Křeček zlatý z laboratoří University of Hong Kong. Kredit: Dewi Rowlands/Laboratory Animal Unit/University of Hong Kong.

Je k neuvěření, jak jsou lidé nepoučitelní. A jak jsou stále stejní. Když řádila minulá pořádná pandemie, španělská chřipka v roce 1918, tak lidé tehdy ještě ani netušili, co je DNA. Jednou z mála zbraní, co měli po ruce, byly roušky. Lidé instinktivně věděli, že roušky fungují, i když jim nebyly jasné detaily. Zavíraly se školy a divadla, rušila se veřejná shromáždění. Na řadě míst byly povinné roušky a naprostá většina lidí to dodržovala.

Yuen Kwok-yung. Kredit: Roy17 / Wikimedia Commons.

Jenomže, jak se pandemie vlekla, a přicházely další vlny, které přivodily opětovné zavedení povinného nošení roušek, tak lidem docházela trpělivost, a nejspíš se i přestávali bát. Proti nošení roušek se zvedal větší a větší odpor. Například v kalifornském San Francisku vznikla organizace Anti-Mask League of San Francisco, na jejíž činnosti se podílela řada významných občanů, bojovníci za osobní svobody, a také někteří lékaři. Postoje tohoto hnutí se odvíjely od nesouhlasu s účinností roušek při řešení pandemie, a také od ochrany svobod jednotlivce, v tomto případě ovšem především svobody zemřít na pandemickou chřipku.

Kalifornští holiči během pandemie španělské chřipky. Kredit: U.S. National Archives and Records Administration.

Je až mrazivé, jak se dnes situace opakuje. Nemáme vakcínu, nemáme lék a roušky jsou opět jednou z mála zbraní, které můžeme proti šíření infekce použít. A stejně jako tehdy, i dnes spojuje nedůvěra k rouškám milovníky konspirací a protivědeckých teorií s libertariány. Což je pro autora tohoto textu skličující a důvodem k zamyšlení. Věda je ve vleku událostí. Vše se děje velice rychle. O koronaviry se do počátku pandemie zajímalo jen pár specialistů, a tak musíme všechno zjišťovat přímo ve víru dění.

V těchto dnech se objevila nová studie, která jako jedna z prvních experimentálně prozkoumala, jak jsou vlastně užitečné roušky pro zpomalování šíření pandemie covid-19 vzduchem. A v tomto pozoruhodném výzkumu lidstvu významně pomohli laboratorní křečci, kterým za to náleží velký dík.

Výzkum vedl Yuen Kwok-yung (Guoyong) z University of Hong Kong, přední světový expert na koronaviry a podobné patogeny. Je to jeden z lidí, kteří v roce 2003 objevili SARS a stali se svědky zahájení světové války s koronaviry. Cílem jejich výzkumného týmu bylo ověřit, zda roušky skutečně brání tomu, aby příznakoví či bezpříznakoví nosiči viru nakazili další oběti pandemie. Badatelé k tomuto výzkumu využili křečky. Podle dostupných informací, které jako obvykle v podobných případech nejsou příliš jasné, šlo o laboratorní křečky zlaté, kteří jsou důvěrně známí chovatelům domácích hlodavců.

Kwok-yung a spol. umístili křečky do kotců. V některých kotcích byli křečci infikovaní pandemickým koronavirem, v jiných zase byli zdraví křečci. Tyto kotce poté propojili tak, aby mezi nimi mohl volně proudit vzduch. Do některých takových propojení badatelé vložili chirurgické roušky. A pak sledovali, co se bude dít, a co na to budou říkat křečci.

Ukázalo se, že chirurgická rouška omezí přenos koronaviru SARS-CoV-2 vzduchem o více než 60 procent. Pokud mezi infikovanými a zdravými křečky proudil vzduch bez chirurgické roušky, tak během týdne onemocněli dvě třetiny zdravých křečků. Zároveň vyšlo najevo, že když jsou křečci chránění chirurgickou rouškou přece jenom nakažení, tak jsou zasaženi významně menší náloží viru.

Výsledky experimentu Kwok-yunguvoa týmu přesvědčivě ukazují, že nošení roušek je nesmírně důležité. Především, když je nosí nakažení, kteří tím chrání ostatní a brzdí šíření. Nejde o stoprocentní ochranu. Ale šíření brzdí výborně a to je rozhodující. Problém s covidem-19 je v tom, že mnozí lidé o sobě nevědí, že jsou nakažení. Takže je nosí všichni, pro jistotu. Je to věc zdravého rozumu a solidarity.

Pro Kwok-yunga byla zcela rozhodující zkušenost se SARS. Věděl, co jsou koronaviry zač, a co na ně platí. Naštěstí se stal jedním z významných poradců vedení Hong Kongu a přesvědčil je, že musí nařídit povinné nošení roušek již na samotném začátku pandemie. WHO, a také mnoho zahraničních vlád, bylo v té době paralyzováno čínským vlivem a také zcestnými úvahami o tom, že je nutné za každou cenu šetřit ochranné prostředky pro první linii. Hong Kong to díky Kwok-yungovi ignoroval a právě nošení roušek do značné míry rozhodlo o tom, že Hong Kong, jedno z nejhustěji obydlených území na světě, má dnes pouhé čtyři pandemické mrtvé. Zázraky se dějí.

Video: Prof Yuen Kwok-yung & Prof @sree discussing masks and other lessons from Asia COVID-19

Video: Speed, compliance key to containing COVID-19: Hong Kong disease expert

Literatura

MedicalXpress 17. 5. 2020.