Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu  
Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry.

Do vesmíru vynesla Webbův dalekohled raketa Ariane 5 (zdroj ESA/CNES/Arianespace).
Do vesmíru vynesla Webbův dalekohled raketa Ariane 5 (zdroj ESA/CNES/Arianespace).

Dne 25. prosince 2021 startovala raketa Ariane 5, která vynesla největší a nejsložitější vesmírný dalekohled. Začalo tak velmi složité měsíční období, kdy bylo potřeba složený dalekohled rozložit a také přesunout do jeho pracovní polohy. Webbův teleskop by měl být chráněný od pozadí záření ze Slunce i ze Země. Potřebuje tak polohu se stabilní polohou vůči Slunci a Zemi. Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce. Tato poloha je ideální pro pozorování vzdáleného vesmíru a nejméně zde vadí záření Slunce a Země. První sondou, která zde pracovala, byla WMAP, která studovala reliktní záření.

 

Konstrukce Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (Zdroj ESA).
Konstrukce Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (Zdroj ESA).

V současné době jsou zde dvě fungující astronomické observatoře. První je satelit Gaia, který určuje s velmi vysokou přesností polohu a pohyb hvězd a měří tak s dosud nevídanou přesností jejich paralaxy a tím i vzdálenosti. Jde tak také o klíčovou vesmírnou observatoř pro kosmologická pozorování. Druhou je družice Spektr RG, která se zaměřuje na studiu rentgenovského záření z vesmíru. I tento satelit je velkým přínosem pro kosmologii. Nyní se k nim připojí i Dalekohled Jamese Webba.

 

Dne 19. ledna 2022 se podařilo u Webbova dalekohledu plně dokončení rozvinutí primárního i sekundárního zrcadla do konečného nastavení a pokračoval v cestě ke svému konečnému umístění.

 

Dalekohled pracuje v oblasti infračerveného záření. Je tak třeba zajistit, aby konstrukce dalekohledu i ostatní části v jeho okolí měly dostatečně nízkou teplotu, aby toto tepelné záření nevyzařovaly. To je důvodem, proč je teleskop chlazen pomocí tekutého hélia na velmi nízkou teplotu. Zároveň je chráněn před Slunečním zářením stínícím štítem. Odvést teplo z vesmírného zařízení, které je umístěno ve vakuu, lze pouze vyzařováním. Pokud na ně nějaké záření dopadá, je potřeba, aby co největší jeho část byla odražena a co nejmenší absorbována. Absorbovaná část přispívá k ohřevu a tepelné záření přijatou energii emituje. Štít o ploše 300 m2 je konstruován z řady vrstev, které zajišťují dramatické omezení transportu tepla mezi jeho dvěma vnějšími povrchy. I při teplotě jeho povrchu ve směru ke Slunci okolo 100 °C tak bude teplota jeho povrchu směrem k dalekohledu -230 °C. Samotný teleskop je tak chráněn před září Slunce i tepelným zářením.

Spitzerův dalekohled (NASA/JPL-Caltech).
Spitzerův dalekohled (NASA/JPL-Caltech).

Primární zrcadlo dalekohledu je složeno s osmnácti segmentů šestiúhelníkového tvaru, které dohromady vytváří opět šestiúhelník. Průměr jeho opsané kružnice je pak 6,5 m. Vnitřní segment chybí a v jeho místě je umístěno terciální zrcadlo a další přístroje. Velký důraz byl při konstrukci kladen na co nejnižší hmotnost. Segmenty jsou vyrobeny z beryllia O-30-H. Na zadní straně je žebroví, materiál mezi ním pro vylehčení chybí. U zrcadla se tak docílila měrná hmotnost 14 kg/m2. U Hubblova teleskopu je řádově vyšší. Na povrch zrcadla byla nanesena vrstva zlata o tloušťce 100 nm. Celková upravená plocha je 26,3 m2. Část je však zastíněná sekundárním zrcadlem a pracovní plocha je tak 25,4 m2. Pracovní teplota zrcadla byla udržována mezi hodnotami -223 °C až -245 °C. Připomeňme, že průměr Hubblova teleskopu je 2,4 m a plocha 4,5 m2.

 

Předchůdci Webbova teleskopu

Problémem při sledování vesmíru v infračervené oblasti spektra je pohlcování tohoto záření hlavně vodními parami. Pozorovat se tak dá buď z vesmíru nebo pomocí pozemských dalekohledů umístěných ve vysokých nadmořských výškách ve specifických suchých klimatických podmínkách. Takové astronomické observatoře jsou na havajských horách nebo vysokých pohořích Jižní Ameriky.

Ve vesmíru byl předchůdcem Webbova teleskopu Spitzerův dalekohled. Toto zařízeni bylo vysláno na heliocentrickou dráhu velmi blízkou dráze Země, od které se postupně pomalu vzdaluje. Průměr jeho zrcadla je 0,85 m. Vypuštěn byl 25. srpna 2003. Dne 15. května 2009 se vyčerpala zásoba tekutého hélia pro chlazení. Teleskop pak pracoval v teplém omezeném režimu, kdy zaznamenával pouze krátkovlnnou blízkou infračervenou oblast, až do 30. ledna 2020.

Severní dalekohled z dvojice Gemini (zdroj Gemini Observatory).
Severní dalekohled z dvojice Gemini (zdroj Gemini Observatory).

Na zemském povrchu se provádějí měření v infračervené oblasti pomocí velkých dalekohledů umístěných ve vysokohorských observatořích se suchým klimatem. Několik zařízení se intenzivně využívá na dvojici dalekohledů Gemini na Havaji. Tyto teleskopy mají každý průměr 8,1 m. Zařízení NIRI (Near-Infrared Imager) je na severním dalekohledu a IGRINS (Immersion GRating INfrared Spectrometer) na tom jižním. Pomocí těchto zařízení se získala celá řada zajímavých informací právě o exoplanetách.

 

Pohled na první galaxie a hvězdy

Velkou výhodou pozorování v infračervené oblasti spektra, která se projeví hlavně v kosmologii, je možnost identifikovat a vidět ty nejvzdálenější galaxie a hvězdy. Vzhledem ke konečné rychlosti světla, jsou to právě ty, které tvořily první generace hvězd a galaxií po Velkém třesku. Byly většinou masivnější, svítivější a s větší teplotou. Zářily tak intenzivně v modré až ultrafialové oblasti spektra. Ovšem kosmologický rudý posuv jejích světlo posunul k červeným až infračerveným vlnovým délkám. Pokud se tak mezi galaxiemi hledají ty nejvzdálenější, které se narodily těsně po Velkém třesku, tak na sebe upozorňuji právě červenou barvou.

 

Právě červená barva je indikátorem pro hledání nejvzdálenějších galaxií pomocí Hubblova teleskopu v programu Hubble Ultra Deep Field (zdroj NASA).
Právě červená barva je indikátorem pro hledání nejvzdálenějších galaxií pomocí Hubblova teleskopu v programu Hubble Ultra Deep Field (zdroj NASA).

Ve svém programu Hubble Ultra Deep Field se Hubblův teleskop dívá do malé oblasti ve směru souhvězdí Velké medvědice, to znamená kolmo na rovinu naší Galaxie. V tomto směru je minimum hvězd z Galaxie a také plynu a prachu. Lze tak dohlédnout velmi hluboko do našeho vesmíru. Na získaných fotografiích je tak velký počet velmi vzdálených galaxií. Ty nejvzdálenější se hledají podle červené barvy získané kosmologickým rudým posuvem.

 

První hvězdy by se od těch současných měly významně lišit. V té době by mělo být prvkové složení vesmíru odlišné od toho současného. Měly by v něm být pouze ty nejlehčí prvky, kterými jsou vodík a hélium. Ty těžší by měly vzniknout právě až v prvních generacích hvězd. V prvních hvězdách tak nemohl probíhat CNO cyklus, byly hmotnější a svítivější. Měly také vyšší teploty a zářily více v oblasti kratších vlnových délek.

Extrémně vzdálené galaxie identifikoval i Spitzerův dalekohled (zdroj NASA).
Extrémně vzdálené galaxie identifikoval i Spitzerův dalekohled (zdroj NASA).

Pozorování vzdálených hvězd a galaxií pomocí infračerveného dalekohledu nám tak poskytne informaci o evoluci těchto objektů, a tedy i o evoluci vesmíru. Infračervené záření s tepelným spektrem nám také může přinést informaci o rozložení, teplotě a dalších vlastnostech vesmírného prachu.

 

Rozhodnutí mezi kosmologickými modely

Právě měření v infračervené oblasti by mohlo rozhodovat mezi různými kosmologickými modely. Mohou testovat konkurenční modely k Velkému třesku. Jako příklad lze zmínit model kolegy Václava Vavryčuka. Jeho představa je, že ve vesmíru probíhají oscilace, ale neprošel velmi horkou a hustou fází a exotickými formami hmoty. Pozorované mikrovlnné pozadí tak není reliktním zářením, ale jde o tepelné záření dané stále trvající termodynamickou rovnováhou hmoty a záření. V jeho modelu je opacita prachu a plynu vyplňujícího vesmír taková, že nedošlo k oddělení hmoty a záření. Důsledkem toho je, že v jeho vesmíru se nemění složení hmoty, i první hvězdy na začátku rozpínání musí obsahovat těžké prvky a neměli bychom pozorovat evoluci hvězd či galaxií, případně jenom v omezené míře. Zároveň by extragalaktický prach měl být v našem vesmíru poměrně homogenně a izotropně rozložen, takže způsobuje, že vesmír izotropně září v  oblasti jeho současného tepelného záření. Tím by mělo být mikrovlnné záření pozadí.

Hvězdná kolébka pozorovaná pomocí Spitzerova dalekohledu. Infračervené záření umožňuje proniknout hluboko do mlhoviny ró Oph v Hádonoši, která je okolo 410 světelných let od Země (zdroj NASA).
Hvězdná kolébka pozorovaná pomocí Spitzerova dalekohledu. Infračervené záření umožňuje proniknout hluboko do mlhoviny ró Oph v Hádonoši, která je okolo 410 světelných let od Země (zdroj NASA).

Z předchozího popisu modelu plyne, že na základě budoucích infračervených měření Webbova dalekohledu by mělo padnout rozhodnutí o platnosti tohoto modelu. Pokud se potvrdí, že se první hvězdy liší od těch současných a neobsahují těžké prvky a pozorujeme evoluci hvězd a galaxií, tak je model kolegy Vavryčuka vyvrácen. Stejně tak může rozhodnout o platnosti modelu velmi přesné měření rozložení infračerveného záření extragalaktického prachu a jeho vlastností. Je tak jasné, že právě Webbův teleskop může o modelu definitivně rozhodnout.

 

Pozorování planet a planetárních soustav

Další důležitou oblastí, na kterou se Dalekohled Jamese Webba zaměří, je studium planetárních systémů u jiných sluncí. Planety i prachové disky rodících se planetárních soustav září intenzivně v oblasti tepelného infračerveného oboru. Naopak centrální hvězda září velice intenzivně v oblasti viditelného spektra, v infračervené oblasti je pak její intenzita nižší. V infračervené oblasti tak nejsou planety a planetární prach tolik přezářeny centrální hvězdou. Pomocí spektra pak lze zjistit teplotu planety. Spitzerův dalekohled tak například jako první pozoroval vývoj počasí a teplot atmosféry u obří plynové exoplanety HD 189733b. V infračerveném oboru pak září některé důležité prvky a chemické sloučeniny. Dá se tak využít ke studiu exoplanetárních atmosfér a určování jejich složení.

 

Dalekohled Jamese Webba se již brzy pustí do práce (zdroj ESA).
Dalekohled Jamese Webba se již brzy pustí do práce (zdroj ESA).

Další oblastí je studium primordiálních hvězd, u kterých se zatím nezapálily termojaderné reakce. V té době zvyšuje jejich teplotu pouze gravitační kontrakce, při které se uvolňuje a přeměňuje na teplo gravitační potenciální energie. Tyto hvězdy září dominantně v infračerveném oboru. I ty tak dokáže vylovit a studovat právě infračervený dalekohled. Můžeme se tak těšit na značný pokrok při studiu exoplanet a nalezení těch, které obsahují atmosféry vhodné pro zrod života. Stejně tak lze čekat rozšíření našich znalostí raných stádií vývoje hvězd.

 

Závěr

Úspěšné vynesení Webbova dalekohledu do vesmíru a jeho úspěšné rozbalení do konečné podoby a pokračující cesta do finální pozice je obrovským příslibem. Ještě sice bude trvat řadu týdnů, než se jej podaří úplně připravit a otestovat před začátkem pozorování, ale probuzení tohoto potenciálního zlomu v kosmologickém pozorování už se blíží. Máme se tak opravdu na co těšit.

 

Už po šesté jsem měl novoroční přednášku o kosmologických novinkách pro Kosmologickou sekci ČAS. První část povídání byla věnována právě Webbově teleskopu. Celá přednáška, kde bylo rozebráno ještě pět dalších kosmologický témat z minulého roku je zde:

 

 

Napsáno pro servery Osel a Kosmonautix.

Datum: 20.01.2022
Tisk článku


Diskuze:

Aktualita

Vladimír Wagner,2022-01-24 22:04:21

Právě dnes 24. 1. dosáhl dalekohled Jamese Webba své polohy v bodě L2.

Odpovědět

Opýtam sa

Vladimír Bzdušek,2022-01-24 18:34:17

bez akéhokoľvek úmyslu o vyvolanie flamware a čisto technicky: 1. môže sa nejaké teleso dostať do LB samovoľne a natrvalo bez umelej navigácie? 2. Ak už je tam, ostane tam naveky?

Odpovědět


Re: Opýtam sa

C H,2022-01-25 00:17:42

Stabilné sú za určitých podmienok L4 a L5, viď napr.
https://en.wikipedia.org/wiki/Lagrange_point#Stability

pričom áno, môže sa tam zachytiť teleso, skôr ale krátkodobo, než trvale. Viď aj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Trojan_(celestial_body)

Odpovědět

Držím palce aby se teleskop podařilo,

Karel Ralský,2022-01-22 10:42:42

zprovoznit ať už se potvrdí teorie Pana Vavrinčuka, moje laická(teorie velkého pádu energie kondenzovanou ve hmotu v prstenci do jiné dimenze) nebo velkého třesku.

Odpovědět

Zmatení?

Max Karas,2022-01-21 23:09:27

Omlouvám se, ale jsem zmaten. Nejsem matematik, aplikuji pouze selský rozum, možná mne klame. Mohl bych požádat o vysvětlení? Pan Wagner píše:

Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce.

Pokud je nějaký objekt na opačné straně Země, než slunce, tak tam se přeci nemohou gravitační síly Slunce a Země vyrovnávat, ale naopak se budou sčítat, nebo ne? Pokud pro zjednodušení odhlédnu od rotace, tak síly se mohou vyrovnávat v L1, mezi Zemí a Slunce, kde se v určitém místě budou o objekt vyrovnaně přetahovat, takže bude na jednom místě, jejich síly se vyrovnají. Pokud však objekt dáme na druhou stranu, přitažlivé síly Slunce i Země působí stejným směrem, sečtou se. Pokud systém rotuje, mělo by pro L1, mezi Zemí a Sluncem, platit, že gravitační síla síla slunce rovná se odstředivé síla plus gravitační síla Země. Pro L2 pak platí, že odstředivá síla se rovná gravitační síle Slunce plus gravitační síle Země. L1 by mohl existovat i bez rotace, L2 pouze v rotujícím systému.

Tedy věta "Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země" je napsaná špatně. Ona je tedy napsaná špatně i pro L1, protože to není pravda, chybí tam ta zmínka o odstředivé síle, ale tam to není tolik do očí bijící, jako u L2.

Nebo je to jinak? Asi to není důležité, odborník to zřejmě přejde bez uvažování, ale já jak tomu nerozumím, tak mi to nějak nesedí. Děkuji.

Odpovědět


Re: Zmatení?

Tomáš Horázný,2022-01-22 00:31:06

Do rovnice kterou resite si jeste pridejte tu odstredivou silu a pak to zacne davat smysl. Spravne by asi melo byt napsano, ze pro L2 plati ze soucet pritazlivosti zeme a sluce bude stejny jako odstrediva sila.

Odpovědět


Re: Re: Zmatení?

Max Karas,2022-01-22 00:50:03

Však to tam mám :-) "Pro L2 pak platí, že odstředivá síla se rovná gravitační síle Slunce plus gravitační síle Země."

Odpovědět


Re: Re: Re: Zmatení?

Juraj Chovan,2022-01-22 11:14:52

Ono pre akékoľvek teleso v blízkosti Zeme platí, že jeho odstredivá sila je rovná gravitačným príspevkom od Slnka a Zeme (a ak chceme byť úplne presní tak aj od Mesiaca). Všetky tieto telesá sa však hýbu nielen voči Zemi, ale aj voči osi Zem-Slnko. Lagrangeove body sú špecifické v tom, že v týchto bodoch sa telesá voči osi Zem-Slnko nehýbu. A ak je nejaké teleso nie presne, ale v blízkosti tohto bodu, tak obieha okolo tohto bodu akoby to bolo nejaké virtuálne gravitačné centrum.
To je aj prípad JWST: bod L2 je vzdialený od Zeme približne 1,5 mil.km a teleskop bude na "obežnej dráhe" okolo tohto bodu vo vzdialenosti rádovo pol mil.km pričom ho obehne raz za necelý rok. Dôležité však je, že teleskop po celý ten čas bude mať Slnko, Zem aj Mesiac zhruba na rovnakom mieste a teda vie ich mať kontinuálne v zákryte za svojím tepelným štítom.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Max Karas,2022-01-22 11:22:22

A jak to souvisí s tím, že jsou ve článku napsány špatné informace?? Četl jste, jak je L2 popsán?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Vladimír Wagner,2022-01-22 14:50:09

Máte pravdu, že ta formulace není přesná a je zjednodušená. Detailnější popis libračních bodů na na řadě míst. Většinou je na docela velký prostor. Tento článek není o libračních bodech a je zbytečné zde dělat detailní popis jejich principu. Zkusil jsem uvažovat, jak to minimálně rozšířit, aby to zjednodušení bylo menší. Nakonec jsem poprosil redakci o tuto změnu textu:
"Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Max Karas,2022-01-22 15:14:48

Ono by stačilo k té větě "Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země" dopsat jen slova "s odstředivou silou". To by bývalo vše vyřešilo. Vaše nová formulace je stále zavádějící, protože tam právě nezmiňujete tu odstředivou sílu a pokud člověk není odborník, tak to stále nedává smysl, protože gravitační síly Země a Slunce se tam nijak nevyrovnávají, naopak se tam sčítají. Dokud tam nezmíníte, že se ty síly nevyrovnávají mezi sebou, jako je tomu v L1, ale že se společně vyrovnávají s odstředivou silou, bude to stále špatně. Ne nepřesné, ani ne zjednodušené, ale špatné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Vladimír Wagner,2022-01-22 15:30:26

Pane Karasi nemáte pravdu. Odstředivá síla je vztažena ke konkrétnímu tělesu s konkrétní rychlostí v dané souřadné soustavě, jde o zdánlivou sílu, která závisí na souřadné soustavě. Bez podrobného vysvětlení, jaká odstředivá síla, v jaké soustavě a při jaké rychlosti (či pohybu) tělesa se dostanete do stejného problému s nepřesností a zjednodušením. A diskuzi pod článkem se nevyhnete. Trochu o tom psal pan Chovan. Tady opravdu jde o vyrovnání gravitačního vlivu Slunce a Země tak, že lze zajistit stabilní polohu třetího (malého) tělesa vůči nim. Zavádění odstředivých sil a podobně už je konkrétní řešení při hledání jejich polohy pro konkrétní souřadnou soustavu, ve které řešení realizujete. Jak už jsem zmínil. Článek není o libračních bodech a popis různých pohledů na ně a řešení jejich konkrétní polohy je na řadě míst. Jak je vidět i z tohoto diskuzního řetězce, tak to, aby to uspokojilo každého čtenáře by vedlo k další kapitole článku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Juraj Chovan,2022-01-22 15:00:48

Podľa mňa v článku bol dôraz hlavne na to že bod L2 je voči sústave Zem-Slnko statický a tá vysvetľujúca poznámka o vyrovnaní síl by bola presnejšia, ak by obsahovala aj tú odstredivú silu.
Každopádne mám podozrenie, a možno ma niekto opraví lebo ja sa toho neviem dopočítať, že ono je to vysvetlenie správne aj bez tej odstredivej sily, ak sa na to celé díva nie imaginárny vzdialený pozorovateľ nachádzajúci sa v inerciálnej vzťažnej sústave, ale ak to sleduje pozorovateľ v sústave Zem-Slnko (čo je "náš" prípad keďže teleskop posielame zo Zeme obiehajúcej okolo Slnka), teda v neinerciálnej vzťažnej sústave. Možno sa gravitačné sily Slnka a Zeme v libračných bodoch naozaj vyrušia ak započítame aj nutné korekcie v dôsledku použitia (našej) neinerciálnej VS.
Vychádzam z toho, že v takejto sústave odstredivá sila v L2 je nulová (lebo voči použitej sústave sa bod nehýbe a teda má nulové odstredivé zrýchlenie zrýchlenie a teda aj nulovú odstredivú silu a keďže je nulová tak je v tej spornej poznámke o vyrovnaní síl jej príspevok irelevantný a preto ju autor nespomína) a nenapadá ma, čo iné než gravitčné sily Zeme a Slnka (samozrejme s ohľadom na neinerciálne korekcie) by ešte mohli vplývať na výsledok.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Vladimír Wagner,2022-01-22 15:19:30

Máte pravdu pane Chovane, právě proto, že ten popis je různý v různých souřadných soustavách a navíc odstředivé síly jsou zdánlivé, snažím se jejich zavádění do popisu vyhnout. To přidání zopakování té možné stability menšího tělesa v soustavě dvou těles interagujících gravitační interakcí a pohybujících se okolo společného těžiště je trochu zbytečné, ale jak je vidět z poznámky pana Karase zde a podobná poznámka se objevila u čtenáře na Kosmonautixu, je to asi potřeba. V každém případě možná diskuze přispěla k tomu, že se někteří z čtenářů zamysleli nad tím, jak ty librační body vlastně vznikají. Což je určitě docela fajn.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Max Karas,2022-01-22 15:50:07

Nevím. Umíte si to představit graficky? Pokud budeme uvažovat o L bodech s ohledem na Slunce, tak myslím, že je to celkem jasné z https://www.spaceacademy.net.au/library/notes/lgcld.gif Tedy až na to, že mají prohozený L1 a L2. Není mi jasné, pokud se bavíme o Sluneční soustavě, jak by na něco mohla působit gravitace Slunce plus gravitace Země a ono to zůstalo na místě, aniž by působila síla proti, tedy odstředivá. Máte-li polopatický náčrtek, prosím o odkaz.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Vladimír Wagner,2022-01-22 18:03:11

Pane Karasi, mohu Vás ujistit, že jsem za svůj život řešil docela dost úloh v souvislosti s Newtonovou mechanikou a gravitační teorií. A řekl bych že se v tom docela vyznám. Z reálných sil působí na těleso v Lagrangeově bodu opravdu jen gravitační síla Slunce a gravitační síla Země. Ale o tom teď diskuze nebyla. Já myslím, že když si kdokoliv diskuzi pročte, tak si utvoří svůj názor sám. Myslím, že další pokračování už postrádá smysl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Max Karas,2022-01-22 18:26:57

O Vaší odbornosti nepochybuji. Naopak jsem psal, že mi to nebylo jasné. Pak jsem si to dohledal a je to prostě podle mne špatně napsané. A když jsem Vás, nebo kohokoliv jiného, požádal o vysvětlení a opravu mého názoru, tak mi napíšete, že Vy se v tom vyznáte a další nemá smysl? Prosím, můžete mi poslat odkaz, kde by bylo znázorněno, že v L2 se gravitační síly Slunce a Země vyrovnávají? Jste odborník s přehledem, je pro Vás problém (nebo pro pana Chovana), sem dát nákres, kde by ty síly na L2 byly znázorněny? Nebo opravdu chcete na žádost o vysvětlení reagovat stylem Já jsem odborník a nebudu se o tom bavit? Děkuji. OSEL není jen pro odborníky, ale širokou veřejnost. I občas nepřesná wiki o L2 píše:

The L2 point lies on the line through the two large masses, beyond the smaller of the two. Here, the gravitational forces of the two large masses balance the centrifugal effect on a body at L2.

Ale samozřejmě, pokud Vy, odborník, tuto větu volně překládáte slovy "Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země" tak ok, omlouvám se.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Vladimír Wagner,2022-01-22 18:55:32

Pane Karasi, žádná část mého článku není překladem, a to ani volným. A už vůbec jsem v něm nepřekládal stránky z wiky. Snažil jsem se Vám věc vysvětlit, ale zdá se, že rozumná diskuze s Vámi opravdu není možná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Juraj Chovan,2022-01-22 19:47:26

Pán Karas, ešte raz, Vy aj wiki sa na problém dívate z pohľadu pozorovateľa v inerciálnej vzťažnej sústave. Ide však o významné zjednodušenie, lebo to by ste najprv ozajstnú IVS museli nájsť. Najprv by ste museli nájsť stred vesmíru (samo osebe na Nobelovku) a sústavu ktorá voči nemu v žiadnom smere nerotuje, následne zohľadniť pohyb našej kopy galaxií voči tomuto stredu, pohyb našej Galaxie v kope galaxií, pohyb Slnka v Galaxii a áno, následne aj pohyb libračných bodov, Zeme a Slnka okolo spoločného ťažiska v bode C (o tom bol Vami linkovaný zjednodušujúci obrázok - v ňom libračné body nestoja na mieste ale spoločne so Zemou a Slnkom obiehajú okolo bodu C - viď šípky proti smeru hodinových ručičiek označené uhlovou rýchlosťou omega - a preto sa Vám tam objaví odstredivá sila).

Výpočty v IVS majú výhodu v tom že sú jednoduché a dajú sa opýsať stredoškolskou fyzikou (napríklad tam platia Newtonove zákony), ale aj nevýhodu, že ten opis jednoducho nieje z "nášho" pohľadu. Pán Wagner problém opisoval z pohľadu sústavy Zem-Slnko, teda z neinerciálnej VS. Prečo? Lebo z tejto sústavy sme vypustili teleskop, lebo v takto definovanej sústave tie body naozaj "stoja" na mieste (okolo ničoho neobiehajú). Problematika pohybu telies v neinerciálnej VS je však hodne zložitejšia - ak sa tým silou mocou chcete prehrýzť, skúste napríklad https://phys.libretexts.org/Bookshelves/Classical_Mechanics/Variational_Principles_in_Classical_Mechanics_(Cline)/12%3A_Non-inertial_Reference_Frames alebo https://galileoandeinstein.phys.virginia.edu/7010/CM_28_Non_Inertial_Frame_Coriolis.pdf

A prepáčte, ale za mňa takisto koniec diskusie, viac nevládzem... :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Max Karas,2022-01-22 20:32:42

Ani Vy ani pan Wagner jste nepochopili dotaz a to, na co jsem upozornil. Tak, jak je to napsáno, je to napsáno správně, ale ne dobře. Pokud někdo není odborník, tak věta "Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země" je sice z odborného hlediska správně a je pravdivá, ale z pohledu běžného čtenáře je napsaná špatně, protože evokuje, že se ty síly vyrovnávají mezi sebou jako u L1 (zjednodušený příklad jako třeba mezi dvěma magnety na stole). Takže ano, ale gravitační síly se sice vyrovnávají, ale ne mezi sebou, nýbrž s dalšími silami, které v tomto bodě působí.

To, jak byla věta doplněna, tedy "že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim", mi také přijde divné, protože pokud se nepletu, tak nejstabilnější jsou body L4 a L5, v L2 je na udržení pozice potřeba korekcí. Věta ale korekce nezmiňuje, což je pro neznalé opět matoucí či zavádějící. Takže když už bychom chtěli být přesní, nemělo by tam být doplněno, že těleso může udržovat stabilní pozici s nejnižšími náklady?

A přitom stačilo napsat/opravit větu třeba takto:

Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země s ostatními působícími silami tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim s nejnižšími náklady/námahou.

Nebo s tím nesouhlasíte? A bylo by to zřejmé i omezenci, jako jsem já :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

M. Marvan,2022-01-25 08:57:30

Volně přeloženo, objekt setrvávající v libračním bodě je tam na oběžné dráze a nepotřebuje mít trvale zapnutý pohon. U toho by se snad dalo i zůstat, protože slova "vyrovnávat" a "stabilní" mají více významů a je velké riziko marných diskusí mimo hlavní téma článku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Juraj Chovan,2022-01-22 20:46:01

... tak predsa ešte, práve som si uvedomil že aj v IVS je tá odstredivá sila kravina. Lebo ak ju zohľadníme, výslednica síl je nulová a ak je nulová, podľa 1.Newtonovho zákona teleso stojí v pokoji alebo pokračuje v rovnomernom priamočiarom pohybe (teda určite nie v pohybe po kružnici).

Tie čierne šípky vo Vami linkovanom obrázku tam teda nemajú čo hľadať, majú tam byť len červené (gravitácia od Slnka) a modré (gravitácia od Zeme) a ich súčet je výslednica vďaka ktorej sa pohyb zakrivuje na pohyb po kružnici.

Jednoduchší príklad - aká odstredivá sila pôsobila na Gagarina v Sojuze? Žiadna - pôsobila naň iba zemská príťažlivosť, práve preto neletel "rovno do nekonečna" ale pekne po orbite...

... týmto samozrejme odvolávam aj prvú vetu v mojom prvom príspevku ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Max Karas,2022-01-22 21:01:34

Bych si myslel, že pokud Gagarin letěl po orbitě, tak tam byly, opět zjednodušeně, v rovnováze něco jako odstředivá a dostředivá síla? Plus nějaké takové ty gravitace a podobně. Ale jak jsem psal, nejsem odborník, jen bych si myslel, že pokud byl Gagarin v dosahu zemské gravitace, tak tam musela působit opačným směrem jiná síla, díky které nespadl. Takže se omlouvám za názvosloví, nejsem odborník, ale pokud gravitaci nakreslíte jako šipku směrem do středu, tak pro rovnováhu musíte proti nakreslit šipku nějakou jinou. Je jedno, jak ji pojmenujete, ale být tam musí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Juraj Chovan,2022-01-22 22:13:29

"pokud gravitaci nakreslíte jako šipku směrem do středu, tak pro rovnováhu musíte proti nakreslit šipku nějakou jinou. Je jedno, jak ji pojmenujete, ale být tam musí"
- No samozrejme že nemusí. Áno, v špecifických prípadoch tam tá proti-šípka je. Pri písaní tejto odpovede sedím na stoličke. Smerom nadol na mňa pôsobí zemská gravitácia a opačným smerom rovnakou silou stolička. Sú v rovnováhe, vďaka tomu (1.Newtonov pohybový) zostávam v pokoji (nepadám do stredu Zeme), resp. ak by som to písal sediac vo vlaku, zostal by som v rovnomernom priamočiarom pohybe. Ale ak by som sa pohyboval akokoľvek inak ako priamočiaro nemennou rýchlosťou, tak by tam tá proti-šípka buďto nebola vôbec, alebo by bola v inom smere a v inej veľkosti (a výslednica síl by spôsobila pohyb buďto zakrivený alebo s meniacou sa rýchlosťou).

"jen bych si myslel, že pokud byl Gagarin v dosahu zemské gravitace, tak tam musela působit opačným směrem jiná síla, díky které nespadl"
- Ale veď on spadol. Práve o tomto je pohyb po orbite tzv. prvou kozmickou rýchlosťou - každý zlomok sekundy kozmonaut spadne k Zemi presne o toľko, o koľko by sa od Zeme vzdialil ak by žiadna gravitácia nebola. Nakreslite si kružnicu a k nej dotyčnicu. Priamka a kružnica sú k sebe najbližšie v bode kde sa dotýkajú. Ak by Gagarin z tohto bodu letel ďalej po priamke (teda ak by existovala nejaká protisila ktorá by bola s gravitáciou v rovnováhe), od kružnice by sa vzďaľoval a už nikdy by sme ho nevideli. On však vždy spadol práve o toľko o koľko by sa vzdialil ak by letel rovno, výsledkom bol pohyb nie po priamke, ale po orbite.


Ja sa Vám ospravedlňujem, ale vo Vašom prvom príspevku ste s takou samozrejmosťou písal o vyrovnaní síl, že mňa ani nenapadlo nad tým uvažovať a automaticky som to prijal ako naratív že to tak musí byť. A až pred chvíľou keď som sa zamýšľal prečo 1.NZ v NIVS neplatí tak mi trklo že veď celý ten naratív je principiálne nesprávny. A pán Wagner, ktorému ďakujem že sa zapojil do debaty, si zrejme tiež neuvedomil že my dvaja sa tu motáme okolo tak základného omylu že výsledné sily NEMUSIA byť v rovnováhe, inak by nás hneď skorigoval.
Takže nie, žiadna odstredivá sila v bode L2 fakt nie je (ani z pohľadu IVS) a pánom Wagnerom skorigovaná formulácia "kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim" je úplne v poriadku. Nepochopenie je v slove "vyrovnávají" - kým Vy ste toto slovo chápal v kontexte že sily sa navzájom rušia, pán Wagner ho použil v kontexte že sily sa vyrovnali (v zmysle dosiahli) na také hodnoty, že ich výslednica (nenulová!!) udržuje tretie teleso práve v takom zakrivenom pohybe, že po zohľadnení zakrivených pohybov Zeme a Slnka sú (všetky voči sebe navzájom) v stabilnej pozícii.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Max Karas,2022-01-22 23:36:22

Tohle je z webu NASA a týká se to právě Webbova teleskopu - https://blogs.nasa.gov/webb/2022/01/21/webbs-journey-to-l2-is-nearly-complete/

Promiňte, ale já tam vidím přímo "...where their gravitational forces and the centrifugal force... are in equilibrium" Jak byste toto přeložil a vysvětlil? Nezní překlad tak, že gravitační síly a odstředivá síla jsou v rovnováze??

Mathematically, Lagrange points are solutions to what is called the “restricted three-body problem.” Any two massive, gravitationally significant objects in space generate five specific locations – Lagrange points – where their gravitational forces and the centrifugal force of the motion of a small, third body such as a spacecraft are in equilibrium.

A k vysvětlení, co jsou Lagrangeovy body, opět jako zdroj cituji přímo NASA - https://solarsystem.nasa.gov/resources/754/what-is-a-lagrange-point/

At Lagrange points, the gravitational pull of two large masses precisely equals the centripetal force required for a small object to move with them.

Promiňte, ale co je podle Vás centripetal force???? Osobně bych to přeložil jako DOSTŘEDNÁ SÍLA. A jak tedy přeložit popis L bodů dle NASA? Není to něco o tom, že výsledná gravitace dvou velkých objektů se rovná přesně dostředné síle potřebné k tomu, aby se malý objekt mohl pohybovat s nimi???

Myslím, že hned na začátku jsem napsal více méně úplně to samé. Ach jo. Jen doufám, že mi teď nebudete tvrdit, že je nasa mimo :-) Alespoň tedy jejich popis je jasný hned na první přečtení, na rozdíl od popisu pana Wagnera, kde nelogičnost přímo bila do očí. Diskuzi již klidně ukončeme, na začátku jsem sice žádal o vysvětlení, ale nyní již vím, v čem ten zakopaný pes byl :-) Děkuji za Vaši pozornost a námahu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Vladimír Wagner,2022-01-23 08:05:50

Pane Karasi, problém je, že spor není o podstatu jevu. Ten snad všichni chápeme správně. Ale o to, jak jej v krátkém textu popsat co nejkorektněji správně. V tom se názory mohou lišit. Teď se podívejte na daný proces. Snažil jsem se Vám naznačit, že je rozdíl v popisu v různých souřadných soustavách a že odstředivé síly jsou pouze zdánlivé. Ještě více se Vám to snažil naznačit pan Chovan tím příkladem s Gagarinem na oběžné dráze. Pokusím se Vám to vysvětlit ještě jednou.
V inerciální souřadné soustavě je malé těleso pohybující se v gravitačním poli vystaveno jediné síle, a to té gravitační. Jestliže vrhnete těleso (kámen) v tomto poli (třeba gravitačním poli Země), tak se vám bude pohybovat po nějaké křivce. Pohybuje se se zrychlením, které je dáno gravitačním zrychlením a po dráze, kterou definuje jeho velikost a velikost i směr rychlosti, kterou tělesu udělíte. Při řešení úlohy s vrhy kamene se Vám zavedení odstředivé síly nehodí, tak se při něm nepoužívá.
Teď si představte, že rychlost je taková, že pro centrální zdroj gravitace dojde k tomu, že dané malé těleso nedopadne na něj, ale obíhá jej okolo (při přesně dané rychlosti v dané vzdálenosti od středu Země to bude kružnice). I v tomto případě neexistuje reálně žádná jiná síla, než ta gravitační. Protože je centrální a zdroj síly (gravitace) je ve středu Země, tak se může říct, že na těleso v inerciálním systému působí dostředivá síla (kterou je ta gravitační).
Nyní přejdeme do neinerciální souřadné soustavy spojené s tělesem (třeba tou Gagarinovou lodí). V ní je třeba vysvětlit, že na něj nepůsobí žádné zrychlení, i když na něj působí gravitační síla. (Ještě možná upozornění, že to, že na něj žádné zrychlení nepůsobí, je dáno stejností gravitační a setrvačné hmotnosti. Na kolotoči na Vás zrychlení působí.) Tím vysvětlením se stává odstředivá síla, která má stejnou velikost, jako ta dostředivá (gravitační), jen je opačným směrem. A protože se nám takový popis a práce v těchto různých soustavách hodí pro řešení konkrétních úloh, tak se ta odstředivá (nereálná, zdánlivá) síla objevuje a dostává i do populárních popisů.
A teď se podívejme na ty librační body v soustavě Slunce a Země. V inerciální soustavě máme zase situaci, že působí pouze gravitační síly. Tentokrát jsou dvě a obecně různým směrem. Librační bod je pak takový, ve kterém se gravitační vliv Slunce a Země vyrovná tak, že v principu existuje taková rychlost malého tělesa, aby v této soustavě udržovalo stabilní polohu vůči těmto tělesům. Všimněte si, že zde existují pouze dvě síly, a to gravitační Slunce a Země. Stejně jako u toho Gagarina se těleso pohybuje se zrychlením, jehož výslednice zajišťuje, že se pohybuje tak, že udržuje stabilní polohu vůči Zemi a Slunci. Když bychom tuto úlohu řešili, může být vhodné mluvit o výslednici těch gravitačních sil jako o dostředivé síle (míří k těžišti soustavy Slunce a Země). Pokud přejdeme do neinerciální soustavy spojené s tělesem, tak pro vysvětlení opět potřebujeme zdánlivou odstředivou sílu. Můžeme pak malovat výslednice, které jste přeposílal.
Existuje řada populárních popisů libračních bodů, které operují s odstředivými silami. Pokud je to alespoň trochu vysvětleno, a jasnější o co jde, tak to není špatně. Jde o akceptovatelnou nepřesnost a zjednodušení.
Ovšem podle mého názoru do krátkého popisu, kdy popisujeme bod v prostoru a ne pohyb tělesa, je vhodnější zdánlivé odstředivé síly nezavádět. Ale, jak jsem psal, každý populární popis je zjednodušením a obsahuje nepřesnosti. A někdo může považovat za vhodnější jeden a jinému zase jiný. Vám konvenují odstředivé síly, fajn, ale nenapadejte jiné, když jim toto nekonvenuje. A prosím, vyjasněme si jednu věc. Já píši autorské články a opravdu nedělám překlady jiných autorů nebo stránek z wikiny. Abych nebyl špatně pochopen, pochopitelně čerpám informace z řady zdrojů, ale článek tvořím podle svého názoru a pochopení dané problematiky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Max Karas,2022-01-23 09:18:48

Pane Wagnere, nepochybuji o tom, že text je autorský, ani o tom, že máte pravdu. Problém je jinde - když si Váš popis přečte běžný člověk, tak ho pochopí špatně. Popis je sice dobře z hlediska odborného, ale špatně z hlediska popularizačního. Pro zajímavost jsem požádal pár lidí v mém okolí, aby si to přečetli a řekli mi, kde se bod L2 nachází. Všichni, včetně dcery, která se účastní matematických soutěží a olympiád, mi shodně popsali, že přeci mám Zemi, ta má gravitaci, mám Slunce, to má gravitaci, a v určitém bodě se síly působící na těleso vyrovnají a to zůstane na místě, protože je k Zemi i Slunci přitahováno stejnou silou. Takto působí Váš popis, bohužel, je to více méně popis L1. A když jsem je upozornil, že teleskop je až za Zemí, tak řekli, že je to divné, že tam as bude chybka.

L2 popis od NASA pochopili okamžitě. Je-li Váš text odborný, tak se omlouvám, pokud je však jeho role popularizační a má za cíl stručně seznámit masy s hlavními novinkami ve světě vědy a techniky, tam můj postřeh uvedený na začátku stále platí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Juraj Chovan,2022-01-23 10:27:38

Pán Karas, keďže máte rád wikipediu, tak ešte pár odkazov:

https://en.wikipedia.org/wiki/Centrifugal_force

Všimnite si hneď úvodnú poznámku šikmým písmom "Not to be confused with Centripetal force."

Následne hneď prvá veta v prvom odstavci hovorí čo sa Vám pán Wagner snažil opakovane vysvetliť, teda že ide o fiktívnu, resp. pseudo-silu, ktorú zavádzame ak sa na objekty dívame v rotujúcej vzťažnej sústave (teda nie v inerciálnej).

K dostredivej sile zasa tu https://en.wikipedia.org/wiki/Centripetal_force


Takže v kontexte týchto vysvetlení to čo ste vyššie linkoval z webu NASA je úplne kompatibilné s tým čo Vám vysvetľoval pán Wagner.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Max Karas,2022-01-23 10:33:32

Asi fakt nemá smysl pokračovat dále. Já o voze, Vy o koze... Nashle.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

C H,2022-01-23 17:28:37

Laicky sa podľa mňa na L2 dá nahliadať tak, že tam na teleso pôsobí súčet gravitačných síl Slnka a Zeme (keďže spoločne ležia na priamke, dá sa uvažovať aj prostý skalárny súčet). Čo telesu umožňuje pohybovať sa po tej (o ~1,5 mil km) vzdialenejšej kruhovej orbite (okolo Slnka) práve synchrónne so Zemou. Ak by tam na neho pôsobila len gravitácia Slnka, na onej vzdialenejšej orbite by muselo mať o niečo nižšiu obežnú rýchlosť (oproti orbite na úrovni Zeme) a voči Zemi by postupne zaostávalo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení?

Vladimír Wagner,2022-01-23 17:41:39

Představujete si to správně. Naopak v bodě L1 gravitační vliv Země sníží gravitační vliv Slunce a to tak, aby úhlová rychlost odpovídala zemské a sonda se nepředbíhala.

Odpovědět

Přílišné zjednodušení nebo chyba?

Pavel A1,2022-01-21 21:33:13

Pane Wagnere, ve článku i v přednášce tvrdíte, že je Webbův teleskop chlazený heliem. To není pravda, heliem je chlazený pouze jeden experiment ze čtyř, kamera MIRI, která pracuje v infračerveném záření středních a dlouhých délek a proto musí být chlazena na cca 3K. Zbylé experimenty pracují v krátkovlnném infračerveném záření a stačí jim pasivní chlazení na cca 30K a stejně tak je chlazený pasivně i celý teleskop.

Chlazení kamery MIRI je také novinkou, pokud vím tak poprvé do vesmíru letí lednička s uzavřeným cyklem chladící kapaliny. Dosud se používalo na chlazení odpařování helia, které stačilo na mise dlouhé maximálně dva roky (pokud mě paměť neklame, tak například ze startovní hmotnosti sondy Planck dělala hmotnost helia na chlazení celou polovinu), což by v případě Webbova teleskopu, který má pracovat až 10 let, potřebovalo příliš velké množství helia.

Životnost Webbova teleskopu tak není omezena množstvím helia na chlazení, ale množstvím paliva na korekce dráhy (oběžná dráha kolem bodu L2 je nestabilní a musí se stále korigovat). Dokonce je Webbův teleskop připravený na dočerpání paliva někdy v budoucnu, ale taková mise se zatím neplánuje.

Odpovědět


Re: Přílišné zjednodušení nebo chyba?

Vladimír Wagner,2022-01-21 22:55:01

Pane Pavle A1, omlouvám se, že jsem zvolil formulaci, která mohla vést k nepochopení. Stejně jako u jiných zařízení, která pracují v infračervené oblasti se nechladí kapalným heliem celý dalekohled, ale jen ty části zařízení, které pracují v příslušné oblasti spektra. Zmiňoval jsem třeba toho Spitzera a že fungoval i v horké fázi bez helia, ovšem jen některé z jeho přístrojů. Také máte pravdu, že použitý systém heliového chlazení je pokročilejší, takže úbytek bude menší a větším problémem může být palivo pro korekce. Jak je to přesně s tím, které limity jsou přesně jaké, nevím. Ale situace může být hodně zajímavá, protože raketa Ariane vynesla dalekohled extrémně přesně na potřebnou dráhu a ušetřila mu tak velkou část paliva, která se předpokládala pro úpravu rychlosti při cestě do bodu L2. Takže lze doufat, že se limita fungování daná palivem dost hodně posune k delší době činnosti. Což by bylo perfektní. A může tak výdrž chlazení helia získat na významu. Uvidíme. V každém případě děkuji za poznámku, která umožňuje věci upřesnit.

Odpovědět


Re: Přílišné zjednodušení nebo chyba?

Tempo Rary,2022-01-22 16:56:17

Dobry den, Pavel A1.
Clovek cita clanky, mrkne aj na kosmonautix, info je vela, tak mozno v tej zaplave cosi aj prehliadne. Z tohto dovodu a vety:
"Dokonce je Webbův teleskop připravený na dočerpání paliva někdy v budoucnu, ale taková mise se zatím neplánuje."
by som Vas chcel velmi pekne poprosit o zdroj, z ktoreho ste cerpali.
Ze je to zbozne prianie vedcov a priaznivcov vedy, je jasne a potichu dufaju (dufame), ze nas zas mozno NASA prekvapi, ale ako pisem, nepodarilo sa mi zatial na taku info natrafit. Myslel som, ze sa aj tohto chyti prof. Wagner, no tak sa teda aspon spytam ja.
Vopred dakujem.

Odpovědět


Re: Re: Přílišné zjednodušení nebo chyba?

Tempo Rary,2022-01-22 17:53:31

Vlastne, aby som bol konkretnejsi, ide mi predovsetkym a najma - o zdroj k tejto casti predtym citovanej vety:
"Dokonce je Webbův teleskop připravený na dočerpání paliva"

Odpovědět


Re: Re: Re: Přílišné zjednodušení nebo chyba?

Pavel A1,2022-01-23 12:25:24

Bohužel vás asi zklamu, ale přesný zdroj této informace si nepamatuji. Koncem loňského roku jsem na YouTube narazil na přednášku o historii celého projektu a tam říkali, že v jedné fázi se uvažovalo o robotických servisních misích, které by umožňovaly opravy a upgrade teleskopu, podobně jako se to dělalo na Hubblově teleskopu. A možnost dočerpání paliva tam zůstala jen jako "vzpomínka" na tyto velkolepé plány (asi už bylo pracnější to odstranit úplně, než to tam nechat). Snad to ani nebylo testované, takže ta možnost je dost vágní a oficiální materiály se už o tom ani nezmiňují.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Přílišné zjednodušení nebo chyba?

Tempo Rary,2022-01-23 14:06:41

Vdaka za reakciu.

Odpovědět

Ďakujem - (otázka)

Vladimír Bzdušek,2022-01-21 16:51:50

za článok p. Wagnera, výborné ako vždy. Mám otázku: Hubble mal zrkadlo ako jeden celok veľmi presne vybrúsené. (Viem, chybička se tam vloudila ...). Ako je to teraz, keď sa to mechanicky poskladalo z viac dielov? Ako sa dosiahla presnosť tvaru? A aký vplyv má táto presnosť vo vzťahu k vlnovej dĺžke snímaného žiarenia? (Snáď je niečo aj v celej prednáške, pozriem neskôr)

Odpovědět


Re: Ďakujem - (otázka)

Vinkler Slavomil,2022-01-21 18:20:06

Mnoho věcí viz : https://kosmonautix.cz/

Odpovědět


Re: Re: Ďakujem - (otázka)

Vladimír Bzdušek,2022-01-21 22:31:27

Vďaka. To som nečakal. Taká presnosť mechanických pohybov v daných podmienkach predčila moju predstavivosť. Klobúk dolu.

Odpovědět


Re: Re: Ďakujem - (otázka)

Vladimír Wagner,2022-01-21 22:59:50

Ten Kosmonautix moc doporučuji. Moc pěkná je i lednová diskuze, kterou k Webbově teleskopu měli na Brněnské hvězdárně (Sedmikrásky). Z pěti účastníků byl jeden právě i šéfredaktor Kosmonautixu. A je ji Zde se lze dozvědět i celou řadu technických podrobností a zajímavostí. Pánové o tom ví mnohem více, než o té kosmické technice vím já. A měli tam moc krásné modýlky.

Odpovědět

Kde je WEBB

Jiří Veselý,2022-01-21 14:11:42

https://webb.nasa.gov/content/webbLaunch/whereIsWebb.html

Odpovědět

Dátum štartu

Marián Ďug,2022-01-21 12:34:40

Ďakujem za článok. Chcem iba upozorniť na drobnú nepresnosť. Štart JWST sa posunul z 24.12.2021 na 25.12.2021

Odpovědět


Re: Dátum štartu

Vladimír Wagner,2022-01-21 12:48:10

Děkuji za upozornění, mělo by to už být opraveno.

Odpovědět

Budoucí zprávy z vesmíru

Josef Nýč,2022-01-21 06:50:37

Dobrý den. Je mi 70 a přesto se těším na každou zprávu z tohoto porzálu. A proto děkuji za tyto zprávy.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace