Janované v přístavu, počátek 14. století. Kredit: Quinto Cenni (1909) / Wikimedia Commons.

Jak říká historický kánon, pro středověkou Evropu (znovu)objevil Ameriku jistý Kryštof Kolumbus v roce 1492. Otázkou je, jestli to tehdy už někdo nevěděl předem. Expert na středověkou latinskou literaturu Paolo Chiesa z Università degli Studi di Milano je přesvědčený, že pro to konečně nalezl obstojný důkaz.

Chiesa přeložil a analyzoval text „Cronica universalis“, který cca v roce 1345 sepsal milánský mnich Galvaneus Flamma (Galvano Fiamma). Tento text, který byl objeven v roce 2013, podle Chiesy naznačuje, že námořníci z tehdejší námořní velmoci Janova věděli o zemi, kterou označují jako „Markland“ či „Marckalada“. Tuto zemi též zmiňují některé zdroje na Islandu. Podle odborníků jde o část atlantického pobřeží severní Ameriky, nejspíš Labrador nebo Newfoundland.

Paolo Chiesa. Kredit: Università degli Studi di Milano.

Chiesův výzkum publikoval odborný časopis s pozoruhodným jménem Terrae Incognitae a přichází těsně před Kolumbovým dnem, který se slaví 11. října. Experti očekávají, že přileje do ohně vášnivých debat, které se stále točí kolem toho, zda Kolumbus věděl, že narazí na „novou“ zemi anebo nikoliv. Debaty jsou o to žhavější, když se v dnešní době Kolumbus stal aktérem kulturních válek, které občas míří i proti jeho sochám a odkazu.

Galvaneus Flamma žil v Miláně a byl spojený s vysoce postaveným milánským rodem. Sepsal několik pojednání v latině, především dějepisného rázu. Je považován za cenný zdroj informací o tehdejším Miláně. Cronica universalis je jedním z jeho pozdních děl, možná úplně poslední. Text není dokončený. Popisuje historii světa, počínaje stvořením.

Chiesův překlad ukazuje, že v té době byl, přinejmenším pro obyvatele této oblasti, zásadním zdrojem informací o světě Janov. Galvaneus například popisuje zvěsti námořníků o Grónsku, které jsou na svou dobu přesné. Chiesa zároveň uvádí, že ty pověsti byly příliš vágní a málo konzistentní, takže nejsou zaznamenané v mapách. Kvůli tomu také „Marckalada“ tehdy nebyla běžně známá.

Logo. Kredit: Università degli Studi di Milano.

Marckalada, jak ji popisuje Galvaneus, je bohatě porostlá stromy a zároveň tam žije zvěř. Na první pohled je to poněkud banální. Ale ve hře jsou severské oblasti, jako je zmíněné Grónsko nebo Island, které takový popis prakticky vylučují. Cronica universalis je podle vyjádření svého autora založena na vyprávěných příbězích, které vycházejí ze zkušeností, především námořníků.

Chiesa uvádí, že nemá důvod Galvaneovi nevěřit. Nemáme důkazy, že by se janovští námořníci v té době dostali na Island nebo do Grónska, natož ještě dál. Ale velmi pravděpodobně intenzivně obchodovali se severní Evropou, odkud se k nim podle všeho dostaly příběhy o Marckaladě.

Literatura

Phys.org 8. 10. 2021.

Terrae Incognitae 53: 88–106.