Mléčná dráha před časem vyfoukla dvě obrovské rentgenové bubliny  
Fermiho a rádiové bubliny nestačí. Supermasivní černá díra Mléčné dráhy umí udělat i velké rentgenové bubliny, které obklopují Fermiho bubliny a tyčí se do vzdálenosti 90 tisíc světelných let. Zřejmě pozorujeme dohru polárních výtrysků supermasivní černé díry po nějakém obzvlášť tučném soustu.
Žlutě rentgenové bubliny objevené teleskopem eROSITA. Kredit:  (Predehl et al., Nature, 2020)
Žlutě rentgenové bubliny objevené teleskopem eROSITA. Kredit:  (Predehl et al., Nature, 2020)

Jak se zdá, naše Galaxie je jako veliký kosmický SpongeBob SquarePants. Stejně jako tahle malá šílená mořská houba, i Mléčná dráha očividně miluje vyfukování bublin. A to pořádně velikých bublin. Poměrně překvapeně jsme to zjistili v roce 2010, když vesmírný gama teleskop Fermi objevil dvě monstrózní protilehlé bubliny gama záření. Tyto Femiho bubliny, z nichž každá měří cca 25 tisíc světelných let, dohromady tedy 50 tisíc, byly zjevně před časem vyfouknuty z našeho galaktického centra, takže je za ně nejspíš nějakým způsobem zodpovědná domácí supermasivní černá díra.

 

Andrea Merloni. Kredit: A. Merloni.
Andrea Merloni. Kredit: A. Merloni.

Jenomže to nebylo všechno. Tým odborník, který vedl astronom Andrea Merloni z německého institutu Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik a jeho kolegové hlásí opět poměrně nečekaný objev další dvojice bublin. Obalují původní Fermiho bubliny, vysílají rentgenové záření a jsou tentokrát mnohem větší. Každá se tyčí do vzdálenosti asi 45 tisíc světelných let, čili společně se táhnou na vzdálenost 90 tisíc světelných let. Pro srovnání, galaktický disk Mléčné dráhy má velikost cca 105 tisíc světelných let.

 

Slavné Fermiho bubliny gama záření. Kredit: NASA's Goddard Space Flight Center.
Slavné Fermiho bubliny gama záření. Kredit: NASA's Goddard Space Flight Center.

Merloni a spol. objevili dotyčné bubliny, tvořené horkým plazmatem, v datech německého rentgenového teleskopu eROSITA, který pracuje na palubě vesmírné observatoře Spektr-RG. Objevily se na snímcích celé oblohy, pořízených tímto teleskopem. Astronomové již vlastně věděli o „severní“ bublině, ale doposud nepracoval dostatečně citlivý rentgenový teleskop, který by dokázal detekovat jižní bublinu. Bylo záhadnou, co je vlastně ta severní bublina zač. Teď je jasné, že jde o dvojici bublin, která zřetelně cosi společného s Fermiho bublinami a tím pádem i s centrem Mléčné dráhy.

 

Spektr-RG. V popředí zrcadla teleskopu eROSITA. Kredit: DLR German Aerospace Center.
Spektr-RG. V popředí zrcadla teleskopu eROSITA. Kredit: DLR German Aerospace Center.

Objevitelé nové dvojice bublin se domnívají, že rentgenové bubliny, jimž poněkud samolibě říkají „eROSITA bubbles“, vznikly při stejné události jako již známé Fermiho bubliny. Gigantická velikosti nových bublin přitom do jisté míry poskytuje nápovědu, o jakou události asi šlo. V případě Fermiho bublin vědci spekulovali, že mohly vzniknout při intenzivním porodu nějaké masivní hvězdy v blízkosti centra Mléčné dráhy. Objev rentgenových bublin ale tento scénář prakticky vylučuje. Lze si jen obtížně představit, že by zrození hvězdy vyvrhlo tolik energie, jaká by byla nutná k nafouknutí tak ohromujících bublin.

 

Vše nasvědčuje tomu, že bubliny nafoukla supermasivní černá díra, když před časem něco sežrala. Bylo to asi pořádné sousto. Supermasivní černá díra při tom odpálila intenzivní polární výtrysky hmoty a energie, jejichž síla byla dostačující k nafouknutí pozorovaných bublin. Rentgenový teleskop eROSITA by měl pozorovat vesmír ještě minimálně šest dalších let, takže se o bublinách Mléčné dráhy snad dozvíme další podrobnosti.

 

Video: Mapping the hot Universe: the first six months of operations of eROSITA on SRG - Andrea Merloni(MPE)

 

Literatura

New Scientist 9. 12. 2020.

Nature 588: 227–231.

Datum: 10.12.2020
Tisk článku

Zábavné experimenty pro děti - Chajda Radek
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zábavné experimenty pro děti
Chajda Radek
Související články:

Gigantické bubliny gama záření v Mléčné dráze     Autor: Stanislav Mihulka (11.11.2010)
Fermiho bubliny stále vzdorují vysvětlení     Autor: Stanislav Mihulka (06.08.2014)
Galaktické superbubliny odpalují ultraenergetické částice kosmického záření     Autor: Stanislav Mihulka (03.03.2019)
Supermasivní bublifuk Mléčné dráhy vyfoukl gigantické rádiové bubliny     Autor: Stanislav Mihulka (14.09.2019)
Hrozí nám bubliny nicoty požírající vesmír?     Autor: Stanislav Mihulka (08.03.2020)



Diskuze:

Temna hmota

Róbert Rondoš,2020-12-11 13:47:48

To je ta temna hmota co drzi galaxiu po kope, mudrlanti. E=mc2.

Odpovědět

Stáří naší Galaxie

Tomáš Novák,2020-12-11 08:38:37

11 miliard let?

Odpovědět

Skoda nemohl jsem reagovat na prostorové dimenze

Karel Ralský,2020-12-10 15:37:43

Ale už ze snímku jetu je jasné že rentgenové záření se šíří prostorem i stovky miliönů let a kdyby byl takzvaný Planckův prostor založený na realitě našeho vesmíru byla by naše galaxie "velká jako atoatom a obráceně byla by miliardkrát větší na jejímž povrchu by jsme nebyli víc než dnešní virus.

Odpovědět

Zrážka

Peter Ch.,2020-12-10 09:20:22

Mohla by to byť zrážka s inou galaxiou. Pred časom tu bol o tom článok...

Odpovědět


Re: Zrážka

Peter Ch.,2020-12-10 09:22:27

Pohltenie druhej masívnej čiernej diery...

Odpovědět


Re: Re: Zrážka

Alois Všeználek,2020-12-10 09:50:09

Ty Jety mohou mít až milion světelných let, takže ......

Odpovědět


Re: Re: Zrážka

Alois Všeználek,2020-12-10 09:53:23

https://www.youtube.com/watch?v=VB5Zziu_nBA&ab_channel=LLionTV

Odpovědět


Re: Zrážka

Florian Stanislav,2020-12-10 19:04:48

Je-li průměr bubliny 25 000 světelných let , RTG záření se šíří rychlostí světla, tak čas 25 000 let je asi málo na srážku s jinou galaxií, to bychom průnik galaxií měli ještě na dosah.

Odpovědět


Re: Re: Zrážka

Peter Ch.,2020-12-11 17:48:46

Tak predpokladám že splynutie galaxii trvá milióny rokov kdežto splynutie čiernych dier prakticky okamihy... Čiže pred 25k svetelných rokov + cesta k nám by LIGO ( samozrejme ak by existoval) mohol namerať splynutie. Kdežto splynutie ostatných častí galaxii mohlo prebiehať dávno pred tým...

Odpovědět


Re: Re: Re: Zrážka

Florian Stanislav,2020-12-12 09:47:31

Ano. Splynutí -napřed hvězdy, pak rychle černá díra uprostřed a pak zase miliony let zbylé hvězdy mění dráhu vzhledem k nárůstu hmotnosti centra galaxie.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace