Atomovka by mohla fungovat jako poslední linie obrany proti planetce  
Kdykoliv je lidstvo v úzkých, tak použije jaderné zbraně. Tedy prozatím obvykle v katastrofických filmech. Podle nových simulací by to ale kupodivu fungovalo proti přilétající planetce menší velikosti. Jaderné střely mohou být naší poslední linií obrany proti úderu z nebes, pár měsíců před dopadem. Lepší by ale bylo detekovat takovou planetku mnohem dřív a odchýlit ji z kolizního kurzu.
Simulace zásahu asteroidu atomovkou v softwaru Spheral. Kredit: LLNL.
Simulace zásahu asteroidu atomovkou v softwaru Spheral. Kredit: LLNL.

V katastrofických filmech jsme často svědky použití atomových bomb jako všeléku proti nebezpečí rozmanitého druhu. Pokud jde o planetky, nasazení jaderných zbraní bývá často zpochybňováno jako neúčinné až kontraproduktivní. Podle nové studie amerických fyziků, publikované v časopise s příznačným názvem Acta Astronautica, by ale atomovka na blížící se planetku menší velikosti mohla fungovat.

 

Patrick K. King. Kredit: PK King.
Patrick K. King. Kredit: PK King.

Experti tomu říkají likvidace menšího tělesa na poslední chvíli (late-time small-body disruption). A je to výmluvné. Jde o to, že když bude z nějakého důvodu jen málo času na akci proti přilétající planetce, tak na ni hodíme atomovku. Analýza týmu, který vedl Patrick King z americké Johns Hopkins University, potvrzuje, že taková obrana proti planetce by byla velmi efektivní, i když bude použita méně než rok před předpokládaným střetem planetky se Zemí.

 

Planetka Bennu, leden 2019. Kredit: NASA/Goddard/University of Arizona/Lockheed Martin / Wikimedia Commons.
Planetka Bennu, leden 2019. Kredit: NASA/Goddard/University of Arizona/Lockheed Martin / Wikimedia Commons.

Jak uvádí King, problematické je především modelování chování fragmentů, které se objeví po explozi jaderné zbraně. Nicméně to s kolegy zvládli, s pomocí softwaru Spheral. Modelovali situace, v nichž proti planetce o průměru 100 metrů – což je zhruba třetina velikosti populární planetky Bennu z Apollonovy skupiny, která nás dráždí blízkými průlety kolem Země – použijeme jadernou střelu o síle 1 megatuny TNT.

 

Badatelé si samozřejmě s modelem hráli a zkoušeli různé situace, v nichž ničili planetku v různé vzdálenosti od Země. Ukázalo se, že pokud hodíme atomovku na takovou planetku, když bude vzdálená od Země 2 měsíce letu, omezíme tím její destruktivní potenciál na pouhých 0,1 procenta původní hmotnosti. Pokud by k nám letěla větší planetka, tak by zásah podobnou jadernou střelou v době, kdy bude od Země vzdálená 6 měsíců, snížil její dopadovou hmotnost na 1 procento, což je stále skvělý výsledek. Musel by to ale být dobře spočítaný a přesný zásah, jinak se taková planetka změní na několik menších, které zasáhnou více míst na zemském povrchu.

 

Autoři studie zdůrazňují, že takový zákrok představuje nouzové řešení. Opravdu by to měla být poslední linie obrany. Lepší by samozřejmě bylo detekovat nebezpečnou planetku mnohem dříve a rafinovaně ji odchýlit z kurzu tak, aby Zemi prostě minula. Na technologiích, které by to mohly zařídit, se již nějakou dobu pracuje.

 

Literatura

Science Alert 7. 10. 2021.

Acta Astronautica 188: 367–386.

Datum: 07.10.2021
Tisk článku

Související články:

NASA využije průlet asteroidu 2012 TC4 k testu planetární obrany Země     Autor: Stanislav Mihulka (01.08.2017)
Ochrání Zemi HAMMER, kladivo na rychlé asteroidy?     Autor: Stanislav Mihulka (22.03.2018)
Pokud by Zemi hrozila srážka s asteroidem, tak NASA má plán     Autor: Stanislav Mihulka (23.06.2018)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace