Vyřeší krizi s rozpínáním vesmíru zlatá temná siréna?  
Vesmír se rozpíná a jeho rozpínání nejspíš zrychluje. Potíž je v tom, že různá měření Hubbleovy konstanty přinášejí různé výsledky. Uhasit tuhle krizi by mohla jediná zlatá temná siréna. Je to stejné jako v Pikniku u cesty. Budeme muset mít úžasné štěstí, dotknout se zlaté sirény a pak si přát perfektně změřenou Hubbleovu konstantu.
Odysseus a Sirény. Kredit: Jastrow / Wikimedia Commons, veřejná doména.
Odysseus a Sirény. Kredit: Jastrow / Wikimedia Commons, veřejná doména.

Kosmologie v posledních letech čelí zásadní krizi. Dotýká se rozpínání vesmíru. Ten se sice nejspíš skutečně rozpíná, jde ale o to, jak rychlé to rozpínání je a jak se mění v čase. Je to traumatizující záležitost. Různá měření Hubbleovy konstanty přinášejí různé výsledky. A pak se do toho motá temná energie, stále spíše přízrak, než jev, kterému bychom rozuměli.

 

Řešení a zahojení traumatu přitom může být na dosah ruky. Mohla by k tomu stačit jediná zlatá temná siréna (golden dark siren). Temné sirény jsou pozorování srážek „temných“ objektů, tedy černých děr a neutronových hvězd, které detekují gravitační observatoře a které nedoprovázejí projevy v podobě záření. A zlatá temná siréna? To je něco jako zlatá koule v Pikniku u cesty. Vysněné, přímo legendární pozorování temné sirény, jehož parametry by byly šťastnou náhodou takové, že umožní velmi přesný výpočet Hubbleovy konstanty. Podle odborníků to je klidně možné.

 

Ssohrab Borhanian. Kredit: Pennsylvania State University.
Ssohrab Borhanian. Kredit: Pennsylvania State University.

Hubbleva konstanta nám říká, o kolik se bude větší rychlost vzdalování (v km/s) vesmírného objektu, když bude vzdálenější o milión parseků. Vyjadřuje vztah mezi rychlostí rozpínání vesmíru a vzdáleností od pozorovatele. Hubbleovu konstantu je možné odvozovat různým způsobem. Velmi přesnou hodnotu poskytla měření založená na cefeidách v přilehlém vesmíru. Konkurenční měření založená na reliktním mikrovlnném záření ale před pár lety přinesla jiný výsledek, což rozpoutalo zmíněnou krizi.

 

Jak uvádí Ssohrab Borhanian z americké Pennsylvania State University, tuhle krizi by přitom mohly vyřešit gravitační srážky. Při jejich detekci je za jistých okolností možné získat informace o vzdálenosti této události i o rychlosti, s jakou se od nás vzdaluje dotyčná oblast vesmíru. Lze to udělat například za situace, že máme k dispozici jak gravitační pozorování, tak i záblesk dané události pozorovaný v elektromagnetickém spektru.

 

Gravitační událost GW170817. Kredit: ISDC Ferrigno.
Gravitační událost GW170817. Kredit: ISDC Ferrigno.

Pravda ovšem je, že takovou událost jsme zatím pozorovali jen jednu jedinou, dnes již legendární srážku neutronových hvězd, známou jako gravitační událost GW170817. Je to nepochybně úspěch, ale ke spolehlivému odhadu Hubbleovy konstanty bychom zřejmě potřebovali ještě tak asi 50 takových událostí. Což zřejmě ještě potrvá.

 

S Hubbleovou konstantou nám ale mohou pomoci i temné sirény, tedy gravitační srážky bez doprovodného záblesku. V dohledné budoucnosti bychom měli pozorovat oblohu sítí gravitačních observatoří. S její pomocí dokážeme několiksetkrát přesněji určit místo, kde k takové gravitační události události ve vesmíru došlo. Když to bude temná siréna s mimořádně příhodnými parametry, tak by měla být výjimečně informačně bohatá a umožní výpočet Hubbleovy konstanty s nevídanou přesností. Taková zlatá temná siréna by podle expertů mohla stačit jedna jediná a bude jasno. Jenom musíme mít štěstí.

 

Literatura

Live Science 9. 4. 2021.

Datum: 14.04.2021
Tisk článku

Související články:

Jak vysvětlit zrychlování rozpínání vesmíru bez temné energie?     Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2017)
Nová měření Hubbleova teleskopu potvrzují rychlejší rozpínání vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (27.04.2019)
Nové měření osudové Hubbleovy konstanty gravitačními čočkami     Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2019)



Diskuze:

Vesmír je pusující...

Petr V,2021-04-19 09:07:19

Vesmír je pulzující.
A světlo je ta temná hmota s temnou energií.
Zkuste rozvést Fridmanovu rovnici, jako to udělali Václav Vavryčuk a Libor Neumann.
https://youtu.be/qETMbvwBgM4
https://science21.cz/conference/?p=967
https://www.researchgate.net/profile/Vaclav-Vavrycuk
https://www.researchgate.net/profile/Libor-Neumann

Mimochodem maminka pana Fridmana byla češka.

Odpovědět

pozdravuji

Filip Jurko,2021-04-16 20:48:22

Tímto bych chtěl pozdravit zdejší komunitu a zároveň Vás i něco poprosit.
Jsem tady nový a na tento web jsem narazil náhodou.
A je to velká náhoda!
Mám totiž pocit, že by mi tento web mohl pomoci, poznávat nepoznané :)
Právě dočítám druhou knihu Ludvíka Součka - Tušení stínů a Tušení souvislostí.
Jsem tímto čtením doslova nadšen. Jsem ohromen tématy, rozsahem a souvislostmi.
Také jsem šokovaný, jak málo toho o světě a životě vím.
Konec druhé knihy se blíží a rád by ve čtení pokračoval.
Můžu Vás poprosit o nějaké tipy na další čtení v podobném stylu?

Zdravím Vás!
Filip

Odpovědět


Re: pozdravuji

josef Benda,2021-04-19 21:46:37

Chlapče,Ludvík Souček Cesty slepých ptáků

Odpovědět

Proč hledat další zdůvodnění,

Karel Ralský,2021-04-15 17:39:10

když tady máme Doplerův efekt(čím je těleso vzdálenější tím je víc červené) když se navíc vedle něj rozsvítí svíčka(v podobě supernovy) by měla být také víc do červena. Mě se zdá že se na kosmologickou konstantu nedá "naroubovat" teorie "velkého třesku".

Odpovědět

Sqělé

Jará Šustr,2021-04-15 14:25:33

Začíná to dostávat příchuť mystiky, to mám rád, ještě krůček a bude to prohlášeno za čarodějnictví. ✌

Odpovědět

Vzdálenosti

Martin Jahoda,2021-04-15 08:51:57

V jednom článku od J. Grygara někdy z roku 1974 bylo krásné porovnání měření vzdáleností různými metodamy a krásně graficky znázorněný rozdíl těchto metod. Samozřejmě tam chybí nejnovější metody ale to nic nemění na neuvěřitelném rozptylu při použití různých metod. A tak by mě zajímalo, jak moc jsme si jistí, že světlo při průchodu vákuem neztrácí energii a tím i frekvanci. Tím by se vysvětlili různé výsledky, různých metod měření. A taky bysme možná nepotřebovali temnou energii. Mohlo by se totiž ukázat, že vesmír vznikl najednou v celé velikosti a už jen chladne. A přitom by to vysvětlovalo proč nevidíme vzdálené objekty - prostě by světlo ztratilo téměř všechnu energii dlouhou cestou. Z toho by ale plynulo, že celý vesmír musí vyplňovat spousta fotonů o velmi nízké frekvenci a s časem by jich přibývalo - že by temná hmota?
No asi to mají fyzici ošéfované. Jen jsem prostě nikde nepřišel na informaci, proč by pohyb fotonu ve vakuu měl být bezzeztrátový, když vše ostatní při své existenci neustále energii ztrácí...

Odpovědět


Re: Vzdálenosti

Karel jan Štolc,2021-04-15 09:55:47

Sláva! Češtin dostal zase jednou důkladně na frak!

"Tím by se vysvětlili různé výsledky......"
"A taky bysme možná nepotřebovali temnou energii....."
" .... bezzeztrátový...."
Interpunkce bez komentáře.

Odpovědět

Rozpínání vesmíru

Josef Nýč,2021-04-14 17:22:10

Doufám, že se toho dožiju. Neboť mi bude 69. Ale jak už to bývá jedna odpověď přidá další otázky. jev známý už starořeckých filosofů

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace