Dinosauři z Lotosové pevnosti  
…aneb Zajímavý případ čínské dinosauří proto-paleontologie

Nahoře snímek části skalního „zářezu“, v němž byly dochovány fosilní otisky stop dinosaurů, považované středověkými obyvateli tohoto místa za zkamenělé květy lotosů. Níže umělecká rekonstrukce přibližné budoucí podoby této lokality, jež by měla být přeměněna v lokální turistickou atrakci. Kredit: Zhongda Chuang, odborná studie Xing et al., 2015.
Nahoře snímek části skalního „zářezu“, v němž byly dochovány fosilní otisky stop dinosaurů, považované středověkými obyvateli tohoto místa za zkamenělé květy lotosů. Níže umělecká rekonstrukce přibližné budoucí podoby této lokality, jež by měla být přeměněna v lokální turistickou atrakci. Kredit: Zhongda Chuang, odborná studie Xing et al., 2015.

O „Lotosové pevnosti“ jsem poprvé psal již v roce 2011, kdy byla zveřejněna odborná práce popisující poprvé podrobně zdejší ichnofosilie.[1] V této práci, publikované přesně před jedním desetiletím, je uvedena také zajímavá spojitost mezi fosilními otisky stop raně křídových dinosaurů a čínskými obyvateli tohoto místa, osídleného přinejmenším již v polovině 13. století našeho letopočtu.[2] Vojenská posádka, která byla v této takřka nedobytné poloze umístěna, tak dobře znala dinosauří zkameněliny dávno před vznikem paleontologie coby vědeckého oboru. Dinosauří fosilní stopy tu lidé obdivovali již v době vlády našich Přemyslovců, kteří ale tehdy samozřejmě „působili“ o tisíce kilometrů západněji. Lotosová pevnost (nebo také „Pevnost lotosové hory“) je každopádně velmi zajímavou paleontologickou lokalitou, kterou si nyní představíme blíže. Jedná se vlastně o výrazný podélný „zářez“ do strmé pískovcové skály o výšce 1,5 až 3 metry a celkové délce kolem 200 metrů.[3] Vrstva jílovce zde zvětrala a vytvořila tak přirozený „výklenek“ v pískovcové skále, který ční vysoko nad okolním terénem.[4] Útes, v němž se tento zářez nachází, je téměř vertikální, což z něj ve středověku činilo ideální obrannou pozici. Čínská posádka tu proto po dlouhou dobu bránila vnitrozemí Číny před nájezdy mongolských kmenů, a to přinejmenším od roku 1256 (Dynastie Jižní Sung). Tato lokalita je tedy trvale osídlena již po dobu více než sedmi století, což dokládají i dobové nápisy, objevené na skále. Místní legendy o kamenných květech lotosů, které jsou ve skutečnosti fosilními stopami ornitopodních dinosaurů, zde byly patrně tradovány již od časů pozdního středověku. Pro tehdejší pozorovatele představovaly fragmentované části sedimentu listovou žilnatinu, vypouklé stopy ornitopodů lotosové listy a stopy po trhlinách v hornině známky ponoření květu pod vodní hladinu. Protože květ lotosu reprezentuje v mnoha asijských kulturách čistotu a nevinnost, je pochopitelné, že toto místo bylo opředeno legendami a mýty již dlouho před příchodem prvních vědců.

 

Tříprsté stopy menších až středně velkých ornitopodních dinosaurů, žijících v období rané křídy (asi před 130 až 113 miliony let), vystupují v mnoha případech trojrozměrně z horninového podloží. Vzhledem k podobnosti s květy lotosů byly tyto ichnofosilie po staletí považovány za magické útvary a lokalita jejich výskytu byla v očích místních obyvatel nadána kouzelnou ochrannou mocí. Kredit: Odborná studie Xing et al., 2015.Tříprsté stopy menších až středně velkých ornitopodních dinosaurů, žijících v období rané křídy (asi před 130 až 113 miliony let), vystupují v mnoha případech trojrozměrně z horninového podloží. Vzhledem k podobnosti s květy lotosů byly tyto ichnofosilie po staletí považovány za magické útvary a lokalita jejich výskytu byla v očích místních obyvatel nadána kouzelnou ochrannou mocí. Kredit: Odborná studie Xing et al., 2015.
Tříprsté stopy menších až středně velkých ornitopodních dinosaurů, žijících v období rané křídy (asi před 130 až 113 miliony let), vystupují v mnoha případech trojrozměrně z horninového podloží. Vzhledem k podobnosti s květy lotosů byly tyto ichnofosilie po staletí považovány za magické útvary a lokalita jejich výskytu byla v očích místních obyvatel nadána kouzelnou ochrannou mocí. Kredit: Odborná studie Xing et al., 2015.Tříprsté stopy menších až středně velkých ornitopodních dinosaurů, žijících v období rané křídy (asi před 130 až 113 miliony let), vystupují v mnoha případech trojrozměrně z horninového podloží. Vzhledem k podobnosti s květy lotosů byly tyto ichnofosilie po staletí považovány za magické útvary a lokalita jejich výskytu byla v očích místních obyvatel nadána kouzelnou ochrannou mocí. Kredit: Odborná studie Xing et al., 2015.

 

Je dokonce možné, že právě díky výskytu zkamenělin byla lokalita vybrána jako vhodné místo k založení obranné pozice, protože lidé tehdy věřili v magickou moc domnělých kamenných lotosů. Důležitým faktorem je také skutečnost, že podklad se stopami byl záměrně zakryt jemnějším sedimentem (z důvodu většího pohodlí při pohybu), což fosilní stopy uchránilo před zničením erozí a mechanickým poškozením obyvateli pevnosti. Lokalita pojmenovaná Lien-chua Pao-čaj (anglicky Lianhua Baozhai; v překladu „horská pevnost chráněná lotosem“) se nachází na hoře Lao-jing u města San-ťiao, v municipalitě Čchung-čching na území provincie S’-čchuan a z hlediska paleontologického byla objevena roku 2006.[5] Brzy se ukázalo, že se zde nachází nejméně 329 fosilních stop dinosaurů, ptakoještěrů a archaických forem ptáků, zabírajících plochu asi 140 m2. Lokalita je součástí souvrství Ťia-kuan (Jiaguan), jehož stáří je možné datovat do období rané křídy (věky barrem až apt, před 130 až 113 miliony let).[6] Byly zde rozeznány minimálně tři druhy ichnofosilií neptačích ptakopánvých dinosaurů, popsaných jako Caririchnium lotus, Laoyingshanpus torridus a Qijiangpus sinensis, kromě nich pak také fosilní otisky stop ptakoještěrů (ichnorod Pteraichnus)[7] a velkých ptáků (ichnorod Wupus)[8], dále zde byly objeveny také ichnofosilie bezobratlých živočichů a mikrobiálních povlaků.[9] „Květem lotosu“ je pak ichnodruh Caririchnium lotus z ichnočeledi Iguanodontipodidae[10], jehož druhové jméno odkazuje právě k této legendě[11]. Stopy dochované v podobě zaoblených výstupků měří na délku 16 až 48 cm a byly tedy vytvořeny menšími až středně velkými ornitopody, samotné série stop přitom bylo možné zařadit do dvou základních typů.[12] Paleontolog Sing Li-ta a jeho kolegové dokonce vypočítali i rychlost chůze jejich původců, a to v rozmezí 1,1 až 6,9 km/h. Výrazné jsou zde také stopy menších až středně velkých sauropodů (ichnorod Brontopodus) o délce 27 až 67 cm.[13] Série objevených stop naznačují, že i zdejší dinosauři byli společenskými tvory, žijícími trvale v různě početných skupinách. Dá se předpokládat, že také budoucí objevy v „Lotosové pevnosti“ nám prozradí mnoho dalších zajímavostí ze života raně křídových dinosaurů i středověkých obyvatel této oblasti Číny.


Napsáno pro weby DinosaurusBlog a Osel.

———

 

Tříprsté stopy menších až středně velkých ornitopodních dinosaurů, žijících v období rané křídy (asi před 130 až 113 miliony let), vystupují v mnoha případech trojrozměrně z horninového podloží. Vzhledem k podobnosti s květy lotosů byly tyto ichnofosilie po staletí považovány za magické útvary a lokalita jejich výskytu byla v očích místních obyvatel nadána kouzelnou ochrannou mocí. Kredit: Odborná studie Xing et al., 2015.

———

Short Summary in English: The famous Lotus Fortress locality in a Chinese Jiaguan Formation (Sichuan Province), has been known since the 13th Century as a useful defensive position and a natural “fortress”. It is extraordinary for having preserved multiple Lower Cretaceous tetrapod tracks which were well known by local inhabitants at least seven centuries ago.

———

Odkazy:

https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0141059

https://cpcchina.chinadaily.com.cn/news/2011-10/16/content_13942628.htm

http://english.cas.cn/newsroom/archive/news_archive/nu2011/201502/t20150215_140130.shtml

http://www.xinglida.net/

https://en.wikipedia.org/wiki/Jianguan_Formation

———

[1] Xing, L. D.; et al. (2011). The folklore of dinosaur trackways in China: Impact on Paleontology. Ichnos. 18 (4): 213–220.

[2] Xing, L. D.; et al. (2011). Lianhua Baozhai (Lotus Mountain Fortress, Qijiang County of Chongqing City): A direct evidence of co–existing ancient Chinese and dinosaurtracks. Geological Bulletin of China. 30: 1530–1537.

[3] Dai, H.; et al. (2015). Microbially-induced sedimentary wrinkle structures and possible impact of microbial mats for the enhanced preservation of dinosaur tracks from the Lower Cretaceous Jiaguan Formation near Qijiang (Chongqing, China). Cretaceous Research. 53: 98–109.

[4] Lu, T. Q.; et al. (2013). Dinosaur tracks in vertical sections from the Upper Cretaceous Jiaguan Formation of Emei, Sichuan Province. Acta Paleontologica Sinica. 52: 518–525.

[5] Xing, L. D.; et al. (2007). The Discovery of Dinosaur Footprints from the Middle Cretaceous Jiaguan Formation of Qijiang County, Chongqing City. Acta Geologica Sinica. 81: 1591–1602.

[6] Liu, Y.; et al. (2010). Characteristics and geological significance of geological relics in Qijiang Geopark, Chongqing City. Chinese Journal of Geological Hazard and Control. 21: 118–124.

[7] Xing, L. D.; et al. (2013). Pterosaur trackways from the Lower Cretaceous Jiaguan Formation (Barremian–Albian) of Qijiang, Southwest China. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 392: 177–185.

[8] Xing, L. D.; et al. (2015). Reanalysis of Wupus agilis (Early Cretaceous) of Chongqing, China as a large avian trace: differentiating between large bird and small theropod tracks. PLoS ONE. 10 (5): e0124039.

[9] Hu, B.; et al. (1991). Ichnocoenoses of the Late Paleozoic and Mesozoic fluvial deposits of Emei Area, Western Sichuan, China. Acta Sedimentologica Sinica. 9: 128–135.

[10] Lockley, M. G.; et al. (2014). A review of large Cretaceous ornithopod tracks, with special reference to their ichnotaxonomy. Biological Journal of the Linnean Society. 113 (3): 721–736.

[11] Xing, L. D.; et al. (2012). An unusual, three–dimensionally preserved, large hadrosauriform pes track from “mid”–Cretaceous Jiaguan Formation of Chongqing, China. Acta Geologica Sinica. 86: 304–312.

[12] Xing, L. D.; et al. (2015). Early Cretaceous sauropod and ornithopod trackways from a stream course in Sichuan Basin, Southwest China. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 68: 319–325.

[13] Lockley, M. G.; et al. (2002). The first sauropod trackways from China. Cretaceous Research. 23 (3): 363–381.

Datum: 30.04.2021
Tisk článku


Diskuze:

Lotosy

Tomáš Novák,2021-05-03 09:45:40

Fascinující záležitost - lidé věděli o druhohorních vládcích pevnin už před tisíciletími, a důkazů o tom je čím dál víc. Jen tehdy netušili, že existovali nějací "dinosauři"...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace