Lenivý dráp vnímající infrazvuk  
…aneb Představení rodu Nothronychus

Přibližný tvar těla a dochované kosterní části obou známých druhů rodu Nothronychus. Tito středně velcí severoameričtí terizinosauři žili v době před 92 až 91 miliony let, byli převážně býložraví a sdružovali se možná do menších stád. Kredit: Brandon P. Hedrick, Lindsay E. Zanno, Douglas G. Wolfe & Peter Dodson (2015); Wikipedia (CC BY 4.0).
Přibližný tvar těla a dochované kosterní části obou známých druhů rodu Nothronychus. Tito středně velcí severoameričtí terizinosauři žili v době před 92 až 91 miliony let, byli převážně býložraví a sdružovali se možná do menších stád. Kredit: Brandon P. Hedrick, Lindsay E. Zanno, Douglas G. Wolfe & Peter Dodson (2015); Wikipedia (CC BY 4.0).

Při procházení starších článků jsem si uvědomil, že jednou z nejvíce opomíjených skupin dinosaurů jsou zde zatím terizinosauři (teropodi z kladu Therizinosauria). Jediným samostatně pojednaným rodem těchto neobvyklých a zvláštně stavěných maniraptorů je tak zatím sám Therizinosaurus cheloniformis, od něhož tato skupina odvozuje své vědecké jméno.[1] Ostatně není divu, tento mongolský pozdně křídový taxon byl v mnoha ohledech unikátní – stačí připomenout, že s pažemi dlouhými až kolem 3 metrů a drápy o délce přes 70 centimetrů figuruje i v pomyslné „dinosauří knize rekordů“.[2] Byl tak pochopitelně největším známým zástupcem této skupiny a při svém geologickém stáří kolem 70 milionů let zároveň také jedním z posledních.[3] Therizinosauria je ale klad, zahrnující zhruba sedmnáct platných rodů teropodních dinosaurů, žijících po dobu více než sedmdesáti milionů let (asi před 139 až 66 miliony let).[4] Tito laurasijští dinosauři, jejichž fosilie známe dnes z území Severní Ameriky a východní Asie, si proto určitě zaslouží větší pozornost. Právě proto jsem se rozhodl věnovat tento článek dalšímu terizinosauridovi, a to severoamerickému rodu Nothronychus. Při délce kolem 4,2 metru a hmotnosti asi 800 kilogramů byl sice notronychus podstatně menší než jeho asijský příbuzný, se svými 30 centimetrů dlouhými drápy na předních končetinách by ale nepochybně vzbuzoval respekt.[5] Nothronychus žil v období geologického věku turon (asi před 92 až 91 miliony let), tedy na počátku období pozdní křídy. Popsány už byly dva druhy tohoto rodu, v roce 2001 typový N. mckinleyi a o osm let později N. graffami.[6] Fosilie těchto dinosaurů byly objeveny na území amerických států Nové Mexiko a Utah, a to v sedimentech geologických souvrství Moreno Hill a Tropic Shale, respektive.[7] Rodové jméno tohoto dinosaura znamená v doslovném překladu „lenivý dráp“, což odkazuje k typickému tvaru těla terizinosaurů s jejich vyklenutými „břichy“ a celkovým dojmem jakési nemotornosti. Notronychové byli nejspíš opravdu relativně pomalými a těžkopádnými teropody, svoje jméno si ale přesto nezasloužili. Stejně jako v případě ostatních maniraptorů totiž představovali poměrně aktivní, „teplokrevné“ tvory s výkonným metabolismem a patrně i výrazným tělesným opeřením. Otisky pernatého integumentu se sice u fosilií tohoto rodu přímo nedochovaly, u příbuzného čínského druhu Beipiaosaurus inexpectus však ano.[8] A to nám leccos prozrazuje také o notronychovi a povrchu jeho těla.

 

Velikostní porovnání obou známých druhů rodu Nothronychus s dospělým člověkem. Při délce přes 4 metry a hmotnosti kolem 800 kilogramů představovali notronychové poměrně velké tvory o velikosti mohutného koně. Na poměry druhohorních dinosaurů však byli spíše menšími zástupci tehdejší megafauny. Kredit: PaleoNeolitic; Wikipedia (CC0).
Velikostní porovnání obou známých druhů rodu Nothronychus s dospělým člověkem. Při délce přes 4 metry a hmotnosti kolem 800 kilogramů představovali notronychové poměrně velké tvory o velikosti mohutného koně. Na poměry druhohorních dinosaurů však byli spíše menšími zástupci tehdejší megafauny. Kredit: PaleoNeolitic; Wikipedia (CC0).

Beipiaosaurus, známý z rané křídy provincie Liao-ning, byl o více než 30 milionů let starším terizinosaurem. Jeho výrazné opeření, dochované v podobě fosilizovaných otisků však svědčí o tom, že i další zástupci tohoto kladu jej alespoň na částech svého těla nejspíš vykazovali. Až do objevu prvních fosilií notronycha v roce 2000 byly fosilní pozůstatky těchto teropodů známé pouze z Asie.[9] Nothronychus je tak vůbec prvním popsaným severoamerickým terizinosauroidem a dodnes jediným známým terizinosauridem z tohoto kontinentu. Pouze vývojově primitivnější zástupci, jako jsou utažské rody Falcarius a Martharaptor, přispívají ke známému fosilnímu záznamu skupiny v Severní Americe.[10] Notronychové měli poměrně typické vzezření zástupců své skupiny – tedy relativně malou hlavu, dlouhý krk, mohutné přední končetiny s velkými drápy a čtyřprsté zadní končetiny. Oba známé druhy byly téměř stejně velké, pouze N. graffami byl mírně robustnější a žil nejméně o půl milionu let dříve než N. mckinleyi.[11] Podle výsledků fylogenetických analýz byly nejbližšími vývojovými příbuznými tohoto rodu asijské taxony Nanshiungosaurus, Segnosaurus a Erlikosaurus.[12] V roce 2018 se uskutečnil výzkum mozkovny typového exempláře druhu N. mckinleyi za pomoci vyspělé počítačové tomografie.[13] Ten umožnil paleontologům přehodnotit anatomickou stavbu mozku tohoto dinosaura a ukázal několik velmi zajímavých věcí. Velké dutiny v částech mozkovny s uložením center pro vyhodnocování smyslových vjemů ukazují, že notronychové měli skvělý sluch. Výrazně vyvinutá tympanická oblast jejich ucha umožnila vnímat i zvuky o velmi nízké frekvenci, možná pak dokonce infrazvuk. To dokládá také zvětšený hlemýžď a dutiny v části středního ucha, stejně jako prodloužené polokruhovité kanálky. Podle autorů odborné práce dokázal notronychus zaznamenat zvuky v rozpětí frekvencí od 1100 do 1450 Hz s horním limitem mezi 3000 a 3700 Hz. Na základě umístění polokruhovitého kanálku v lebce vzhledem k týlnímu hrbolu (kondyle) je možné určit, že tito dinosauři běžně drželi svou hlavu v horizontální pozici. Je také pravděpodobné, že byli poměrně aktivními tvory s velmi bystrými a výkonnými smysly.[14] Nothronychus je každopádně jedním z nejkompletnějších, nejlépe zachovaných a v současnosti nejpodrobněji prostudovaných rodů terizinosaurů.[15] Výzkum tohoto dinosaura i jeho dávných ekosystémů stále pokračuje, což vzbuzuje naději, že se o podivném druhohorním „lenochodovi“ dozvíme ještě více zajímavých informací.

---------

Napsáno pro weby DinosaurusBlog a Osel.

---------

Short Summary in English: Nothronychus was a genus of middle-sized therizinosaurid theropod dinosaurs that lived in western North America during the Turonian stage of the Late Cretaceous period, about 92 to 91 million years ago. Two species of this genus were already described, N. mckinleyi (2001) and N. graffami (2009).

---------

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Nothronychus

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/n/nothronychus.html

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_n/nothronychus.php

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/NOTHRONYCHUS

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=66507

 


 

[1] Russell, D. A. (1997). „Therizinosauria“. In Currie, P. J.; Padian, K. (eds.). Encyclopedia of Dinosaurs. San Diego: Academic Press. pp. 729−730. ISBN 978-0-12-226810-6.

[2] Senter, P.; James, R. H. (2010). Hip heights of the gigantic theropod dinosaurs Deinocheirus mirificus and Therizinosaurus cheloniformis, and implications for museum mounting and paleoecology (PDF). Bulletin of Gunma Museum of Natural History. (14): 1−10.

[3] Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non‐avian dinosaurs. Biological Reviews. 95 (6): 1759–1797. doi: 10.1111/brv.12638

[4] Zanno, L. E. (2010). A taxonomic and phylogenetic re-evaluation of Therizinosauria (Dinosauria: Maniraptora). Journal of Systematic Palaeontology. 8 (4): 503–543. doi: 10.1080/14772019.2010.488045

[5] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd ed.). Princeton, New Jersey: Princeton University Press. pp. 162−168. ISBN 9780691167664.

[6] Hedrick, B. P.; Zanno, L. E.; Wolfe, D. G.; Dodson, P. (2015). The Slothful Claw: Osteology and Taphonomy of Nothronychus mckinleyi and N. graffami (Dinosauria: Theropoda) and Anatomical Considerations for Derived Therizinosaurids. PLOS ONE. 10 (6): e0129449. doi:10.1371/journal.pone.0129449

[7] Gillete, D. D.; Albright, L. B.; Titus, A. L.; Graffam, M. H. (2002). Discovery and excavation of a therizinosaurid dinosaur from the Upper Cretaceous Tropic Shale (Early Turnoian), Kane County, Utah. Paleontological Research in Grand-Staircase Escalante National Monument and Surrounding Area.

[8] Liao, C.-C.; Xu, X. (2019). Cranial osteology of Beipiaosaurus inexpectus (Theropoda: Therizinosauria). Vertebrata PalAsiatica. 57 (2): 117–132. doi: 10.19615/j.cnki.1000-3118.190115

[9] Kirkland, J. I.; Wolfe, D. G. (2001). First definitive therizinosaurid (Dinosauria; Theropoda) from North America. Journal of Vertebrate Paleontology. 21 (3): 410−414. doi: 10.1671/0272-4634(2001)021[0410:fdtdtf]2.0.co;2

[10] Hartman, S.; Mortimer, M.; Wahl, W. R.; Lomax, D. R.; Lippincott, J.; Lovelace, D. M. (2019). A new paravian dinosaur from the Late Jurassic of North America supports a late acquisition of avian flight. PeerJ. 7: e7247. doi: 10.7717/peerj.7247

[11] Zanno, L. E.; Gillette, D. D.; Albright, L. B.; Titus, A. L. (2009). A new North American therizinosaurid and the role of herbivory in predatory dinosaur evolution. Proceedings of the Royal Society B. 276 (1672): 3505−3511. doi: 10.1098/rspb.2009.1029

[12] Pu, H.; Kobayashi, Y.; Lü, J.; Xu, L.; Wu, Y.; Chang, H.; Zhang, J.; Jia, S. (2013). Claessens, Leon (ed.). An unusual basal therizinosaur dinosaur with an ornithischian dental arrangement from Northeastern China. PLOS ONE. 8 (5): e63423. doi: 10.1371/journal.pone.0063423

[13] Smith, D. K.; Sanders, R. K.; Wolfe, D. G. (2018). A re-evaluation of the basicranial soft tissues and pneumaticity of the therizinosaurian Nothronychus mckinleyi (Theropoda; Maniraptora). PLOS ONE. 13 (7): e0198155. doi: 10.1371/journal.pone.0198155

[14] Stephan, L.; Emily, J. R.; Perle, A.; Lindsay, E. Z.; Lawrence, M. W. (2012). The Endocranial Anatomy of Therizinosauria and Its Implications for Sensory and Cognitive Function. PLOS ONE. 7 (12): e52289. doi: 10.1371/journal.pone.0052289

[15] Kirkland, J. I.; Smith, D. K.; Wolfe, D. G. (2005). Holotype braincase of Nothronychus mckinleyi Kirkland and Wolfe 2001 (Theropoda; Therizinosauridae) from the Upper Cretaceous (Turonian) of west-central New Mexico. In K. Carpenter (ed.). The Carnivorous Dinosaurs. Indiana University Press, Bloomington: 87-96.

Datum: 18.02.2021
Tisk článku


Diskuze:

Terizinosauři

Tomáš Novák,2021-02-19 08:30:02

Nádherná zvířátka, asi se chovali jako dnešní lenochodi a pštrosi (nebo něco mezi tím). Ale dostat těmi 30 cm dlouhými drápy bych opravdu nechtěl :-)

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace