Potulují se v Mléčné dráze antihvězdy tvořené antihmotou?  
Ve vesmíru schází antihmota. Alespoň nám to tak připadá. Možně je ale kolem nás více antihmoty, než si myslíme. Francouzští astronomové vystopovali 14 objektů v Mléčné dráze, které jsou zdroji gama záření a zároveň jsou kandidáty na antihvězdy. Je sice pravděpodobnější, že jde o gama zářiče z normální hmoty, jako jsou pulsary nebo černé díry, ale určitě stojí za to je pořádně prozkoumat.
14 vytipovaných antihvězd v Mléčné dráze. Kredit: IRAP, CNRS.
14 vytipovaných antihvězd v Mléčné dráze. Kredit: IRAP, CNRS.

Antihmota je jako hmota, jen ji netvoří částice, nýbrž antičástice s opačným znaménkem. Na první pohled to vypadá jednoduše. Podle převládajících modelů vzniku a vývoje vesmíru vzniklo ve Velkém třesku stejné množství hmoty a antihmoty. Dnes to ovšem působí dojmem, že hmota ve vesmíru naprosto převažuje. Antihmota sice nějaká občas tu a tam vznikne, jsou to ale jenom stopová množství. Objevuje se v pozemských urychlovačích a bouřkách, v kosmickém záření, v radioaktivním rozpadu nebo ve výtryscích hmoty pulsarů a černých děr.

 

Kde ale ta všechna původní antihmota je? Vyhořela téměř všechna v anihilaci s běžnou hmotou, přičemž naštěstí zbyla nějaká hmota? Zdá se. Zároveň je ale také možné, že nepoměr mezi hmotou a antihmotou vlastně není tak dramatický, jak to vypadá. Teoreticky asi nic nebrání tomu, aby antihmota vytvářela galaxie, hvězdy, planety a třeba i antiživot. Paradoxně je ale velmi obtížné to poznat. Koneckonců, antihvězdy by měly zářit jako normální hvězdy.

 

Simon Dupourqué. Kredit: S. Dupourqué.
Simon Dupourqué. Kredit: S. Dupourqué.

Přesto jsou nějaké možnosti. Lze předpokládat, že se případné antihvězdy pohybují v prostoru, kde jsou alespoň nějaké částečky hmoty. Jakmile se antihmota střetne s hmotou, tak dojde k razantní anihilaci. A tu je obtížné přehlédnout. Při těchto anihilacích by měly vznikat spršky gama záření, díky nimž bychom mohly hvězdy z antihmoty vystopovat.

 

A přesně tímto způsobem po antihvězdám pátral Simon Dupourqué z francouzského institutu Institut de Recherche en Astrophysique et Planétologie (IRAP) se svými kolegy. Analyzovali data vesmírného gamateleskopu Fermi (FGST, Fermi Gamma-ray Space Telescope), získaná za 10 let. V těchto datech prozkoumali 5 787 zdrojů gama záření, které by mohly být antihvězdami.

 

Logo. Kredit: IRAP.
Logo. Kredit: IRAP.

Zdrojem gama záření může být leccos. Badatelé proto zúžili výběr na objekty, jejichž záření přichází z bodového zdroje a zároveň má spektrum podobné tomu, jaké lze očekávat od záření generovaného anihilacemi hmoty s antihmotou. Tímto postupem došli k celkem 14 nadějným objektům, které se vyskytují na různých místech Mléční dráhy.

 

Autoři studie jedním dechem zdůrazňují, že to samozřejmě neznamená, že skutečně jde o antihvězdy. Je prý pravděpodobnější, že jsou to zářiče gama záření, s nimiž jsme již měli tu čest. Podobně se mohou projevovat například pulsary nebo černé díry. Nicméně, je to alespoň docela vzrušující možnost, že jsme narazili na něco fyzikálně nesmírně zajímavého. Badatelé rovněž odhadli, jak hojné by případně antihvězdy mohly být. Z jejich studie jim vychází, že pokud jde skutečně o antihvězdy, tak by jedna taková mohla připadat asi na 300 tisíc hvězd z běžné hmoty. Je to samozřejmě jen velmi hrubý odhad, na kterém ještě bude nutné pracovat. O antihvězdách určitě ještě uslyšíme.

 

Literatura

IRAP 28. 4. 2021.

Physical Review D 103: 083016.

Datum: 30.04.2021
Tisk článku

Související články:

Fyzici budou převážet antihmotu. V dodávce.     Autor: Stanislav Mihulka (21.02.2018)
V CERNu použili antihmotu při lovu na temnou hmotu     Autor: Stanislav Mihulka (14.11.2019)
Obíhá Mléčnou dráhu hvězdokupa hvězd z antihmoty?     Autor: Stanislav Mihulka (13.02.2021)



Diskuze:

antihmota

Jaroslav P.,2021-05-02 10:50:46

Možná by se hodilo sem dát odkaz na tenhle starší článek.
https://www.osel.cz/3214-zahadny-oblak-antihmoty-v-mlecne-draze.html

Odpovědět

Černé díry

Jiří Macek,2021-05-02 06:48:10

Dotaz: můžeme u černé díry rozlišovat, jestli je z hmoty nebo antihmoty? A pokud ano, jak bude černá díra z antihmoty reagovat, když do ní vlétne třeba hvězda z hmoty?

Odpovědět


Re: Černé díry

Jan Mrkvicka,2021-05-02 07:36:42

Myslím že nie. Bude sa správať rovnako aj pri pridaní hviezdy z antihmoty. Len akrečný disk sa bude správať odlišne pri pomiešaní hmoty s antihmotou.

Odpovědět

oné

Jan Mrkvicka,2021-05-01 10:49:50

Možno bola antihmota spotrebovaná ako pohonná hmota na infláciu.

Odpovědět

Antivesnír

David Pešek,2021-05-01 10:31:42

Tak pokud může být serozně přijímaná teorie že vesmír vznikl z něčeho menšího než atom a bylo tam nějakým způsobem větší množství hmoty než antihmoty, co kdyby z tohoto procesu vznikly vesmíry 2, ještě před anihilacíse oddělil náš vesmír a antivesmír

Odpovědět

Těžko

Viktor L.,2021-04-30 13:27:52

Jakým způsobem by mělo dojít k oddělení antihmoty od hmoty natolik dobrému, aby se antihmota začala gravitačně shlukovat v jiných prostorových regionech? Takový mechanismus neznáme, antihmota gravituje stejně jako hmota. Už proto to nedává smysl.

Odpovědět


Re: Těžko

Mojmir Kosco,2021-04-30 20:52:59

Souhlasím ja mel za to ze standarni model rika ze hmoty na zacatku bylo nepatrne vic.A taky kdyz se stretne hmota s antihmotou tak by to nemelo udelat bum prask ale podobne jako kapicky vody na plotne tak nejak jeno prask .Mozna je to mechanizmus rozsirovani naseho vesmiru.

Odpovědět


Re: Re: Těžko

Vratislav Zapletal,2021-05-02 13:22:20

Třeba se jen držíme moc zpět a při velkém třesku nevznikl jeden vesmír, ale dva. Jeden z hmoty a druhý z antihmoty.

Odpovědět

antihmota

Josef Nýč,2021-04-30 12:48:10

Nepřipadá mi to pravděpodobné neboť : objekty s opačnou polaritou se přitahují, myslím jak nejmenší až po největší a pokud je gravitace na 100 % neutrální, i tyto objekty se budou vzájemně přibližovat. Jedině temná hmota by možná něco takového mohla znemožnit, ale také mi to nepřipadá reálné. A co se týče počátku vesmíru, ve kterém jsme, musela tam být antihmota? Možná už v tom počátku byla dána polarita tohoto světa

Odpovědět


Re: antihmota

Pavel K2,2021-05-01 18:49:02

Atomy či molekuly, ať z hmoty nebo antihmoty, jsou nábojově neutrální. Tj. hmota a antihmota se nepřitahují jinak než gravitačně. Taky to způsobuje velké problémy při zkoumání antihmoty, protože neutrální atomy se nedají elektromagneticky udržet na distanc od hmoty.

Odpovědět


Re: Re: antihmota

František Kos,2021-05-01 22:39:30

Předpoklad nábojové neutrality ale zřejmě neplatí pro plazmatickou fázi do cca 400.000 let od počátku časoprostoru.

Odpovědět


Re: antihmota

Pavel Aron,2021-05-02 12:36:04

Částice a antičástice nemusí mít opačnou polaritu. Tu má třeba elektron a pozitron ale už ne třeba neutron a antineutron.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace