Studie, která se zmíněnému téma věnuje vychází z pozorování  68 osob ve věku 49 až 94 let. Osoby v pokusu splňovaly kriterium pro zařazení mezi pacienty trpící Alzheimerovou chorobou. Náboženské cítění a vykonávání s tím spojených úkonů bylo zjišťováno pomocí indexu vypracovaného na Duke University. „Zjistili jsme, že pacientům s vysokou mírou náboženského cítění, kteří často navštěvují bohoslužby, často se modlí a čtou bibli, tak že se jim významně pomaleji zhoršují jejich poznávací schopnosti. U vrstevníků, kteří tak nečiní, dochází v důsledku postupující choroby, ke zhoršování jejich stavu,  relativně rychle“.

Zvětšit obrázek

„Plaky senility“ a změť neurofibril – průvodní znaky degenerativního procesu na mozku u Alzheimerovy choroby.

Zmíněná slova prohlásil na konferenci na Floridě Yakir Kaufman, lékař, který vedl výzkum na Baycrest Centru v Torontu, ve státě Ontario a který je současně ředitelem neurologie v nemocnici Sarah Herzogové v Jeruzalému. Kaufman zjistil, že nemocným lidem jejich víra a praktikování úkonů spojených s vírou, zlepšuje jejich zdravotní stav. Věřící s Alzheimerem vykazují až 20% zlepšení stavu. Kaufmanovy výsledky svědčí o vedlejším efektu víry, který se projevuje se u nervového onemocnění, a který postiženým zlepšuje  poznávací schopnosti.

Obdobné zlepšení Alzheimerovy choroby, jako při zde zmíněném praktikování spirituálního způsobu života vědci zaznamenali při aplikaci nesteroidních protizánětlivých léků, jako například při podávání ibuprofenu. Jeho aplikace u nemocných snížila riziko neurodegenerativní choroby o 35%. Ti, kteří brali ibuprofen každý den, si podle výzkumného týmu vedeného Dr. Honglei Chenem (Harvard School of Public Health and the National Institute of Environmental Health Science) riziko ponížili ještě o něco více (na 38%).
U obou pozorování, která byla v Miami Brach presentována ale odborníci doporučují další nezávislé ověření pozorovaných výsledků.
Pramen: informace zveřejněné  American Academy of Neurology, www.aan.com