Proč dinosauři nejsou ještěři  
…aneb Vyjasnění jedné letité kontroverze

Skutečně Vám dromeosauridní teropod (menší opeřený dravý dinosaurus) druhu Acheroraptor temertyorum připomíná ještěrku nebo varana? Samozřejmě, že odpověď „NE“ je zde zcela na místě. Nejbližšími žijícími vývojovými příbuznými tohoto pozdně křídového severoamerického predátora jsou ptáci a s větším odstupem pak krokodýli. O ještěrech nemůže být ani řeči. Kredit: Emily Willoughby; Wikipedia (CC BY 3.0)
Skutečně Vám dromeosauridní teropod (menší opeřený dravý dinosaurus) druhu Acheroraptor temertyorum připomíná ještěrku nebo varana? Samozřejmě, že odpověď „NE“ je zde zcela na místě. Nejbližšími žijícími vývojovými příbuznými tohoto pozdně křídového severoamerického predátora jsou ptáci a s větším odstupem pak krokodýli. O ještěrech nemůže být ani řeči. Kredit: Emily Willoughby; Wikipedia (CC BY 3.0)

Většina lidí, kteří se o dinosaury trochu více zajímají, už nejspíš dobře ví, že dinosauři ve skutečnosti žádnými „ještěry“ nebyli. Podobně jako už delší dobu akceptujeme fakt, že ptáci jsou vlastně jediní dosud žijící dinosauři[1], víme také, že tato extrémně úspěšná skupina obratlovců nemá s tvory typu varana, chameleona, leguána nebo obyčejné ještěrky příliš mnoho společného. Matoucí název skupiny Dinosauria (doslova „strašlivě velkolepí plazi/ještěři“) je bohužel zavádějící a velmi nepřesný. Vychází totiž z dobové tradice, kterou se před 170 lety na tehdy jen velmi chabě zdokumentovanou skupinu druhohorních plazů nahlíželo. Sir Richard Owen sice dinosaury nepovažoval za pouhé přerostlé ještěrky, jako někteří jeho současníci, to mu ale nebránilo dát jim sice chytlavé, bohužel ale velmi nepřesné vědecké jméno.[2] Odpovídá to poněkud zmatenému systému klasifikace organismů v 19. století, kdy prakticky všichni obratlovci, kteří nebyli na první pohled rybou nebo savcem, byli automaticky označováni za jakousi formu „plaza“. Původně byli dokonce i zástupci tak odlišných a vývojově vzdálených skupin, jako jsou temnospondylní obojživelníci a dicynodonti označováni shodně za zástupce kladu Reptilia. Dinosauři tak byli od začátku považováni za typické představitele plazů a byli řazeni do příbuznosti dnešních ještěrů a hadů, přičemž koncovka „–saurus“ byla z tohoto pohledu zcela odpovídající. O dinosaurech se tak již bezmála dvě století mluví chybně jako o „pravěkých ještěrech“ a toto nesmyslné označení je i dnes stále obsaženo v mnoha knihách, filmových dokumentech a dokonce i v učebních textech. I proto jsem se rozhodl uvést tímto příspěvkem věci takříkajíc na pravou míru. Proč jsou tedy dinosauři sice opravdu plazi, ale rozhodně nejsou ještěři? Proč dokonce nemají s ještěry téměř nic společného? V první řadě si musíme říci, o jakých zvířatech v případě „ještěrů“ vlastně mluvíme. Zástupci skupiny ještěři (Lacertilia) jsou dosti specifickou a početnou podskupinou šupinatých plazů (Squamata).[3] Jak už jejich název napovídá, typickým tělesným znakem je přítomnost překrývajících se šupin, což je mimochodem jeden z mnoha anatomických prvků, který dinosauři s těmito plazy nesdílejí. Klad Squamata zahrnuje ještěry, hady a dvouplazy a spadají do něj mimochodem i druhohorní mořští plazi mosasauři.[4]

 

 

Velcí ještěři, jako je indonéský druh varan komodský (Varanus komodoensis) nám tak trochu připomínají dávné časy druhohorní éry, kdy prakticky všichni velcí suchozemští obratlovci byli plazi. Při bližším pohledu ale dinosauři a ještěři nemají mnoho společného. Označovat druhohorní dinosaury za „pravěké ještěry“ je tedy neopodstatněné a vlastně zcela nesmyslné. Kredit: Midori/WolfmanSF; Wikipedia (CC BY-SA 3.0)
Velcí ještěři, jako je indonéský druh varan komodský (Varanus komodoensis) nám tak trochu připomínají dávné časy druhohorní éry, kdy prakticky všichni velcí suchozemští obratlovci byli plazi. Při bližším pohledu ale dinosauři a ještěři nemají mnoho společného. Označovat druhohorní dinosaury za „pravěké ještěry“ je tedy neopodstatněné a vlastně zcela nesmyslné. Kredit: Midori/WolfmanSF; Wikipedia (CC BY-SA 3.0)

Dinosauři ale reprezentují naprosto odlišnou vývojovou větev plazů, a to archosauromorfy. Příbuznými dinosaurů jsou tak například ptakoještěři a rauisuchové, z žijících zástupců pak krokodýli a především ptáci.[5] Naopak hadi a ještěři jsou velmi vzdálenými příbuznými dinosaurů, podobně jako jsou například ježury a ptakopyskové jen vzdáleně příbuzní nám. Ještěři postrádají všechny základní rozlišující znaky archosaurních plazů, jako jsou v jamkách usazené („tekodontní“) zuby, předočnicová (antorbitální) lebeční „okna“, otevřené kyčelní jamky, vzpřímený postoj končetin a až na potenciální vzácné výjimky se jedná o ektotermní, méně přesně řečeno studenokrevná zvířata.[6] Je sice pravdou, že někteří hadi zahřívající vajíčka dokážou na krátkou dobu vygenerovat tělesné teplo svalovým třesem[7], a že mosasauři možná měli jistý stupeň endotermie[8], nic to ale nemění na faktu, že společným vývojovým znakem šupinatých je tachymetabolie a jí odpovídající anatomie.[9] Dinosauři a jejich příbuzní pak mají čtyřkomorové výkonné srdce (ačkoliv i u krajt a varanů můžeme mluvit o funkčně čtyřkomorovém srdci)[10], extrémně výkonný respirační systém, často přítomný pokryv těla v podobě osteodermů nebo peří a výkonný metabolismus odpovídající definici „teplokrevnosti“.[11] V neposlední řadě lze také uvést, že šupinatí jsou extrémně specifickou skupinou obratlovců, lišící se prakticky od všech ostatních v některých klíčových rysech. Kromě již zmíněných překrývajících se šupin (u dinosaurů jsou spíše mozaikové a nepřekrývají se) je u nich také přítomen hemipenis[12], jejich čelistní kloub je velmi neobvyklý a umožňuje extrémní rozsah pohybu čelistí, jak je dobře patrné zejména u hadů, pojídajících svoji kořist. Ještěři (tedy vlastně zástupci šupinatých s kráčivými končetinami) mají ale také množství dalších unikátních znaků na lebce, s nimiž se nesetkáváme nejen u dinosaurů, ale ani u žádných jiných obratlovců. Zejména se jedná o srostlé párové kosti v mediální části lebky a naopak flexibilní spojení laterálních lebečních kůstek, umožňujících vysokou flexibilitu krania.[13] Myslím, že více důkazů faktu, že dinosauři rozhodně nejsou a nikdy nebyli ještěry, není třeba. Ostatně postačí i jednoduchá logika – druhohorní dinosauři jsou blíže příbuzní krokodýlům než ještěrům. A ptáci jsou zase posledními přežívajícími dinosaury.[14] Ani ptáci, ani krokodýli přitom nejsou ještěři! Jasnější už to snad být ani nemůže…moc tedy prosím, přestaňte už dinosaury nesmyslně označovat za „pravěké ještěry“!*


 

Napsáno pro OSEL a DinosaurusBlog.


 


 

* Pravda, trochu zamotanější to přece jenom je. Dinosauři i ještěři (zástupci kladů Archosauria a Lepidosauria) patří podle některých používaných systematik společně do ještě mnohem početnější skupiny obratlovců zvané Sauria, což lze rovněž přeložit jako „ještěři“. Podle definice do tohoto kladu spadají například také všichni hadi, želvy, krokodýli, ptáci, ptakoještěři a mnoho dalších skupin. Nebudeme zde však z této problematiky vytvářet příliš velký …problém.[15]


 

Short Summary in English: For most of the time, dinosaurs were described as “prehistoric lizards”. This term is wrong for many reasons as Mesozoic dinosaurs represented entirely different group of reptiles, other than a true lizards belonging to the order Squamata and superorder Lepidosauria.

 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Dinosaur

https://en.wikipedia.org/wiki/Squamata

https://en.wikipedia.org/wiki/Evolution_of_reptiles

https://www.nhm.ac.uk/discover/what-are-dinosaurs.html

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/ask-smithsonian-what-is-dinosaur-180967448/


 

[1] Rauhut, O. W. M.; Foth, C. (2020). The Origin of Birds: Current Consensus, Controversy, and the Occurrence of Feathers. In: Foth C., Rauhut O. (eds). The Evolution of Feathers: 27-45. doi: https://doi.org/10.1007/978-3-030-27223-4_3

[2] Owen, R. (1842). Report on British Fossil Reptiles. Part II“. Report of the Eleventh Meeting of the British Association for the Advancement of Science; Held at Plymouth in July 1841. London: John Murray. str. 60–204. ISBN 978-0-8201-1526-9.

[3] Hutchinson, M. N.; Skinner, A.; Lee, M. S. Y. (2012). Tikiguania and the antiquity of squamate reptiles (lizards and snakes). Biology Letters. 8 (4): 665–669. doi: 10.1098/rsbl.2011.1216

[4] Wiens, J. J.; et al. (2012). Resolving the phylogeny of lizards and snakes (Squamata) with extensive sampling of genes and species. Biology Letters. 8 (6): 1043–1046. doi: 10.1098/rsbl.2012.0703

[5] Foth, C.; Sookias, R. B.; Ezcurra, M. D. (2021). Rapid Initial Morphospace Expansion and Delayed Morphological Disparity Peak in the First 100 Million Years of the Archosauromorph Evolutionary Radiation. Frontiers in Earth Science. 9: 723973. doi: 10.3389/feart.2021.723973

[6] Ciery, R. L.; et al. (2014). New insight into the evolution of the vertebrate respiratory system and the discovery of unidirectional airflow in iguana lungs. PNAS. 111 (48): 17218–17223. doi: 10.1073/pnas.1405088111

[7] Hutchison, V. H.; Dowling, H. G.; Vinegar, A. (1966). Thermoregulation in a Brooding Female Indian Python, Python molurus bivittatus. Science. 151 (3711): 694–695. doi: 10.1126/science.151.3711.694

[8] Harrell, T. L.; et al. (2016). Endothermic mosasaurs? Possible thermoregulation of Late Cretaceous mosasaurs (Reptilia, Squamata) indicated by stable oxygen isotopes in fossil bioapatite in comparison with coeval marine fish and pelagic seabirds. Palaeontology. 59 (3): 351–363. doi: 10.1111/pala.12240

[9] Bennett, A.; Ruben, J. (1979). Endothermy and Activity in Vertebrates (PDF). Science. 206 (4419): 649–654. doi: 10.1126/science.493968

[10] Jensen, B.; et al. (2010). How the python heart separates pulmonary and systemic blood pressures and blood flows. Journal of Experimental Biology. 213 (10): 1611–1617. doi: 10.1242/jeb.030999

[11] Seymour, R. S.; et al. (2004). Evidence for endothermic ancestors of crocodiles at the stem of archosaur evolution (PDF). Physiological and Biochemical Zoology. 77 (6): 1051–1067. doi: 10.1086/422766

[12] Gredler, M. L.; et al. (2014). Evolution of External Genitalia: Insights from Reptilian Development. Sexual Development. 8 (5): 311–326. doi: 10.1159/000365771

[13] Iordansky, N. N. (1989). Evolution of Cranial Kinesis in Lower Tetrapods. Netherlands Journal of Zoology. 40 (1–2): 32–54. doi: 10.1163/156854289×00174

[14] Lee, M. S. Y.; et al. (2014). Sustained miniaturization and anatomical innovation in the dinosaurian ancestors of birds. Science. 345 (6196): 562–566. doi: 10.1126/science.1252243

[15] Ezcurra, M. D.; Scheyer, T. M.; Butler, R. J. (2014). The origin and early evolution of Sauria: reassessing the Permian saurian fossil record and the timing of the crocodile-lizard divergence. PLOS ONE. 9 (2): e89165. doi: 10.1371/journal.pone.0089165

Datum: 19.10.2021
Tisk článku


Diskuze:

Systematika a učebnice

Tomáš Novák,2021-10-20 11:21:16

Bohužel učebnice přírodopisu (a to i ty nové) většinou papouškují poznatky z druhé poloviny minulého století (v horším případě pak ze začátku 20. století). Některé ilustrace použité v učebnicích pro 7. a 9. ročník jsou doslova otřesné a odpovídají opravdu období o pět a více generací zpátky. Snad se autoři a nakladatelství brzy vzpamatují a tyto poznatky začnou reflektovat, je to docela ostuda.

Odpovědět

sláva

Petr K,2021-10-20 07:05:47

Já bych si skromně dovolil tvrdit, že dinosauří sláva a všeobecná známost prekonala znalost slova ještěři. Proto navrhuji, ať se vymyslí spíše nové označení pro ještěry :)

Odpovědět


Re: sláva

Tomáš Novák,2021-10-20 11:21:49

Ještěři budou nazýváni "nedinosauří plazi" :-)

Odpovědět

Milan Dytrych,2021-10-20 06:02:53

Díky za super přehled výpis rozdílností.

Odpovědět


Re:

Tomáš Novák,2021-10-20 11:24:19

Přidávám se k poděkování, tento článek tu dost chyběl :-) Dokonce i mnozí přírodovědci z jiných oborů leccos z tohoto nevědí.

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace