Hibernace kosmonautů – utopie nebo blízká budoucnost?  
Nenávidíte studené zimy nebo chcete občas zaspat nepříjemnosti? Záběry probouzejících se kosmonautů po dlouhém mezihvězdném letu znají ze sci-fi filmů všichni. Evropská kosmická agentura ESA (European Space Agency) je rozhodnuta tuto vědecko-fantastickou vizi přiblížit skutečnosti. Dokonce se objevily i scénáře, že by hibernační komora mohla být součástí již prvního letu člověka na Mars.

Většina vědeckých prací o hibernaci člověka narazila na problém podchlazení organizmu a následné selhávání životně důležitých orgánů. Prof. Mark Roth a jeho kolegové z Hutchinsonova centra pro výzkum rakoviny v Seattle (Fred Hutchinson Cancer Research Center) se k řešení tohoto problému přiblížili, i když zatím jen v laboratořích při pokusech na myších (Mus musculus).
Některá zvířata pravidelně zpomalují svůj metabolizmus nebo zpomalí své životní procesy (dech, tep, teplotu). Např. u některých druhů kolibříka denně nastane stav strnulosti. Sníží se u nich srdeční tep, zpomalí se dýchání a klesne tělesná teplota. Zimní spánek u mnoha zvířat nikoho nepřekvapí.
Vědci se snaží najít způsob, jak také u člověka nastolit stav připomínající „zimní spánek“. Tento útlum životních procesů by mohl pomoci např. při náhlé srdeční slabosti, při mrtvici nebo by mohl pomáhat lidem přežít období, kdy čekají na transplantování orgánů.
Již dříve vědci dokázali navodit stav apatie pomocí sirovodíku, ale pouze u kvasinek, červů a much, nikoliv u savců. Roth si pro výzkum vybral běžnou laboratorní myš, protože u ní nenastává zimní spánek.

Zvětšit obrázek
Po dobu více než šesti hodin poklesl počet dechů ze 120 na méně než 10, tělní teplota klesla z 37 na 11 stupňů. Poté, co myši začaly dýchat normální vzduch (bez sirovodíku), vrátily se hodnoty k normálu. Foto: Oak Ridge National Laboratory

Vědci umístili myši do uzavřené komory, v níž byl vzduch obohacen o nepatrné množství  sirovodíku (ve větší koncentraci je tento plyn, zapáchající po zkažených vejcích, smrtelně jedovatý). Koncentrace nebyla větší než 0,08‰. Během několika minut dýchání této atmosféry myši upadaly do bezvědomí.  Po šestihodinovém pobytu jejich dýchání pokleslo z normálních 120 dechů za minutu na méně než 10 dechů za minutu. Jejich tělesná  teplota z obvyklých 37°C poklesla pod 11°C (tento pokles závisel i na teplotě uvnitř komory).
Jakmile myši začaly dýchat normální vzduch, jejich dýchání se zrychlilo a tělesná teplota se vrátila do normálu. Testy neukázaly žádné trvalé poškození orgánů a ani nebyly pozorovány žádné rozdíly mezi pokusnou skupinou a skupinou myší, která „zimní spánek“ neprodělala.
Roth ale zdůrazňuje, že tento experiment je nutné provést i u dalších savců, než bude možné takto navodit „zimní spánek“ u člověka. „Nejsme si sice jisti, zda je hibernace lidí možná, ale nepovažujeme tento nápad za šílenost,“ říká prof. Marco Biggiogera z Univerzity v italské Pavii. ESA předpokládá, že hibernace, by mohla vyřešit problémy kosmonautů spojené s několikaletými cestami do vzdálených míst sluneční soustavy. Odstranila by psychologické komplikace, problémy se spotřebou jídla, vzduchu i s prostorem potřebným pro život kosmonautů. Kosmická loď by byla mnohem menší, lehčí, energeticky méně náročná a proto by její stavba i start byly jednodušší.


Na první pohled logické tvrzení ale vyvrací doc. MUDr. Josef Dvořák: "Nelze počítat s žádnými úsporami. Z bezpečnostních důvodů je zcela nezbytné, aby rezervy kosmické lodi obsahovaly dostatek technického vybavení i prostředků pro kosmonauty pro případ, že by se probudili nebo je bylo nutné náhle probudit."
Je vůbec v lidských silách vyrobit bezporuchové zařízení schopné hlídat posádku během letu v umělém spánku? Podle Dvořáka nedosáhne technika nikdy takové spolehlivosti, aby zaručila bezpečnou hibernaci, která představuje složitý zásah do životních funkcí člověka. Komplikované a nepříznivé jsou i vnější podmínky ve vesmíru. "Na prostředí tak odlišné od pozemského, jako je stav beztíže nebo třeba spršky primárního kosmického záření, může lidské tělo reagovat velmi nečekaně. A to by technika na palubě vesmírné lodi nemusela zvládnout," dodává Dvořák. Paradoxně by se tak nejslabším článkem systému stal opět člověk.
Zdroj: http://www.sciencenews.org/articles/20050423/fob5.asp

 

Datum: 03.05.2005 01:26
Tisk článku

Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme? - Elgin Duane
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 263 Kč
Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme?
Elgin Duane

Diskuze:

člověk bývá i morčetem

HONZA,2005-11-12 18:52:55

Ve výzkumu se člověk osobně stává často i přímým účastníkem experimentu, při kterém pozitivní výsledek nelze předem garantovat.
Proto se bude i této oblasti výzkum i postupování možných rizik využívat. Nemorální tento postup nepovažuji když je realizován v dohodě se zůčastněnými.

Odpovědět

Pan Dvořák by měl přibrzdit

Vladimír Procházka,2005-07-25 09:44:17

Netuším, zda se v budoucnu bude užívat hibernace. Ovšem tvrzení pana Dvořáka, že technika nikdy nedosáhne takové spolehlivosti atd., je logické a pravdivé stejně jako tvrzení, že jízda vlakem rychlejším než běžící kůň dozajista zabije každého člověka. Pane Dvořáku, doporučuji nechat spolehlivost techniky na jiných.

Odpovědět

Ale přece jen

Marcel Vaň.....,2005-05-24 22:17:36

Mě se to zdá jako fajn vychytávka protože do budoucna se počítá že se dudou lodě pohánět slunečním větrem se kterým se mužete dostat až na rychlost světla.Za 3 měsíce se dostanete tak na 80 Km/h což není moc takže když by se neco porouchalo stačí zapnout záložní trysky. Jako palivo by se u těchto lodí používala plazma takže kdyby se něco porouchalo nikdo nemusí myslet na spateční cestu :-)

Odpovědět

úspory by byly

Petr,2005-05-03 23:14:35

stačilo by tam dát potraviny na polovinu cesty, a kdyby se něco podělalo, oni si dali budíčka dřív a byli by před půlkou trasy na mars, tak by to prostě otočili a vrátili se zpátky. Pokud by byli za půlkou, pak by to bylo stejně jedno, protože by jídla měli dost (jinými slovy, to co by v první půlce prožrali,oni prochrápali a jídla by měli tak jako tak stejně)....
chápe někdo co jsem chtěl říct, nebo jsem jediný????

Odpovědět


.

machr,2005-05-04 09:32:38

chapu, ale otocit rozletenou kosmickou lod neni tak snadny...

Odpovědět


Petra sice nechápu,

Dwarf,2005-05-04 10:55:49

ale ujišťuji ho že zákonitosti které využívá současná technika pro kosmické lety neumožňují otočit kosmickou loď zpět stejně jednoduše jako otočí koloběžku na chodníku, když má hlad a vrátí se k mamince na svačinu.

Odpovědět


Dwarfovi

Petr,2005-05-04 11:39:39

ok Dwarfe, teď jsi mi to fakt natřel. Já tě na oplátku můžu ujistit, že si moc dobře uvědomuji, že je problém loď v plné rychlosti vůbec zastavit, natožtak poslat opačným směrem, ale technicky je to proveditelné už dnes. Za dvacet let, kdy se by se mohla realizovat cesta na Mars, na tom budeme s technologiemi ještě mnohem dál....
To na co jsem chtěl v příspěvku upozornit byl fakt, že existuje způsob, jak díky hibernaci ušetřit, aniž by vzniklo riziko pro posádku, že pokud se probudí dřív, umřou hladem nebo se udusí.

Odpovědět


Otočit loď?

Vojtěch Bubník,2005-05-04 13:31:11

Dnešní lety sond ke vzdáleným planetám využívají efektu gravitačního praku. Předpokládám, že let k Marsu s lidskou posádkou bude využívat stejného principu. Cílem je samozřejmě ušetřit obrovské množství paliva. Dráha je předem pečlivě naplánována a nelze ji snadno změnit. Předpokládám, že energeticky mnohem méně náročné je vtít na cestu 2x víc jídla než mnohem víc paliva.

Odpovědět


Apollo 13

Dane,2005-05-04 13:51:53

Petře víš proč havarované Apollo 13 nejdříve letělo k Měsíci? Přece aby se mohlo vrátit!

Odpovědět


Souhlas s Vojtou

Dwarf,2005-05-04 13:59:12

Astronauti určitě zbaští mnohem méně za dvě cesty na Mars než raketa za jednu otočku na poloviční cestě.

Odpovědět


dwarf, vojtěch

Petr,2005-05-04 14:16:33

souhlasím, že loď spotřebuje na otočku sakra hodně paliva, ale zapomínáte na jednu důležitou věc. Loď by se otáčela pouze v případě, že by expedice selhala zhruba před polovinou cesty na Mars. Pořád by ale na lodi muselo být dost paliva, potřebného k zbrždění letu před Marsem a na zpáteční cestu z Marsu. Toto množství by rozhodně mělo stačit na "otočku" lodi, takže mluvit o palivu navíc, které by se muselo přibalit pro případ otáčení je nesmysl...

Odpovědět


Dane

Petr,2005-05-04 14:29:11

...a víš, že cesta k Marsu se neuskuteční dřív než 50 let po cestě Apolla 13? Inženýři by museli půl století hibernovat, aby se technika nepohnula dopředu. Nic proti gravitačnímu praku, taky ho mám rád, ale není to jediná metoda jak překonávat větší vzdálenosti, nebo jak se otáčet. Tím spíš ne za nějakých dvacet let....

Odpovědět

Asi se opravdu nikam nepoleti

sardaukar,2005-05-03 19:34:42

Todlensto se možná časem povede, ale až přijde na věc, stejně nikdo nebude mít prachy a to je přece to hlavní ne?

Odpovědět

No, taky jsem si tu hibernaci představoval jinak

Pavel Brož,2005-05-03 12:03:59

V těch sci-fi filmech to všechno vypadá tak elegantně, esteticky a čistě ... leč šedá je teorie a strom života zelený! V reálu by po celé kosmické lodi čpěl puch zkažených vajec, z hibernační komory by se po probuzení kosmonautů ozývaly zvuky dávení ... Taky raději zůstanu sedět na matičce Zemi :-)))

Odpovědět

Asi na Mars nepoletím!

Dwarf,2005-05-03 07:59:12

Představa, že bych hibernoval v atmosféře s příměsí sirovodíku několik měsíců není příliš lákavá.
;o)

Odpovědět


Vůbec se nedivím těm myšákům,

Dane,2005-05-04 10:35:44

že měli dechovou frekvenci jen 10 za minutu!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace