Z černých děr možná vytáhneme „filmy“ o historii vesmíru  
Černé díry svou gravitací „ohýbají“ prostor i čas. Naše fyzikální teorie to napíná na samotnou hranici únosnosti, ale zároveň můžeme podivných vlastností černých děr a jejich bezprostředního okolí využít, abychom se o těchto gravitačních příšerách dozvěděli víc.
Fotonové prstence kolem supermasivní černé díry. Kredit: Michael D. Johnson (CfA) and George Wong (UIUC).
Fotonové prstence kolem supermasivní černé díry. Kredit: Michael D. Johnson (CfA) and George Wong (UIUC).

Zní to dost výstředně. Ale černé díry prostě jsou extrémně výstřední. Fyzici tvrdí, že možná dokážeme číst ve fotonech, které divoce krouží kolem chřtánu gravitační singularity černé díry. A že tímto způsobem získáme smysluplné informace o historii vesmíru.

 

Michael Johnson. Kredit: Harvard University.
Michael Johnson.
Kredit: Harvard University.

Když virtuální Teleskop Horizontu událostí (EHT) získal první detailní snímek černé díry, s nímž se loni seznámil celý svět, tak to podle všeho velmi přitopilo pod kotlem výzkumu těchto neuvěřitelných objektů. Vědci se intenzivně snaží je více pochopit, i když v případě černých děr je to pochopitelně velmi náročné.

 

Jedním z nejnovějších výstupů tohoto úsilí je zpráva, podle které se v přízračné záři obklopující černou díru ukrývá cosi velmi zajímavého. Na dnes již legendárním snímku supermasivní černé díry Pōwehi, která se nachází v centru galaxie Messier 87, je toto záření znázorněno červenooranžově. Jde o fotony, které byly dočasně polapeny gravitací černé díry a kroužily kolem ní, takže vytvářejí prstence záření, komplikovaně skládané z podprstenců (subrings). Podle vědců jsou jako letokruhy, anebo spíše jako políčka pozoruhodného filmu, který zaznamenává historii vesmíru.

 

Ikonická galaxie Messier 87 se supermasivní černou dírou Pōwehi. Kredit: NASA / STScl.
Ikonická galaxie Messier 87 se supermasivní černou dírou Pōwehi. Kredit: NASA / STScl.

Badatelé, kteří se věnují výzkumu Pōwehi, tvrdí, že z těchto prstenců fotonů by bylo možné vyčíst, jak dotyčná černá díra vlastně vznikla. Vzhledem k tomu, že vznik supermasivních černých děr je pro nás stále ještě obestřený záhadami, je tahle možnost fascinující. Také by prý bylo možné ze zmíněných fotonů kroužících kolem Pōwehi odvozovat charakteristiky této supermasivní černé díry, a možná poslouží i jako velkolepý experiment pro testování zásadních fyzikálních teorií, jako je třeba Einsteinova obecná relativita. Podle fyziků jsou tyto fotony jako film, který zachycuje historii okolního vesmíru pohledem od černé díry.

 

Odborníci jsou přesvědčeni, že by výzkum záření obklopujícího černé díry mohl odhalit řadu jejich tajemství. Nicméně, hodnota tohoto „historického pramene“ je jen omezená. Jak fyzici uvádějí, každý z prstenců kolem černé díry je pouze o šest dní starší než ten předchozí. A nakonec tyto prstence doputují k horizontu událostí, kde zmizí z dohledu dnešní fyziky. Jak s jistou lítostí dodává jeden z odborníků, kteří zkoumají Pōwehi, astronom Michael Johnson z americké Harvard University, nechystají se, že by uviděli dinosaury. Ale kdo ví, co všechno se skrývá ve stínu supermasivní černé díry.

 

Literatura

Futurism 30. 7. 2020.

arXiv:1907.04329.

Datum: 02.08.2020
Tisk článku

Stručná historie času - Od velkého třesku k černým dírám - Hawking Stephen W.
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 209 Kč
Stručná historie času - Od velkého třesku k černým dírám
Hawking Stephen W.
Související články:

Hubbleův dalekohled natočil film o supermasivní černé díře     Autor: Stanislav Mihulka (26.08.2013)
První snímek černé díry: Jaké zásadní otázky nezodpověděl?     Autor: Stanislav Mihulka (11.04.2019)



Diskuze:

Černé díry

Jan Tauš,2020-08-02 22:32:13

Černé díry a jejich gravitační charakter jsou přímým vstupem do podstaty Vesmíru. Pochopení jejich mechanismu a technologie, podmíněné zvládnutím a ovládnutím enormního množství energie,
nám umožní mimo jiné vstoupit do dalších rozměrů hmoty a Vesmírů a rovněž pohyb v čase. Množství energie potřebné na manipulaci s průměrnou Černou dírou, její rozložení na jednotlivé díly funkční podstaty jsou samy o sobě pohybem v čase a manipulací s nepředstavitelnou sílou.Tu lze teoreticky získat z energie několika hvězdných systémů. Takovéto využití Černých děr je pravděpodobné velmi vyspělými společnostmi jiných forem života energetické podstaty, přičemž existenci lidí a lidské společnosti na jedné planetě zanedbatelného planetárního systému lze přirovnat k parazitním projevům hmoty a jejich význam, bohužel, za nepodstatný. Procesy ve Vesmíru, energeticky nepopsatelné, nerespektují výskyt živých bytostí jedné planety a jejich osud je předem odsouzen
k zániku, nepochopí-li zákonitosti kosmu a nedokáží-li se včas přemisťovat před těmito apokalypsami dostatečně rychle do bezpečných zón a prostor. Atd.

Odpovědět

Čas

Josef Sysel,2020-08-02 19:21:22

A nebudou se jim tam motat ty Hawkingovo fotony jak tahají jeden druhého z díry? A taky by si měli pohnout než se ta díra odpaří. :)))

Odpovědět


Re: Čas

Jan Adamek,2020-08-03 06:14:28

Nepreceňujú sa tie Hawkingove fotony? Ako dlho môže trvať odparenie čiernej diery priemernej veľkosti?

Odpovědět


Re: Re: Čas

Josef Sysel,2020-08-03 08:14:42

Právě, nepředstavitelně dlouho, taky si myslím, že je to nesmysl.

Odpovědět


Re: Re: Čas

Jan Novák9,2020-08-05 09:36:16

Momentálně prý nekonečně dlouho, do ČD průměrné velikosti??? ve známé oblasti vesmíru spadne víc energie ve formě záření, náhodných částic a reliktních fotonů než se vyzáří jako Hawkingovo záření. Teprve až vesmír vychladne a zřídne tak se začnou vypařovat. Čím větší ČD tím víc zachytí a zároveň emituje míň Hawkingů - je to závislé na zakřivení horizontu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace