Huseníček přepsal genetiku  
Zase „genetická pecka“! Konec Mendelových zákonů? Rostlina umí přepsat dědičnou informaci zděděnou po rodičích do stavu, v jakém měli geny prarodiče.

 

„Nelíbí se ti tvé geny? Tak si je přepiš!“ vzkazuje huseníček Thalův.

Tabulky s Mendelovými zákony se otřásly v základech. Kde že by platilo, že potomek dědí kombinaci vloh svých rodičů! Alespoň huseníček Thalův si umí zděděnou DNA přepsat do stavu, který se mu více líbí. Zjistil to tým Roberta Pruitta z Pardue University ve West Lafayette při studiu huseníčků nesoucích mutaci na obou kopiích genu označovaného jako HOTHEAD. Takto postižené rostliny mají srostlé květní lístky a další součásti květu. Jenže 10% rostlin, které zdědí dvě kopie mutovaného genu má květy normální.


Detailní genetické analýzy odhalily, že rostliny jsou s to přepsat mutovanou DNA na jednom nebo i na obou genech. Nahradí poškozený úsek úsekem normálním. Podobná „rekonstrukce“ byla zjištěna i u jiných mutovaných genů.
„To bylo teda překvapení, to vám řeknu,“ komentuje objev Pruitt.

Zvětšit obrázek
Robert Pruitt – mýlí se nebo ne?

„Je to proces, o kterém neměl nikdo ani tušení,“ řekl pro časopis Nature německý genetik Detlef Weigel.


Vysvětlení se pro „generálku“ poškozeného genu hledá jen těžko. Rostlina musí mít někde uloženu sekvenci nepoškozeného genu. Jen tak může vědět, jak gen spravit. Snad má někde v genomu schovanou náhradní kopii postiženého genu. Ale to se zdá skoro vyloučené, protože rostliny umějí opravovat i geny, které nemají v DNA „rezervu“ nebo velmi podobné „dvojníky“. Pruitt dává přednost představě, podle které rostlina dědí nejen DNA od rodičů, ale i RNA od zástupců dávných generací. Ta se předává jako jakýsi „nouzový výkres“ pro případnou správku genů. Tuto RNA by rostliny předávaly v pylu a semenech dalším generacím.


„To je nejpravděpodobnější vysvětlení,“ souhlasí Weigel.

Milý Johane Řehoři, prý na tvých zákonech zase něco neplatí.

Podle Pruitta se korekce narušených genů projevuje i v přirozených podmínkách, ale stává se to jen velmi vzácně. Nejspíše se korekce genu uplatní v situacích, kdy je DNA poškozena v důsledku silného stresu buněk. Jde tedy o mechanismus, který pomáhá přežít kritická období, např. sucho. V takových podmínkách rostlina kontroluje vlastní dědičnou informaci podle „záložní dokumentace“ zděděné v podobě RNA od předků, kteří žili v lepších podmínkách. Zatím se tato teorie intenzivně testuje.


Opravný mechanismus mutací by mohl vysvětlit i vzácné případy dětí, které musely od obou rodičů zdědit poškozené geny a přesto jsou dědičným defektem postiženy jen velmi lehce nebo vůbec ne. Co by znamenal objev přirozených genových oprav pro humánní medicínu, není jistě třeba příliš rozvádět.


Zatím ale Pruitt očekává, že většina genetiků prohlásí výsledky jeho výzkumů za blbost.
„Bezprostřední reakce je jasná,“ říká Weigel. „Lidé budou tvrdit, že Pruitt udělal chybu. Ale já si to nemyslím.“

Pramen: Nature

otřesy

Citlivé aparatury zachytily slabou seismickou činnost v okolí místa posledního odpočinku velkého moravského vědce. Zlé jazyky tvrdí, že se prý Mendel obrací v hrobě. 

Datum: 23.03.2005 06:52
Tisk článku


Diskuze:

bulvár

jarda petr,2005-03-29 14:33:09

Označit článek v Nature za "bulvár" je docela síla. Zvláště pak od borce, který tvrdí, že "buňky" něco dělají "sami". Hujere, styď se!

Odpovědět


To byl přece pouhý sakrasmus!

Drsník,2006-10-05 22:38:00

Odpovědět

Trofozoid komentuje tento clanek na okoun.cz

Pavel Pelc,2005-03-29 14:01:00

Teda to je zase bulvár.. má to ten člověk za potřebí. Fakt by stačilo, kdyby tam nechal tu jedinou podstatnou věc a to komentář toho vědce a ty kecy kolem si odpustit. Nevím jestli to nebere jako těžký sakrasmus, ale IMHO by si to v článku který bude někdo číst měl odpustit i tak..
Konkrétně u rostlin je známá jejich extrémně vysoká genomová plasticita v případě, že jsou v nějakém stresu a už jednou málem všichni zajásali, že podmínky mění genetickou informaci, než se přišlo na to, že rostliny jen velmi chytře nastartují fázi genomové nestability tak, aby se tvořili mutace rychleji a vlastně urychlí "evoluci" v rámci jedince, a to z důvodu aby přežil. Totéž dělají i rakovinné buňky, ale sami pro sebe.
Rostliny si to totiž můžou dovolit, jejich buňky jsou totipotentní a často se geneticky proměňují i během růstu, takže než kořínku vyroste list, může se stát celá řada změn, když se ji nějaká buňky zvrhne vůbec ji to nevadí, protože nefunguje jako komplexní systém s daným počtem orgánů.

Odpovědět

GMO?

Dane,2005-03-25 10:33:47

Není ten huseníček vlastně přirozeně GMO?

Odpovědět

bakterie a kvasinky

pavel houser,2005-03-24 09:05:26

nejsou podobnych triku schopne bakterie ci kvasinky? u nich se myslim predpoklada, ze oprava neprobiha podle rna, ale ze bunka je nejak v poskozenem useku schopna zacit navozovat mutace, dokud se nepodari dostat funkcni gen (odpovidajici schopnosti metabolizovat neco...).

Odpovědět

No ja nevim.

Jirka,2005-03-23 23:10:33

Pokud je vysvetleni opravdu takove, jake bylo predstaveno v clanku, tak se o zadnou revoluci nejedna. Jde proste o to, ze nekdy (dost vzacne) umi klasickou cestu ocurat. To je vse. Takovych "revoluci" se jeste dockame...

Odpovědět

morficka rezonancia

Andrej,2005-03-23 16:23:03

Je to objav, ktory iste potesi Ruperta Sheldrakea (nie som jeho stupencom).

Odpovědět

Já jsem Mendelovi říkal:

J. E. Purkyně,2005-03-23 15:08:09

"Honzo,Honzo ty se z toho svýho hrachu jednou po...."

Odpovědět

ŠÍLENÉ! ŠÍLENÉ!

Al,2005-03-23 10:57:26

To je naprosto ŠÍLENÉ! Pokud se to skutečně potvrdí, tak budu muset hořce zaplakat nad faktem, jak málo toho o přírodě stále víme a jak je "to" všechno složité!

Odpovědět

Převrat v genetice

Dwarf,2005-03-23 09:38:02

Po Eisteinovi nastala jiná fyzika než před ním. Po Pruittovi zřejmě bude nastolená jiná genetika než byla ta od Jana Řehoře...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz