Emblém osla by ochráncům biodiverzity slušel  
aneb: Být oslem je prospěšnější, než si mnozí myslí
Útěk do Egypta od Giotta di Bondone (1304–06, Kaple Scrovegni, Padova) Kredit:  José Luiz Bernardes Ribeiro CC BY-SA 4.0
Útěk do Egypta od Giotta di Bondone (1304–06, Kaple Scrovegni, Padova) Kredit:  José Luiz Bernardes Ribeiro CC BY-SA 4.0

Když Vám v zemi galského kohouta řeknou, že jste jako osel, nemíní tím, že jste hloupý, ale že jste zlý. Tam, kde uctívají proroka Mohameda je to různé, někdy tím míní hloupost, jindy ztělesnění klamu, který s hloupostí nemá nic společného, ba naopak.

 

Pro křesťany je osel něčím výjimečným a zasluhujícím úctu. Po narození Krista to byli osel s volkem, kteří ho v Betlémě zahřívali. Ježíšova matka se synem před vražděním neviňátek utekla také jen díky oslu. Samotný Ježíš na Květnou neděli vjel do Jeruzaléma na oslovi,...

 

Studně vyhloubené osly dosahují hloubky až dvou metrů. V období sucha se taková napajedla stávají pro místně původní druhy, požehnáním. Kredit: Erick Lundgren, University of Technology v Sydney.
Biolog Erick Lundgren, první autor studie. Kredit: University of Technology v Sydney.
Studně vyhloubené osly dosahují hloubky až dvou metrů. V období sucha se taková napajedla stávají pro místně původní druhy požehnáním. Kredit: Erick Lundgren, University of Technology v Sydney.

Osli doprovázeli člověka v dobrém i zlém, od nepaměti. Už za dob Alexandra Makedonského visel na jejich bedrech osud nejednoho válečného tažení. Zatímco koně se v horském terénu rádi plaší a i s drahocenným nákladem padají do roklí, osli vždy přesně ví, kam šlápnout a nepanikaří ani potmě. Dokonce i za druhé světové války měli Britové na Kypru 23 tisíc oslů a aby se při nočních přesunech neprozradili, vyoperovali jim hlasivky.

 

Ať už patříme k oslím příznivcům, nebo ne, jedno se jim upřít nedá. Po staletí byli nejupotřebitelnějším a nejzneužívanějším domácím zvířetem. Možná i proto se jim v poslední době dostává jisté satisfakce a osel se stává symbolem Jadranu. Pro kyperské Řeky a Turky zase symbolem snah o sjednocení.  Dokonce ani za Velkou louží není výrazem hanby a tuposti. Volby demokratů například provází už od druhé poloviny 19. století. Snad jen pro americké ochranáře je škůdcem, který v suchých oblastech spásá původním druhům už beztak chudou vegetaci.

 

Víte, že osel unese větší náklad, než kolik sám váží? Kredit: J. Pazdera.
Víte, že osel unese větší náklad, než kolik sám váží? Že má oči větší než slon? A že v porovnání s těmi našimi, je má dvakrát větší? Kredit: J. Pazdera.

Biolog Erick Lundgren, hlavní autor článku v nejnovějším čísle časopisu Science, pro agenturu AFP uvedl, že ho k zájmu o osly přivedli starousedlíci, když v západní Arizoně studoval říční systémy. Dal na jejich slova a výsledkem je nynější publikace v odborné literatuře. A díky ní snad i změna pohledu na divoké osly a koně.

Pravdou je, že osli v Americe nejsou původním druhem, a tak ani odborníkům nelze mít za zlé, že nabyli dojmu, že jsou pro tamní ekosystém pohromou. Jak se ale ukázalo, tak oslům, jejichž pravlastí je vyprahlá Afrika, se z dávných dob v hlavách uchovaly  zvyky, které i pro Nový svět jsou přínosem. I když vyloučit nejde ani to, že se hloubit studny naučili znovu. Na rozdíl od  všeobecného mínění, jsou totiž, ač tvrdohlavými,  velice učenlivými tvory.

 

Biolog Erick Lundgren, první autor studie. Kredit: University of Technology v Sydney.
Biolog Erick Lundgren, první autor studie. Kredit: University of Technology v Sydney.

Tři roky Lundgren se svou partou zkoumal oblast Sonoran, která se táhne přes Arizonu a Kalifornii. Při svém putování naráželi na mnoha místech na prohlubně, o nichž vesničtí Arizoňané tvrdili, že jsou dílem oslů. Některé z nich byly až dva metry hluboké a v některých oblastech se v období sucha, stávaly pro původní tvory, jediným dostupným zdrojem vody. Výhod těchto oslích a koňských napajedel využívala zvířata, která v těchto nevlídných oblastech nikdo nečekal, například baribaly (American black bear). Kamerové pasti podaly důkaz, že oslům za přežití sucha vděčí i jeleni, bobcati (tak říkají rysům), divoká prasata (pekari), sojky lesní a řada dalších opeřenců.

 

Nejde ale jen o hašení zvířecí žízně. Opuštěné studánky se stávají školkami pro rostliny, včetně stromů. Z takových oáz se pak zeleň šíří do okolní krajiny. Z přehlížených až nenáviděných tvorů, jsou naráz dobrodinci. A to jak  pro faunu, tak i floru, a proto teď  mladý vědecký obor zvaný invazní biologie, ve vstahu k ušatcům, čeká pořádný kotrmelec.

 

Závěr

Třeba po shlédnutí záběrů z fotopastí se i Vám stanou osli vzorem a napadne Vás, se rovněž nějak nesmazatelně  zapsat do lidské historie. Co třeba nějakým článkem (ať už z vlastní, nebo cizí studnice poznání) a prohloubit tím zdejší virtuální studánku.

Oslů není nikdy dost!

 

Literatura

E.J. Lundgren el al., "Equids engineer desert water availability," Science (2021). science.sciencemag.org/cgi/doi … 1126/science.abd6775

Datum: 03.05.2021
Tisk článku

Související články:

Odpad + odpad = jaderná biorafinerie     Autor: Josef Pazdera (23.09.2021)
Dřevo v globálním uhlíkovém cyklu     Autor: Josef Pazdera (07.09.2021)
Elektromobily – vlci v rouše beránčím?     Autor: Miloslav Pouzar (19.07.2021)
Elektrárna Moorburg – symbol Energiewende     Autor: Vladimír Wagner (28.01.2021)
Kůrovcová kalamita prospívá včelám     Autor: Josef Pazdera (16.10.2020)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace