Mezihvězdná kometa Borisov přiletěla z velmi studeného systému  
Kometa 2I/Borisov je jako žádná jiná. Nejde jenom o to, že navštívila Sluneční soustavu po dlouhé pouti mezihvězdným prostorem. Obsahuje spoustu zmrzlého oxidu uhelnatého, což naznačuje, že pochází z chladných končin. Zřejmě vznikla v planetární soustavě červeného trpaslíka.
Kometa 2I/Borisov. Kredit: NASA.
Kometa 2I/Borisov. Kredit: NASA.

Jak astronomové s oblibou říkávají, komety jsou jako časové schránky z velmi dávných časů. Většina komet, které kolem nás létají, vznikla na úsvitu Sluneční soustavy, před dlouhými miliardami let, ve velikém disku prachu a plynu. Ubalily se tam jako vesmírné sněhové koule, a pak obvykle většinu své existence strávily v chladu a mrazu odlehlých končin Sluneční soustavy. Jejich vnitřek proto zůstal víceméně zachovalý v podobě, jakou měl v době zrození komety. Mnohé komety proto dnešním vědcům nabízejí pozoruhodnou možnost cesty časem, do doby vzniku Slunce a planet.

Martin Andrew Cordiner. Kredit: NASA/Goddard Space Flight Center.
Martin Andrew Cordiner. Kredit: NASA/Goddard Space Flight Center.

 

Odborníci už prostudovali stovky komet, které pocházely z počátku Sluneční soustavy. Až teď ale měli první příležitost alespoň na dálku prozkoumat vnitřek komety, která k nám přiletěla z nějaké jiné planetární soustavy. Martin A. Cordiner z amerického centra NASA Goddard Space Flight Center a Dennis Bodewits z americké Auburn University se svými spolupracovníky ve dvou nezávislých studiích zaměřili přístroje první ligy astronomických pozorování na mezihvězdnou kometu 2I/Borisov. Když kometa svištěla Sluneční soustavou relativní rychlostí 33 kilometrů za sekundu, tak ji Cordinerův tým pozoroval soustavou radioteleskopů ALMA v Chile, zatímco Bodewitsův tým využil Hubbleův vesmírný dalekohled.

 

Dennis Bodewits. Kredit: Auburn University.
Dennis Bodewits. Kredit: Auburn University.

Pozorování obou týmů, která proběhla v prosinci 2019 a lednu 2020, ukázala pozoruhodnou věc. Kometa Borisov je plná oxidu uhelnatého. Obsahuje ho doslova abnormální množství, v kometách Sluneční soustavy nevídané. Vědci dospěli k závěru, že kometa 2I/Borisov musela vzniknout v prostředí, které bylo bohaté na zmrzlý oxid uhelnatý a řadou vlastností se lišilo od Sluneční soustavy. Pravděpodobně se to stalo na periferii protoplanetárního disku u nově zformované hvězdy.

 

Když byla kometa Borisov katapultována pryč ze své rodné soustavy, tak pak nejspíš strávila dlouhé miliony či dokonce miliardy let osamělým putováním studeným a tichým mezihvězdným prostorem. Vzhledem ke značnému množství oxidu uhelnatého se kometa zřejmě nikdy od svého vzniku nedostala do prostředí, jehož teplota by přesáhla 25 kelvinů. Vše nasvědčuje tomu, že kometa Borisov pochází ze soustavy, jejíž hvězdou byl studený červený trpaslík. Není to zase tak zvláštní, protože červení trpaslíci jsou ve skutečnosti daleko nejčastějšími hvězdami Mléčné dráhy.

 

V současné době letí 2I/Borisov zase směrem pryč ze Sluneční soustavy. Je ale otázkou, jestli se kometě vůbec podaří vrátit do mezihvězdného prostoru. Podle nedávných pozorování z letošního dubna se totiž Borisov zřejmě rozpadá. Není vyloučeno, že přiblížení k našemu Slunci nakonec nepřežije. Bylo by skvělé získat kus materiálu z jiné planetární soustavy a pořádně ho prozkoumat. Zatím však bohužel není v silách žádné země, aby k takové mezihvězdné kometě pohotově vyslala sondu, která by se vrátila se vzorky zpět na Zemi. Měli bychom pořádně zapracovat na kosmických technologiích.

 

Vide: NASA Reveals Alien Composition of 2I/Borisov, 1st Interstellar Comet

 

Literatura

New Scientist 20. 4. 2020.

Nature Astronomy online 20. 4. 2020, 1. studie

Nature Astronomy online 20. 4. 2020, 2. studie

Datum: 22.04.2020
Tisk článku

Karolína Herschelová - Hoskin Michael
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 257 Kč
Karolína Herschelová
Hoskin Michael
Související články:

Rosetta zkoumá kometární koma     Autor: Dušan Majer (05.06.2015)
Na kometě je i molekulární kyslík, a je ho tam "hodně"!     Autor: Josef Pazdera (29.10.2015)
V kometě je prokázána další klíčová ingredience pro vznik života     Autor: Josef Pazdera (29.05.2016)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace