Kráter Vredefort. Kredit: NASA Earth Observatory, Lauren Dauphin / University of Rochester, Julia Joshpe.

Zhruba před 2,02 miliardami let, ve starších starohorách, se k Zemi přiřítilo těleso, které dopadlo v oblasti dnešního Johannesburgu v Jihoafrické republice. Byla to zřejmě planetka, která vyhloubila největší a také jednu z nejstarších známých impaktních struktur na Zemi, kráter Vredefort, jehož průměr se odhaduje asi na 300 kilometrů. Ze spolehlivě známých impaktních kráterů je starší vlastně jen kráter Yarrabubba v Západní Austrálii, který vznikl asi před 2,23 miliardami let.

Kráter Vredefort .Kredit: Kamu Malı, Wikipedia, volné dílo

Vědci se doposud domnívali, že kráter Vredefort vznikl po dopadu objektu, který měl průměr asi 15 kilometrů a dopadl rychlostí 15 kilometrů za sekundu. Podle nového výzkumu týmu odborníků, který vedla Natalie Allen z americké University of Rocheste, byl ale dotyčný nebeský posel mnohem větší. Jeho dopad by v takovém případě měl velmi devastující důsledky pro celou planetu.

Natalie Allen. Kredit: N. Allen.

Podle Allenové je velmi důležité, abychom porozuměli největší solidně podložené impaktní struktuře na Zemi. Mimo jiné nám to pomůže lépe simulovat takové události, jak na Zemi, tak i na jiných světech. Výzkum kráteru Vredefort přitom není snadný. Vznikl před více než 2 miliardami let, tedy hodně dávno. Eroze a geologické procesy od té doby hodně věcí smazaly. Kvůli tomu je obtížné určit původní velikost a tvar kráter.

Každopádně, podle nedávných geologických výzkumů má kráter Vredefort průměr zmíněných téměř 300 kilometrů. Potíž je v tom, že podle simulací by těleso o průměru 15 km a rychlosti 15 kilometrů za sekundu mělo za daných podmínek vyhloubit kráter o velikosti tak asi 172 kilometrů.

Logo. Kredit: University of Rochester.

Allenová s kolegy simulovala planetky s různými parametry a zjišťovala, o jakou planetku mohlo jít. Dospěli k názoru, že muselo jít o podstatně větší těleso, jehož průměr byl 20 až 25 kilometrů, a které dopadlo na Zemi rychlostí 15 až 20 kilometrů za sekundu. Taková planetka by mohla vytvořit kráter jako je Vredefort.

To by znamenalo, že šlo o těleso podstatně větší než planetka, která zařídila konec křídy a celých druhohor před 66 miliony let. Musel by to být velice devastující dopad na celou planetu, od klimatu přes životní prostředí, až po ozonovou vrstvu. Následky pro planetu by byly katastrofálnější než na konci křídy.

Nevíme to ale jistě. Nemáme žádná data, z nichž by bylo možné vyčíst pradávné masové vymírání. Na Zemi totiž tehdy žily v podstatě jen bakterie a archaea, nepochybně doprovázené spoustu virů. Skoro nic z toho ve fosilním záznamu obvykle nevidíme. Velmi zhruba v té době zřejmě vznikaly eukaryotní buňky, což by možná i mohlo mít určitou spojitost s apokalypsou po vzniku kráteru Vredefort.

Video: Visit the Vredefort Dome by Helicopter

Literatura

University of Rochester 22. 9. 2022.

Journal of Geophysical Research: Planets online 8. 8. 2022.