Superobyvatelné planety: Žije se někde lépe než na Zemi?  
Vesmír kolem nás je plný planet. Jsou velice rozmanité. A je klidně možné, že na některých z nich jsou podmínky pro život pozemského typu vlastně lepší než na Zemi. Astrobiologové sestavili TOP 24 exoplanet, které jsou v některém z klíčových faktorů pro život příznivější než Země.
Planet podobných Zemi je Mléčná dráha nejspíš plná. Kredit: NASA Ames/SETI Institute/JPL-Caltech.
Planet podobných Zemi je Mléčná dráha nejspíš plná. Kredit: NASA Ames/SETI Institute/JPL-Caltech.

Pokud jde o obyvatelné planety, detailně známe jenom jedinou. Země je samozřejmě skvělá, žije se na ní obstojně a je to pro nás srdeční záležitost. To ale zároveň neznamená, že se na Zemi žije nejlépe, dejme tomu ze všech planet v Mléčné dráze.

 

Dirk Schulze-Makuch (2020). Kredit: Dirksm1 / Wikimedia Commons.
Dirk Schulze-Makuch (2020). Kredit: Dirksm1 / Wikimedia Commons.

Známý astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z americké Washington State University se svými kolegy nedávno sestavil seznam 24 takzvaných superobyvatelných planet. Na nich by měly být ještě v některých parametrech lepší podmínky pro život, podle všeho pro život našeho typu, nežli na Zemi. A některé z nich obíhají kolem hvězd, které jsou pro obyvatelné planety zřejmě vhodnější než naše Slunce. Vzhledem k tomu, jak malé procento planet v Mléčné dráze zatím známe, to není špatné číslo.

 

Jaké jsou Schulze-Makuchovy superobyvatelné planety? Obecně jsou spíše starší, o něco málo větší, trochu teplejší a vlhčí. Mohou také obíhat kolem hvězd, které jsou klidnější a mají delší životní cyklus nežli Slunce. Vytipované superobyvatelné planety nejsou bohužel za humny. Žádná z nich není k Zemi blíže než 100 světelných let. Kromě toho, že k nim jen tak nedoletíme, to také komplikuje jejich detailní průzkum na dálku. Leccos zajímavého by o nich mohly zjistit přístroje nové generace, jako jsou budoucí vesmírné observatoře, americké James Web Space Telescope a LUVIOR nebo evropská PLATO.

 

Obyvatelné planety. Světy z TOP 24 superobyvatelných planet jsou vyznačeny zobrazením jména planety. Kredit: Schulze-Makuch et al. (2020).
Obyvatelné planety. Světy z TOP 24 superobyvatelných planet jsou vyznačeny zobrazením jména planety. Kredit: Schulze-Makuch et al. (2020).

Jak uvádí Schulze-Makuch, až se tyto observatoře pustí do práce, tak budou potřebovat cíle, na které by se měly zaměřit. Superobyvatelné planety by mohly být mezi prvními takovými cíli. Badatelé vyhledávali superobyvatelné planety mezi cca 4 500 exoplanetami, které dnes známe. Zároveň upozorňují, že superobyvatelnost ještě není zárukou, že tam je nějaký život, ani to, že tam panují podmínky vstřícné k životu pozemského typu. Prostředí na konkrétních planetách je výsledkem působení řady faktorů, z nichž se některé prakticky nelze zkoumat pozorováním z velké dálky.

 

Schulze-Makuch s kolegy zahrnuli planety u chladných žlutých trpaslíků spektrální třídy G, tedy hvězd velmi podobných Slunci. Zkoumali ale také planety oranžových trpaslíků, tedy hvězd spektrální třídy K. Tyto hvězdy jsou ostatně již dlouho v hledáčku astrobiologů. Bývají chladnější, méně zářivé a méně hmotné než Slunce, přičemž jejich životní cyklus je zřejmě mnohem delší než u Slunce. Odhady se pohybují mezi 20 a 70 miliardami let. To dává případnému životu více času – na všechno. Badatelé ale zároveň upozorňují, že superobyvatelná planeta by neměla být příliš stará. Takové planety totiž mohou přijít o „vnitřní žár“ a ochranný geomagnetický štít.

 

Žlutý trpaslík, oranžový trpaslík a červený trpaslík. Kredit: Sankalan Baidya.
Žlutý trpaslík, oranžový trpaslík a červený trpaslík. Kredit: Sankalan Baidya.

Významnou roli hrají i rozměry planety. Větší planeta by mohla mít více vhodného prostoru pro život, hmotnější planeta zase déle udrží horký vnitřek a atmosféru. Zásadní význam má voda, obzvláště v podobě vlhkosti a mraků, a teplejší klima. Uším zvyklým na globální oteplování to nebude znít moc pěkně, ale podle astrobiologů bude vlhčí planeta s průměrnou povrchovou teplotou o 5 °C vyšší než na Zemi pro život vhodnější. Vědci vycházejí z pozorování na Zemi, kde je biodiverzita jednoznačně nejvyšší v horkých a vlhkých tropech.

 

Schulze-Makuchův seznam rovněž ukazuje, jak proměnlivé planety vlastně jsou. Žádná exoplaneta z TOP 24 nenaplňuje všechny uvedené podmínky superobyvatelnosti. Jsou tedy spíše částečně superobyvatelné a je otázkou, jak by dopadlo jejich celkové srovnání se Zemí. Ale takový už je život. Snad se někdy dozvíme, jak to na takových superobyvatelných planetách vlastně vypadá.

 

Video: PSW 2335 Searching for Life in the Solar System and Beyond | Dirk Schulze-Makuch

 

Literatura

Washington State University 5. 10. 2020.

Astrobiology online 18. 9. 2020.

Datum: 06.10.2020
Tisk článku

Neobyvatelná Země - Wallace-Wells David
 
 
cena původní: 369 Kč
cena: 325 Kč
Neobyvatelná Země
Wallace-Wells David
Související články:

Kdepak Mars nebo ledové měsíce. Byl život někdy na Měsíci?     Autor: Stanislav Mihulka (24.07.2018)
Kolem rotujících supermasivních černých děr mohou obíhat obyvatelné planety     Autor: Stanislav Mihulka (07.02.2020)
Fosfan na Venuši. Je v pekle život?     Autor: Tomáš Petrásek (14.09.2020)



Diskuze:

Fermiho paradox.

jaroslav mácha,2020-10-09 20:48:22

Kde teda všichni ti mimozemšťani jsou? Jedna odpověď navrch- v evoluci technických civilizací je háček, všechny se samy zničí.

Odpovědět


Re: Fermiho paradox.

Petr Pavlata,2020-10-11 00:56:36

1) Vesmír je fakt velký
2) Pravděpodobnost vzniku života je malá
3) Pravděpodobnost evoluce života do inteligence je malá (jak dlouho to trvalo na Zemi)
4) Je nutný rozvoj inteligence do technologické cililizace? Ryba může být inteligentní, ale ploutve se nehodí na využívání nástrojů

5) Jak by jsme se o nich dozvěděli? Že by neměli nic lepšího na práci než kontaktovat primitivní cililizace? Proč? I kdyby o nás věděli, pravděpodobně by bylo zajímavější pozorovat přirozený vývoj. A nebo takových je tolik, že na tom není zajímavé vůbec nic.

6) Nakolik je reálné rychlé mezihvězdné cestování? Pokud by taková civilizace byla schopná cestovat "jen" realativistickými rychlostmi, tak za dobu naší technologické evoluce by musela být doslova za rohem, aby si nás všimla...

Odpovědět

Možno

Pavel Gašperík,2020-10-08 06:22:55

preto už tu nie su ... :)

Odpovědět

Úvaha

Pavel Gašperík,2020-10-07 08:33:30

Ma napadlo, že čiste teoreticky - ak je nejaká civilizácia na týchto planétach nejakých 100 rokov úrovňou technickej vyspelosti pred nami , tak by sa nám moholo podariť zachytiť nejaký zaujímavý signál odtiaľ. No pokial sme 100 rokov za opicami tak asi nezachytíme nič :) ...

Odpovědět


Re: Úvaha

Jiří Kalous,2020-10-07 10:02:30

Problém je v tom, že na těchto planetách může být život od bakterií, přes dinosaury, mimozemský ekvivalent středověku až to civilizace vyspělejší než my. Jestli se nepletu, tak rádiové signály ze Země jsou nyní cca 116 světelných let daleko. I pokud by je někdo zachytil, dalších sto let potrvá, než obdržíme odpověď...

Odpovědět


Re: Úvaha

Ludvík Urban,2020-10-07 13:41:45

To je pidiotázka, s prominutím.

Co když jsou o STO TISÍC let před námi?

Odpovědět


Re: Re: Úvaha

Jan Novák9,2020-10-08 08:44:54

O tom pan Gašperík píše. Pokud jsou oni 100000 let před námi, my jsme 100 let za jejich opicemi. Všechny signály které bychom mohli zachytit proletěly kolem před 99000 lety, to co bychom mohli zachytit teď ani nerozpoznáme jako signál. Třeba jsou to kruhy v obilí?
Např. skutečná kvantová komunikace nemá žádný signál o kterém víme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Úvaha

Ludvík Urban,2020-10-08 09:54:11

Z této úvahy lze vyvodit, že supercivilizace nepoužívají nic, co se u nás prezentuje v různých Star Wars a Star Trecích. Téměř jistě nepoužívají cokoli z elgm. vln., téměř jistě necestují hvězdnými branami či warpem. Nepřesunují planety ani nerekonstruují hvězdy.

A co je ještě "horší", nikdo z nás si nedovede představit, jak vlastně taková supercivilizace žije a o co se snaží.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Úvaha

Václav Dvořák,2020-10-08 11:15:34

Co se týka elmag. vln, to si zrovna nemyslím. Těch obyvatelných planet, ze kterých známe zatím jen hrstku, bude více a civilizace se tam můžou vyskytovat v různých fázích vyspělosti. Naopak si myslím, že elmag. energii budou využívat nejvíc, ale jinak než v primitivní podobě na této planetě. Například krátké laserové přenosy v různých spektrech (takové sítě pomalu vznikají i na zemské orbitě), nebo nějaká forma komunikace přes zatím neznámá pole tvořící temnou hmotu/energii atd. Stejně tak cestování nějakou formou "warpu" bych nezatracoval, ale nejspíš to bude hodně jinak než v scifi seriálech. Jinak souhlas.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Úvaha

Petr Pavlata,2020-10-11 01:03:13

Pokud používají nějakou formu toho, co považujeme za Warp, tak myslím, že by se to mohlo projevovat jako gravitační vlna (logicky, vzniklá z deformace časoprostoru) samozřejmě citlivost přístrojů nutných k detekci něčeho takového je asi dalece mimo naše možnosti, když jsme po sto letech rádi za schopnost detekce kolapsu hzězdy...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Úvaha

Václav Dvořák,2020-10-20 11:55:51

Zrovna na tomhle poli dochází teď k obrovskému pokroku a vývoji, takže citlivost detektorů nejspíš i skokově poroste. Pak ale vznikne jiný problém z toho obrovského množství gravitačních událostí vytěžit nějaké smysluplné informace. Podle mně to bude práce pro nějakou brutálně výkonnou AI s neskutečnou paměťovou kapacitou. Už jen zpracování dat ze vznikajícího LSST bude obrovská výzva...

Odpovědět


Re: Úvaha

Petr Pavlata,2020-10-11 00:59:10

Hm. Už i naše dnešní komunikace vypadají tak, že lidé v roce 1950 by možná něco zachytili, ale měli by i problém určit, zda to je vůbec umělý signál (když nebereme výkon nad šumem). Techmologie jako jako např. rozprostřené spektrum je bez korelace s kódem v podstatě šum....

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace