Hvězdy v gravitačním chřtánu Sagittarius A*. Kredit: Florian Peissker.

Astronomové našli novou snejrychlejší známou hvězdu Mléčné dráhy. Asi nepřekvapí, že se pohybuje v extrémním prostředí samotného centra naší Galaxie. Jde o hvězdu s tajuplným jménem S4714, která byla nedávno objevena na orbitě naší populární supermasivní černé díry Sagittarius A*.

Na své extrémně výstředné oběžné dráze dosahuje hvězda S4714 rychlosti kolem 8 procent rychlosti světla. To je dechberoucích 24 tisíc kilometrů za sekundu. Černou díru obletí jednou za 12 let. A k divení je toho ještě víc. Hvězda S4714 je jednou ze skupiny hvězdných kaskadérů, kteří riskantně sviští blíže k supermasivní černé díře nežli veškeré další známé hvězdy na orbitě supermasivní černé díry.

Florian Peissker.

Kredit: Universität zu Köln.

Vedoucí týmu objevitelů hvězdy S4714 a čtyřech podobných hvězd S4711, S4712, S4713, a S4715, astrofyzik Florian Peissker z německé Universität zu Köln, je s kolegy přesvědčen, že jsou to první věrohodní kandidáti na specifický typ hvězd, který byl předpovězený v roce 2003. Astrofyzici Tal Alexander a Mark Morris tehdy navrhli, že by měly existovat hvězdy na vysoce výstředných oběžných drahách kolem supermasivních černých děr, které budou „slisované“ gravitačním pandemoniem. Proto se těmto, až doposud teoretickým hvězdám říká squeezary.

Rentgenové mrknutí naší supermasivní černé díry. Kredit: NASA/CXC/Stanford/I. Zhuravleva et al.

Po dlouhou dobu byla nejbližší známou hvězdou k supermasivní černé díře Sagittarius A* hvězda jménem S2. Ta na své oběžné dráze zrychluje až na 3 procenta rychlosti světla. Loni ale právě Peissker a spol. objevili hvězdu S62, které je mnohem méně jasná, ale také mnohem bližší černé díře. Oběhne ji za 9,9 let, ve vzdálenosti menší než je průměrná vzdálenost planety Uran od Slunce a dosahuje rychlosti 6,7 procent rychlosti světla.

Tím ale Peisskerův tým neskončil. Jejich nejnovějšími úlovky jsou právě zmíněné extrémy milující hvězdy hvězd S4711, S4712, S4713, S4714 a S4715. Badatelé při těchto objevech využili možnosti pozorovat rušný střed Mléčné dráhy po dobu 7 let s teleskopy soustavy Very Large Telescope v Chile.

Osud těchto nejnověji objevených hvězd, především hvězd S4714 a S4711, které jsou zřejmě prvními známými squeezary, je nejspíš zpečetěn. Při každém obletu supermasivní černé díry přemění slapové síly zlomek energie hvězdy na oběžné dráze na teplo. Výsledkem toho je, že tyto hvězdy jsou o něco jasnější než by měly být. A jejich život se krátí.

Badatelé jsou přesvědčeni, že tento objev není poslední. Nejspíš se dočkáme ještě extrémnějších hvězd v těsném sousedství dotyčné černé díry. Přijdou nové přístroje, nové teleskopy, nové metody. Peissker prozrazuje, že nesmírně dynamické a vzrušující prostředí kolem Sagittarius A* je pro vědce jako cukrárna pro malé děti.

Literatura

Science Alert 13. 8. 2020.

Astrophysical Journal online 11. 8. 2020.