Stále záhadný Ceratosaurus ingens  
…aneb Co skutečně víme o africké dinosauří legendě?

Výtvarná rekonstrukce přibližného vzezření rodu Torvosaurus, obřího dravého dinosaura z období pozdní jury. Podle jedné aktuální studie mohl být původce velkých zubů ze souvrství Tendaguru právě zástupcem tohoto rodu. Pravděpodobně se tak jednalo o jednoho z největších známých jurských teropodů. Kredit: Vladimír Rimbala, ilustrace ke knize autora webu Pravěcí vládci Evropy.
Výtvarná rekonstrukce přibližného vzezření rodu Torvosaurus, obřího dravého dinosaura z období pozdní jury. Podle jedné aktuální studie mohl být původce velkých zubů ze souvrství Tendaguru právě zástupcem tohoto rodu. Pravděpodobně se tak jednalo o jednoho z největších známých jurských teropodů. Kredit: Vladimír Rimbala, ilustrace ke knize autora webu Pravěcí vládci Evropy.

V 90. letech minulého století se začaly objevovat informace o gigantickém dravém dinosaurovi z geologického souvrství Tendaguru na území současné africké Tanzanie. Tento obří teropod byl označován jako „Ceratosaurus ingens“ a někteří paleontologové jej považovali za mnohem většího příbuzného severoamerického druhu Ceratosaurus nasicornis. Například Jaroslav Mareš ve své dnes již legendární Záhadě dinosaurů z roku 1993 popisuje tohoto tajemného obra jako teropoda dosahujícího průměrné délky přes 17 metrů a maximální délky dokonce až kolem 20 metrů.[1] Jaká je ale skutečnost? Opravdu existoval takto velký dravý dinosaurus v období pozdní jury na území současné východní Afriky? Odpověď bude možná trochu matoucí, zní totiž „ano i ne“. Přesněji bychom mohli říci, že jakýsi obří teropod v tehdejších ekosystémech skutečně existoval, určitě se ale nejednalo o zástupce rodu Ceratosaurus. Fosilní materiál tohoto dinosaura sestává z 25 izolovaných zkamenělých zubů značné velikosti, přičemž největší z nich mají délku kolem 15 centimetrů. [2] Zajímavé také je, že taxon „Ceratosaurus ingens“ vlastně ani nebyl nikdy oficiálně stanoven – v roce 1920 (tedy přesně před stoletím) totiž německý paleontolog Werner Janensch popsal zmíněné fosilie pod jménem Megalosaurus ingens.[3] Tato volba rodového jména není nijak neobvyklá, když uvážíme, že Megalosaurus byl jakýmsi odpadkovým taxonem, do kterého byly po desítky let řazeny fosilie teropodních dinosaurů, se kterými si tehdejší paleontologové nevěděli rady.[4] Jak se tedy z megalosaura stal ceratosaurus? S taxonem „Ceratosaurus ingens“ přišli zřejmě badatelé Timothy Rowe a Jacques Gauthier v roce 1990 v příslušné kapitole prvního vydání dnes již legendárního kompendia The Dinosaurs.[5] Může se tedy jednat o pouhé upsání, jak se domnívají někteří odborníci na teropodní dinosaury. Každopádně jde o nepodstatnou záležitost, protože původcem velkých zubů z Tendaguru bez pochyby nebyl ani Megalosaurus, ani Ceratosaurus. Ve skutečnosti patřil do zcela jiné skupiny teropodních dinosaurů. Mohlo se jednat o karcharodontosaurida nebo také o potenciální nový druh rodu Torvosaurus. O nečekaná zjištění tedy po sto letech od popisu fosilních zubů rozhodně není nouze.

 

 

Lebka severoamerického megalosaurida druhu Torvosaurus tanneri zaujme zejména svými rozměry – její délka činí až bezmála 1,4 metru. Je možné, že součástí právě takové lebky byly fosilní zuby objevené v Tendaguru. Existuje tedy pravděpodobnost, že jejich původce byl lovcem kolosálně velké kořisti, jako byli brachiosauridi druhu Giraffatitan brancai. Kredit: Ghedoghedo; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Lebka severoamerického megalosaurida druhu Torvosaurus tanneri zaujme zejména svými rozměry – její délka činí až bezmála 1,4 metru. Je možné, že součástí právě takové lebky byly fosilní zuby objevené v Tendaguru. Existuje tedy pravděpodobnost, že jejich původce byl lovcem kolosálně velké kořisti, jako byli brachiosauridi druhu Giraffatitan brancai. Kredit: Ghedoghedo; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

 

V roce 2011 totiž prováděl revizi fosilního materiálu teropodů z Tendaguru v německých sbírkách paleontolog Oliver Rauhut, který konečně záhadu druhu „Ceratosaurus ingens“ poněkud osvětlil. Po detailním prozkoumání a srovnávací analýze dospěl k závěru, že zuby nepatřily žádnému příbuznému zmíněných dvou teropodů, ale velmi pravděpodobně jakémusi dosud neznámému dravému dinosaurovi z čeledi Carcharodontosauridae.[6] Tito „ještěři se žraločími zuby“, jak zní jejich jméno v doslovném překladu, byli středně velcí až obří teropodi, žijící od období pozdní jury až po pozdní křídu.[7] Svým geologickým stářím přes 150 milionů let by tak neznámý karcharodontosaurid z Tendaguru patřil k nejranějším známým zástupcům této čeledi. Zatím nejstarší prokazatelný karcharodontosaurid Veterupristisaurus milneri je totiž známý právě ze souvrství Tendaguru, a mohl být tedy přímým současníkem druhu „Ceratosaurus ingens„.[8] Je dokonce možné, že fosilie obou druhů představují ve skutečnosti jeden a ten samý druh dinosaura. Veterupristisaurus byl formálně popsán Rauhutem v již zmíněné studii z roku 2011, a to na základě několika fosilních obratlů, objevených při německých expedicích do Tendaguru v letech 1909 až 1913. Jednalo se o poměrně velkého teropoda, který dosahoval odhadované délky 8,5 až 10,5 metru[9], což zhruba odpovídá velikosti severoamerického druhu Allosaurus fragilis. V roce 2016 nicméně přišli Pérez a Larramendi s mnohem vyšším odhadem, který na základě velikosti těla jednoho z obratlů (konkrétně 123 mm) činí 12,6 metru délky a 6,4 tuny hmotnosti.[10] A to už je údaj ve velikostní kategorii druhu Tyrannosaurus rex.[11] Navíc není jisté, zda se jednalo o dospělý a plně dorostlý exemplář, Veterupristisaurus tedy mohl být nejspíš ještě o trochu větší. Patřily snad 15 centimetrů dlouhé zuby právě tomuto „pradědečkovi“ obřích karcharodontosaurů, giganotosaurů, akrokantosaurů a mapusaurů?[12] Je to možné, zatím to ale nevíme s jistotou. Podle vědecké studie publikované v letošním roce se totiž může jednat dokonce o nový druh rodu Torvosaurus, tedy o obřího megalosaurida, známého také ze Severní Ameriky, Evropy a nově i Jižní Ameriky.[13] Záhada druhu „Ceratosaurus ingens“ tak po uplynutí jednoho století žije dál…


Napsáno pro weby DinosaurusBlog a Osel.

 

Short Summary in English: Ceratosaurus ingens is a dubious species of very large theropod dinosaur from the Tendaguru Formation. It lived about 154 to 150 million years ago during the Late Jurassic and could grow to about 12 meters in length. It could be the same animal as Veterupristisaurus milneri, another large member of Carcharodontosauridae family.


 

Odkazy:

http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=64342

https://www.biolib.cz/cz/taxon/id417403/

https://www.mindat.org/taxon-7691738.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Ceratosaurus

https://en.wikipedia.org/wiki/Megalosaurus

———

[1] Mareš, J. (1993). Záhada dinosaurů. Svoboda Libertas, str. 152-154.

[2] Janensch, W. (1925). „Die Coelurosaurier und Theropoden der Tendaguru-Schichten Deutsch-Ostafrikas“. Palaeontographica. Supplement VIII: 1–100.

[3] Janensch, W. (1920). Ueber Elaphrosaurus bambergi und die Megalosaurier aus den Tendaguru-Schichten Deutsch-Ostafrikas. Sitzungsberichte der Gesellschaft Naturforschender Freunde zu Berlin. 1920: 225-235.

[4] Benson, R. B. J. (2009). „An assessment of variability in theropod dinosaur remains from the Bathonian (Middle Jurassic) of Stonesfield and New Park Quarry, UK and taxonomic implications for Megalosaurus bucklandii and Iliosuchus incognitus„. Palaeontology. 52 (4): 857–877. doi: 10.1111/j.1475-4983.2009.00884.x

[5] Rowe, T.; Gauthier, J. (1990). „Ceratosauria“. In Weishampel, D. B.; Dodson, P.; Osmólska, H. (eds.). The Dinosauria. University of California Press. pp. 151–168. ISBN 978-0-520-06726-4.

[6] Rauhut, O. W. M. (2011). „Theropod dinosaurs from the Late Jurassic of Tendaguru (Tanzania)“. Special Papers in Palaeontology. 86: 195–239.

[7] Hendrickx, Christophe; Hartman, Scott A.; Mateus, Octávio (2015). An Overview of Non-Avian Theropod Discoveries and Classification. PalArch’s Journal of Vertebrate Palaeontology. 12 (1): 1-73.

[8] Aberhan, M.; et al. (2002). Palaeoecology and depositional environments of the Tendaguru Beds (Late Jurassic to Early Cretaceous, Tanzania). Fossil Record 5. 19–44.

[9] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 8). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[10] Molina Pérez, R. & Larramendi, A. (2016). Récords y curiosidades de los dinosaurios Terópodos y otros dinosauromorfos. Barcelona, Spain: Larousse. p. 261. ISBN 9780565094973.

[11] Hutchinson, J. R.; Bates, K. T.; Molnar, J.; Allen, V.; Makovicky, P. J. (2011). „A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rex with Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth“. PLOS ONE. 6 (10): e26037. doi: 10.1371/journal.pone.0026037

[12] Eddy, D. R.; Clarke, J. A. (2011). „New Information on the Cranial Anatomy of Acrocanthosaurus atokensis and Its Implications for the Phylogeny of Allosauroidea (Dinosauria: Theropoda)“. PLOS ONE. 6 (3): e17932. doi: 10.1371/journal.pone.0017932

[13] Soto, Matías; Toriño, Pablo; Perea, Daniel (2020). „A large sized megalosaurid (Theropoda, Tetanurae) from the late Jurassic of Uruguay and Tanzania“. Journal of South American Earth Sciences. 98: 102458. doi: 10.1016/j.jsames.2019.102458

Datum: 05.10.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Ceratosaurus ingens

Tomáš Novák,2020-10-06 10:28:07

Pamatuju si tento taxon hlavně z Marešovy Záhady, i když těch 17 a víc metrů bylo určitě přehnané. Ale pěkná potvůrka to asi byla i tak, ať už to byl karcharodontosaurid nebo megalosaurid :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace