Po více než 100 testech Martin Towner a John Zarnecki z Britské Národní astronomické společnosti (UK National Astronomy Meeting) sdělili, že vše napovídá tomu, že modul Huygens přistál v oblasti, pokryté ledovými oblázky (největší o průměru asi 15 cm). Na základě zpracování přijatých dat bylo dále zjištěno, že těsně před přistáním se modul v důsledku působení silného větru pohyboval šikmo. V okamžiku dopadu modul s největší pravděpodobností narazil do jednoho z ledových valounů, odsunul ho a jehla penetrometru pronikla do hloubky 10 cm mezi oblázky, do materiálu, který svými vlastnostmi připomíná „písek z ledových zrníček“.

První barevný snímek povrchu Titanu. Největší ledové oblázky jsou asi 15 cm velké. Autor snímku: Huygens, ESA

V laboratoři v Milton Keynes na základě experimentů s velkou pravděpodobností určili fyzikální vlastnosti materiálu na povrchu Titanu, v místě kde Huygens přistál. Při srovnávacích testech byl stejný penetrometr shazován do materiálu nejrůznějšího složení a nejrůznějších vlastností k odhalení mechanických charakteristik povrchu Titanu.

„Existence kůry nevylučujeme, ale pravděpodobnější jsou oblázky z vodního ledu, viditelné na fotografiích. Největší mají rozměr kolem 15 cm,“ řekl prof. Zarnecki. Vše nasvědčuje tomu, že modul přistál v oblasti pokryté materiálem, který velikostí částic připomíná písek a štěrk a je tvořený částicemi vodního a metanového ledu o průměru do 8 mm.

Teplota na povrchu Titanu se pohybuje kolem minus 180 °C. „Když proudy kapalných uhlovodíků tečou po pevném povrchu, dochází k erozi. Uvolněná ledová zrnka jsou unášena proudem a pak se usazují v níže položených oblastech a my jsme se do nich zrovna strefili,“ říká profesor Zarnecki.

Tyto informace také potvrzují data, která získala z oběžné dráhy kolem Saturna sonda Cassini při přiblíženích k Titanu.

Další vyhodnocování dat z modulu Huygens, který se oddělil od mateřské sondy Cassini a 14. ledna 2005 přistál na Titanu, bude pokračovat.

Zdroj: http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/4417503.stm