Jaké bylo kvark-gluonové plazma v první mikrosekundě po Velkém třesku?  
V prvních okamžicích měla hmota ve vesmíru podobu extrémního kvark-gluonového plazmatu. Nový výzkum potvrzuje, že tato substance není podobná plynu, jak se původně myslelo, ale spíše kapalině. Z analýz rovněž vyplývá, že kvark-gluonové plazma v průběhu času mění tvar, čímž se liší od jiných forem hmoty.

Jak asi vypadal vesmír v první mikrosekundě? Kredit: CC0 Public Domain.
Jak asi vypadal vesmír v první mikrosekundě? Kredit: CC0 Public Domain.
Vesmír existuje asi 13,8 miliardy let. Kosmologové se ale přesto velmi zajímají o první okamžiky existence vesmíru, v nichž se singularita Velkého třesku měnila v poněkud pochopitelnější substanci. Zhruba tušíme, co se tehdy dělo, ale detaily a možná i některé podstatné věci nám stále unikají.

 

You Zhou. Kredit: Niels Bohr Institute.
You Zhou. Kredit: Niels Bohr Institute.
You Zhou z dánského Niels Bohr Institute na University of Copenhagen a jeho kolegové prostudovali kvark-gluonové plazma, podle všeho jedinou formu hmoty, která existovala během první mikrosekundy po Velkém třesku. Pár okamžiků poté kvark-gluonové plazma zase zmizelo, kvůli rozpínání vesmíru, aby se z něj vynořily hadrony a další částice, které dnes tvoří vesmír.

 

V CERNu na Velkém hadronovém srážeči LHC dokázali po 13,8 miliardách let kvark-gluonové plazma opět vytvořit, takže můžeme zkoumat nejstarší srozumitelnou formu hmoty ve vesmíru. Jak uvádí Zhou, na LHC vzniká kvark-gluonové plazma při extrémních srážkách částic, po kterých můžeme sledovat jeho evoluci v čase, podobnou, k jaké došlo i po Velkém třesku.

Evoluce vesmíru. Kredit: NASA/CXC/M. Weiss.
Evoluce vesmíru. Kredit: NASA/CXC/M. Weiss.

Kromě nadšeného využívání nejdražšího přístroje na Zemi Zhou a jeho kolegové vyvinuli pokročilý algoritmus pro analýzu srážek částic na LHC. Z jejich výsledků vyplynulo, že původní kvark-gluonové plazma mělo formu kapaliny a že se od ostatních forem hmoty lišilo tím, že neustále měnilo svůj tvar.

 

To je poměrně velký zvrat oproti původním představám, podle nichž kvark-gluonové plazma mělo mít podobu plynu. Jak se ale ukazuje, tato substance má hladkou a měkkou texturu, podobnou jako třeba voda. Změny tvaru plazmatu jsou podle Zhoua dost překvapivé. Něco takového nečekali. Výsledky výzkumu rozšiřují mozaiku poznání Velkého třesku, který stále zůstává velkolepou hádankou naší doby.

 

Literatura

University of Copenhagen 21. 5. 2021.

Physics Letters B 818: 136354.

Datum: 26.05.2021
Tisk článku

Související články:

Kvark-gluonové plazma - nejžhavější známá forma hmoty     Autor: Dagmar Gregorová (18.02.2010)
Srážky atomových jader olova produkují kvark-gluonové plazma     Autor: Vladimír Wagner (02.12.2010)
Nejrychleji rotující kapalinou je kvark-gluonové plazma     Autor: Vladimír Wagner (24.08.2017)



Diskuze:

Jak je to s tím 1W a 15 kg

Pavel Hudecek,2021-05-30 01:25:42

Pan "Petr V,2021-05-29 11:15:12" nám tu předvedl dokonalou ukázku toho, jak nepochopení může zcela zkazit jinak rozumné zjištění a dehonestovat odkazovaného vědce na lidového myslitele:-)

Chtěl v diskusi podpořit celkem rozumný nápad RNDr Václava Vavryčuka jak vyřešit palčivý problém současné kosmologie (zahrnout tlak záření do Friedmanovy rovnice), ale při té snaze vložil do úst Libora Neumanna (autora zajímavého měřícího přístroje) naprostou kravinu "měření váhy 1 W světla. Dělá mu to 15 kg."

Dal jsem si tu práci a našel jeho "Zařízení pro měření změn zakřivení tížnice v čase"
https://tinyurl.com/rgNeumann

Při čtení mě napadlo, jak to asi je doopravdy: Tlak záření ze zdroje 1 W působí na okolní tělesa podobnou silou, jako gravitace tělesa vážícího 15 kg. To bude zcela určitě pro tělesa s vhodným poměrem plocha/hmotnost platit a neviděl bych v tom žádný problém, je to docela hezký postřeh:-)

Někdy si to zkusím spočítat pro nějaké konkrétní těleso, třeba kuličku o hustotě vody.

Odpovědět


Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Pavel Hudecek,2021-05-30 01:45:14

Ještě poznámka k té přednášce RNDr Vavryčuka: Jeho řešení stojí za skouknutí, má tam jen vtipnou chybku, která nemá vliv na celkový závěr, ale stojí za zmínku:

Tvrdí tam, že tlak záření roste s pohltivostí. Jenže ono je to právě naopak a ideálně lesklé těleso, odrážející záření rovnou zpět, je zářením odpuzováno 2x větší silou než těleso ideálně černé, které záření jen pohltí.

Ukazuje tam u toho Crookesův mlýnek. A ten je zajímavý tím, že umí podpořit obě tvrzení:
- Když je v něm kvalitní vakuum, točí se směrem, který odpovídá vyšší síle na odrazivých stranách lopatek.
- Když vakuum není moc dobré, točí se naopak, protože u černých ploch se vzduch více ohřívá a při vhodné střední volné dráze tak jeho molekuly černou stranu odpuzují mnohem větší silou, než je rozdíl tlaku záření černá vs bílá. Tuto matoucí variantu je taky mnohem snazší sestrojit:-)

Odpovědět


Re: Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Martin Zeithaml,2021-05-30 06:10:25

Děkuji :) Pan Vavryčuk mi v tomto směru silně připomíná pana Dänikena, taky občas něco vynechá nebo přizpůsobí obrazu svému. Ale to se poslední dobou ve vědě dělá čím dál tím častěji, zejména v těch populárně vědeckých dokumentárních filmech. Občas se směji co v nich je za hovadiny, jenže je to spíš k pláči, vzhledem k tomu že většina lidí sdílí názor pana Homera Simpsona "Když to je na internetu a v televizi tak to přece musí být pravda"

Odpovědět


Re: Re: Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Petr V,2021-05-31 09:24:49

Můžete specifikovat co vynechal? Jinak se jedná z vaší strany o dehonestující slint náležející do 5 cenové...
Simpsnovi vás opravdu neposunou dále...

Odpovědět


Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Pavel Hudecek,2021-05-30 06:47:43

V noci jsem zašel vyvenčit kočku a cestou jsem si promyslel jak to spočítat, doma dopočítal a závěr je tento:

Mějme všesměrový zdroj světla 1 W, 1 m od něj je černá kulička o objemu 1 ml. Dopadá na ní 35 µW a působí silou 1,3 pN. Kulička má hustotu jako voda, takže váží 1 gram. Hmotnost, která ji bude přitahovat na 1 m stejnou gravitační silou, je 19 kg. To +/- hezky sedí, pán asi měřil objekt s jiným poměrem S/m a jinou barvou povrchu.

Taky jsem to dohledal:
https://www.researchgate.net/publication/317773258

V abstraktu píše: The "gravity" effect of 1W of electromagnetic radiation is comparable to the gravity effect of 15 kg of mass.

Celkový závěr: Lampička z autobaterky a LED světla s optickým výkonem 1 W na okolí působí cca 0 silou a až se vybije, začne přitahovat:-)

Odpovědět


Re: Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Martin Zeithaml,2021-05-30 07:25:46

Koukal jsem na to kyvadlo, jen mně nějak nenapadá jeho význam? Pokud by s tím chtěl měřit gravitační anomálie, například při změně hladiny podzemních vod nebo posunu či změně hustoty hornin vlivem tlaku, tak by ho musel dokonale odstínit od chvění. Jestli někdo viděl jak jsou zavěšené zrcadla v LIGO tak ví o čem je řeč. Na to jsou ale vysoce přesné a přenosné gravimetry. Je to nepraktické i jako seismograf. Referenční obrazce (super český nápad) jsou v geologii používané už léta posun v tisícinách mm (nové holografické jsou ještě přesnější)lze krásně odečíst pouhým okem tak proč UHD kamera s mikroskopem? A při hmotnosti v řádech kilogramů by s tím nehnul ani protiletadlový reflektor.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Pavel Hudecek,2021-05-30 15:20:56

Nakonec jsem dohledal celé PDF:
https://tinyurl.com/neumann-svetloGrav

Je vlastně zvláštní, že naměřil výsledky blízké teoretické předpovědi:-)
1. Nemá tam vakuum
2. Má tam zdroje světla s celkem velkým příkonem, umístěné v "komínech", nebo aspoň skrz ně svítící

Je klidně možné, že naměřil přitahování a ne odpuzování, to jsem z toho textu nevykoukal. Ale asi je to jedno, viz Crookesův mlýnek a oba možné směry:-)

Už jsem tomu věnoval dost času, asi stačilo...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Petr V,2021-05-31 08:59:45

Tak jste vypindal, pohanil mne a Libora jako lidového vědce a pokus nezopakoval- nevyvrátil.
Myslel jsem, že jste větší lidový vědec nežli pindala na netu...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Pavel Hudecek,2021-05-31 12:37:34

Provést pořádně takový pokus je práce na měsíc, na to nemají lidi běžně čas. Je velká škoda že to neudělal pořádně, s vakuem, nebo aspoň nezkusil svítit laserem z větší vzdálenosti. Stejně tak je škoda, že tam v době zatmění neměl magnetometr.

Takhle to bohužel příliš připomíná tepelné jevy okolo emDrive, tam se jednalo o kW a mN, tady W a nN, to je ještě horší situace.

Ale jinak bych to docela rád viděl naživo, třeba je to OK, i když to tak z popisu nevypadá. Koukal jsem, že je taky z Prahy.

Cekově vzato, čím revolučnější objev, tím neprůstřelnější důkazy jsou potřeba. Což pidisíly s teplem a bez vakua rozhodně nejsou. A váš přístup, kdy tady něco pindáte a i linky na vámi prezentované věci si musíme najít sami... to je od začátku špatný přístup:-)

Aspoň teda napište, jestli mu to přitahovalo, nebo odpuzovalo:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Petr V,2021-05-31 14:34:49

Měsíc? Přidejte. Měsíc až 2 se kyvadlo uklidňuje. A cancat se okolo kyvadla osoba jako vy nemůžete, rozechvělo by se.

Ten laser použít by bylo zajímavé, ale drahé a zbytečné.
Posun je napsán v jeho práci, kterou jste zde dal odkaz.
Asi neumíte číst nebo chápat psaný text.

V Praze má byt a firmu, ale střídá to s Vysočinou odkud pochází.
Že jste to vy, zde je odkaz na jeho stránky:
https://www.dynamicgravity.org/
Je tam email.
Třeba vám pomůže sestavit jedno kyvadlo.

Libor i s ohledem na povahu své práce je introvert.

Teorie relativity žádné důkazy původně neměla a její prosazení trvalo dlouho.

Mne zaujalo, jak se toho všichni bojí jako církev, když hlásala placatou Zemi.
Nenašel jsem žádnou oponenturu. Pokud ji najdete, dejte mi vědět.
Zkoušel jsem Kulhánka z FEI i další a nikomu se do toho nechce. Je to složité.
Rozumět elektromagnetizmu, šíření vln v horninách, materiálech chce velký dosah ve fyzice.
Mám s tím také problém.
Libor rozumí na rozdíl od běžných IT struktuře materiálů.
Jej věda opravdu neživí, je to hlavní tvůrce kybernetické infrastruktury v čr.
Pro něj to je koníček.

Odpovědět


Re: Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Martin Zeithaml,2021-05-30 08:00:25

Přečetl jsem jen úvodník a zaujala mně věta "Zde prezentované výsledky lze interpretovat jako důkaz existence gravitační interakce mezi elektromagnetickým zářením a hmotou" Není to Einsteinova práce :-)
Dotaz 1: Vzhledem různé relativní hmotnosti fotonů, rozkládá gravitační čočka záření na spektrum stejně jako normální skleněná čočka světlo?
Dotaz 2: Je při měření ve vesmíru počítáno se ztrátou energie fotonů vlivem gravitace samotného zdroje?

Odpovědět


Re: Re: Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Pavel Hudecek,2021-05-30 15:27:26

Vypadá to, že ten Neumamm bude, alespoň v tomto oboru, trochu lidovej myslitel.
(viz můj příspěvek s odkazem na PDF)

1) Ne. Je spektrálně nezávislá. Brok i cihla taky padají stejně.

2) Možná někdy, ve speciálních případech (akreční disk?), jinak to lze zanedbat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jak je to s tím 1W a 15 kg

Petr V,2021-05-31 09:16:38

Zanedbáváte, to, co nemůžete zanedbávat.
O elmag poli sluneční soustavy jsou jen dohady.
Umíme měřit v několika bodech (družice), ale je to souhrn všech vlivů.

Libor alespoň nevymýšlí pátou sílu, temnou hmotu a energii, éter a další nesmysly.
Prostě mu něco vyšlo v jeho pokusu, má teorii, proč by to tak mělo být.
Prosazení teorie relativity také trvalo x- let.
Je zajímavé, že ten pokus zatím nikdo nezopakoval.
Přitom to zařízení není složité a je dobře popsáno v jeho práci.
Také je možné se s ním spojit a probrat to.
Dtto práce Václava Vavryčuka. Ta je stejně zajímavá, a je to vědec, který ví opravdu mnoho.

Nálepkování lidový myslitel k Liborovi si odpusťte, není to důstojné vědě 21. století.
To stejné můžete prohlašovat o Einstenovi. Také dělal na patentovém úřadu.
Mimochodem Fridmanovy závěry - rovnici ponechal Einstein bez povšimnutí, i když vyšla v časopise, který sám recenzoval.
Fridman bohužel brzy zemřel, jinak by dostal za své řešení nobelovu cenu.
Objevili to zpětně až jeho následovníci.

Odpovědět

Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-28 13:06:12

Správný model je pulzující vesmír. Tzn. časoprostor se dnes našim pohledem rozpíná, aby se začal smršťovat a do velkého třesku nedojde. Vychází to ze 100 let staré Fridmanovy rovnice.
Mimochodem temná hmota a energie je elektromagnetické vlnění - světlo atd...či spíše jeho projevy.

https://youtu.be/qETMbvwBgM4

https://science21.cz/conference/?p=967

https://www.researchgate.net/profile/Vaclav-Vavrycuk

https://www.researchgate.net/profile/Libor-Neumann

kvark-gluonové plazma vzniká výtryskem hmoty z černé díry, což je pro nás ten velký třesk.

Odpovědět


Re: Teorie velkého třesku není správná

Martin Zeithaml,2021-05-29 08:42:17

Bible praví že Bůh stvořil vesmír z ničeho za šest dní asi před šesti tisíci lety. Dlouho a předlouho tomu lidstvo věřilo, až najednou přišlo pár vědců, chvilku se tomu smáli "to je přece hloupost, aby něco co neexistuje stvořilo z ničeho něco", ale pak se zamysleli, odstranily Boha a vytvořily vesmír z Ničeho za pár milisekund, jeho stáří určili na zhruba čtrnáct miliard let. Jenže ta mrška malá od začátku dělala problémy a porušovala fyzikální zákony. Kdyby se normálně rozpínal, tak by přece nemohl být tak veliký? Starší přece nebude, to jsme určily "naprosto přesně?" a tak přidali Inflaci. Dnes se sice nemůže nic pohybovat rychleji než světlo, ale tenkrát to šlo! Něco ale pořád nesedí? Gravitace je příliš slabá na to, aby to všechno pěkně drželo pohromadě? Protože ze základních interakcí "asi záměrně" vynechali elektromagnetickou sílu (tou se přece zabývají elektrikáři)a navzdory tomu že vesmír je plný vodivého plazmatu, dosadili Temnou hmotu a energii. Všechno najednou pěkně funguje :) S výzvou fyzici a kosmologové z celého světa spojte a najděte ty temné neexistující věci, většina úporně bádá a staví obrovské lapače a detektory ničeho, vždyť to nic existovat musí, když z toho vznikl vesmír!
PS: Taky uznávám plazmovou kosmologii :)

Odpovědět


Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-29 11:15:12

Kdyby jste se podíval do rešerší Libora Neumanna, tak by jste našel jeho měření váhy 1 W světla.
Dělá mu to 15 kg. Světlo - elmag vlnění přichází ze všech směrů vesmíru- to je ta temná hmota a energie.
Ano, Libor je elektro-IT, proto možná byl schopen vytvořit a pochopit tento pokus s kyvadlem.
U Fridmanovy rovnice byly zanedbávány 2 členy, elektromagnetismus a člen, který vysvětluje na videu Václav Vavryčuk.
Ti pánové nemají od sebe daleko, ale každý vysvětluje jiný člen.
Mimochodem Fridmanova maminka byla češka.
Prosadit tyto změny v dnešní rozpodlcené fyzice bude těžké.
To raději vymyslí novou sílu jako na Caltechu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Martin Zeithaml,2021-05-29 12:17:43

Jejda, asi jsem trochu narazil:) a vyloženě vás přecenil. Zkuste si příště prosím těch 15kg dosadit do rovnice E = mc² než začnete psát.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Martin Zeithaml,2021-05-29 12:21:14

Kdyby to bylo moc složité, dělá to přibližně 375 TWh

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-29 14:10:53

Zkuste se podívat na přednášku Václava a Libora.
Nejde o přeměnu hmoty na energii.
Jde o fyzické bombardování elmag vlněním (i světlem) prostoru v SS a vliv na časoprostor.
Věc, která nám unikala 100 let, protože nebyl správný pokus.
Nejen já si z toho drbu hlavu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Pavel Hudecek,2021-05-29 14:07:22

Neví kdo je Libor Neuman, ale raději bych dával přednost Einsteinovi a podle něj si lze snadno spočítat, že ze zdroje o výkonu 1 W se 15 kg světla vyzáří asi za 43 miliard let trvalého svícení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-29 14:12:00

Ale vím, kdo je Libor Neumann. Pochopil jste jeho pokus? Zopakoval jej?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Pavel Hudecek,2021-05-29 14:43:26

Kdo to je nevím já, jen mi vypadlo písmenko:-)
Pokud tvrdí, že 1 W něco váží, nemá smysl se s tím dál zabývat. Otázka "kolik váží 1 watt" je stejně blbá jako "kolik váží 1 volt". Ale je možné, že jste to nepochopil vy a ten pán ve skutečnosti tvrdí něco rozumnějšího:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-29 14:49:16

Tak si to prohlídněte, žijete v bublině posledních 100 let.
Jsou teorie, nespočet pokusů, které kolikrát nesedí na platný model.
Libor šel po jádru, protože vymyslel zařízení, které mu umožnilo měřit elmag vlnění přesně.
Ne nějakou oklikou.
Také mne to šokovalo.
Studujte. Upravte si představy z minulosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-29 14:49:20

Tak si to prohlídněte, žijete v bublině posledních 100 let.
Jsou teorie, nespočet pokusů, které kolikrát nesedí na platný model.
Libor šel po jádru, protože vymyslel zařízení, které mu umožnilo měřit elmag vlnění přesně.
Ne nějakou oklikou.
Také mne to šokovalo.
Studujte. Upravte si představy z minulosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Martin Zeithaml,2021-05-29 16:02:32

Podívejte, zřejmě jste se díval na přednášku kterou jste vůbec nepochopil. Není třeba se obsáhle rozepisovat o čem byla, odkaz jste uvedl. Přidám další:
https://www.osel.cz/11003-je-mikrovlnne-zareni-zpusobeno-tepelnym-zarenim-mezigalaktickeho-prachu.html
I když pan Václav Vavryčuk tvrdí že ne, jeho teorie má velké slabiny a nemůže obstát. I když standartní model má nějaké neznámé tak se více či méně shoduje s pozorováním a naopak model pana Vavryčuka zcela ignoruje již známé a podložené fakta.
Také mám pochybnosti o standartním modelu, nic méně model pana Vavryčuka se mi jeví jako slepá ulička.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-29 17:28:41

Cituji: I když pan Václav Vavryčuk tvrdí že ne, jeho teorie má velké slabiny a nemůže obstát.
Můžete specifikovat, v čem má slabiny a nemůže obstát?

Standartní model, tak jak jej známe má trhliny v temné hmotě a energii.
Je to jako s éterem, také jej nikdo neviděl a věřili v něj.

Dtto velký třesk má trhliny a vavryčuk to vysvětluje, žádný nebyl.
Libor Neuman vysvětluje vliv elektromagnetického záření a to svým pokusem.
Byl/Je pracovníkem IT (kybernetická bezpečnost), ale rozumí teoretické fyzice jako málokdo.
A má své kyvadlo, které jsem měl možnost vidět rozebrané a byla mi vysvětlena jeho funkce.
Když jej vyrobil cca 2006, nevěděl co mu měří, teď to ví.
Je zajímavé, že se jeho práci bojí všichni oponovat.
Zkuste udělat oponentní posudek, proč jsou špatně tvrzení VV a LN.
Zatím se tomu všichni vyhýbají.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-29 17:28:42

Cituji: I když pan Václav Vavryčuk tvrdí že ne, jeho teorie má velké slabiny a nemůže obstát.
Můžete specifikovat, v čem má slabiny a nemůže obstát?

Standartní model, tak jak jej známe má trhliny v temné hmotě a energii.
Je to jako s éterem, také jej nikdo neviděl a věřili v něj.

Dtto velký třesk má trhliny a vavryčuk to vysvětluje, žádný nebyl.
Libor Neuman vysvětluje vliv elektromagnetického záření a to svým pokusem.
Byl/Je pracovníkem IT (kybernetická bezpečnost), ale rozumí teoretické fyzice jako málokdo.
A má své kyvadlo, které jsem měl možnost vidět rozebrané a byla mi vysvětlena jeho funkce.
Když jej vyrobil cca 2006, nevěděl co mu měří, teď to ví.
Je zajímavé, že se jeho práci bojí všichni oponovat.
Zkuste udělat oponentní posudek, proč jsou špatně tvrzení VV a LN.
Zatím se tomu všichni vyhýbají.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Martin Zeithaml,2021-05-29 16:05:22

Prosím, můžete nějak obšírněji rozvést věty "Libor šel po jádru, protože vymyslel zařízení, které mu umožnilo měřit elmag vlnění přesně.
Ne nějakou oklikou."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-29 17:36:43

Standartně měříte elmag. vlnění pomocí čidel nějak kalibrovynými.
Kdyby jste si nastudoval jeho kyvadlo, tak by jste pochopil, že se jedná o mikroskop, který sleduje 10 nm čip a posuny.
Nemělo mu to ukazovat ve tmě v místnosti žádné posuny. Přesto mu to měří, pokud jej dokonale elektromagneticky neodstíní.
Pak na pustil z jednoho směru světlo 1 W a vyšla mu výchylka.
Vy víte, kolik váží 1 foton ?...:-)
Žijeme v elmag šumu, mobily jsou jen jeden z nich.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Martin Zeithaml,2021-05-29 17:54:58

Vím

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Martin Zeithaml,2021-05-29 18:33:13

:) zrovna bastlím osvětlení do pergoly, dám tam deset 1W led a tak mám strach aby mi to nerozmlátilo stůl a židle až to zapnu :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Pavel Hudecek,2021-05-29 19:19:48

> Pak na pustil z jednoho směru světlo 1 W a vyšla mu výchylka.

No tak to už je rozumnější. Neměřil tedy hmotnost, ale sílu, či tlak záření. To je normální, záležitost, proti tomu nic nenamítám.

Občas teda někdo vymyslí, jak naměřit nečekaně hodně, viz např. EM-drive. A tam se do nějaké konkretizované oponentury navázané teorie taky nikdo moc nehrnul, spokojili se s konstatováním typu "snůška nesmyslů". No a čím víc se to ověřovalo, tím víc se ukazovalo, že původní měření byla zcestná. Takže pán by nebyl první ani poslední:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-29 22:52:51

Vy nejste první ani poslední pindala na netu, co nerozumí důsledkům tohoto experimentu...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Pavel Hudecek,2021-05-30 01:27:49

Obávám se, že nepochopení je na Vaší straně:-)
Podrobnosti viz "Jak je to s tím 1W a 15 kg" Pavel Hudecek,2021-05-30 01:25:42

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-31 09:22:16

Neobávám se,, nepochopil jste a ani nejste ochoten pochopit natož potvrdit/vyvrátit.
Probíral jsem to s vícero lidmi a je to na ně moc složité.
Dnes je bohužel doba postfaktická.
Od hokejkového grafu a oteplování až po tady tyto specialitky.
Lidi si udělají názor, nejčastěji většinový- stádní a žijí v bublině spokojenosti.
Místo aby nad tímto přemýšleli, pokus zopakovali....

Odpovědět

Teorie velkého třesku není správná

Petr V,2021-05-28 13:06:10

Správný model je pulzující vesmír. Tzn. časoprostor se dnes našim pohledem rozpíná, aby se začal smršťovat a do velkého třesku nedojde. Vychází to ze 100 let staré Fridmanovy rovnice.
Mimochodem temná hmota a energie je elektromagnetické vlnění - světlo atd...či spíše jeho projevy.

https://youtu.be/qETMbvwBgM4

https://science21.cz/conference/?p=967

https://www.researchgate.net/profile/Vaclav-Vavrycuk

https://www.researchgate.net/profile/Libor-Neumann

kvark-gluonové plazma vzniká výtryskem hmoty z černé díry, což je pro nás ten velký třesk.

Odpovědět

první mikrosekunda...?

Ladislav Truska,2021-05-27 21:50:36

Mě by zajímalo, jestli první mikrosekunda po velkém třesku byla stejná, jako je ta dnešní.. Nemohlo být pojetí času v tom okamžiku diametrálně jiné....?

Odpovědět


Re: první mikrosekunda...?

Petr V,2021-05-28 13:12:42

kvark-gluonové plazma vystřelované z černé díry má rychlost blízkou rychlosti světla a tam běží čas jinak a je jinak utvářen časoprostor. Gravitace je projev ohýbání časoprostoru.

Odpovědět


Re: první mikrosekunda...?

Petr V,2021-05-28 13:12:43

kvark-gluonové plazma vystřelované z černé díry má rychlost blízkou rychlosti světla a tam běží čas jinak a je jinak utvářen časoprostor. Gravitace je projev ohýbání časoprostoru.

Odpovědět


Re: Re: první mikrosekunda...?

Pavel Hudecek,2021-05-29 14:08:48

A proč by černé díry měly plivat QGP?

Odpovědět


Re: Re: Re: první mikrosekunda...?

Petr V,2021-05-29 14:13:26

Protože to bylo sledováno?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: první mikrosekunda...?

Pavel Hudecek,2021-05-29 19:26:52

Nebylo sledováno QGP vycházející z ČD. Ale bylo pozorováno ve výtryscích hmoty, kterou magnetické pole vytáhlo z akrečního disku. Tam je to celkem očekávatelná věc, částice se tam srážejí, takže když QGP vniká nám na urychlovačích, může vznikat i u ČD, na začátku polárních výtrysků.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: první mikrosekunda...?

Petr V,2021-05-29 22:53:40

Přesně tak, jaký je v tom rozdíl?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: první mikrosekunda...?

Pavel Hudecek,2021-05-30 01:46:40

Že to nijak nesouvisí s první mikrosekundou BB teorie.

Odpovědět

Co bylo před tím?

Radim 112,2021-05-27 12:10:30

Ahoj,

Jako naprostému laikovi mi uniká jedna zásadní věc. Je tady hromada článků o Velkém třesku a co se během něj odehrálo a co se dělo po něm.
Ale co bylo před ním??? Nejde mi do hlavy, že „nic“ udělalo „bum“ a je tady „Vesmír“.

Možná můj stupidní dotaz někoho urazí, ale vážně by mě tato odpověď zajímala :-)

Díky za objasnění a nekamenujte mne :-)

Odpovědět


Re: Co bylo před tím?

Leopold Kyslinger,2021-05-27 15:40:36

Čistě teoreticky: Velkým třeskem vznikl (mimo jiné) čas. Ptát se, co bylo před tím než vznikl čas, nedává smysl.

Odpovědět


Re: Re: Co bylo před tím?

Vladimír Bzdušek,2021-05-27 18:48:54

Čisto prakticky: Poctivé by bolo priznať, že na tú otázku (zatiaľ) nevieme odpovedať. A otázka samotná zmysel dáva: Ak pred veľkým treskom (v časovom zmysle) nič nebolo, ide minimálne o porušenie kauzality, a to je asi vyššia inštancia než dnešné kozmologické postuláty. (Berte to ako môj súkromný názor)

Odpovědět


Re: Co bylo před tím?

Michal Richter,2021-05-28 12:35:10

Nejjednodušší vysvětlení které jsem na tudle otázku kdy slyšel a přišlo mi nejsrozumitelnější je toto: Představ si severní pól (přesně ten jeden jediný bod kde se zbíhají všechny poledníky, to není těžký) a teď si představ co je ještě severněji než ten bod??? Tak asi stejně to je s Vesmírem a časem (zatím, než přijdeme na něco jiného) prostě VT je maximální hranice reality...

Odpovědět


Re: Re: Co bylo před tím?

Radim 112,2021-05-28 12:58:27

pro mne by byla pochopitelná varianta například zhroucení "jiného, předešlého" vesmíru a jeho přerod (Velký třesk) v ten náš současný.

No, snad se někdy dozvíme jak to bylo.

Každopádně díky za názory :-)

Odpovědět


Re: Co bylo před tím?

Pavel Hudecek,2021-05-29 14:52:39

Do toho by mohly vnést trochu světla budoucí měření dlouhovlnných gravitačních vln kosmickými detektory. Do té doby o tom lze jen nezávazně tlachat:-)

- Věřící astrofyzici říkají slovy pana Grygara, že tehdy "Bůh připravoval peklo pro ty, co budou klást takové otázky"
- Nevěřící astrofyzici tam situují pre-bigbang (PBB) fázi, která nejspíš trvala nekonečně dlouho a BB je jen okamžikem, kdy se expanze rapidně zrychlila.
- Ještě byl model pulzujícího vesmíru, ale ten padl s přesnějším měřením aktuální rychlosti rozpínání, která ho vylučuje.

Odpovědět

Josef Potr,2021-05-27 07:59:17

Jakou mělo formu kvark-gluonové plasma je jistě zajímavé, mnohem zajímavější a tajemnější jsou vlastnosti, které kvarky v prvním okamžiku dostaly do vínku. Gluony jsou částice, které zprostředkovávají silnou interakci mezi kvarky, má jich být osm. Každý kvark dostal dvě rodiny na sobě nezávislých nábojů
První rodina je barevný náboj. Jsou tři barvy, které když se složí musí mít neutrální barvu. To se děje za pomocí již zmíněných gluonů a vzniká tak nukleon - základ atomů našeho světa.
Druhá rodina je elektromagnetický náboj a ten se u kvarků vyskytuje ve dvou formách 2/3 náboje elektronu a -1/3 náboje elektronu. Jejich třemi kombinacemi se rozliší nukleon na neutrální neutron a kladně nabitý proton. proton má přesně stejnou velikost elektromagnetického náboje jako další fundamentální částice, které vzniká bezprostředně ve velkém třesku - elektron (náboj má stejný, ale jeho hmotnost je asi 2000 x menší než proton)
Kombinace proton, neutron, elektron tak vytváří atomy a dále molekuly, které jsou řízeny pouze elektromagnetickou silou.
Vědci by měli dát vysvětlení, kde se tyto neuvěřitelné kombinace vzaly a jaká je pravděpodobnost, že při tom obrovském, katastrofickém výbuchu budou mít tak přesně vyladěné hodnoty, aby mohly dát základ vzniku hvězd a kamenných planet

Odpovědět


Oprava

Josef Potr,2021-05-27 08:04:57

Oprava : elektron náboj velikosti stejný, ale opačný.

Odpovědět


Re:

Pavel K2,2021-05-27 20:02:38

Jednou z možných odpovědí je tzv. slabý antropocentrismus. Jinými slovy, to co popisujete umožnilo váš vznik a tím i položení otázky. Mohou být kvadrilióny kvadriliónů jiných vesmírů, kde to tak hezky nevyšlo a tudíž tam nejsou žádné hvězdy, planety, lidé, kteří by pokládali podobné otázky.
Ale osobně si myslím, že je to jinak a že ty parametry vyplývají z tzv. skrytých proměnných, které zatím neznáme (a které předvídal Einstein). Něco jako že náboj kvanta je dán třeba amplitudou kmitu struny, která ho tvoří a amplituda nějak vyplývá z rychlosti světla, která je pro všechny typy kvant stejná a proto ty náboje tak hezky sedí.

Odpovědět


Re: Re:Kvadriliony

Josef Potr,2021-05-27 20:44:42

Kvadriliony kvadrilionů jiných vesmírů těžko mohou být. O velkém třesku se mluví jako o výronu energie, jež v následujících milisekundách degradovala na hmotu, kvarky.. Kvadriliony jiných vesmírů musí vytvořit energie a kde se bere? Sama od sebe? Další věc, že každý systém spěje k tepelné smrti. Kvadrilionům vesmírů odpovídá časově "věčnost". Kvadriliony by v průběhu nekonečného času už musely být dávno mrtvé. Proč to všechno je právě teď?
Skryté proměnné, jinými slovy "teorie všeho". Podle astrofyzika Lee Smolina, základní zákon, matematická rovnice od věčnosti do věčnosti putuje vesmírem, před 13,8 miliardami si vzpomněla a vytvořila náš vesmír. Až ji vědci vyřeší, pak vysvětlí vznik všeho i existenci nešťastné lásky.
Jedno řešení by bylo. Ke každému z kvadrilionů vesmírů připojit jedno perpetuum mobile a před jejich tepelnou smrtí se prohnat tím zařízením a tím jim zpátky dodat energii.

Odpovědět


Re: Re: Re:Struny

Josef Potr,2021-05-27 21:05:40

Ještě si dovolím k vašemu výroku "amplituda struny". Mám před sebou knihu zmiňovaného Lee Smolina Fyzika v potížích, knížka má 38O stran a nenechává na strunové teorii ani nit suchou.
Také zde mluví o "teorii skrytých parametrů" de Broglie, , Antony Valentini- žádné výsledky. Autor to svádí na diskriminaci od ostatních fyziků

Odpovědět

:(

Ales Flori,2021-05-27 06:34:09

S velkým třeskem ani s tím, že to není plyn, byste v našem vyšším KG neuspěli :)

Odpovědět


Re: :(

Ala Vraniova,2021-05-27 08:42:37

My nejsme křesťanské gymnasium a taky se tu učí, že to je plyn, vesele dál, jakoby se nechumelilo.

Odpovědět

Stalker

Jará Šustr,2021-05-27 00:47:57

"Ježibabí rosol."

Odpovědět

To, že je kvark-gluonové

Vladimír Wagner,2021-05-26 22:43:00

plazma spíše kapalinou se ví již od jeho experimentálního prokázání prvního studia jeho vlastností pomocí urychlovače RHIC v Brookhavenu. A kapalinou, i když ideální s minimální viskozitou, je i při teplotách dosažených na urychlovači LHC. Podrobněji v článku z roku 2010: https://www.osel.cz/5411-srazky-atomovych-jader-olova-produkuji-kvark-gluonove-plazma.html .

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace