Oplození na hlavě  
Výjimky potvrzují pravidlo. Ale čert aby je vzal! Případ ze Saudské Arábie staví základní pravidla pro oplození lidského vajíčka na hlavu.

 

Zvětšit obrázek
Pokud jde všechno tak, jak má, pak nejprve ve vaječníku dozraje vajíčko a to se uvolní z tzv. folikulu. Červená šipka označuje „obláček“ tekutiny s vajíčkem a „závojem“ buněk, které vajíčko halí.

Když nalistujete v učebnicích zabývajících se reprodukční biologií savců příslušnou úvodní kapitolu, dostane se vám celkem nekomplikovaného výkladu o tom, jak každý z nás vznikl. Na počátku stojí vajíčko. To pod vlivem hormonálních změn v těle matky dozraje a zastaví svůj vývoj. Tohle všechno se odehrává uvnitř matčina vaječníku ve zvláštních „váčcích“ označovaných jako folikuly.  Vajíčko může pokračovat v dalším vývoji až po oplození. Pro rande se spermií se ale nejprve musí zbavit „domácího vězení“ ve folikulu. To se stane při tzv. ovulaci, kdy stěna folikulu praskne a vajíčko „vypadne“ ven. Buňka o průměru 120 mikrometrů zahalená do závoje početných ale mnohem menších buněk tzv. vejconosného hrbolku je na tom stejně jako astronaut, který opustil mateřskou kosmickou loď a ocitl se ve volném vesmíru – tím je pro uvolněné vajíčko nedozírný prostor pánevní dutiny. Naštěstí se v něm neztratí. Zachytí jej trychtýřovitá nálevka vejcovodu a vtáhne jej dále dovnitř do vejcovodového „potrubí“. Jím už z druhé strany od dělohy pospíchají spermie. V horní třetině vejcovodu pak dojde ke „konzumaci sňatku“ – nejlepší z nejlepších spermií splyne s vajíčkem. Zároveň za sebou spermie  „přibouchne dveře“, protože pozmění vlastnosti vajíčka tak, aby do něj už žádná další z mnoha dychtivých spermií nemohla proniknout. V té chvíli se začne vyvíjet embryo.


 

Zvětšit obrázek
Tady už je vajíčko i se „závojem (v horní polovině snímku – ve spodní polovině je stěna vejcovodu, kterým vajíčko putuje v ústrety spermiím)

Katolíci vidí v tomto okamžiku vznik člověka. Biolog většinou ne (pokud není shodou okolností ještě ke všemu katolík). Nic to ale nemění na faktu, že tohle je jeden z největších zázraků přírody. A nepřestává nás překvapovat. Ony i prostory vejcovodu jsou pro pohlavní buňky takovým menším vesmírem a jejich setkání je zajištěno důmyslnou souhrou. Spermie je lákána k vajíčku jednak teplem, protože vejcovod je v místě, kde hostí vajíčko, o něco málo teplejší. Když spermie při cestě „za teplem“ dorazí do blízkosti vajíčka, dohledá ho podle navigačních molekul, které ji v ústrety vysílá jak samotné vajíčko, tak i jeho buněčný „závoj“.
A teď se dostáváme k jádru pudla. V posledním čísle vědeckého časopisu Fertility and Sterility (pro zájemce je to Fert. Steril. 83(2), 457-461, 2005) popsal tým ze saudsko-arabské Nemocnice krále Fahda případ jednatřicetileté ženy, jenž popírá vše, co jsme si právě sáhodlouze a pracně vysvětlili. Žena se s manželem snažila osm let otěhotnět a nakonec se připravovala na oplodnění ve zkumavce. Byla ošetřena hormony, které navodily na jejích vaječnících růst folikulů a v nich i zrání vajíček. Tato vajíčka se nenechávají ovulovat, ale odeberou se ještě před ovulací pomocí jednoduchého chirurgického zákroku z nitra folikulu. To také tým lékařů provedl.

Zvětšit obrázek
Vajíčko v téhle chvíli dozrálo a zastavilo svůj další vývoj. Jasně to dokládá „bublinka“ na jeho pravém okraji. To je tzv. pólové tělísko, do kterého zrající vajíčko vyloučí polovinu své dědičné informace.

A když pak embryologové připravovali vajíčka na oplození manželovými spermiemi v laboratorních podmínkách, nevěřili svým očím. Zjistili, že oplození už není třeba, neboť na 6 z devíti vajíček našli nalepené spermie. Tři vajíčka už vykazovala neklamné známky oplození. Ale oplozeno jich zřejmě bylo více, protože čtyři vajíčka se začala zdárně vyvíjet v embryo. Lékaři ženě tři z nich přenesli zpět do dělohy v naději, že se embrya uchytí a aspoň z některého se vyvine zdravé děcko. Jestli se to povedlo, to zpráva neuvádí. Ale to nevadí. I tak postavil tato „case report“ (zpráva o jednotlivém případu) zákonitosti oplození u savců na hlavu.
Vysvětlení se nabízí jen jediné. Spermie, které se dostaly do pohlavního traktu ženy při pohlavním styku dokázaly proniknout celým vejcovodem přes nálevku až k vaječníku. Tam pronikly stěnou folikulu (to vypadá stejně pravděpodobně, jako kdyby někdo z nás chtěl projít zdárně a bez úhony zdí) a oplodnily vajíčko, které mezitím ve folikulu dozrálo. Chce se křičet: „Blbost! Nesmysl! Nemožné!“ Ale člověk by si při tom připadal trapně. Hodit vše za hlavu s odůvodněním, že saudsko-arabští lékaři něco zvrzli nebo jsou to neumětelové, kteří nerozumějí svému řemeslu, by bylo velmi laciné gesto. Chovali bychom se stejně i v případě, že by zpráva přišla z vyhlášené kliniky v Belgii, Izraeli nebo USA?  

Zvětšit obrázek
A tady je druhá strana spěchající na rande ve vejcovodu – dav spermií.

Jak napsal ve svém deníku Henry Thoreau : „Někdy je domněnka velmi důležitá. Například když najdete v mléce pstruha.“ Tady máme v mléce asi hned lososa a kapitálního.
Takže nezbývá, než představit domněnky. Můžeme se domnívat, že pozorovaný fenomén rozhodně není běžný. Je otázka, nakolik se podílel na neplodnosti oné nejmenované ženy. Zda by například ona vajíčka oplozená uvnitř folikulu nakonec ovulovala? Můžeme se ptát, nakolik se na všem podílelo i hormonální ošetření oné ženy. A samozřejmě se nabízí nápad, že tu došlo k interakci dvou faktorů – vrozené unikátní dispozice oné ženy a hormonálního ošetření. Co si máme představit pod pojmem „unikátní dispozice“, který jsme si tak rychle vytvořili.  Je možné, že „navigační“ signál vajíčka byl v jejím případě velmi silný? Je možné, že folikulární stěna jejího vaječníku je pro spermii výjimečně prostupná? Je možné, že tu sehrává svou roli i výjimečná „průraznost“ spermií partnera této ženy? Nevíme, nevíme, nevíme. Jisté je jedno. Ti zatroleně chytří staří Řekové doporučovali všem žákům  nevěřit slovům učitelovým. K tomu zbývá dodat : Nevěřte jim, ani když to napíšou do učebnic. Někdy je všechno jinak.

oplození

„Blízké setkání třetího druhu“ – spermie a vajíčko se skutečně střetly.

oplození 2

Jedna ze spermií pronikne do nitra vajíčka a „přibouchne za sebou dveře“ – změní vlastnosti obalu vajíčka i jeho membrány tak, aby jím už další spermie neprošly.


prvojádra

Oplozené vajíčko má dvě „očka“ – to jsou prvojádra vzniklá z mateřské dědičné informace vajíčka a otcovské dědičné informace spermie. Po jejich splynutí (tzv. syngamii) je už vytvořena dědičná informace potomka kombinující dědičné vlohy obou rodičů. Od této chvíle je namístě klást obligátní otázku: „Po kom ten holomek je?“


oplození 3

Jenže někdy je všechno jinak. Než stačí vůbec dojít k ovulaci

oplození 4

dělení vajíčka

A důkaz pro nevěřící Tomáše. Jen dva dny uplynuly od odběru „vajíček“ z folikulů pacientky a čtyři se začala vyvíjet jako embrya. Přitom vajíčka neviděla po odběru spermie z „laboratorních zdrojů“ ani z rychlíku. (foto Fertility and Sterility)
 
Pramen: Fertility and Sterility

 

Datum: 07.03.2005 16:59
Tisk článku

Všechno o vejci - Nováková Markéta, Bártová Eva, Sedláková Blanka
 
 
cena původní: 269 Kč
cena: 229 Kč
Všechno o vejci
Nováková Markéta, Bártová Eva, Sedláková Blanka

Diskuze:

konečně způsob jak biolog Petr přišel na svět

jarda,2007-01-30 16:02:46

Díky za článek, který mi konečně vysvětlil jakým způsobem biolog Jarda Petr přišel na tento svět ... -

... byť jako embryo to vůbec ještě nebyl on, ale jen nějaká podivná chemická sloučenina naprosto bez života lidského ...

to sou paradoxy

Odpovědět

laická domienka

zuana,2007-01-19 01:38:44

Myslím si,že takéto oplodnenie sa deje častejšie,ako by si kto myslel.Mnoho žien otehotnie aj pri styku počas menštruácie,keď k ovulácii ešte nedošlo.Jasný dôkaz,že sa spermie dostali k vajíčku vo folikule.My Východniari tomu hovoríme,že chlap má namiesto semena kyselinu,ktorá sa prežerie hocičím :)

Odpovědět

co presne sa tam deje?

hvh,2005-03-10 18:25:01

velmi by som xcel vediet, co presne sa deje vo vajicku, ked spermia "splyne s vajíčkem".
hlavicka spermie sa vo vajicku rozpusti, alebo sa zmeni na druhe "prvojadro" (tu druhu bublinku)..?
ako konkretne pride ku vzniku dalsieho zivocicha?
tie obrazky su super, iste sa da vysledovat, co sa s cim spoji, co kam zapadne a co sa tam vlastne deje.
zaujimavy je dej tesne po vniknuti spermie a pred delenim bunky.

hvh

Odpovědět


Přiznám se,

Dwarf,2005-03-11 08:31:57

že když jsem naposledy praktikoval toto spojení, tak jsem se nezajímal o to jak to dopodrobna probíhá. (asi jsem se soustředil na něco jiného :-))I já se rád poučím.

Odpovědět


co se děje

jarda petr,2005-03-11 11:19:57

Odpověď je na knihu a to hodně tlustou a ještě navíc s mnoha bílými stránkami. Jisté je jedno. Vejce ve chvíli, kdy je oplozováno spermií, z hlediska buněčného cyklu "stojí". Průnik spermie ho zase "rozběhne". Tomu se říká aktivace. Jak to vejce dělá, o tom se vedou na kongresech dlouhé debaty. Zcela jistě spermie vyvolá "vlnobití" vápníkových iontů. Díky tomu vejce fofrem dokončí svoje dělení - vyhodí ještě nadbytečnou dědičnou informaci a pak změnou aktivity enzymů v cytoplasmě vajíčka dojde k tzv. dekondenzaci chromatinu. Chromozomy vajíčka se změní na samičí prvojádro obklopené membránou a velmi důkladně "zapakovaná" dědičná informace spermie projde tím samým procesem a vytvoří samčí prvojádro. V knihách se píše, že se dají obě prvojádra od sebe odlišit - určit které je které - ale kdo to "okometricky" zkoušel, ví svoje. Ale obě prvojádra se liší řadou aktivit - např. metylací DNA (samčí prvojádro drasticky a rchle demetyluje svou DNA). Následně spolu obě prvojádra v procesu označovaném jako syngamie splynou. Pak už se jednobunečné embryo chová dost podobně jako tělní buňka. Buňky - blastomery se dělí mitózou, i když spoje "špecifiká" to samozřejmě má. Napříkald tam chybí růstová fáze a proto jsou buňky mebrya s každým rozdělením menší a menší a menší...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace