Webbův teleskop může potvrdit, že temnou hmotu tvoří primordiální černé díry  
Vesmírný dalekohled Jamese Webba uvidí do velmi mladého vesmíru. Mohl by tam pozorovat stopy přítomnosti primordiálních černých děr, čímž by zabil dvě astrofyzikální masařky jednou ranou. Prvotní černé díry mohou tvořit temnou hmotu a mohou být vysvětlením existence „mamutích“ černých děr v mladičkém vesmíru.
Primordiální černé díry ve vesmíru. Kredit: Yale / ESA.
Primordiální černé díry ve vesmíru. Kredit: Yale / ESA.

Jedním z témat, která se v posledních letech neustále vracejí, jsou primordiální černé díry. Tyhle singularity, které měly vzniknout bezprostředně po Velkém třesku, jsou jako nějaký astrofyzikální bumerang, asi hlavně kvůli jejich roli kandidáta na temnou hmotu. Nedávno k tomu opět došlo. Priayamvada Natarajan z americké Yale University a její kolegové tvrdí, že by primordiální černé díry mohly tvořit prakticky všechnu temnou hmotu.

 

Priyamvada Natarajan. Kredit: Yale University.
Priyamvada Natarajan. Kredit: Yale University.

Vyplývá to z jejich modelu raného vesmíru. Pokud jim ten model potvrdí pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který teď letí na své stanoviště, byl by to průlom jak v temné hmotě, tak i v černých dírách. Natarajanová a její kolegové se vracejí k teorii Hawkinga s Barrem ze sedmdesátých let, podle které v prvních okamžicích po Velkém třesku ve vesmíru vznikly oblasti s vysokou hustotou hmoty a vzápětí se zhroutily do primordiálních černých děr.

 

Tato teorie si nezískala široký ohlas, ale kvůli chronickému problému s vysvětlením temné hmoty je vlastně stále v dohledu. Natarajanová a spol. jsou přesvědčeni, že s jistými úpravami by mohla dokázat velké věci. Podle nich by pomohlo, kdyby se většina primordiálních černých děr zrodila s hmotností zhruba 1,4 Slunce. V takovém případě by mohly vysvětlit veškerou temnou hmotu.

 

Podle nového modelu by rovněž vysvětlily doposud záhadný vznik supermasivních černých děr. Mohly by prý rychle růst a stát se zárodky těchto monumentálních vesmírných monster už od samotného počátku vesmíru. Natarajanovou fascinuje, že jejich nápad elegantně propojuje dva opravdu úporné problémy dnešní astrofyziky do jediného řešení.

James Webb by mohl přinést odpovědi v dohledné době. Kredit: Arianespace / ESA, Wikimedia Commons.
James Webb by mohl přinést odpovědi v dohledné době. Kredit: Arianespace / ESA, Wikimedia Commons.

Mají-li pravdu, jejich řešení nevyžaduje žádné nové částice ani exotickou fyziku. To by bylo tak trochu zklamáním, ale v oblasti temné hmoty i supermasivních černých děr by alespoň na chvíli zavládl klid.

 

Primordiální černé díry Natarajanové a jejích kolegů by mohly vyřešit i další kosmickou záhadu. Jde o nadbytek infračerveného záření, synchronizovaného s rentgenovým zářením, které bylo detekováno u vzdálených a nevýrazných zdrojů po celém vesmíru. Podle badatelů by právě takové záření mohly vytvářet rostoucí primordiální černé díry.

 

Nejlepší ze všeho je, že existenci primordiálních černých děr, o jakých uvažuje Natarajanová, může potvrdit či vyvrátit zmíněný vesmírný dalekohled Jamese Webba, případně vesmírné gravitační observatoře, jako je připravovaná evropská observatoř Laser Interferometer Space Antenna (LISA). Pokud temnou hmotu opravdu tvoří primordiální černé díry, tak by kolem nich v raném vesmíru mělo vznikat více hvězd a galaxií. James Webb by to měl vidět. LISA by zase měla detekovat gravitační vlny raných srážek primordiálních černých děr. Nezbývá než se těšit na výsledky.

 

Video: The Invisible Universe: Priyamvada Natarajan Public Lecture

 

Literatura

Yale News 16. 12. 2021.

arXiv:2109.08701.

Datum: 03.01.2022
Tisk článku

Související články:

Supermasivní černé díry se možná zrodily z kolosálních hvězd     Autor: Stanislav Mihulka (17.03.2021)
Vznikly zárodky supermasivních černých děr zhroucením hal temné hmoty?     Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2021)
Najdeme primordiální supermasivní černé díry s otiskem Velkého třesku?     Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2021)



Diskuze:

Muj osobni odhad jsou dalsi dimenze

Tomáš Toegel,2022-01-04 22:55:59

Sspose nez odhad, tak snad prani, ze jde o pusobeni v nejake dalsi dimenzi nez o cerne diry. Nebyl bych totiz uplne nadsen, z absence nove fyziky. Nedavno se me manzelka zeptala, co bych delal, kdyby nekdo nezvratne dokazal nebo vyvratil existenci boha. V prvnim pripade bych byl zklamany, aspon z meho uhlu osobnich zajmu, protoze za hledanim otazky temne hmoty a energie, by se nedej boze, mohl skryvat buh :)

Odpovědět


Re: Muj osobni odhad jsou dalsi dimenze

Jaroslav Kalina,2022-01-05 22:47:42

pardon, že se sem vměšuji, jsem laik co si rád na stará kolena něco přečte a zaspekuluje. kdyby někdo něco napsal, zareagoval....
Astronomie mi připadá jako věda, která je hodně závislá na přístrojích která má k dispozici pro pozorování vesmíru a vůbec okolí Země a od toho se odvíjí a) poznání toho co se dá už přímo pozorovat a rozvoj nových teorií o tom co se pozorovat ještě nedá. viz prosté oko, Galileo a "první" dalekohled, lepší, lepší, Hubble, Webb. Chytré spekulace velmi chytrých lidí napříč dějinami, cvičení mozku, ale je nějaká jistota?? Bude stačit nějaký konečný dalekohled a pak už se neobjeví nic dalšího i kdyby byl sebelepší?? Těžko si představit. Viděl jsem v TV několikrát vysvětlovat červí díru jako ohnutí papíru formátu A4, kde jsou 2 tečky od sebe přes celý papír, ale když se ten papír ohne, jsou ty 2 tečky - body u sebe a tudíž by se snad dalo cestovat? O co se to SciFi opírá? Jaká energie je třeba na ohnutí, co by se stalo s okolím těch bodů, s papírem se hýbají i jiná místa na papíře natož v reálu. A i kdyby, poznal by pozorovatel, že kouká do červí díry? Vzdálenosti i tak enormní a zdánlivě jako odjakživa. Je na tom příkladu něco co by bylo možné? Ještě něco, Co cestování v čase do minulosti a nic tam nezměnit, jinak se nevrátí do identického stavu odkud cestovatel vyšel. Ale vždycky na něco šlápnete, něco změníte. A hlavně změníte i svou současnost a budoucnost, když ze současnosti vypadnete do minulosti a bude tedy chybět tak kde se s vámi "počítá"?

Odpovědět

A co čočkování?

Viktor L.,2022-01-04 15:03:08

Že by se dala temná hmota hodit na černé díry snad už před dvaceti lety (jestli ne dříve) vyvrátila pozorování. Podobně jako bludné planety, i černé díry by se prozradily gravitačním čočkováním. Z množství potřebné temné hmoty lze snadno vypočítat frekvenci takových pozorování a pokud vím, opravdu je to nejméně dvě dekády, kdy pozorování jasně ukázala, že nic takového není pozorováno.

Odpovědět


Re: A co čočkování?

Vratislav Zapletal,2022-01-04 18:56:56

No nevím. Pokud by to byly nejvzdálenější pozorovatelné předměty, bylo by co čočkovat?

Odpovědět


Re: Re: A co čočkování?

Viktor L.,2022-01-04 20:45:24

Jistě. Hledáme temnou hmotu, která by vysvětlila rotační křivky galaxií. Ta musí být rozložena plus mínus sféricky kolem viditelné hmoty galaxie. Frekvence čočkování se dá vypočítat pro hvezdy v galaktické rovině i pro galaxie na pozadí a je v rozporu s daty.

O černých dírách jako temné hmotě se uvažuje velmi dlouho, není to nic nového. Pokud vím, první pozorování se prováděla už někdy v devadesátých letech a už ta ČD vyloučila.

Odpovědět


Re: Re: A co čočkování?

Viktor L.,2022-01-04 20:51:06

Jde obecně o MACHO objekty, mezi které se ČD hvězdných a menších velikostí počítají. Byly vyloučeny právě na základě čočkování: https://en.wikipedia.org/wiki/Massive_compact_halo_object

Odpovědět

S tímto tvrzením bych jako laik souhlasil,

Karel Ralský,2022-01-04 13:39:29

až na velký třesk protože mám na to jiný pohled.Jak už proběhly některé studie vesmír možná vnořený do jiné dimenze podle mě vypadá jako dutá kobliha (donut, prstenec...) padající do další dimenze a Webův dalekohled možná odhalí zakřivení našeho vesmíru, zdánlivě vypadajícího jako velký třesk ale již se zformovanou hmotou a na obě strany (začátek konec)stejnou pokud mu to fronta ve které stojí hmota dovolí(pokud sedíme ve vagónu nemusíme vidět lokomotivu a poslední vagón) jinak temná hmota je podle mě kondenzovaná z primodiálních černých děr jsou fluktulace(časové víry temné energie a ze které kondenzuje i baryonová hmota)tedy obráceně než si myslí "vědci". Ale o tom jsem již psal před mnoha lety zde na oslu a jsem rád že se mé laické představy stále více potvrzují.

Odpovědět


Re: S tímto tvrzením bych jako laik souhlasil,

Gizela Lubas,2022-01-04 14:20:50

Kosmologové tvrdí,že v době vzniku velkého třesku neexistoval jak čas,tak neexistoval ani prostor.
Že vše vzniklo z ničeho,což je dosti podivné.Pokuď existovala jakási prapůvodní energie,z které během okamžiku vzniklo nespecifikovatelné množství kvark gluonové plazmy,musel existovat i čas,který dovolil proběhnutí původního děje velkého třesku.Na počátku všeho by musela býti číslice
Nula (0).,což opět nesedí.Nula znamená klid a né vzruch 1.Vesmír,prostor ,jako takový,tu už byl.byl pouze vyfouknut jako nenafouknutý dětský nafukovací balónek.díky neexistenci záření a poté i hmoty,nešlo nějak měřit jeho velikost a struktůru.
Na to,abychom něco mohli sledovat a měřit,potřebujeme míti co měřit a pozorovat.A také nebylo kým tyto pra původní děje pozorovat a určovat.

Odpovědět


Re: Re: S tímto tvrzením bych jako laik souhlasil,

Jan Roháč,2022-01-04 14:36:10

Hmota a prostor jsou dvě tváře jedné a téže věci. Kdo tu věc objeví, bere hlavní cenu.

Odpovědět


Re: Re: S tímto tvrzením bych jako laik souhlasil,

Mirek Sintak,2022-01-04 21:20:58

Podle současné mainstreamove představy - před Velkým třeskem nebyl prostor ani čas...
jinak jsou výborné přednášky prof. Kulhánka Petra: https://www.youtube.com/watch?v=Om1iS757X0Q
prof Podolský výborně vysvětluje pohled Rovelliho na souvislost času, prostoru a hmoty. Na youtube

Odpovědět


Re: Re: S tímto tvrzením bych jako laik souhlasil,

David Oplatek,2022-01-04 23:29:32

Kde neexistuje čas, neexistuje ani kauzalita. Nebyl žádný klid ani vzruch, bylo nespecifikované "cosi-nic". Mysl dost dobře nedokáže neexistenci času uchopit, v podstatě téměř všechny nějaké hypotézy mylně vycházejí z předpokladu, že "něco muselo být". U vás je to prapůvodní energie a "nula", jinde některý z bohů.

Všechny rovnice, které chcete na Velký třesk vztáhnout obsahují buď nekonečna, či nuly, a nebo nejsou v té oblasti zkrátka definované (pak uvažování tohoto stavu postrádá logický smysl). Rovnice nám říkají, že na čas 0 nemá smysl se ptát.

Na tohle selský rozum použít nejde.

Odpovědět

Mám dotaz

Stanislav Kneifl,2022-01-04 10:36:23

Odpověď asi nebude jednoduchá, ale stejně se zeptám - kudy to světlo od Velkého třesku letělo, že jsme ho předběhli?

Odpovědět


Re: Mám dotaz

Jan Roháč,2022-01-04 12:42:58

Kosmologové mají takovou pohádku, říkají jí Inflace a podle této Inflace se vesmír okamžitě po velkém třesku nafoukl do dnešní velikosti za 10 na mínus 33 sekundy.
V USA se hodně berou drogy i na univerzitách.

Odpovědět


Re: Re: Mám dotaz

Mirek Sintak,2022-01-04 21:12:07

Do dnešní velikosti? Jako, že už se vesmír od té doby nerozpíná? Asi budou brát drogy jinde než jen na univerzitách v USA....

Odpovědět


Re: Mám dotaz

Vít Výmola,2022-01-04 15:31:27

Jak to myslíte, "předběhli"?

Odpovědět


Re: Re: Mám dotaz

Stanislav Kneifl,2022-01-04 22:59:48

Když se díváme do čím dál větší vzdálenosti, vidíme čím dál starší objekty. To je jasné. Ale protože se vesmír rozpíná a začal se rozpínat z bodu, díváme se na objekty, které k nám (tedy přesněji k tomu bodu ve vesmíru, kde teď jsme) byly blíže než dnes. Jak jsme se tedy mohli dostat do současné vzdálenosti od nich rychleji, než to světlo, které teď pozorujeme?

Odpovědět


Re: Re: Re: Mám dotaz

Michal Vyroubal,2022-01-05 07:47:19

Když se díváme do větší vzdálenosti nevidíme čím dál starší objekty. Vidíme světlo (obraz) i třeba relativně mladých objektů, vidíme jen jak vypadali v dávné minulosti. Samotné stáří objektů je jiná věc.
A ta druhá část o tom předběhnutí světla. Je možné, že se začal vesmír rozpínat z bodu jenže neskutečně hustého a po dlouhou dobu to bylo i při stavu expanze stále neskutečně horké plasma (tedy bez existence fotonů a vůbec viditelného světla) Jo a někde v něm při té expanzi byla i dnešní obrovitá část našeho viditelného vesmíru, která nás obklopuje. Jestli si to zkusíte představit už jsme byli v tak obrovském prostoru a světlo ještě stále ani neexistovalo. Nebylo co předběhnout.
Tedy, alespoň, tak si tu kosmologii představuji Já. Nikdy nebudeme vidět před ten okamžik, kdy se vesmír stal viditelným.

Odpovědět


Re: Re: Re: Mám dotaz

Vít Výmola,2022-01-05 13:40:23

Kdyby byl vesmír statický, pak by objekt, od něhož světlo k nám letělo X let, byl také ve vzdálenosti X světelných let. Jak ale píšete, vesmír statický není a rozpíná se. Jediné, co pak z výše uvedeného platí je, že světlo k nám letělo X let. Se vzdálenostmi je to jiné. Ve chvíli vyzáření světla byl objekt mnohem blíž než X světelných let. Tedy ne, že my jsme světlo předběhli - světlo celou dobu dobíhalo nás.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mám dotaz

Vít Výmola,2022-01-05 14:01:59

Napadl mě konkrétní příklad, na kterém je to dobře popsatelné: Nejvzdálenější světlo, které můžeme pozorovat, je reliktní záření. Z našeho pohledu jej vidíme ve vzdálenosti asi 13.8 mld světelných let, což je ostatně zhruba i věk vesmíru. Nicméně! V době jeho vyzáření (tedy před těmi 13.8 mld lety) byly patřičné oblasti ve vzdálenosti pouchých 40 miliónů světelných let a v té době se od nás vzdalovaly rychlostí 5c. Tento "náskok" 40 miliónů sv.let. nám stačil k tomu, aby nás v tom rozpínajícím se prostoru reliktní záření dohánělo celých těch 13.8 mld let. A to dokonce není vše. Protože se mezitím zdroj záření vlivem rozpínání nadále vzdaloval, není dnes v této vzdálenosti, ale ve vzdálenosti přes 45 miliard sv. let - to ovšem pochopitelně platí jen pro nějakou hypotetickou vztažnou soustavu, my to takto "z globálního nadhledu" nikdy nemůžeme pozorovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Mám dotaz

Stanislav Kneifl,2022-01-05 15:09:38

„Vzdalovaly se od nás rychlostí 5c“? To tedy znamená, že možnost pozorování takhle starých objektů přímo vyžaduje platnost hypotézy o inflační fázi?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám dotaz

Vít Výmola,2022-01-05 15:24:38

Vůbec ne! Všechno, o čem se tu bavíme, se odehrálo až dlouho po inflaci (pokud vůbec byla, taky nejsem jejím přiznivcem). Je potřeba si uvědomit, že rozpínání vesmíru je rozpínání prostoru samotného. Není to pohyb, vůbec nijak se na něj nevztahují omezení, jaká klade teorie relativity. Skutečně se tak různé části vesmíru mohou vzdalovat ryhchlostmi vyššími než je rychlost světla.
Ale to, co jsem psal, by fungovalo i kdyby tomu tak nebylo - jenom ty vzdálenosti by vycházely jinak.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám dotaz

Vít Výmola,2022-01-05 15:31:55

Abych neobratně nepopisoval něco, co někdo jiný popíše lépe, tady jsem našel pěkný článek (a od skutečného fyzika):
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2008/cislo-1/rozpinani-vesmiru-podle-soudobych-poznatku.html
Mimochodem, píše se tam že ta původní rychlost byla dokonce 50c, ne pět, jak jsem předtím myslně uvedl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám dotaz

Stanislav Kneifl,2022-01-05 17:05:37

Díky moc, podívám se na to.

Odpovědět

Jiný pohled

Jakub Matouš,2022-01-04 10:08:47

Napadla mě hypotéza, kterou jsem nazval Sublimační vesmír.
základ by byl že náš vesmír je tvořen dvěma vesmíry, který se liší pouze nepatrně a to projevem gravitace tvz. temná hmota a mezigalaktický prostor.
Není to sice má nejpreferovanější teorie, ale líbí se mi jak vzdálená je klasickému hledání kouzelných částic.

Odpovědět

primordiální

Jaroslav P.,2022-01-04 09:07:10

Nevypařila by se většina primordiálních černých děr za tu dobu co mají existovat?

Odpovědět


Re: primordiální

Jarda Ticháček,2022-01-04 10:29:58

Myslím, že ne.
Ještě je na to dost "teplo"

Odpovědět


Re: Re: primordiální

Vojtěch Kocián,2022-01-04 11:49:56

Záleží na velikosti. Malé ČD se odpařují při vyšší teplotě. Pro současnou teplotu reliktního záření 2,73 K je limit vypařování černých děr 0,008 hmotnosti Země. Tedy drobek, jehož existenci si neumíme vysvětlit jinak než že by byl reliktní a o jejich existenci nemáme důkazy. Menší se vypařuje (pokud je dost daleko od zdrojů tepla a hmoty), větší roste.

Odpovědět


Re: Re: Re: primordiální

Jarda Ticháček,2022-01-05 07:57:07

Jenže co znamená to 'dost daleko'?
Spousta těch prcků tady může poletovat a k rovnovážnému stavu jim bude stačit přísun záření že Slunce.

Odpovědět

Světlo neboli elmag. Vlnění je cesta

Petr V,2022-01-04 01:57:09

Je ho ve vesmíru přehršel a jeho vliv na kosmicky prach.

Odpovědět

Jsem z toho zmaten...

Vladimír Němec,2022-01-04 00:00:47

Pokud by byly primordinální černé díry z temné hmoty,
a) proč by neměla být potřeba "exotických částic a nové fyziky"? Stále nevíme, čím je/byla ta temná hmota tvořena.
b) proč by vůbec musely být primordinální černé díry z temné hmoty? Domnívám se, že temná hmota byla "zavedena", protože nesouhlasila gravitační síla té netemné hmoty s reálným pozorováním. Ale u gravitace černých děr by mělo být asi putna, jestli jsou tvořeny temnou nebo obyčejnou hmotou.

Odpovědět


Re: Jsem z toho zmaten...

Petr Nejedlý,2022-01-04 02:47:48

Ano, jste.

Zmíněné primordiální černé díry (vzniklé ranným zhroucením dostatečného množství konvenční hmoty) by byly _ta_ temná hmota.
"Temnou hmotou" nazýváme shodek mezi odhadem množství hmoty pozorované a množstvím hmoty potřebným k pozorovaným gravitačním vlivům na velkých škálách. Gravitační síla konvenční hmoty samozřejmě velmi dobře odpovídá reálným pozorováním na škálách malých (jablko u vás v kuchyni, planety v naší sluneční soustavě atd.)

Odpovědět


Re: Re: Jsem z toho zmaten...

Jozef Vyskocil,2022-01-04 07:39:34

Slnečnú sústavu a jej okolie máme slušne gravitačne zmapované. Prečo sme nezaznamenali neviditeľné primordiálne čierne diery, ktorých hmotnosť je porovnateľná s viditeľnými telesami a malo by ich byť podstatne viac, ako viditeľných telies?

Odpovědět


Re: Re: Re: Jsem z toho zmaten...

Karel Ralský,2022-01-04 14:15:03

Podle mého laického názoru jich je ve sluneční soustavě více(chybějící druhé slunce a vyváženost sluneční soustavy) ale při své "malé" hmotnosti země by byla velká podle Schwarszchilda tak 3cm takže max velikost tenisového míčku a jelikož na své dráze již sežraly veškerou hmotu a jsou těžko zachytitelné, musela by být velká náhoda kdyby jim něco zkřížilo cestu či nějak se ukázaly(jsou tak malé, že ani čočkování v zákrytu na pozadí hvězdy je téměř zanedbatelné, možná pomůže Webův dalekohled a zjasnění řady slabých hvězd na dráze "primodiální" černé díry nebo slabé zesílení delších vln z pozadí vesmíru elektromagnetického pole pozemními teleskopy v dráze této díry) .Jak v Kuiperově pásu tak v Oortově oblaku jsou viditelné díry.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jsem z toho zmaten...

Jozef Vyskocil,2022-01-04 17:36:52

Myslel som to tak, že keby bola v slnečnej sústave len jedna miničierna diera gravitačne veľká ako povedzme Saturn, tak by sme to poznali na obežných dráhach ostatných planiet. Nie je dôležitý malý schwarschildov polomer ani jej neviditeľnosť. Kandidátom je deviata planéta, ale malo by ich byť násobne viac ako viditeľných planét vrátane slnka.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jsem z toho zmaten...

Karel Ralský,2022-01-05 02:53:53

Právě podle pozorování pohybu planet vědci zjistili se jedná o objekt o gravitační hmotnosti asi tří zemí(devátá "planeta") což je proti Saturnu zlomek a velikost tedy odpovídá podle mých představ asi necelému tenisovému míčku maximálně pomeranče(hmota asi těžká jako Saturn), záleží jak se během doby nakrmila hmotou a tyto úvahy se po letech potvrdily.
A musí být podle mého laického úsudku nejméně 2(kvůli rovnovážnému neutrálnímu stavu vůči slunci i planetám kdy drží jedna druhou) pokud existují.
Možná také kvůli těm dírám vidíme daleko protože vyčistily okolní prostor od prachu a plynů které by naši soustavu obklopovaly.Tedy zatím než se okolí zaneřádí satelity a odpadem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsem z toho zmaten...

Vojtěch Kocián,2022-01-05 07:35:25

A nebo je za tou nepřesností něco úplně jiného. Jako když naměřili stáčení perihelia Merkuru, které bylo větší, než by odpovídalo vlivu ostatních planet. Dokonce měli spoustu náhodných pozorování planety mezi Sluncem a Merkurem. Planeta Vulkán se dostala i do některých encyklopedií. No a dnes už víme, proč ji není potřeba hledat.

Kuiperův pás je celkem dobře zmapovaný pokud jde o tělesa o hmotnosti Země a větší. Oorthům oblak moc vyčištěný není (alespoň od větších těles než prachových částic) a navíc by k tomu nestačilo jen pár těles, když netvoří disk. Navíc je tam tak slabá gravitační vazba se Sluncem, že skoro nemá cenu mluvit o obíhání a tedy mít dvě malé ČD, které drží jedna druhou na opačných stranách Slunce, je hodně umělá konstrukce. Pokud jde o prach, tak o ten se snadno postará sluneční záření a na hranici heliosféry ho pak odmete galaktické záření.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsem z toho zmaten...

Karel Ralský,2022-01-07 00:04:05

Nepsal jsem že jsou na opačných stranách slunce v Kuiperově pásu jsou takové 2+2 oblasti kolmo k sobě v radiální rovině(90 stupňů) ke sluneční soustavě a mírně odklopené od slunce, tím že obíhají okolo sebe jako třeba země měsíc vyvažují se jako koule uvázané na provázku a obíhající současně planety i slunce přičemž mají vzhledem ke své relativně nízké hmotnosti vliv na některé planety, a malé na slunce(jsou relativně daleko).
Ale je to jen má úvaha honáka dobytka(pracoval jsem v zemědělství ale mám některé technické koníčky) a mohu se mýlit z ale některé myšlenky, které jsem před mnoha lety zde na oslu napsal, vědci potvrdili.
Ps něco se děje na obrazovce mého osciloskopu zobrazující můj polovodičový detektor se zvedly píky o 30% měkkého kosmického záření odhadem mezi 3 až 7 EV tvrdé záření je také četnější.
Možná si slunce o něco víc upšouklo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsem z toho zmaten...

Jozef Vyskocil,2022-01-05 10:32:52

Radšej už končím, lebo na týchto stránkach nemajú radi laikov.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsem z toho zmaten...

Pavel Nedbal,2022-01-05 13:33:53

Fakt, že Sluneční soustava je po 4,5 miliardách let pěkně v rovině a stabilní, vylučuje existenci (minulou i současnou) nějakých hmotnějších neobjevených těles včetně černých děr i planetárních (i Měsíčních) hmotností. Vypařující se malé dírky bychom podle záření už identifikovali.
No a zanedlouho bude v provozu Rubin/LSST dalekohled, který bude monitorovat dlouhodobě a mohl by si něčeho divného všimnout.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsem z toho zmaten...

Jozef Vyskocil,2022-01-06 10:46:20

Tak kde je v slnečnej sústave temná hmota, keď jej má byť asi 6x viac ako netemnej?

Odpovědět


Re: Re: Jsem z toho zmaten...

Vladimír Němec,2022-01-04 19:29:22

Aha, takže celá slavná temná hmota by stala jen chybou při stanovení počátečních podmínek....

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku







Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace