Jak a proč vlastně stárneme? Podle jedné z čelních teorií představují podstatu stárnutí nepříznivé účinky tzv. volných radikálů - tedy molekul či atomů, které jsou schopny vytrhávat elektrony ze stavebních součástek buněk a tak je pomalu ale jistě "leptat".
Tým vědců vedený Peterem Rabinovitchem z University of Washington v americkém Seattlu podpořil tuhle teorii tvorbou dlouhověké myši. Pomocí metod genového inženýrství zajistil Rabinovitchův tým myším zvýšenou produkci enzymu katalázy.
Ten má za úkol rozkládat "leptavé" molekuly peroxidu vodíku na neškodnou vodu a kyslík. Kataláza se v těle přirozeně vyskytuje, ale většinou se tvoří jen v cytoplasmě buněk.
Rabinovitchovy myši vyrábějí velké množství katalázy v mitochondriích, jež buňkám slouží jako elektrárny vyrábějící energii. Mitochondrie jsou "špinavý provoz" a volnými radikály se to v nich jen hemží. Kataláza tu proto najde mnohem více práce než v cytoplasmě buněk. V konečném důsledku výrazně tím tlumí škody, jež na buňkách vznikají s postupujícím věkem. Geneticky modifikované myši měly například i ve stáří překvapivě zdravé srdce. Dožívaly se v průměru o 20% vyššího věku než stejné nemodifikované myši.
Mitochondrie sehrávají ve stárnutí zjevně velmi důležitou roli. Nejen že jsou zdrojem volných radikálů, ale samy sebe jimi poškozují. Narušená mitochodnrie pracuje neefektivně, produkuje ještě více volných radikálů a ty ji ještě více poškozují. Je to vlastně jedna velká sestupná volněradikálová spirála.
Rabonovitch samozřejmě vyvozuje z experimentů svého týmu optimistické závěry, které slibují lidstvu prodloužení života. Ostatní vědci si takové optimistické předpovědi schovávají pro vlastní objevy a Rabinovitche za přehnaný optimismus kritizují.
Američanka Judith Campisiová z Buck Institute upozorňuje, že co funguje na myši, nemusí pracovat u člověka. Howard Jacobs z university v Tampere zase namítá, že myši zřejmě za prodloužený život platí nějakou skrytou vadou. Uplatnění stejného postupu u člověka proto považuje tento notně neortodoxní Skot za pochybné především ze sociálních a etických důvodů.
… všechny radikály.
Howy Jacobs (vpravo) nesouhlasí a varuje, před nečekanými a nepříznivými vedlejšími účinky.
Judith Campisiová zase vidí krok od prodloužení života myši k prodloužení lidského života jako příliš dlouhý a nejistý.
Diskuze:
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
