Astronomové nevědí, kde se bere polovina viditelného světla ve vesmíru  
Meziplanetární sonda New Horizons letí na periferii Sluneční soustavy. Pořídila tam snímky vesmíru, z nichž vědci vyčetli, jak vesmír září ve viditelné oblasti spektra. Asi polovinu tohoto světla ale nejsou schopni přiřadit ke známým zdrojům viditelného záření. Pokud nejde o technickou chybu, tak by to mohl být nějaký nový fascinující jev.
Sonda New Horizons. Kredit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute.
Sonda New Horizons. Kredit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute.

Když si odmyslíme světelné znečištění, tak je noční obloha obvykle černá a posetá hvězdami. Pro astronomy je ale zajímavou otázkou, jestli je vesmír opravdu tak černý a temný, jak nám ze Země připadá. Co kdybychom pozorovali vesmír, bez hvězd, galaxií všech dalších objektů, o nichž víme, že vyzařují viditelné světlo? Bylo by i pak ve vesmíru nějaké světlo?

 

Tod R. Lauer. Kredit: NOAO.
Tod R. Lauer. Kredit: NOAO.

Vypadá to jednoduše. Tahle otázka, která se týká povahy optického pozadí vesmíru (COB, Cosmic Optical Background), je ale přitom velmi obtížná. Astronomové hledají odpověď desítky let, přičemž k tomu využívají různé důmyslné postupy. Tod Lauer z americké National Optical Astronomy Observatory (NOAO) v Arizoně a jeho spolupracovníci k tomu použili data meziplanetární sondy New Horizons. Před pěti lety se těsně minula s trpasličí planetou Pluto, a teď pokračuje do hlubin Kuiperova pásu.

 

New Horizons byla k takovému výzkumu vyloženě předurčená. Prolétá místy velmi vzdálenými od Slunce a kosmického prachu, který ve vnitřní části Sluneční soustavy odráží sluneční záření a „oslepuje“ s ním astronomy. To byla pro Lauerův tým skvělá příležitost. Přístroje na palubě New Horizons jim pomohly určit, kolik je vlastně ve vesmíru „světla“, čili záření ve viditelné oblasti.

 

Jak tmavý je vlastně vesmír? Kredit: ESO/B. Tafreshi (twanight.org).
Jak tmavý je vlastně vesmír? Kredit: ESO/B. Tafreshi (twanight.org).

Vědci nechali sondu pořídit snímky, které pak následně analyzovali. Když ze snímků od New Horizons odfiltrovali veškeré známé zdroje viditelného záření, tak jim tam ještě polovina záření zůstala. To znamená, že o polovině viditelného záření ve vesmíru neumíme říct, odkud vlastně pochází. Prý to může být buď projev limitů našich technologií, nebo nějakého doposud neznámého kosmického jevu. Anebo obojí.

 

Badatelé uvádějí, že může jít o záři galaxií a hvězd, které jsou příliš temné anebo vzdálené na to, abychom je mohli zaznamenat soudobými přístroji. Případně to může být záření, jehož zdroje skutečně zatím neznáme. Výzkum Lauerova týmu je považován za kontroverzní. Už jenom pro jeho náročnost. Dalším důvodem je, že pokud mají pravdu, tak astronomové nevědí, kde se bere polovina viditelného záření vesmíru, což je dost stresující. Jak je vidět, ve vesmíru je stále ještě co objevovat.

 

Video: Live From NOIRLab @Kitt Peak: Moving the Stars with Dr. Tod Lauer

 

Literatura

Futurism 19. 11. 2020.

arXiv:2011.03052.

Datum: 19.11.2020
Tisk článku

Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme? - Elgin Duane
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 251 Kč
Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme?
Elgin Duane
Související články:

Mladý vesmír bouřil aktivitou černých děr     Autor: Stanislav Mihulka (06.06.2013)
Tajemství Chladné skvrny a největší prázdnota ve vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (23.04.2015)
Jsou jasné skvrny pradávného záření stopou jiných vesmírů?     Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2015)
Kosmologická krize? Vesmír by mohl mít tvar koule     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2019)



Diskuze:

Kvantové jevy

Josef Šoltes,2020-11-24 10:43:46

Za mě se jedná o projev kvantových jevů ve velkém měřítku. Světlo (fotony) vzniká z ničeho a zřejmě je rovnováha z nějakého důvodu vychýlena ve prospěch jeho vzniku.

Odpovědět

Můj laický názor předpokládá že

Karel Rabl,2020-11-22 18:42:16

mnoho světla je z minulého a "budoucího" času(kdy je to zbytkové světlo uniklé z hvězd které již dosáhly vůči nám rychlosti světla nebo se blíží a před časem uniklo z hvězd před pádem do horizontu které taky dosáhly rychlosti světla) , kdy my kteří se pohybujeme o něco pomaleji (pár setin procenta a díky tomu jsme) než světlo při téměř nekonečném pádu celého vesmíru k horizontu událostí.
Což je vlastně totéž jen to má opačné znaménko času v téměř "nekonečné" Planckově škále.

Odpovědět


Re: Můj laický názor předpokládá že

Anti Sarlatan,2020-11-23 14:25:08

Pozor na uzivatela Karel Rabl - jedna sa o Josefa Navratila, schizofrenika a psychopatickeho usvedceneho donasaca STB s krycim menom NEDOMA!
Kazdy, kto nesuhlasi s jeho fantazmagorickou "hypotezou" s elementarnymi matematickymi chybami riskuje trestne oznamenie od tohto ustavne (neuspesne) lieceneho blazna a udavaca!

Odpovědět


Re: Re: Můj laický názor předpokládá že

David Oplatek,2020-11-25 10:59:00

Zdroj?

Odpovědět

Tma

František Drozen,2020-11-21 18:44:09

Tak proč je v noci tma?

Odpovědět

Martin Zeithaml,2020-11-21 09:42:32

Vezmu-li větu "Když ze snímků od New Horizons odfiltrovali veškeré známé zdroje viditelného záření" a parametry nejlepší kamery na sondě - LORRI a srovnám to s Hublleovo extrémně hlubokým polem, tak na každý pixel vyjde několik galaxií, tak jak "odfiltrovali veškeré známé zdroje viditelného záření" ???

Odpovědět

Olbersův paradox

Vojtěch Běhunčík,2020-11-20 19:24:07

Už v roce 1823 popsal německý astronom Heinrich Wilhelmem Olbers fyzikálně paradoxní pozorování toho, že noční obloha je temná – zatímco ve statickém nekonečném vesmíru by noční obloha musela být jasná. Předtím se tímto problémem zabýval Johann Kepler v roce 1610 a astronomové Halley a de Chéseaux v 18. století.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Olbers%C5%AFv_paradox

https://en.wikipedia.org/wiki/Olbers%27_paradox
https://en.wikipedia.org/wiki/Olbers%27_paradox#/media/File:Olber%27s_Paradox_-_All_Points.gif

Odpovědět

Počítali s rozptylem?

Jan Novák9,2020-11-20 11:08:11

Světlo ze známých zdrojů se částečně rozptýlí na mezihvězdné hmotě...
Foton změní směr a pak to vypadá jako by přišel odjinud.

Vesmír není úplně prázdný, a i kdyby byl pořád zbydou virtuální částice.

Odpovědět


Re: Počítali s rozptylem?

Jan Novák9,2020-11-20 11:27:44

Rozptyl počítali, aspoň v naší Galaxii, co nepočítali je pokles vlnové délky rentgenového a gama záření do viditelné oblasti s rozpínáním vesmíru.

Odpovědět


Re: Re: Počítali s rozptylem?

Libor Zak,2020-11-20 12:07:14

Přesně to mě taky napadlo.

Odpovědět

Nové obzory

Tomáš Novák,2020-11-20 08:31:20

Tato sonda vyletěla k Plutu v roce 2006, kdy byl ještě planetou (do srpna toho roku, kdy se konal Mezinárodní astronomický kongres u nás v Praze)- když po 9,5 letech putování k Plutu v červenci 2015 konečně dorazila, už byl jen trpasličí planetou. Není to ironie? :-)

Odpovědět

Světlo

Alois Všeználek,2020-11-20 07:15:28

To mě se světla v této době spíše nedostává, celý je to nějak nakřivo.
Dělal jsem pár kontrolních výpočtů a vyšlo mi stejně 50/50, 50% hmota + 50% odraz od zdi, přece nikdo nevěří, že je vesmír nekonečný.

Odpovědět


Re: Světlo

Xmichal Hanko,2020-11-20 12:56:05

Například já tomu věřím. Alex Vilenkin v knize Mnoho vesmírů v jednom píše, že z hlediska toho, co dnes o fyzice víme, je to dokonce pravděpodobný závěr. Jakkoliv má řada lidí spíše mentální či filozofický problém to akceptovat.

Odpovědět


Re: Re: Světlo

Alois Všeználek,2020-11-20 13:48:53

Podle strunařů je 10 na 127 000 možných interpretací Všeho, takže proč ne? :)

Odpovědět

Jan Mrkvicka,2020-11-20 06:44:42

Nevieme kde sa berie svetlo, čo je skrytá hmota a energia. Akoby sme vedeli stále menej.

Odpovědět


Re:

Bohuslav Rameš,2020-11-20 08:30:29

Alespoň víme, že nevíme. To je pořád lepší, než nevědět a nevědět to.

Odpovědět


Re:

Jan Novák9,2020-11-20 11:03:36

Jak se rozšiřuje oblast toho co víme tak se i zvětšuje její hranice za kterou leží to co nevíme. To je v pořádku, jenom to znamená že ještě nejsme v polovině veškerých znalostí.

Odpovědět


Re: Re:

Vratislav Zapletal,2020-11-20 17:29:44

Podle mě je super vědět, že je toho ještě hodně , co nevíme. Alespoň víme, že ještě dlouho a dlouhou bude co zkoumat a nad čím bádat. Kdybychom věděli, že už všechno víme, tak by nás čekala jen bezbřehá nuda :-).

Odpovědět


Re: Re:

Karel Rabl,2020-11-22 18:26:21

Myslím si že je to mnohem méně, asi tomu rozumíme(i naši současní "vědci") jako mravenec budíku.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Anti Sarlatan,2020-11-23 14:24:52

Pozor na uzivatela Karel Rabl - jedna sa o Josefa Navratila, schizofrenika a psychopatickeho usvedceneho donasaca STB s krycim menom NEDOMA!
Kazdy, kto nesuhlasi s jeho fantazmagorickou "hypotezou" s elementarnymi matematickymi chybami riskuje trestne oznamenie od tohto ustavne (neuspesne) lieceneho blazna a udavaca!

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace