Extravagantní MEGA pohon by mohl doletět až ke hvězdám  
Kontroverzní MEGA pohon využívá kontroverzní interpretaci Einsteina vyplývající z kontroverzního Machova principu. Ostatní fyzici tomu moc šancí nedávají. Ale kdyby MEGA pohon fungoval, tak poletíme ke hvězdám. Stačil by k tomu jen jaderný reaktor jako dlouhodobý zdroj elektřiny.
Bussardův ramjet, jeden z dalších navrhovaných mezihvězdných pohonů. Kredit: NASA.
Bussardův ramjet, jeden z dalších navrhovaných mezihvězdných pohonů. Kredit: NASA.

Určitě dnes není vzácností, že se lidé dívají na hvězdné nebe a v koutku duše litují, že všechny ty báječné světy, co si vyloženě říkají o průzkum a dobytí, jsou tak strašlivě daleko. Žijeme na pusté periferii Mléčné dráhy a matematika vzdáleností mezi hvězdami je neúprosná. Pokud bychom ale měli pohon, co by nás reálně dostal ke hvězdám obrovskou rychlostí, hned by bylo všechno jinak.

 

James F. Woodward. Kredit: J. F. Woodward.
James F. Woodward. Kredit: J. F. Woodward.

Nějaké nápady jsou. Před časem přišel s  pozoruhodnou myšlenkou dnes již osmdesátiletý fyzik Jim Woodward z California State University. Vymyslel pohon, který je založený na vibracích nepatrných krystalů. Když se do nich pustí elektrický proud, tak vibrují 10tisíckrát za sekundu. Říká tomu „Mach-effect gravitational assist drive“ čili „MEGA drive“. Tenhle MeGA pohon přitom nepotřebuje nic než elektřinu, takže kosmická loď s sebou nemusí vozit žádné těžké a objemné palivo ani okysličovadlo pro raketové motory.

 

Základním prvkem Woodwardova konceptu je, že by kosmická loď s MEGA pohonem zrychlovala velice pozvolně, po dlouhou dobu. Podle Woodwarda by se v takovém případě kosmická loď mohla přiblížit rychlostem ne tak vzdáleným od rychlosti světla. Stačilo by, kdyby měla na palubě vhodný jaderný reaktor, který by dodával potřebnou elektřinu.

 

Woodwardův/Machův jev. Kredit: Aldebaran66 / Wikimedia Commons.
Woodwardův/Machův jev. Kredit: Aldebaran66 / Wikimedia Commons.

Podobné návrhy mají ovšem i svou odvrácenou stranu. Obvykle totiž spoléhají na nějaký fyzikální princip či vztah, který je, velmi kulantně řečeno, kontroverzní. MEGA pohon by měl využívat „Machův princip“, který bývá připisován, i když zřejmě nepříliš oprávněně, Ernstu Machovi. Je to taková stará a docela vágně formulovaná hypotéza, podle které je setrvačnost těles způsobena gravitačním působením okolní, i velmi vzdálené hmoty. Machův princip zjevně ovlivnil Einsteina, zároveň je ale ve své obecné podobě neslučitelný s dnes široce uznávanou a „panující“ teorií gravitace, tj. s obecnou relativitou.

 

Z Machova principu se mimo jiné odvozuje představa, že když se změní energie a hmota objektu, tak se změní i jeho okolí. Je to taková hodně kontroverzní intepretace onoho známého Einsteinova E=mc2. MEGA pohon počítá s tím, že když se bude simultánně měnit energie a hmota částí malých piezoelektrických disků v pohonu, tak díky tomu bude pohon a s ním celá kosmická loď zrychlovat.

Testovací zařízení z roku 2006. Kredit: NASA.
Testovací zařízení z roku 2006. Kredit: NASA.

 

Navzdory zjevným kontroverzím to Woodward nevzdává. Na MEGA pohonu dělá už více než 30 let. V roce 2017 dokonce získal podporu programu NASA „Innovative Advanced Concepts“. Výsledkem snažení Woodwarda a jeho kolegů je i koncept bezpilotní a neobvykle vyhlížející kosmické lodi SSI Lambda, kterou by pohánělo celkem 1 500 jednotek MEGA pohonu.

 

Jejich tým nedávno dokonce zaznamenal zajímavý úspěch, když jim nejnovější model MEGA pohonu v experimentu dosáhl značného zvýšení tahu. Až je to prý šokovalo. Nicméně, ostatní fyzici zůstávají skeptičtí. Mike McDonald z americké Naval Research Laboratory považuje za málo pravděpodobné, že by takový pohon kdy skutečně fungoval nebo byl dokonce prakticky využitelný. Zároveň ale přiznává, že by to bylo skvělé. Taková je podle něj vrcholová věda – velký risk a velký zisk. Woodward se spolupracovníky plánují poslat demonstrační verzi MEGA pohonu na orbitu, aby zjistili, jak se osvědčí ve vesmíru. Tak uvidíme.

 

Video: SSI APW 2018: 1. James Woodward

 

Literatura

Futurism 3. 9. 2020.

Datum: 05.09.2020
Tisk článku

Stručná historie času - Hawking Stephen
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 209 Kč
Stručná historie času
Hawking Stephen
Související články:

Kontroverzní EM pohon: názor experta na pokročilé pohonné systémy     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2016)
Poletíme někdy ke hvězdám s halo pohonem?     Autor: Stanislav Mihulka (14.03.2019)
Mohl by kosmickou loď pohánět urychlovač částic?     Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2019)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace