Nečekaný objev regulace krevního tlaku – naděje pro hypertoniky  
Kolektiv vědců se v časopise Nature Communications přiznal, že zkoumali mozek, ale místo léku na Alzheimerovu chorobu přišli na něco, co do značné míry mění naše dosavadní představy o vysokém krevním tlaku. Nejspíš tím položili základ nového přístupu k léčbě hypertenze.
Mozková cévka, na níž bylo použito barvení zviditelňující funkční buňky. Tmavá místa v pokračující linii lokalizují problém. Kredit: Osama Harraz, Ph.D., University of Vermont Larner College of Medicine
Mozková cévka, na níž bylo použito barvení zviditelňující funkční buňky. Tmavá místa v pokračující linii lokalizují problém. Kredit: Osama Harraz, Ph.D., University of Vermont Larner College of Medicine

Vysoký krevní tlak je celosvětovým lídrem rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění a předčasné smrti. Klíčem k léčbě těch, kteří mají našlápnuto od infarktu až po náhlou mozkovou příhodu, je lepší pochopení procesů, jakým si naše tělo krevní tlak reguluje. Respektive co všechno se podepisuje na průchodnosti krve cévami.

 

Z odborných textů, ale i propagačních letáčků v čekárnách ordinací, se můžeme poučit, jak buňky cév, hlavně jejich hladkosvalová vlákna regulují svým stahováním krevní tlak. A také jakou roli v tom hrají vápník a draslík. Zhruba půl století se omílá stále to samé. Že roli v řízení krevního tlaku hrají ionty draslíku regulující úlohu vápníku v hladkosvalových buňkách stahující tepny a žíly, což omezuje průtok a zvyšuje krevní tlak. Ne, že by to přestalo platit, ale protinožci nás nyní vyškolili, že nejen draslík a vápník, ale i zinek svými dlouhými prsty promlouvá do toho, jak moc „tlačíme“.

 

Florey(celým jménem Florey Institute of Neuroscience and Mental Health). Hlavní „stan“ australského týmu. Pracovišti se dostalo přezdívky „největší mozková výzkumná platforma jižní polokoule“.  (Kredit: Florey).
Florey(celým jménem Florey Institute of Neuroscience and Mental Health). Hlavní „stan“ australského týmu. Pracovišti se dostalo přezdívky „největší mozková výzkumná platforma jižní polokoule“. (Kredit: Florey).

Jak zinek ovlivňuje hypertenzi?

Dá se říci, že veskrze kladně a že zvýšení cytoplazmatického zinku působí dokonce na vícero frontách. Tou první je, že aktivací receptorového potenciálu ovlivňuje činnost senzorických nervů, které obklopují cévy. Ty se pak postarají prostřednictvím mediátorů o vazorelaxaci. Druhým polem působnosti je zasahování zinku do fyziologie membrán buněk endotelu - buněk tvořících výstelku krevních a lymfatických cév.  A konečně, tím nejviditelnějším efektem zinečnatých iontů, je reakce hladkosvalových buněk lokalizovaných ve stěnách cév. Modulací propustnosti draslíkových iontů zinek reguluje membránový potenciál. V praxi to pak znamená omezení přehnané snaze cév se smršťovat.

 

Howard Florey dostal v roce 1945 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu (spolu s Ernstem Borisem Chainem a Alexanderem Flemingem za objev penicilinu). Po něm ústav dnes nese jméno. (Kredit: Florey).
Howard Florey dostal v roce 1945 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu (spolu s Ernstem Borisem Chainem a Alexanderem Flemingem za objev penicilinu). Po něm ústav dnes nese jméno. (Kredit: Florey).

Fyziologicky jde o zasahování do polarizace buněčných membrán, což přeloženo do lidštiny znamená - zinek buňkám svalové vrstvy ve stěně cév ordinuje nižší hladinu vápníku, čímž rozevírá jejich křečovité stavy. Nejen, že se to odrazí ve vyšším  průtoku krve a zmíněném poklesu krevního tlaku. Efekt zinku s sebou nese i lepší zásobení tkání kyslíkem a živinami, aniž by k tomu bylo potřeba zvyšovat zátěž srdečního svalu. A je tu ještě něco, co je záhodno zmínit. Že zvlášť velkou roli ve snižování tlaku, hraje zinek na cévách v mozku a srdci. I když původní plán protinožců, jímž bylo oklamat Alzheimera, se nekonal, s přispěním dvou Američanů a jednoho Číňana, jejich náhodný objev vydláždil zcela novou cestu léčby hypertenze. Z některých komentářů k jejich publikaci je cítit jistá dávka škodolibosti. Něco ve smyslu, že se to dalo čekat, neboť genetici už nějakou dobu upozorňují, že některé z genů mají v popisu práce řídit hladinu zinku v buňkách. A že i kardiologové dávno věděli, že v oblastech s nedostatkem zinku, mají víc práce. Jak se říká, po bitvě je každý generál. Až nynější poznatek ale všem těmto asociacím dává konečné vysvětlení a proto, kolektivu vedenému Christine E. Wrightovou, posíláme gratulaci.


Závěr

Že na tlak nemáme moc solit, víme všichni, stejně jako že draslík vysoký krevní tlak snižuje a že jak sodík, tak draslík jsou kovy, víme všichni. Že vápník, další hráčů vysokého krevního tlaku, je prvkem z řady alkalických zemin, a tedy je také kovem, dokonce  rovněž vysoce reaktivním, to už mnohé překvapí. Že ale ve snižování hypertenze hraje významnou roli další „kovový hráč“, to ještě před několika dny netušili ani specialisté na hypertenzi. Pokud při čtení tohoto článku, věnovanému zázračným účinkům zinku, někoho napadlo začít teď zinek do sebe cpát horem spodem, měl by číst dál, protože tak jednoduše to nefunguje. Dělat si ze žaludku baterii, nemá smysl. Zinek se musí transportovat do buněk regulovaným procesem (prostřednictvím ionoforů).

 

Christine E. Wright, profesorka, specialistka v oboru biochemie a farmakologie. Kredit: University of Melbourne.
Christine E. Wright, profesorka, specialistka v oboru biochemie a farmakologie. Kredit: University of Melbourne.

Samozřejmě, že ti, kteří mají v potravě zinku nedostatek, jeho rozumným doplněním formou nutričních doplňků, chybu neudělají. Jako samoléčba vysokého krevního tlaku, to ale fungovat nebude. Naštěstí vědci již ví o sloučeninách, které umí buňky přimět ke zvýšení nebo snížení hladiny jejich cytoplazmatického zinku. Ale ať už se tak bude dít těmi již známými, nebo nějakými novými preparáty, jsme svědky zrodu základů nové vazorelaxační léčby.

Kromě příslibu zlepšení životního údělu „normálních“ hypertoniků, je velkou nadějí pro smolaře, jejichž organismus si na stávající preparáty vypěstoval alergii, nebo na léčbu nereagují. Zkrátka by neměli přijít ani ti se specifickou - plicní hypertenzí, kterých je také víc, než by bylo zdrávo.


Literatura

Ashenafi H. Betrie, et al.: Zinc drives vasorelaxation by acting in sensory nerves, endothelium and smooth muscle. Nature Communications  12, Article number: 3296 (2021)

Datum: 12.06.2021
Tisk článku

Související články:

Nový způsob léčby hypertenze, na kterou nic nezabírá     Autor: Josef Pazdera (26.01.2015)
Patříte k vyvoleným, kterým sůl krevní tlak nezvyšuje?     Autor: Josef Pazdera (17.03.2015)
Doporučované snížení příjmu soli může pacienty po infarktu zabíjet     Autor: Josef Pazdera (01.01.2016)
Jsou v plících, dostaly jméno PNEC a řídí je ROBO geny     Autor: Josef Pazdera (15.01.2016)
Nové odporúčania pre primárnu prevenciu kardiovaskulárnych ochorení     Autor: Matej Čiernik (24.04.2019)
Na infarkt hydrogelem aneb postischemický remodeling     Autor: Josef Pazdera (05.03.2021)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace