto porovnanie. Populácia je predsa len polovičná a absolútne čísla vyliečených a úmrtí vykazujú vysokú fluktuáciu. Asi budú zaťažené veľkou štatistickou chybou. Bolo by zaujímavé zistiť, aká je prognóza a ako ďaleko sme od kulminácie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tento článek se mi velmi líbí.

Pavel Brož,2020-04-07 20:31:42

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz, o Slovensku jsem dlouho uvažoval, ale také o Francii, Nizozemsko, Slovinsku a Chorvatsku, Japonsku a dalších zemích. Je pravda, že slovenská epidemiologická data by byla zcela určitě zatížena mnohem větší chybou, ale přesto jsem dlouho uvažoval, že je zahrnu, už jen proto, že je to sousední země. Nakonec jsem ale realisticky zhodnotil, že tolik zemí zpracovat nezvládnu. Už jen data pro uvedených deset zemí bylo časově velice náročné zpracovat.

Slovanské země zvláště jsou velice zajímavé, protože epidemie je tam opravdu stále jen v počátcích. Času na její rozvoj bylo přitom dost, připomeňme, že i Slovinsko a Chorvatsko, které sousedí s Itálií, mají překvapivě velice nízkou promořenost. Dokonce bych směrem k různým proklamátorům konspiračních tezí, že SARS-CoV-2 udělali Američané, namítl, proč že ho tedy udělali tak, aby zrovna Slovanům škodil jenom málo? Tím ale nechci nikomu podsouvat vlastní konspirační teorie, tvrzení o umělém původu tohoto koronaviru považuji za naprostý blábol, myslím, že dnes je už dost vědeckých podkladů potvrzujících přirozený původ viru. Viry prostě mutovaly, mutují a mutovat budou, nic s tím jako lidstvo nezmůžeme.

Každopádně budu jedině rád, pokud se najde nějaký šikovný student nebo jakýkoliv zájemce, který si ty soubory, které jsem přiložil na konci článku, stáhne, a rozšíří je na další země, kdokoliv má zájem, má mé plné svolení, je to free. Pouze říkám, že sám si od toho rád odpočinu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Tento článek se mi velmi líbí.

Jan Balaban,2020-04-08 09:25:48

Ja som na tomto webe spokojný. Radšej vy prejdite niekam, kde sú tony vyčačkaných samoúčelných informácií.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tento článek se mi velmi líbí.

Pavel Brož,2020-04-08 09:52:12

To by mi majitel osla nedovolil, protože jsme dlouholetí velmi dobří přátelé.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tento článek se mi velmi líbí.

Igor Němeček,2020-04-08 11:53:00

Dlouhodobě si rád počtu na osel.cz, někdy je to svízelně namáhavé čtení, ale musím vyjádřit obdiv autorům. Prakticky diskuze nečtu a nebo jen s velkým nadhledem, zde si je ale čtu a je vidět, že trolů je tady minimum. Ale jak je vidět, i tady se najdou. Obecně nemají tady čím přispět, možná lenost, možná neschopnost, možná jsou obětí nějaké propagandy nebo ideologie. Možná článek pořádně ani nepřečtou a tak alespoň rýpají, zpochybňují. Věcná diskuze vypadá jinak, rozporujte čísla, grafy, třeba i závěry autorů, ale přineste nějakou informaci, nějaký svůj názor. To by ale už vyžadovalo se zamyslet, strávit s tím nějaký čas a hlavně může dojít na to, že se někdo zamyslí nad Vašimi informacemi a to už hrozí nepříjemností.
Nikdy jsem něměl potřebu se zde registrovat, ale když jsem viděl Vaši ubohou několikasekundovou reakci k článku, který musel dát hodně práce, musel jsem se zaregistrovat, abych mohl přispět do diskuze. I v případě jakékoli Vaší reakce už nebudu reagovat, nepředpokládám že by to mělo nějaký přínos.
A protože nechci působit negativně, což je v podstatě Vašim jediným zájmem, skončím opětovným poděkováním autorům a serveru osel.cz.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz