Jak zničit síť malých satelitů? Číňané zvažují jadernou explozi v atmosféře  
V případě konfliktu technologicky vyspělých mocností by mohly klíčovou roli sehrát distribuované sítě malých satelitů, které mohou zajišťovat komunikaci, průzkum i další důležité funkce. Jak ale takovou síť zničit? Čínští armádní odborníci navrhují explozi 10 Mt bomby na hranici vesmíru, ale i takový zákrok přináší více otázek než odpovědí.
Jak zničit konstalaci malých satelitů? Kredit: DARPA.
Jak zničit konstalaci malých satelitů? Kredit: DARPA.

Čínská armáda má problém. Tedy, má jich spoustu, ale jedním z těch palčivých je, že by v případě konfliktu s vyspělým protivníkem, tedy s NATO, nutně potřebovala zlikvidovat nebo alespoň vyřadit distribuované komunikační/průzkumné konstelace, sítě tvořené malými satelity tohoto protivníka. V dnešním světě je typickou sítí tohoto druhu Starlink. Otázka tedy zní, jak v případě potřeby efektivně zlikvidovat Muskův Starlink?

 

Efektní projevy jaderného testu Starfish Prime. Kredit: U.S. Air Force / Wikimedia Commons.
Efektní projevy jaderného testu Starfish Prime. Kredit: U.S. Air Force / Wikimedia Commons.

Podle dostupných informací se na tomto problému podílí tým čínského armádního jaderného institutu NINT (Northwest Institute of Nuclear Technology). Asi nepřekvapí, že jejich řešením je vhodně umístěná jaderná exploze. Vycházejí přitom z počítačového modelu, který byl vyvinut právě pro simulace jaderných explozí o různé síle, v různých nadmořských výškách.

 

Jak tlumočí čínský South China Morning Post, podle simulací by měla distribuovanou síť malých satelitů účinně zasáhnout exploze 10 megatunové jaderné nálože, pokud bude odpálená ve výšce zhruba 80 kilometrů. Takový výbuch promění molekuly vzduchu na radioaktivní částice, které vytvoří velké mračno. Když radioaktivním mračnem proletí malý satelit, může záření, především gama a beta, narušit jeho funkci anebo ho poškodit, což může skončit destrukcí takového satelitu.

Starlinky na obloze nad německým Tübingenem. Kredit: Dktue / Wikimedia Commons.
Starlinky na obloze nad německým Tübingenem. Kredit: Dktue / Wikimedia Commons.

 

Podle analýzy NINT by se zmíněné radioaktivní mračno mělo rychle rozplynout, což zase snižuje rizika pro satelity, které se budou nacházet ve větší vzdálenosti od zasažené oblasti. Tým NINT blíže neuvádí, jak konkrétně by mračno po explozi jaderné nálože mělo poškodit či zničit satelity, ale zřejmě předpokládají, že především intenzivní gama záření usmaží elektroniku satelitů.

 

Zmíněná analýza NINT, alespoň dle dostupných informací, přináší spoustu nezodpovězených otázek. Jaké by bylo riziko záření či jaderného spadu dole na zemském povrchu? Nebo jak by to bylo s případným EMP pulzem a jeho vlivem na pozemskou elektroniku? Víme, že jaderná exploze ovlivní pozemské elektrické systémy, například díky americkému Starfish Prime z roku 1962, největšímu jadernému testu ve vesmírném prostoru. Jaderná nálož o síle 1,4 megatuny tehdy explodovala ve výšce 400 kilometrů. Ukázalo se ale, že na dopady takové exploze na zemský povrch působí celá řada faktorů. Jeden příklad za všechny, test Starfish Prime sice zhasl pouliční osvětlení na Havaji, ve skutečnosti to ale bylo pouhé jedno procento celé sítě osvětlení. Další věc je, že elektrická a hlavně elektronická zařízení se mezi lety 1962 a 2022 velice liší, takže vlastně nevíme, co a jak by se stalo.

 

U podobných zpráv, které zjevně vypouštějí sami Číňané, je samozřejmě otázkou, co vlastně sledují a jak se věci opravdu mají. Komentátoři podotýkají, že neexistuje jediný známý důkaz o tom, že by čínská armáda pracovala na jaderné zbrani proti sítím malých satelitů. Jaderná exploze v atmosféře by také mohla postihnout nejen zacílenou síť satelitů, ale také prostředky nebo území samotného útočníka. Zároveň je jasné, že i po podobném jaderném zákroku by nebylo příliš obtížné distribuovanou síť provozovat dál a nahradit zničené satelity, už jenom kvůli tomu, že jsou malé a levné.

 

Video: Operation Dominic I and II - Starfish Prime Part 2 1962

 

Literatura

The Drive / Warzone 25. 10.2022.

Datum: 29.10.2022
Tisk článku

Související články:

Solární erupce, která by usmažila technologie, může přiletět do 100 let     Autor: Stanislav Mihulka (19.10.2017)
„Přátelské“ EMP dělo pomáhá chránit elektroniku před EMP útoky     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2018)
Jak si poradit s překvapivým jaderným „Pearl Harborem“ na oběžné dráze?     Autor: Stanislav Mihulka (28.12.2019)



Diskuze:

Číňané

Tomáš Novák,2022-10-31 11:39:32

Z Číny jde strach, mnohem větší než z Ruska. Mají desetkrát víc obyvatel a rovněž jsou jadernou velmocí. Snad budou mít jen mírumilovné úmysly...

Odpovědět

To není novinka

František Kroupa,2022-10-30 15:49:50

Mezi lety 1958 až 1962 USA provedly 15 (4 neúspěšné) a SSSR 7 pokusných jaderných výbuchů vysoko v atmosféře nebo nad ní. Pravda, je to více než 60 let a tehdejší komunikační technologie byly nesrovnatelné s dneškem; možná odolnější ;-).

https://en.wikipedia.org/wiki/High-altitude_nuclear_explosion

Odpovědět


Re: To není novinka

Jirka Naxera,2022-10-30 18:01:25

Tak odolnější určitě, zvláště ty civilní. Sice od té doby přepěťovka celkem pokročila a spousta lidí jí má, aniž by o tom věděla, ale na druhou stranu, co udělá https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_electromagnetic_pulse#E1 E1 (tl;dr: Pár nanosekund dlouhý impuls, pro ne-elektroniky - pokud nemáte specificky proti tomu odolný návrh, tak tohle se naindukuje prakticky všude včetně na pár centimetrů dlouhém vodiči od země, projde to prakticky vším včetně trafa (má to nějakou kapacitu), elektrolyt pro tyhle frekvence nefunguje vůbec apod.) kde je dost rozdíl zahřát tehdejší tranzistory (pokud si pamatuju, přechody měly kolem desítky až stovek mikrometrů) versus dnešní pád nanometrové prvky, to je o 6-9 řádů menší tepelná kapacita.

Odpovědět


Re: Re: To není novinka

Vladimír Bzdušek,2022-10-30 20:44:45

Z tohto dôvodu (EMI) v minulosti existovali realizácie počítačov na mechanickom a pneumatickom princípe, ktoré to mali prežiť.

Odpovědět

Těch možností je mnohem víc,

Karel Ralský,2022-10-30 11:41:20

a jsou mnohem levnější než neustálé budování nové satelitní sítě, ale nebudu sem dávat návod.

Odpovědět


Re: Těch možností je mnohem víc,

Mintaka Earthian,2022-10-31 05:28:59

A proč sem nechcete dát návod?

Odpovědět

EMI

Vladimír Bzdušek,2022-10-29 20:24:22

a jeho účinok je naozaj otázka.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace