Prvními Evropany druhu Homo sapiens byli podle všeho neandrtálci (Homo sapiens neanderthalensis). Nejstarší nálezy typických neandrtálců jsou staré přes 1,3 miliónu let. Nejvíc neandrtálců kupodivu žilo v poslední době ledové před 74 000 lety. Před přibližně 40 000 lety náhle neandrtálci mizí a jejich místo v Evropě zaujímají naši pradědečkové, kromaňonci (Homo sapiens sapiens).
Pro tuto výměnu lidských druhů existují dva scénáře. Podle první, řekněme frivolní představy byli neandrtálci pozvolna nahrazováni kromaňonci, přičemž se oba typy lidí spolu vesele křížili. Druhý, řekněme genocidní scénář popisuje příchod moderních kromaňonců, kteří nějaký čas žili v sousedství neandrtálců, sexuálně se s nimi nestýkali a nakonec je úplně vytlačili. Nejmladší kosti neandrtálců nejsou zase tak staré a tak z nich šlo izolovat neandrtálčí mitochondriální DNA. Studie porovnávající mitochondriální DNA neandrtálců a současných lidí naznačují, že se neandrtálci s našimi předky sexuálně nestýkali. Použitelných fosilií neandrtálců ale není zrovna moc a i z dalších důvodů bylo zatím možné toliko vyloučit, že by neandrtálci přispěli do našeho genomu více než jednou čtvrtinou. Na druhou stranu, populace kromaňonců a neandrtálců žily vedle sebe přes 12 500 let, času na občasné zálety bylo rozhodně dost.
Mathias Currat a Laurent Excoffier vytvořili model vývoje genetické struktury našich předků při různých vstupních podmínkách. V něm simulovali rozličné, nám známé parametry oné doby. Zahrnuli aktuální znalosti o výskytu, hustotě a dynamice populací kromaňonců a neandrtálců, změnách jejich rozšíření a vzájemné konkurenci o zdroje. Simulace ukázaly, že pokud by neandrtálci randili s kromaňonci po tisíce let jejich vzájemného soužití, musel by být genetický příspěvek neandrtálců do našeho genomu skutečně obrovský. Překvapivě se ukázalo, že dokonce vzhledem k tehdejší nízké populační hustotě a malé velikosti populací kromaňonců by se v naší DNA výrazně projevilo i nepatrné míšení s neandrtálci.
Nezbývá než spolu s autory studie učinit závěr, že podle všeho mezi kromaňonci a neandrtálci ke styku prakticky nedocházelo.
Není to až tak překvapující, neměli bychom podceňovat vkus kromaňonců při výběru sexuálních partnerů. Většinu z nás za normálních okolností šimpanzi nepřitahují, přestože k nim máme velmi blízko (i když ne tak blízko, jako k neandrtálcům) a potomek takové lásky by dejme tomu mohl být i životaschopný. Neandrtálci byli pravděpodobně v lecčem hodně lidští, to však ještě neznamená, že by je kromaňonci nedokázali spolehlivě rozpoznat a zadržet své sexuální choutky. Po neandrtálcích nakonec nezbylo vůbec nic, ani geny.
Pramen: PLoS Biology 2(12): e421.
Neandrtálské retroviry nalezeny v našem genomu
Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2013)
Jak neandertálci osídlovali ostrovy?
Autor: Dagmar Gregorová (03.03.2012)
Naše DNA si pamatuje styky s neandrtálci
Autor: Dagmar Gregorová (22.04.2010)
Nahrubo přečtený neandrtálec
Autor: Jaroslav Petr (17.02.2009)
Rychlý vývoj neandrtálských dětí
Autor: Jaroslav Petr (09.12.2007)
Diskuze:
kardinalsky oblecek
J A,2008-10-04 13:07:53
Aj ked nie som Krestan myslim si ze tato narazka je nevhodna a zbytocna. Osel.cz som povazoval za serioznejsi web, no takouto poznamkou sa znizujete na uroven bulvaru.
mapka rozšíření Neandertálců v době jejich nivó
hirameki,2005-05-04 18:45:52
nelíbí se mi sken mapky nebo co to je.
má to mizerné rozlišení, což je škoda
vzhledem k zajímavosti tématu.
saa
???
smrk,2005-05-04 13:38:26
Většinou čtu místo o 1,3 mil. let asi o 150 000 letech. A kam se poděl člověk steinheimský? Kolik se vlastně z téhle doby zachovalo mitochondriálních linií?
... replies
SM,2005-05-03 14:15:24
2 pavel houser ... To teda fakt netuším a jsem na vážkách, jestli to vůbec jde z hromady starých kostí poznat. Nicméně, pokud by to někdo někde našel, rád se poučím.
2 Pepa ... Nic ve zlým, ale právě o tom je můj textík. Doporučuju pročíst znova, pozorně zejména ke konci.
2 Ester a Jarmila ... Upřímnou soustrast. Doporučovat změnit vkus asi nemá moc smysl, co? :)
2 Tinny ... Tendence hodnotit nejen jiné lidi, ale cokoliv podle sebe, své zkušenosti a svého vkusu je vrozená a úplně logická - není vůbec důvod se do ní navážet. Nebo by bylo lepší hodnotit svět podle karibských indiánů? Je dobrý o tom vědět a na nic si nehrát, to je ale tak všechno, co se s tím dá dělat. A pokud jde o vzájemnou přitažlivost mezi kromaňonci a neandrtálci - podle mě je nikoliv možný, ale naprosto jistý, že jsme se jim hnusili stejně, jako oni nám. Jen prostě měli smůlu, život už je takovej ...
jiný pohled
Tinny,2005-05-03 09:30:06
Máme tendenci hodnotit jiné druhy lidí hodně podle sebe, podle nás evropanů a našeho vkusu. Srovnáváme je podle našich obličejů a naší bílé kůže (vpomeňme, koho evropané pokládali za lidi ve středověku - mám na mysli karibské indiány, černochy atd.);
Přitom když si všimnete, že někteří černoši mají výrazné čelisti a plochý nos... docela se podobají některým rekonstrukcím australopitéků, možná víc, než třeba eskymákům :-)
(tím se nenavážím do černochů (mám je rád), ale do naší evropanské domýšlivosti a tendence posuzovat z našeho pohledu);
Stejně tak to nemuselo být, že by se "naši" lidé štítily nebo vyhýbaly neandrtálců... třeba právě jim připadali naši lidé divní, nezdravě hubení, agresivní (a zdrhali před nimi jako středoevropané před huny a tatary);
Možnost splození společného potomka si myslím vyloučit nelze, ale určitě nešlo o běžný jev (obě skupiny by to asi považovali za úchylnost :o)) Je také otázka, zda by se dítě narodilo zdravé (byly spekulace, že neandrtálci měli kratší ontogenezi)...
Ano měly jsme sex s neandrtálci,
Ester a Jarmila,2005-05-03 08:54:39
někteří muži se tak při sexu chovají dodnes! Zřejmě jsou to projevy nějakého atavismu.
Křížení
Pepa,2005-05-03 08:15:43
Je možné že kříženci byli neplodní nebo skoro neplodní a navíc se zdědily zápory a nikoliv klady. Nicméně to ještě neznamená že nemůžeme mít vůbec žádné geny od neandrtálců. Otázka pro vědce co se šťourají ve starých genech může být postavena i následovně: "Jak hodně nebo málo jsme se museli křížit, aby to teďka nešlo poznat?".
otazka
pavel houser,2005-05-02 19:07:37
no - a nemohli bychom tu otazku po krizeni zodpovedet takto:
- lisi se nejak evropsky homo sapiens od puvodni africke a blizkovychodni formy - tak, ze by pritom nejak pripominal neandrtalce?
- lisi se nejak vychodoasijsky... , ze by pripominal asijske formy erectu?
pokud ne, je to podle me dost jednoznacna odpoved. pokud ano, jeste musime uvazovat, zda to neni konvergence (na chlad v evrope apod.)
... ještě k haplotypu X
SM,2005-05-02 16:40:18
Moc zajímavá věc. V týhle souvislosti upozorňuju i na na novou studii Garrigan & Hammer (2005 - Molecular Biology and Evolution). Tihle našli něco podobnýho ohledně regionu RRM2P4 na chromozomu X. Předpokládám, že je jasný, že pokud by se potvrdilo, že asijský populace vznikly míšením s Homo erectus, tak že bude hodně hlasitej rachot :))) Tohle je fakt HODNĚ politicky nekorektní téma!!
čí potomci jsme my?
Standa,2005-05-02 13:17:17
Víme vůbec, nakolik jsou že současní Evropané potomky tehdejších evropských kromaňonců? Nemůžeme být spíš potomky další kolonizační vlny nesoucí v genomu jen minimum od tehdejších obyvatel Evropy? Evropa prodělala pár nepříjemných klimatických skoků (a to i v poledové době), které mohly většinu původních obyvatel vyhubit.
Vaše připomínka jde do černého.
Saša,2005-05-03 09:29:28
My indoevropané nemáme určitě žádné neandrtálské předky. Naši předkové přišli z Anatolie poměrně nedávno, kdy již byli neandrtálci nejméně 10 tisíc let v zapomnění.
Ti kromaňonci, co je vytlačili, byli posléze sami vytlačeni a pokud z nich něco zbylo, budou to buď indiáni (denebové), nebo laponci.
replies ...
SM,2005-05-02 12:36:12
2 Pavel Houser ... mainstreamový systematický zařazení je Homo sapines neanderthalensis, i když, objevuje se i Homo neanderthalensis. Každopádně, celá systematika je formální záležitost, založená na našem pocitu z přírody, slušně řečeno, nic moc to neznamená. Pokud jde o definici druhu, tahle klasická Mayrovská (druh je to, co se spolu kříží) je fakt už hodně stará, navíc u nespočetnýho množství druhů nefunguje, hustý jsou třeba kytky, kde se vzájemně vcelku úspěšně kříží nejen jedinci dobře rozlišitelnejch druhů, ale i jedinci dobře rozlišitelnejch rodů, například v čeledích Orchideaceae a Rosaceae.
Jinak, s neplodnými kříženci, to je docela dobře možný, pravděpodobně se od neandrtálců lišíme v některým zásadních ontogenetických parametrech, jako je třeba délka těhotenství, což případný křížení podstatně komplikuje. Ale tím spíš by oba dotyčné druhy měly mít vyvinutý prezygotický RIM, když je křížení zjevně nevýhodný.
2 Jarda Petr ... Ok, je to převzatá informace, chápu to tak, že těch 40.000 byl nápadný přelom, po kterým následoval strmý pád neandrtálských populací. Občasné nálezy po tom datu to nevyvracejí.
Systematika je krásná
Dwarf,2005-05-02 13:22:26
i když vše nefuguje tak jednoduše, jak by se člověk mohl domnívat. Příroda je mocná čarodějka a nacpat ji do systému, aby nikde nic nepřečuhovalo je prakticky nemožné. Souhlasím s SM, že v kytičkách je situace pravděpodobně mnohem pestřejší než v živočišné říši. Ve floře existují mezirodoví kříženci nejen v orchidejích nebo růžovitých. (např. Cupressocyparis) Naopak je často od jednoho druhu, či poddruhu tolik vzájemně výrazně odlišných a často pohlavně se nemnožících zahradních kultivarů...
Mnohdy aby se v tom prase vyznalo!
Zajímavé...
Al,2005-05-02 10:58:30
Zajímavá studie... Vaše poznámky v diskuzi ukazují, že problém má více rovin (sexuální přitažlivost, vymezenost druhu, genetika populací atd....).
Řekl bych, že toho víme pořád málo a nějaké závěry z toho dělat je dost těžké...
sapiens?
pavel houser,2005-05-01 10:43:26
je neandrtalec jen Homo, nebo Homo sapiens? (jezto - byl-li by Homo sapiens, byl by to nas druh, ne? no a pokud druhy definujeme tim, zda zda se spolu krizi, a oni se nekrizili, pak...)
(jeste jiny pohled - krizit se mohli, ale potomci byli bud neplodni, nebo znevyhodneni v dalsi selekci. kdyby dnes vyhynuli kone, v oslim genomu bychom asi jejich geny take nenasli, coz ale neznamena, ze...)
konec neandrtálců
jarda petr,2005-05-01 03:02:03
Pokud se dobře pamatuji, tak nejmladší ostatky neandrtálců pocházejí z Balkánu a jsou staré nějakých 23 000 let. To naznačuje, že jejich konec nebyl zase tak náhlý, jako kdyby vyklidili pole před 40 000 roky - tedy současně s příchodem Homo sapiens na evropský kontinent. Zajímavá je v této souvislosti existence asi 1 milion let starého haplotypu X, který se vyskytuje od Evropy až po Oceánii, ale zatím ho nikdo nenašel v Africe. Šimada a Hey to interpretují jako následek křížení lidí Homo sapiens s lidmi Homo erectus v Asii. Ale je to samozřejmě jen jedno z možných vysvětlení. Stejně tak je možné, že haplotyp X v Africe je, ale zatím jsme na něj nenarazili.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
