Boltyš je v tom nevinně  
…aneb Nové datování ukrajinského bratříčka Chicxulubu

Triceratops byl jedním z dinosaurů, kteří se dožili až hořkého konce křídové periody v době před asi 66,04 milionu let. Když o 650 tisíc let později dopadala do oblasti dnešní východní Evropy další planetka, která vytvořila menší kráter Boltyš, po těchto ceratopsidech i jiných neptačích dinosaurech už nebylo nikde ani stopy. Kredit: Vladimír Socha (Museum of the Rockies, Bozeman, Montana. Pořízeno dne 12. 7. 2009).
Triceratops byl jedním z dinosaurů, kteří se dožili až hořkého konce křídové periody v době před asi 66,04 milionu let. Když o 650 tisíc let později dopadala do oblasti dnešní východní Evropy další planetka, která vytvořila menší kráter Boltyš, po těchto ceratopsidech i jiných neptačích dinosaurech už nebylo nikde ani stopy. Kredit: Vladimír Socha (Museum of the Rockies, Boze man, Montana. Pořízeno dne 12. 7. 2009).

O impaktním kráteru Boltyš nacházejícím se na území Kirovohradské oblasti v centrální části Ukrajiny[1] už jsem na tomto webu psal. Masivní dopadová struktura o průměru 24 kilometrů byla objevena náhodně při pátrání po nerostných surovinách v průběhu 60. let minulého století.[2] Až dosud vědci předpokládali, že k dopadu, který tento kráter vytvořil, došlo z časového hlediska velmi blízko k dopadu mnohem většího tělesa v oblasti současného Mexického zálivu (proslulý kráter Chicxulub). Protože zmíněná událost v proto-Karibiku je úzce spojena s velkým hromadným vymíráním na konci křídy, bylo i těleso, které vytvořilo kráter Boltyš, považováno za jakýsi „podpůrný“ prvek, který globální situaci na konci křídy takřka pro všechny tehdejší obyvatele naší planety ještě více zhoršil. Samotný dopad na území současné Ukrajiny by sám o sobě na způsobení celosvětové katastrofy rozhodně nestačil, ostatně impaktor měl průměr „pouze“ kolem jednoho kilometru. Nepochybně způsobil výraznou devastaci širokého okolí až do vzdálenosti několika stovek kilometrů, biotu na odvrácené straně planety však nijak neohrozil. V roce 2010 byla nicméně publikována odborná práce, podle níž dopadl boltyšský asteroid jen asi 2000 až 5000 let před svým mnohem větším chicxulubským „bratříčkem“. Díky tomu by se mohl rovněž významně uplatnit při vymírání na konci křídy, protože by výrazně zhoršil lokální podmínky na území budoucí východní Evropy, tedy daleko od místa dopadu většího tělesa. Jak se dalo očekávat, brzy se objevily také hypotézy o tom, že oba impaktory mohly mít společný kosmický původ. Jednalo by se pak o dvě části původně jediného tělesa, které bylo gravitačně roztrháno až v blízkosti oběžné dráhy naší planety a jejich osud (či chcete-li, nebeská mechanika) je definitivně rozdělily. Tak bylo způsobeno mírně odlišné načasování dopadu a pochopitelně i rozdílná zeměpisná poloha místa srážky se Zemí. Několik tisíciletí, která měla jejich dopady vzájemně dělit, jsou z geologického hlediska pouhým mrknutím oka. Na nějaký čas se tak zdálo, že dvě vzdálené a na první pohled nesouvisející události ve skutečnosti spojovalo pevné pouto vesmírného původu.[3] Nově publikovaná studie pětičlenného kolektivu badatelů však této hezké hypotéze definitivně odzvonila. Zpřesněné radiometrické datování metodou argon-argon totiž dokládá, že kráter Boltyš vznikl až zhruba 650 000 let po kráteru Chicxulub a na vyhubení neptačích dinosaurů i mnoha jejich současníků se tak přímo nepodílel.[4]

 

Idealizovaná krajina raného paleocénu na území jihoamerické Patagonie (geologický věk dan, asi před 66,0 až 61,6 milionu let). Svět, který teprve před nedávnou dobou „přišel o své dinosaury“, dál si ale podržel extrémně horké globální klima. Nastala expanzivní vývojová radiace některých skupin savců a objevily se také první tropické pralesy „moderního typu“. Kredit: F. Guillén – Barreda VD, Cúneo NR, Wilf P, Currano ED, Scasso RA, et al. (2012); Wikipedia (CC BY 2.5)
Idealizovaná krajina raného paleocénu na území jihoamerické Patagonie (geologický věk dan, asi před 66,0 až 61,6 milionu let). Svět, který teprve před nedávnou dobou „přišel o své dinosaury“, dál si ale podržel extrémně horké globální klima. Nastala expanzivní vývojová radiace některých skupin savců a objevily se také první tropické pralesy „moderního typu“. Kredit: F. Guillén – Barreda VD, Cúneo NR, Wilf P, Currano ED, Scasso RA, et al. (2012); Wikipedia (CC BY 2.5)

Přesto mohl být jeho význam značný, a to z jiného důvodu, souvisejícího s klimatickými podmínkami nejstaršího kenozoika (raného paleocénu). K dopadu kilometrové planetky, která vytvořila zmíněný kráter, totiž došlo někdy mezi 65,55 a 65,23 milionu let před současností. Svět se tehdy ještě vzpamatovával z velkého vymírání a světové ekosystémy byly svědky vývojového závodu mezi savci a ptáky o vyplnění ekologických nik, uprázdněných donedávna ještě jasnými hegemony v podobě velkých plazů – zejména dinosaurů, ptakoještěrů, plesiosaurů a mosasauridů.[5] Ačkoliv z hlediska celkové doby existence skupiny Dinosauria se jednalo jen o velmi krátkou dobu od jejího zániku (s výjimkou ptáků), světové ekosystémy a směr vývoje živé přírody se již navždy změnily. Raný paleocén byl post-apokalyptickým světem, ve kterém se teprve začínala naplno rozjíždět evoluční radiace savců, a ve kterém probíhala období tzv. hypertermií (dob výrazného a relativně krátkodobého zvýšení globální teploty).[6] Podle zmíněného výzkumu vědeckého týmu, vedeného Annemarie Pickersgillovou z Glasgowské univerzity, mohl dopad planetky na území dnešní Ukrajiny spolupůsobit při dalším takovém „zhoupnutí“ teploty a potenciálně sehrát roli i při masivní výlevné činnosti dekkánských vulkánů.[7] V tom případě by představoval významný negativní faktor při globální obnově ekosystémů v prvním milionu let po dopadu planetky v budoucím Mexickém zálivu. Podle vědců podílejících se na výzkumu poslouží podrobná data získaná při výzkumu také k lepšímu pochopení klimatických změn, způsobovaných lidskou civilizací nebo také k přesnějšímu vyhodnocení nebezpečí ze strany vesmírných blízkozemních objektů. Velkým přínosem je ale už samotný fakt, že z původního odhadovaného časového rozpětí 1,3 milionu let byla nejistota ohledně stáří kráteru Boltyš snížena na pouhých 140 až 160 tisíc let, což je v případě takto vzdálených geologických období velmi málo. Nová zpřesněná datace ukrajinského impaktního kráteru nyní činí přibližně 65,39 milionu let. Neptačí dinosauři už tehdy zřejmě víc než půl milionu roků neexistovali, ale savci, ptáci, krokodýlovití plazi a mnozí další obratlovci, jejichž předkové děsivou katastrofu přežili, byli přímými současníky této lokální ničivé události.[8] Nakolik ale skutečně zasáhla do jejich vývoje a případně snad i zpomalila obnovu paleocenních ekosystémů, to bude ještě nepochybně předmětem mnoha budoucích výzkumů.


Napsáno pro weby OSEL a DinosaurusBlog.

 

Short Summary in English: Scientists announced that the Boltysh crater in Ukraine, once thought to be only a few millennia older than the more famous Chicxulub crater in Mexico, is in fact much younger. Boltysh crater was created by an impact that occurred about 650 thousand years after the formation of much larger Chicxulub crater. It didn’t play any role in the catastrophe that wiped out the dinosaurs, hence.

 

Odkazy:

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/new-research-impact-crater-blows-away-previous-estimates-its-age-180978023/

https://www.nytimes.com/2021/06/18/science/boltysh-crater-dinosaurs.html

https://phys.org/news/2021-06-precise-dating-technique-boltysh-impact.html

https://www.sciencetimes.com/articles/31813/20210620/boltysh-crater-caused-dinosaur-extinction-new-study-reveals-different-story.htm

https://www.gla.ac.uk/research/az/suerc/news/headline_797507_en.html

 


[1] Watson, J. S.; et al. (2009). Organic geochemistry of the Boltysh impact crater, Ukraine. In: 24th International Meeting on Organic Geochemistry, 6-11 September 2009, Bremen, Germany.

[2] Kelley, S. P.; Gurov, E. (2002). Boltysh, another end-Cretaceous impact. Meteoritics & Planetary Science. 37 (8): 1031–1043. doi: 10.1111/j.1945-5100.2002.tb00875.x

[3] Jolley, D.; et al. (2010). Two large meteorite impacts at the Cretaceous-Paleogene boundary. Geology. 38 (9): 835–838. doi: 10.1130/G31034.1

[4] Pickersgill, A. E.; et al. (2021). The Boltysh impact structure: An early Danian impact event during recovery from the K-Pg mass extinction. Science Advances. 7 (25): eabe6530. doi: 10.1126/sciadv.abe6530

[5] Angst, D., et al. (2014). Isotopic and anatomical evidence of an herbivorous diet in the Early Tertiary giant bird Gastornis. Implications for the structure of Paleocene terrestrial ecosystems. Naturwissenschaften. 101 (4): 313–322. doi: 10.1007/s00114-014-1158-2

[6] Hyland, E. G.; et al. (2015). Terrestrial evidence for a two-stage mid-Paleocene biotic event (PDF). Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 417: 371–378. doi: 10.1016/j.palaeo.2014.09.031

[7] Renne, P. R.; et al. (2015). State shift in Deccan volcanism at the Cretaceous-Paleogene boundary, possibly induced by impact. Science. 350 (6256): 76–78. doi: 10.1126/science.aac7549

[8] Ocampo, A.; et al. (2006). Unravelling the Cretaceous–Paleogene (K–T) turnover, evidence from flora, fauna and geology in biological processes associated with impact events. In Cockell, C.; Gilmour, I.; Koeberl, C. (eds.). Biological Processes Associated with Impact Events. SpringerLink. str. 197–219. doi: 10.1007/3-540-25736-5_9

Datum: 23.06.2021
Tisk článku


Diskuze:

One-two punch

Tomáš Novák,2021-06-23 19:37:51

Takže hypotézu o téměř současném (z geologického hlediska) dvojdopadu můžeme vcelku úspěšně zamítnout. Každopádně ten "ukrajinský" dopad musel být nesrovnatelně slabší než "chicxulubský", zdevastovaná oblast mohla mít nanejvýš řádové desetitisíce km2...

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace