Hejna hus i vzácní brouci  
Pastva uherského stepního skotu v ptačím parku Kosteliska se vyplácí
Vzácný lejnožrout Onthophagus illyricus se na Kosteliskách objevil už po necelých dvou měsících od zahájení pastvy uherského stepního skotu. Foto: Jan Miklín
Vzácný lejnožrout Onthophagus illyricus se na Kosteliskách objevil už po necelých dvou měsících od zahájení pastvy uherského stepního skotu. Foto: Jan Miklín

Dubňany, 10. srpna 2022. Pastva uherského stepního skotu má už po necelých pěti měsících kýžený pozitivní efekt na biodiverzitu v ptačím parku Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO). Čtyři krávy, které se od poloviny března pasou v parku u Dubňan na Hodonínsku, už stačily výrazně potlačit invazní a rychle se šířící zlatobýl, jak si od nich ornitologové slibovali. Spásáním zároveň vytvářejí skvělé podmínky pro ptáky, kteří sem létají za potravou. Jedná se o bahňáky, husy, dravce a další.

 

Hejnko hus velkých v těsné blízkosti krávy uherského stepního skotu. Foto: Ondřej Ryška
Hejnko hus velkých v těsné blízkosti krávy uherského stepního skotu. Foto: Ondřej Ryška

Onthophagus illyricus. Vzácného koprofágního brouka, který prozatím nemá české jméno, přitáhla přítomnost krav již necelé dva měsíce po zahájení pastvy. „Tento brouk z rodu lejnožroutů se živí exkrementy býložravců, kteří se pasou volně a nejsou odčervení. Na Kosteliskách našel vhodné útočiště. V Česku patří mezi ohrožené druhy s těžištěm výskytu na jižní Moravě,“ vysvětluje Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky ČSO, která park spravuje.

 

Plochy spásané uherským stepním skotem a smíšeným stádem ovcí a koz přilákaly koncem jara početná hejna hus velkých. „Býložravci vypasením vyšších rostlin vytvořili pro husy dokonalou pastvinu s ploškami nižší trávy. Zaznamenali jsme až stovky hus včetně mnoha rodin s mláďaty,“ popisuje Ondřej Ryška z Jihomoravské pobočky ČSO.

 

Uherský stepní skot připravuje spásáním pastvinu pro husy velké. Foto: Ondřej Ryška
Uherský stepní skot připravuje spásáním pastvinu pro husy velké. Foto: Ondřej Ryška

Na vypasených plochách nachází potravu také mnoho dalších ptáků. „Pozorovali jsme například několik druhů bahňáků – čejky chocholaté, kulíky říční, vodouše kropenaté či pisíky obecné. Potravní specialista včelojed lesní sem létá lovit vosy,“ doplňuje Čamlík.

 

Začátkem července dvě ze čtyř krav porodily mláďata. Stádo uherského stepního skotu se tak rozrostlo na šest. Krávy byly dovezeny ze slovenské lokality Ostrovik – ptačí oblast Senianske rybníky ve správě Slovenské ornitologické společnosti/BirdLife Slovensko.

 

Včelojed lesní vyhlíží vosy na Obecní pastvině, kde se pase uherský stepní skot. Foto: Ondřej Ryška
Včelojed lesní vyhlíží vosy na Obecní pastvině, kde se pase uherský stepní skot. Foto: Ondřej Ryška

ČSO si od uherského stepního skotu na Kosteliskách mimo jiné slibovala, že pomůže s potlačením invazního zlatobýlu a obnoví a rozšíří přírodně cenné biotopy. „Cíl se daří plnit. Krávy pastvou velmi výrazně potlačily zlatobýl. Kromě toho také zredukovaly rákos, okusují náletové dřeviny a přirozeně prosvětlují les,“ popisuje Čamlík.

 

Dvě telata uherského stepního skotu přišla na svět v ptačím parku Kosteliska začátkem července. Mají se čile k světu. Foto: Ondřej Ryška
Dvě telata uherského stepního skotu přišla na svět v ptačím parku Kosteliska začátkem července. Mají se čile k světu. Foto: Ondřej Ryška

Ještě před třemi lety byla v ptačím parku Kosteliska neprostupná džungle třtiny křovištní a zlatobýlu obrovského. Během několika let se péčí a obnovou podařilo území otevřít a zpřístupnit.


„Pastvou uherského stepního skotu, která je jednou z tradičních metod obnovy na Kosteliskách, navazujeme na historii. Na tomto území se dlouhodobě páslo už před tisícovkami let. Dnes v záplavě zlatobýlu nacházíme malé ostrůvky biodiverzity, které postupně obnovujeme a zvětšujeme,“
popisuje Čamlík.

 

Ptačí park Kosteliska vzniká u Dubňan na Hodonínsku v nivě Kyjovky od roku 2020. Prolíná se tu mozaika vodních ploch, rákosin, luk, lesíků, ale také suchých písčin. Území spravuje Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické. Prioritními druhy jsou na Kosteliskách ptáci, kterých tu ornitologové pozorovali už 190 druhů, ale cílem je vytvářet vhodné podmínky i pro další druhy rostlin a živočichů. To vše probíhá v úzké spolupráci s městem Dubňany a Biologickým centrem Akademie věd ČR.

 

Pastva uherského stepního skotu probíhá také díky spolupráci s Rybářstvím Hodonín a.s. Pastva je jednou z tradičních metod hospodaření, které pomohou v obnově a péči o Kosteliska. Díky tříletému grantu z Norských fondů je možné uskutečnit celou řadu efektivních opatření. Jsou jimi například mozaiková seč, vyřezání náletových dřevin, strhávání drnu či výsadba vrb k zapěstování na hlavu.

Ornitologové na Kosteliskách také pořádají akce a exkurze pro veřejnost. Letos to bude např. Festival ptactva 1. října a dobrovolnická brigáda 7.–9. října. Bližší info o parku naleznete na https://www.birdlife.cz/kosteliska.

Datum: 10.08.2022
Tisk článku

Související články:

(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Z obyčejné louky ráj nejen pro ptáky     Autor: Redakce (28.12.2017)
Trend v zemědělství je neudržitelný a je v rozporu se zdravou výživou     Autor: Josef Pazdera (01.11.2018)
Řekl jí lásko, mě ubývá včel     Autor: Miloslav Pouzar (06.10.2019)
Emblém osla by ochráncům biodiverzity slušel     Autor: Josef Pazdera (03.05.2021)



Diskuze:

Další přírodní biotop

Josef Nýč,2022-08-10 17:19:42

a skvělá zpráva

Odpovědět


Re: Další přírodní biotop

Hans Mahraner,2022-08-12 10:50:52

Ne, že bych tomu nefandil, přispívá to k vyšší biodiverzitě, ale technicky vzato je to uměle, lidskou činností, udržovaný biotop. Přirozené je to zarůstání zlatobýlem a třtinou rákosní...

Odpovědět


Re: Re: Další přírodní biotop

Vinkler Slavomil,2022-08-12 15:25:41

Víme vůbec co je v Evropě a ve světě přirozené? Velká zvěř jako údržba krajiny byla vyhubena cca před 50 tisíci lety, stáda střední asi před 8 tisíci lety a ty stáda nahradil člověk. Pastva udržovala nížiny bez lesa. A později se míso divoké páslo domácím dobytkem a následně zemědělčilo později i v pásu listnatých lesů.
Co je tedy dle vás přirozené? Je to 100 tisíc let BC, 5 tisíc let BC nebo je to džungle invazních rostlin za posledních 50 let po opuštění pastvy a opuštění málo úrodné půdy?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace