Čína míří k odběru vzorků z Měsíce  
V tomto týdnu čínská ponorka prozkoumávala nejhlubší místo v pozemských oceánech. Uvažuje o těžbě surovin z mořského dna. Předvčerem se na cestu k Měsíci vydala sonda Čchang-e 5, která by z něj měla dopravit dvě kila měsíčního materiálu do pozemských laboratoří.

Start nejsilnější čínské rakety Dlouhý pochod 5 se sondou Čchang-e 5 k Měsíci (zdroj CLEP).
Start nejsilnější čínské rakety Dlouhý pochod 5 se sondou Čchang-e 5 k Měsíci (zdroj CLEP).

Posledním pozemským aparátem, který dopravil vzorky měsíčních hornin na Zemi, byla Luna 24. Ta zopakovala misi Luny 23, která 6. listopadu 1974 přistála v Moři krizí. Bohužel se však nepodařilo odebrat vzorek měsíční horniny. Přistávací modul pak sice ještě tři dny komunikoval se Zemí, ale svůj hlavní cíl tato sonda nesplnila. Sonda Luna 24, která startovala 9. srpna 1976, přistála několik set metrů od Luny 23 dne 18. srpna 1976. Zde se ji podařilo úspěšně odebrat 170,1 g vzorků a návratové pouzdro s nimi přistálo 22. srpna 1976 v západní části Sibiře. Před ní dopravily Luna 16 v roce 1970 hmotnost 101 g vzorků a Luna 20 v roce 1972 hmotnost 30 g vzorků. Vzorky z těchto misí i misí Apolla se zkoumaly i v českých laboratořích, konkrétně pomocí jaderně analytických metod u nás v Ústavu jaderné fyziky AVČR. Podrobně jsem práci našich kolegů popsal v dřívějším článku na Oslovi.

 

Snímek z navigační kamery Jutu 2, kámen určený k analýze je obarven zeleně (zdroj CLEP).
Snímek z navigační kamery Jutu 2, kámen určený k analýze je obarven zeleně (zdroj CLEP).

Nyní tedy startovala čínská sonda a po více než 44 letech je tu šance, že budou vzorky z Měsíce dopraveny na Zemi. V tomto případě by měly být odebrány hned dva kilogramy materiálu, a to z různé hloubky. Pochopitelně i to je hmotnostně nesrovnatelné s množstvím hornin, které na Zemi dopravily mise projektu Apollo s lidskou posádkou. I tak je to obrovský krok a nejde o prosté opakování. A mohlo by to být symbolem návratu automatických aparátů i člověka na Měsíc. Právě úspěšná snaha člověka dostat se na Měsíc byla jedním z impulzů, které mě přivedly k astronomii a fyzice. I proto je pro mě současná snaha o návrat na našeho věčného souputníka opravdu srdeční záležitostí. V té době mě absolutně nenapadlo, že bude téměř padesát let přerušení v přítomnosti pozemských automatů i lidí na měsíčním povrchu.

 

V minulém roce se slavilo půl století od prvního přistání člověka na Měsíci, a tedy i dopravení prvních vzorků měsíčních hornin do pozemských laboratoří. Takže možnost sáhnout si na originál kabiny Apolla 11 na výstavě v Seattlu uspořádané k této příležitosti u mě vyvolala obrovskou vlnu nostalgie a dojetí. A nebylo to tak smutné právě jen díky tomu, že se realizují a připravují projekty k opětnému návratu, a tentokrát už trvalejší přítomnosti zde.

D fotografie pořízená čínským lunochodem Jutu 2 (zdroj CLEP).
D fotografie pořízená čínským lunochodem Jutu 2 (zdroj CLEP).

 

Čínský měsíční projekt

Čína v současné době realizuje velice ambiciózní program zkoumání Měsíce. Jeho dosavadním vrcholem bylo vysazení měsíčního vozítka napřed na přivrácené straně Měsíce sondou Čchang-e 3 v prosinci 2013 a posléze na odvrácené straně sondou Čchang-e 4 v prosinci 2018 v kráteru Von Kármán. Název vozítka je Jutu (Jű-tchu), což je česky Nefritový králík. Podrobně jsme čínský program i misi sledovali v několika článcích (zde, zde a zde). Zvláště druhý Nefritový králík na odvrácené straně Měsíce je velice odolný a plodný. Na odvrácené straně Měsíce už pracuje téměř dva roky. Dne 9. listopadu po probuzení z měsíční noci zahájil Jutu 2 svůj 24 lunární den. Během jeho úvodu se mu podařilo získat velice pěkné 3D a panoramatické fotografie. Přistávací modul i vozítko násobně překonaly svou životnost a jsou stále v perfektním stavu, takže se můžeme v budoucnu těšit na řadu zajímavých poznatků.


Cesta, kterou Jutu-2 urazil během předchozích 23 lunárních dní (zdroj CLEP).
Cesta, kterou Jutu-2 urazil během předchozích 23 lunárních dní (zdroj CLEP).

Nynější sonda Čchang-e 5 tak zahajuje třetí etapu čínského měsíčního programu, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky měsíčních hornin a současně provádět geologický a mineralogický průzkum okolí. Sonda obsahuje jádrový vrták, který ji umožní získat materiál z různých vrstev. Dominantně půjde o regolit. Pro přistání bylo vybráno geologicky atraktivní místo v Oceánu bouří u hory Rümker, kde je velký počet dómů. V odkazovaném článku jsou podrobně rozebrány hlavní důvody výběru daného místa, jeho geologické pozoruhodnosti a potenciální přesná místa přistání.

 

 

Selfie čínské sondy Tchien-wen-1, která letí k Marsu (zdroj CNSA).
Selfie čínské sondy Tchien-wen-1, která letí k Marsu (zdroj CNSA).

V přípravné fázi bylo potřeba otestovat průchod návratového pouzdra zemskou atmosférou, což se podařilo v roce 2014 při letu Čchang-e 5T. Kritickým místem projektu byla nutnost použití nejsilnější čínské rakety, kterou je Dlouhý pochod 5. Její první starty v roce 2016 a 2017 byly poznamenány problémy. Teprve třetí start rakety s telekomunikační družicí Š'-ťien 20 se vydařil. V červenci 2020 pak tato raketa vynesla první čínskou sondu k Marsu Tchien-wen-1 (Tianwen-1), která nyní letí k Marsu. V září provedla potřebnou korekci dráhy a zároveň vypustila malou sondu se dvěma kamerami, která ji pořídila selfíe

 

Úspěšný start sondy Čchang-e 5

Dne 23. listopadu 2020 večer raketa Dlouhý pochod 5 vynesla úspěšně sondu Čchang-e 5 na oběžnou dráhu okolo Země, kde ji druhý zážeh motorů druhého stupně vyslal na dráhu k Měsíci. Poté se druhý stupeň od sondy oddělil. Další den byla provedena korekce zážehem motoru sondy. Zatím let probíhá přesně podle plánu. Fantastické komentované zpravodajství ze startu s nádhernými online záběry přímo z rakety a jejich jednotlivých částí v průběhu celého vynesení sondy na oběžnou dráhu si lze prohlédnout a prožít na serveru Kosmonautix.

Sonda Čchang-e 5 při její předstartovní přípravě (zdroj CNSA).
Sonda Čchang-e 5 při její předstartovní přípravě (zdroj CNSA).

Na dráhu okolo Měsíce se dostane 28. listopadu. Celá sonda má hmotnost 8 200 kg. Na měsíční oběžné dráze dojde k oddělení dvou ze čtyř modulů sondy. Ty by pak měly 30 listopadu přistát na povrchu Měsíce. V té době bude v oblasti měsíční den. Sonda není vybavena pro práci v průběhu měsíční noci, takže zpátky musí odstartovat včas. Sonda dosedne na nohy svého přistávacího modulu. Postupně odebere vzorky a naplní jimi návratové pouzdro. Využije se k tomu jednak jádrový vrták, ale také rameno se zařízením pro sběr regolitu na povrchu.

 

Umělecké zobrazení dvou modulů přistávací částí sondy Čcheng-e 5 (zdroj CNSA/NASA).
Umělecké zobrazení dvou modulů přistávací částí sondy Čcheng-e 5 (zdroj CNSA/NASA).

Po dokončení sběru vzorků odstartuje modul, který má zajistit dopravu návratového pouzdra na oběžnou dráhu, z povrchu. Přistávací modul s nohama zůstává na povrchu, podobně jako tomu bylo u Apolla. Na oběžné dráze okolo Měsíce se spojí se dvěma orbitálními moduly, servisním a návratovém. To je také podobné schématu využitém v programu Apollo. Po spojení se předá pouzdro do návratového modulu a orbitální část se vydá k Zemi. Na její oběžné dráze se pak návratové pouzdro oddělí od servisního modulu, které by okolo 16. prosince mělo přistát v Číně ve Vnitřním Mongolsku. Držme palce, aby vše dobře dopadlo a vzorků se mohli ujmout vědci.

 

Sonda má také záložní exemplář pro případ selhání mise. V případě úspěchu by pak byl využit pro misi Čchang-e 6, která by přivezla vzorky z jižního pólu nebo odvrácené strany Měsíce. Pokud se potvrdí přítomnost materiálů z pláště Měsíce v Aitkenově pánvi, mohla by se vypravit třeba právě tam. Doufejme, že se i tento další krok v cestě k realizaci přistání a pobytu čínských kosmonautů na Měsíci uskuteční. Na Oslovi budeme její průběh a získané poznatky nadále sledovat.

 

Přednáška o současném stavu návratu na Měsíc a budoucích plánech

Datum: 26.11.2020
Tisk článku

Související články:

Konečně se alespoň v Číně reaktory budují bez zpoždění     Autor: Vladimír Wagner (31.05.2019)
Připravuje se další etapa čínského dobývání Měsíce     Autor: Vladimír Wagner (10.06.2020)
Nová čínská ponorka dosáhla dna Mariánského příkopu     Autor: Stanislav Mihulka (23.11.2020)



Diskuze:

Čínská kosmonautika

Jaroslav Loudil,2020-11-30 08:41:48

Čínská kosmoanutika již prakticky předbíhá tu ruskou /sonda k Marsu s robotickým vozítkem/ , návrat vzorků z Měsíce a poslední přípravy na vybudování vlastní pilotované dlouhodobé vesmírné stanice o váze zhruba 70 tun pomocí rakety CZ-5 v letech 2021-22. Navíc se již rozeběhl vývoj vlastního raketového motoru o tahu zhruba 500 tun pro obří raketu CZ-9, která má startovat roku 2030 a bude mít tah motorů asi 5600 tun a startovací hmotnost 4100 tun. Na LEO dopraví 140 tun nákladu a na dráhu k Měsíci asi 50 tun. Bude tak mít větší výkon, jak americký Saturn- 5, který létal od roku 1967. Na rozdíl od Ruska bude mít Čína na výdaje v kosmonautice mnohem více peněz. Rusku nechybí mozky, chybí mu zoufale peníze na vývoj.

Odpovědět

Doplnění novinky

Vladimír Wagner,2020-11-28 17:09:41

Dnes 28. 11. 2020 se po úspěšném zážehu podařilo dostat sondu na oběžnou dráhu okolo Měsíce.

Odpovědět

Ladislav Machala,2020-11-26 14:55:06

Z vědeckého a technického hlediska jistě skvělé úspěchy, jinak ale kvůli naší bezpečnosti doufejme, že tu ztrátu půlstoletí (batyskaf, tchajkonaut, hornina z Měsíce) hned tak nedoženou.

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2020-11-26 16:19:13

Nejsem si vůbec jistý, zda máte pravdu s tou půlstoletou ztrátou. Ano, automatická doprava vzorků z Měsíce byla Ruskem realizována před půl stoletím, Američanům se v té době podařilo dostat astronauty na měsíční povrch. Stejně tak se podařilo proniknout na dno Mariánského příkopu. Ovšem současné "opakování" těchto úkolů Číňany (stejně jako je tomu u Američanů), je na jiné technologické úrovni. Ano, Amerika i Evropská unie si pořád udržuje určitý vědecký, technologický a tím i ekonomický a další náskok, ale ten se poměrně rychle zkracuje.
A mám obavy, že právě USA a Evropská unie stále větším důrazem na ideologii a naopak ztrátou důrazu na racionalitu, vědu a technologie, přičemž v Číně jde vývoj přesně opačným směrem, tuto ztrátu svého vědeckého a technologického náskoku jen urychluje. Ale o tom, jak se tato iracionalita Evropy a USA projevuje v praxi v přístupu k epidemii a energetice jsem tady v několika nedávných článcích psal.

Odpovědět


Re: Re:

Mojmir Kosco,2020-11-26 17:32:04

Jsme to co jsme právě pro ty hodnoty . Nesmíte zapomínat že k rozvoji Činy přispěla zejména nekritická podpora ze strany "Západu" , ale hlavně díky Číně samé to teď konči . Otázka zda miliarda pevně ideologicky svázaná bude schopna si udržet velký stupeň volnosti ve vědě potřebné ke konfrontaci názorů se vyjeví po určitém čase cca 5 let .Bojím se že spíš jak nás upozorňuji naše tj. západní služby to povede k eště k většímu vzestupu nacionalizmu .

O ano dosáhly výrazný technologický a vědeckotechnický pokrok a zcela jistě se snaží a v určitých bodech protože nemusí připustit širší diskuzi budou velice úspěšní ostatně to bylo i SSSR .
Koneckonců kdyby chtěli spolupracovat a posunout vědu dopředu je to jenom dobře bohužel se obávám na základě ovšem zpráv odborníků na činu že to nechtějí lepe řečeno zatím u nich převládá hamty hamty ať má víc než tamti.

Spíš co západ a s příspěvků i zde nebo vyjádření předních vědců je ztráta touhy "dobývat" nové prostory .Názor pošleme tam automaty ukazuje základní nepochopení lidské motivace.

Odpovědět


Re: Re: Re:

D. Hruška,2020-11-26 19:46:43

Jsme tím, čím jsme pro hodnoty, které západ vyznával v mnoha minulých dekádách. Současná geopolitická, ekonomická a technologická dominance západu je mnohem více dílem setrvačnosti než současných zásluh.

Jinak doba, která číňanům trvá k okopírování nějaké západní technologie, se neustále zkracuje. Občas si připisují i nějaký ten primát. A po koronakrizi budou zase o chlup blíž k ekonomickému dostižení západu, protože se s epidemií dokázali efektivně vypořádat, zatímco my ekonomicky trpíme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

,2020-11-27 02:44:23

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

D. Hruška,2020-11-27 08:59:42

Kromě pár drobností jako například nejprodávanější značka aut na světě, která je zároveň vyhlášená spolehlivosti a rozhodně nejde o nějaký low-end. Nebo toho, že patří mezi světovou špičku ve výpočetní technice a spotřební elektronice. Nebo kromě vynálezu a následného zdokonalování Li-Ion akumulátorů, které ovládly svět.

Problémy Japonska jsou dva:
1. Že toho dosáhli za cenu gigantického státního dluhu atakujícího 3násobek HDP.
2. Přestárlá populace s nedostatečnou porodností.

Čína je o řád větší v počtu obyvatel než Japonsko, na rozlohu ještě více. A narozdíl od Japonska má vojenské a expanzivní ambice (např. v Africe a ekonomicky prakticky po celém světě).

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jan Novák9,2020-11-26 21:07:00

Souhlas s panem Hruškou.

O západních hodnotách:

V minulém století to byl přístup rovná příležitost a spravedlivé hodnocení a odměna.

Teď je to přístup: rovné hodnocení pro všechny, stejný výsledek a odměna bez ohledu na výkon.

Z toho vyplývá rasizmus a snížení požadavků na nejnižší společný jmenovatel protože ne všichni jsou schopní dosahovat stejných výsledků. Ale školy a zaměstnavatelé jsou nuceni obsazovat místa podle rasového a pohlavního klíče, ne podle toho kdo podává jaké výsledky.

Školy jsou nuceny přizpůsobit výuku tak aby všechny skupiny studentů/žáků měly stejné hodnocení, to vede ke snížení náročnosti a/nebo k tomu že některým skupinám stačí méně bodů ke stejnému hodnocení.

Volnost v myšlení a výzkumu je minulostí. Západní Evropa není ještě socializmus, ale snaží se k němu přiblížit. A já myslím že se jí to docela daří.

Já myslím že nepochopení lidské motivace je spíš na vaší straně. Průzkum vesmíru motivoval veřejnost v 60 a 70 letech. Dnes je v trendu církev Globálního Oteplování a milionu způsobů jak mu zabránit z nichž ani jeden nefunguje. Anti-rasizmus který je tvrdým rasizmem a anti-fa které k dokonalosti chybí jen Vůdce a hnědé košile.

Západ je v úpadku a nemá vůli ani k tomu aby se zachránil, ne tak k nějakému dobývání nových prostor.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Peter Somatz,2020-11-26 23:54:24

Amerika je klucovych veciach stale vpredu. Alebo, ze by nie?

https://9gag.com/gag/aVw6Ogn

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Karel Salavec,2020-11-27 21:16:48

No prave ... Drtiva vetsina clanku v prestiznich vedeckych casopisech v oboru prirodnich ved z ameriskych universit ma kolektiv autoru Wang, Yen, Li, Hu a pod. A Cina se snazi uspesne vratit zpet a nabizi podminky, kterym se Zapad nemuze rovnat

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Jan Novák9,2020-11-27 22:13:51

Před několika lety jsem četl zprávičku o tom že Americká vláda má potíže s tím že Čína často dostává výsledky z výzkumu na Amerických univerzitách dřív než Americká vláda nebo Pentagon. Obzvlášť pokud je výzkum veden čínským týmem. Stejně tak Amerika ráda zadává kontroverznější výzkum do Číny, např. jestli je coronavirus z netopýrů schopen nakazit člověka.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz