Kráčející pevnost z křídového Mongolska  
…aneb Představení rodu Tarchia

Rekonstrukce přibližného vzezření ankylosaurida druhu Minotaurasaurus ramachandrani, blízce příbuzného rodu Tarchia. Tito býložraví tyreofoři byli skvěle vybaveni pro odrážení útoků velkých teropodů, zejména pak tyranosaurida druhu Tarbosaurus bataar. Přesto byly objeveny fosilie tarchie s rozeznatelnými rýhami po zubech obřího predátora. Kredit: Nobu Tamura; Wikipedie (CC BY 3.0)
Rekonstrukce přibližného vzezření ankylosaurida druhu Minotaurasaurus ramachandrani, blízce příbuzného rodu Tarchia. Tito býložraví tyreofoři byli skvěle vybaveni pro odrážení útoků velkých teropodů, zejména pak tyranosaurida druhu Tarbosaurus bataar. Přesto byly objeveny fosilie tarchie s rozeznatelnými rýhami po zubech obřího predátora. Kredit: Nobu Tamura; Wikipedie (CC BY 3.0)

V roce 1970 objevili polští paleontologové v mongolské poušti Gobi fosilie dosud neznámého ankylosauridního dinosaura. K nálezu fosilní lebky došlo v lokalitě Chulsan (Jihogobijský ajmag) v sedimentech geologického souvrství Barun Goyot pocházejícího z pozdní křídy, konkrétně z doby před asi 75 až 70 miliony let (období pozdního kampánu až raného maastrichtu).[1] Jednalo se tedy pravděpodobně o nejmladšího známého asijského ankylosaurida vůbec. V roce 1977 formálně popsala tohoto dinosaura nedávno zesnulá polská paleontoložka Teresa Maryańska (1937–2019).[2] Vědecké jméno zmíněného ankylosaurida zní Tarchia kielanae, rodové jméno přitom znamená cosi jako „s mozkem“. Důvodem je fakt, že Tarchia měla relativně větší mozkovnu než příbuzný druh Saichania chulsanensis, popsaný ve stejné odborné práci. Druhové jméno dinosaura je poctou další polské paleontoložce Zofii Kielan-Jaworowské (1925–2015), která byla vedoucí vědeckých expedic do Mongolska. Holotyp druhu Tarchia kielanae nese sbírkové označení ZPal MgD-I/111 a jedná se o částečně dochovanou fosilní lebku. Další tři exempláře představují fragmenty postkraniální kostry, objevené rovněž v oblasti pánve Nemegt. Ještě v roce 1977 popsala sovětská paleontoložka Tatjana Tumanova další druh rodu Tarchia, a to T. gigantea. Stanovila jej na základě fosilního materiálu přisouzeného v roce 1956 jejím krajanem Jevgenijem A. Malejevem (1915–1966) k druhu Dyoplosaurus giganteus.[3] Jméno Tarchia gigantea pak na několik desetiletí dokonce nahradilo původní binomen Tarchia kielanae.[4] Teprve v roce 2014 kanadská odbornice na ankylosaury Victoria Megan Arbourová publikovala svoji doktorskou práci, která opět vyzvedává původní druh jako platný. Naopak taxon Dyoplosaurus giganteus (a tedy i T. gigantea) není podle Arbourové platný, protože je diagnosticky nerozlišitelný od ostatních mongolských ankylosauridů.[5] Na tři roky byl do druhu T. kielanae řazen také taxon Minotaurasaurus ramachandrani jako jeho mladší synonymum.[6] V letech 2016 až 2017 byly však publikovány dvě stěžejní studie o podrobném výzkumu mozkovny rodu Tarchia a Minotaurasaurus byl opět označen za odlišný rod i druh ankylosauridního dinosaura.[7] V jedné z těchto prací pak byl fosilní materiál s označením PIN 3142/250, anatomicky odlišný od druhu Saichania chulsanensis, označen za nový druh rodu Tarchia, a to T. teresae.[8]

 

Odlitek lebky holotypu druhu Tarchia teresae, s označením PIN 3142/250. Dříve byla tato fosilie řazena také k druhům Tarchia kielanae a Saichania chulsanensis. Běžně dosahovali tito dinosauři délky kolem 5 metrů, pravděpodobně ale existovali také odrostlí obři, jejichž délka přesahovala 8 metrů. Kredit: Ghedoghedo; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Odlitek lebky holotypu druhu Tarchia teresae, s označením PIN 3142/250. Dříve byla tato fosilie řazena také k druhům Tarchia kielanae a Saichania chulsanensis. Běžně dosahovali tito dinosauři délky kolem 5 metrů, pravděpodobně ale existovali také odrostlí obři, jejichž délka přesahovala 8 metrů. Kredit: Ghedoghedo; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Ačkoliv taxon T. gigantea již není vědecky platný, evokuje nám představu obřích rozměrů. Jak velký byl tedy ankylosaurid rodu Tarchia? Rozměry tohoto býložravého obrněného obra jsou odvozeny z fosilií původního taxonu Dyoplosaurus giganteus, představující jednu z největších známých koster ankylosauridů vůbec. Tarchia by tak byla přinejmenším největším známým asijským ankylosauridem, a to s délkou až 8,5 metru a hmotností přes 4 tuny.[9] Tím by se přibližně vyrovnala severoamerickému druhu Ankylosaurus magniventris.[10] Mohlo se ale jednat spíše o neobvykle velký exemplář, protože lebka holotypu i další fosilní fragmenty patřily jedincům podstatně menším. Rekonstruovaná délka lebky typového exempláře druhu T. teresae například činí jen 40 cm, šířka potom 45 cm. Holotypy druhů Tarchia kielanae a Minotaurasaurus ramachandrani jsou rovněž menší.[11] Podle amerického badatele Gregoryho S. Paula je minotaurasaurus pravděpodobně odrostlým mládětem druhu T. kielanae, a to při délce 5,5 metru a hmotnosti kolem 2500 kg.[12] I při těchto rozměrech už by se ale jednalo o velmi mohutného a nebezpečného tvora, který by se díky svému tělesnému „pancíři“ ze zkostnatělých destiček (osteodermů) a kostěné „palici“ na konci ocasu dokázal ubránit i velkým teropodům. Přítomnost obou zmíněných prvků obrany byla ostatně doložena také fosilním otiskem kůže a dochovanou fosilní „palicí“ z distální části ocasní páteře.[13] Sedimentologický výzkum odhalil, že Tarchia obývala velmi suché až pouštní oblasti, které vzácně křižovaly říční toky a místy se tam nacházely větší rozlohy dobře zavlažovaných lesů.[14] Už od objevu tohoto ptakopánvého dinosaura se vědci domnívali, že se možná stával terčem útoků obřích tyranosauridních teropodů druhu Tarbosaurus bataar. To poměrně dobře dokazují i rýhy po zubech na fosilních kostech tarchií, způsobené zřejmě zuby tarbosaurů. Ačkoliv byl velký ankylosaurid nebezpečným protivníkem, evidentně se přesto stával občasnou kořistí těchto mohutných dravých dinosaurů.[15] Je samozřejmě možné, že tarbosauři se pouze přiživovali na mršinách tarchie, aktivní predace se ale nedá vyloučit (podobně jako v případě obřího ornitomimosaura druhu Deinocheirus mirificus, jehož fosilie rovněž vykazují rýhy po zubech tarbosaura).[16] Souboje těchto evolučními závody vyzbrojených obrů tedy musely být skutečně fascinující podívanou, odehrávající se před více než 70 miliony let.


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.

 

Short Summary in English: Tarchia is a genus of large ankylosaurid dinosaur, living in what is now Mongolia during the Late Cretaceous, about 75 to 70 million years ago. Currently, there are two valid species known of this genus, T. kielanae (described in 1977) and T. teresae (described in 2017). With the length of up to 8.5 meters, it was also one of the largest known ankylosaurs.


 

---------

 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Tarchia

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/t/tarchia.html

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_t/tarchia.php

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/TARCHIA

https://adinosauraday.wordpress.com/2019/05/13/tarchia-kielanae/

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=38836

———

[1] Nicholas R. Longrich; Philip J. Currie; Dong Zhi-Ming (2010). A new oviraptorid (Dinosauria: Theropoda) from the Upper Cretaceous of Bayan Mandahu, Inner Mongolia. Palaeontology. 53 (5): 945–960. doi: 10.1111/j.1475-4983.2010.00968.x

[2] Maryańska, T. (1977). Ankylosauridae (Dinosauria) from Mongolia (PDF). Palaeontologia Polonica. 37: 85-151.

[3] Tumanova, T. A. (1977). New data on the ankylosaur Tarchia gigantea. Paleontological Journal 11: 480-486.

[4] Tumanova, T. A. (1987). Pantsirnyye dinozavry Mongolii, Trudy Sovmestnaya Sovetsko-Mongol’skaya Paleontologicheskaya Ekspeditsiya. 32, 80 str.

[5] Arbour, Victoria Megan (2014). Systematics, evolution, and biogeography of the ankylosaurid dinosaurs. Ph.D thesis, University of Alberta.

[6] Victoria M. Arbour, Philip J. Currie and Demchig Badamgarav (2014). The ankylosaurid dinosaurs of the Upper Cretaceous Baruungoyot and Nemegt formations of Mongolia. Zoological Journal of the Linnean Society. 172(3): 631–652.

[7] Ariana Paulina-Carabajal, Yuong-Nam Lee, Yoshitsugu Kobayashi, Hang-Jae Lee & Philip J. Currie (2017). Neuroanatomy of the ankylosaurid dinosaurs Tarchia teresae and Talarurus plicatospineus from the Upper Cretaceous of Mongolia, with comments on endocranial variability among ankylosaurs. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2017.11.030

[8] Paul Penkalski; Tatiana Tumanova (2016). The cranial morphology and taxonomic status of Tarchia (Dinosauria: Ankylosauridae) from the Upper Cretaceous of Mongolia. Cretaceous Research. 70: 117-127. doi: 10.1016/j.cretres.2016.10.004

[9] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 41). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[10] Arbour, V. M.; Mallon, J. C. (2017). Unusual cranial and postcranial anatomy in the archetypal ankylosaur Ankylosaurus magniventris“. FACETS. 2 (2): 764–794. doi: 10.1139/facets-2017-0063

[11] Miles, Clifford A.; Miles, Clark J. (2009). „Skull of Minotaurasaurus ramachandrani, a new Cretaceous ankylosaur from the Gobi Desert“ (PDF). Current Science. 96 (1): 65–70.

[12] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 261.

[13] Victoria M. Arbour, Nicolai L. Lech-Hernes, Tom E. Guldberg, Jørn H. Hurum, and Philip J. Currie (2013). An ankylosaurid dinosaur from Mongolia with in situ armour and keratinous scale impressions. Acta Palaeontologica Polonica. 58(1): 55-64.

[14] Gradzinski, R.; & Jerzykiewicz, T. (1974). Sedimentation of the Barun Goyot formation (PDF). Palaeontologica Polonica. 30: 111-146.

[15] Jerzykiewicz, Tomasz; Russell, Dale A. (1991). Late Mesozoic stratigraphy and vertebrates of the Gobi Basin. Cretaceous Research. 12 (4): 345–377. doi: 10.1016/0195-6671(91)90015-5

[16] Owocki, Krzysztof; Kremer, Barbara; Cotte, Martin; Bocherens, Hervé (2020). Diet preferences and climate inferred from oxygen and carbon isotopes of tooth enamel of Tarbosaurus bataar (Nemegt Formation, Upper Cretaceous, Mongolia). Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 537: 109190. doi: 10.1016/j.palaeo.2019.05.012

---------

Datum: 30.11.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Tarchia, Saichania a Minotaurasaurus

Tomáš Novák,2020-11-30 16:05:20

Těžko říct, jak je to s tou systematikou, ale opravdu může jít o jeden a ten samý rod, jak si ostatně myslí přední "lumper" G. S. Paul :-) Snad to pomůžou vyřešit budoucí objevy...

Odpovědět


Re: Tarchia, Saichania a Minotaurasaurus

Mojmir Kosco,2020-12-01 12:05:41

Ne potrebujeme vic taxonomie a zejmena kazdych 5 let zmenu aby bylo o cem psat a co zkoumat

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace