Pradávná supermasivní černá díra polapila do pavučiny šest galaxií  
Kvasar SDSS J1030+0524, který pochází z doby 0,9 miliardy let po Velkém třesu, pohání supermasivní černé díra o hmotnosti asi 1 miliardy Sluncí. Sedí uprostřed pavučiny kosmického plynu, kterou upředly masivní hala temné hmoty, a ve které vězí i minimálně šest dalších galaxií. Takové pavučiny zřejmě vykrmily prastaré supermasivní černé díry.
Supermasivní černá díra opředená pavučinou plynu. Kredit: ESO/L. Calçada.
Supermasivní černá díra opředená pavučinou plynu. Kredit: ESO/L. Calçada.

Soustava teleskopů Very Large Telescope Evropské jižní observatoře ESO si připsala pozoruhodný úlovek. Ve vesmíru mladším než 1 miliardu let objevila supermasivní černou díru, která sedí jako mrzutý gravitační pavouk uprostřed veliké pavučiny, upředené z kosmického plynu. A v této pavučině uvízlo 6 galaxií, jakoby je supermasivní černá díra vysávala.

 

Very Large Telescope v Chile. Kredit: ESO / Wikimedia Commons.
Very Large Telescope v Chile. Kredit: ESO / Wikimedia Commons.

Jde o supermasivní černou díru v motoru kvasaru SDSS J1030+0524 ze souhvězdí Sextantu, o hmotnosti asi 1 miliardy Sluncí, která se svou pavučinou představuje nejstarší známý útvar tohoto typu ve vesmíru. Objev silně podpořil teorii, která vysvětluje rychlý růst černých děr uvnitř pavučin kosmického plynu. Taková pavučina může obsahovat nesmírné množství hmoty, která přiživuje růst dotyčné supermasivní černé díry.

 

Vedoucí výzkumu Marco Mignoli National Institute for Astrophysics (INAF) prozradil, že motivem k těmto pozorováním byla samotná existence supermasivních černých děr ve velmi mladém vesmíru. Až doposud totiž nemáme rozumné vysvětlení, jak vlastně tato gravitační monstra mohla vzniknout – tak velká v tak krátkém čase.

Poloha kvasaru SDSS J1030+0524 v souhvězdí Sextantu. Kredit: ESO, IAU and Sky & Telescope.
Poloha kvasaru SDSS J1030+0524 v souhvězdí Sextantu. Kredit: ESO, IAU and Sky & Telescope.

 

Supermasivní černou díru kvasaru SDSS J1030+0524 obklopuje pavučina plynu, jejíž velikost více než 300krát přesahuje velikost Mléčné dráhy. Tato pavučina napájí hmotou jak šestici „polapených“ galaxií, tak i centrální supermasivní černou díru. To by mohlo být hledaným vysvětlením přítomnosti obrovitých černých děr ve velmi mladém vesmíru.

 

Kde se ale vzala pavučina plynu, opředená kolem kvasaru? Podle astronomů by původcem mohla být masivní hala temné hmoty. Ta sice není vidět, ale její gravitace by byla schopná k sobě v raném vesmíru přitáhnout ohromné spousty kosmického plynu. Veliká hala temné hmoty mohla vytvořit pavučiny, jakou pozorujeme kolem kvasaru SDSS J1030+0524.

 

Badatelé jsou přesvědčeni, že takové struktury byly v raném vesmíru poměrně běžné. My jsme je zatím nepozorovali, protože je to pro naše zařízení téměř nemožné. Objev pavučiny kvasaru SDSS J1030+0524 a galaxií, která v ní uvízly, byl na samé hranici možností našich nejlepších přístrojů. Zároveň je to nejspíš jen špička ledovce. Dotyčné galaxie náležejí k těm nejméně svítivým, co jsme zatím viděli. Samotná pozorování zabrala několik hodin. Po podobných černoděrových pavučinách bude pátrat i nově budovaný Extremely Large Telescope na vrcholky chilské hory Cerro Armazones.

 

 

Video: Animation of the web of the supermassive black hole

 

 

Video: Zooming in on the web of the supermassive black hole

 

 

Literatura

ESO 1. 10. 2020.

Astronomy & Astrophysics 642: L1.

Datum: 03.10.2020
Tisk článku

Stručná historie času - Hawking Stephen
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 247 Kč
Stručná historie času
Hawking Stephen
Související články:

Supermasivní černé díry pumpují hmotu do vesmírných prázdnot     Autor: Stanislav Mihulka (26.02.2016)
Supermasivní černá díra v kupě Fénix vyrábí hvězdy     Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2017)
Nejzářivější kvasar vesmíru pohání nejvíce žravá černá díra     Autor: Stanislav Mihulka (04.07.2020)



Diskuze:

Milanko Baranek,2020-10-04 10:40:54

Čierne diery žerú skrytú hmotu, alebo nežerú? Keď je gravitácia jediným prejavom skrytej hmoty, tak by mala byť jedlá.

Odpovědět


Re:

Pavel Hudecek,2020-10-04 11:43:03

Nejspíš tomu nic nebrání, jen účinnost krmení bude podle mě výrazně horší, protože zatímco normální hmota se při shlukování v okolí brzdí, u temné to zatím vypadá, že její částice se navzájem nebrzdí, takže se dají sežrat jen ty, které se do horizontu trefí.

Odpovědět

Plyn

Alois Všeználek,2020-10-03 10:11:52

Většina hmotnosti nebo velikosti ČD díry pochází z plynu, takové malé robobožské vysavače.
A ty centrální zase vysávají ty menší a ty menší zase ty další atd. Kde tento parazitismus skončí ví bůh.

Odpovědět

Človek

Pavel Gašperík,2020-10-03 09:28:02

doslova otvorí ústa nad nedoziernosťou vesmíru a obdivuje možnosti súčasnej astronómie ...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace