Astronomové vystopovali chybějící hmotu v podobě vodíkového sněhu  
Bez ohlednou temnou hmotu a energii, ve vesmíru stále schází i běžná hmota. Nemůžeme ji najít tradičními metodami pozorování. Astronomové ale vymýšlejí důmyslné triky, s nimiž by ji mohli objevit. Jako dobrý trik se ukázalo sledování blikání vzdálených rádiových zdrojů, jejichž záření prochází obtížně odhalitelnou studenou hmotou.
Objevené mračno vodíkového sněhu. Kredit: University of Sydney.
Objevené mračno vodíkového sněhu. Kredit: University of Sydney.

Tenhle vesmír má problém s hmotou. Přesněji řečeno, my máme problém dohledat hmotu, která by ve vesmíru měla být. Je to k uzoufání. Většinu hmoty a energie ve vesmíru tvoří stále záhadná temná hmota a temná energie. To ale ještě není celý problém. Podle našich modelů schází i zhruba polovina běžné, tedy baryonové hmoty, která by měla tvořit galaxie, hvězdy, planety i kosmický prach a plyn.

 

Doktorandka Yuanming Wang z australské University of Sydney se svými spolupracovníky vyvinula novou metodu, která jim umožnila vysledovat „chybějící“, tedy doposud nedetekovatelnou galaktickou hmotu. Právě tato hmota by přitom mohla tvořit podstatnou část scházející běžné hmoty ve vesmíru.

 

Yuanming Wang. Kredit: Louise Cooper / University of Sydney.
Yuanming Wang. Kredit: Louise Cooper / University of Sydney.

Wangová a spol. objevili neznámé mračno nebo spíše proud velmi chladného galaktického plynu. Nachází se ve vzdálenosti asi 10 světelných let od Sluneční soustavy. Plyn se táhne v šířce 10 miliard kilometrů, asi na vzdálenost 1 bilionu kilometrů. Vzdálenost Slunce a Země, tedy 1 astronomická jednotka (AU) přitom činí 150 milionů kilometrů. Pokud jde o tvar mračna, zřejmě ho roztáhlo nedávné přiblížení k nějaké hvězdě či podobnému objektu.

 

Radioteleskopy soustavy ASKAP v Západní Austrálii. Kredit: CSIRO.
Radioteleskopy soustavy ASKAP v Západní Austrálii. Kredit: CSIRO.

Jak říká Wangová, tenhle velmi chladný plyn není možné detekovat běžnými metodami pozorování. Nevyzařuje žádné pořádné záření a je natolik studený, že ho nelze obvykle detekovat radioteleskopy. Proto tým Wangové využil zajímavý trik. Pozorovali vzdálené zdroje rádiového záření, v tomto případě cizí galaxie, a zkoumali, jak jejich záření „bliká“. Narazili na 5 blikajících rádiových zdrojů, které na obloze tvoří dlouhou linii. Z jejich analýzy vyplynulo, že toto blikání vzniká při průchodu rádiového záření mračnem chladného plynu.

 

Vědci si nejsou úplně jistí, co je objevený plyn zač. Pravděpodobně ale jde o vodíkový „sníh“, tedy zmrzlý vodík. Tento prvek přitom mrzne při teplotách kolem mínus 260 °C. Mračna vodíkového sněhu jsou prakticky nedetekovatelná přímým pozorováním, i když od nás nejsou příliš daleko. Díky metodě Wangové a pozorování australské soustavy radioteleskopů Australian Square Kilometre Array Pathfinder (ASKAP) ale astronomové dokázali takové mračno vystopovat. V budoucnu se určitě dočkáme podobných zajímavých objevů.

 

Literatura

University of Sydney 4. 2. 2021.

Monthly Notices of the Royal Astronomical Society online 21. 1. 2021.

Datum: 07.02.2021
Tisk článku

Vesmír, hmota a my - Sitár Branislav
 
 
cena původní: 290 Kč
cena: 287 Kč
Vesmír, hmota a my
Sitár Branislav
Související články:

Vzdálený kvasar osvětluje vlákno přediva vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (22.01.2014)
Rychlé rádiové záblesky sondují skrytou hmotu vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (26.11.2016)
Astronomové ulovili první „snímek“ vesmírné pavučiny temné hmoty     Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2017)



Diskuze:

Proč to nikdo nezkusí spočítat?

Dominik Březina,2021-02-12 06:29:04

A nemohl by někdo fyziky a matematiky znalý spočítat, jaké je teoretické množství (hmotnost) tohoto nedetekovatelného vodíkového sněhu v celém vesmíru za předpokladu, že se vyskytuje ve vesmíru i na jiných místech, než v té bilion km dlouhé oblasti a 10 světelných let od nás? Třeba by výsledek mohl alespoň trochu ulehčit námahu tisícům vědců hledajících marně temnou hmotu? Je mi jasné, že pro takové výpočty je málo dat, ale když už existují "seriózní" výpočty třeba počtu civilizací, tak proč by nezkusil někdo spočítat kolik hmoty to dělá v případě, kdy jsou tahle mračna v průměru 10, 100 nebo 1000 světelných let od sebe?

Odpovědět

daleko

Jaroslav Fisnar,2021-02-08 21:35:46

zajímavější jsou "plíce" slečny či paní Wangové.

Odpovědět


Re: daleko

Tomáš Novák,2021-02-09 09:32:27

No fuj, takový sexismus! :-)

Odpovědět

Bezohledná

Tomáš Novák,2021-02-08 08:58:10

...temná energie a hmota??? A kruci... :-)

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace