Geneticky modifikovaná myš žije o pětinu déle  
Vědci vytvořili myš, která se zbavuje volných radikálů a prodlužuje si tak život.

 

Zvětšit obrázek
Peter Rabinovitch slibuje prodloužení lidského života.

Jak  a proč vlastně stárneme? Podle jedné z čelních teorií představují podstatu stárnutí nepříznivé účinky tzv. volných radikálů - tedy molekul či atomů, které jsou schopny vytrhávat elektrony ze stavebních součástek buněk a tak je pomalu ale jistě "leptat".

Tým vědců vedený Peterem Rabinovitchem z University of Washington v americkém Seattlu podpořil tuhle teorii tvorbou dlouhověké myši. Pomocí metod genového inženýrství zajistil Rabinovitchův tým myším zvýšenou produkci enzymu katalázy.

Zvětšit obrázek
Měl by nám jej zajistit enzym kataláza, …

Ten má za úkol rozkládat "leptavé" molekuly peroxidu vodíku na neškodnou vodu a kyslík. Kataláza se v těle přirozeně vyskytuje, ale většinou se tvoří jen v cytoplasmě buněk.
Rabinovitchovy myši vyrábějí velké množství katalázy v mitochondriích, jež buňkám slouží jako elektrárny vyrábějící energii. Mitochondrie jsou "špinavý provoz" a volnými radikály se to v nich jen hemží. Kataláza tu proto najde mnohem více práce než v cytoplasmě buněk. V konečném důsledku výrazně tím  tlumí škody, jež na buňkách vznikají s postupujícím věkem. Geneticky modifikované myši měly například i ve stáří překvapivě zdravé srdce. Dožívaly se v průměru o 20% vyššího věku než stejné nemodifikované myši.


 

… který z mitochndorií ….

Mitochondrie sehrávají ve stárnutí zjevně velmi důležitou roli. Nejen že jsou zdrojem volných radikálů, ale samy sebe jimi poškozují. Narušená mitochodnrie pracuje neefektivně, produkuje ještě více volných radikálů a ty ji ještě více poškozují. Je to vlastně jedna velká sestupná volněradikálová spirála.


 

 
… vymete …

Rabonovitch samozřejmě vyvozuje z experimentů svého týmu optimistické závěry, které slibují lidstvu prodloužení života. Ostatní vědci si takové optimistické předpovědi schovávají pro vlastní objevy a Rabinovitche za přehnaný optimismus kritizují.


Američanka Judith  Campisiová z Buck Institute upozorňuje, že co funguje na myši, nemusí pracovat u člověka. Howard Jacobs  z university v Tampere zase namítá, že myši zřejmě za prodloužený život platí nějakou skrytou vadou. Uplatnění stejného postupu u člověka proto považuje tento notně neortodoxní Skot za pochybné především ze sociálních a etických důvodů.

 

… všechny radikály.

… všechny radikály.

 

Howy Jacobs (vpravo) nesouhlasí a varuje, před nečekanými a nepříznivými vedlejšími účinky.

Howy Jacobs (vpravo) nesouhlasí a varuje, před nečekanými a nepříznivými vedlejšími účinky.

 



Judith Campisiová zase vidí krok od prodloužení života myši k prodloužení lidského života jako příliš dlouhý a nejistý.

 

Datum: 06.05.2005 13:20
Tisk článku

Za hranicemi genů - Schatz Gottfried
 
 
cena původní: 225 Kč
cena: 225 Kč
Za hranicemi genů
Schatz Gottfried

Diskuze:

nevim,jestli to je zrovna výhra

sardaukar,2005-05-10 11:37:26

Jistě se to zdá být lákavé žít o něco déle. Umožňovalo by to např. delší, tedy kvalitnější studium. Na druhou stranu zase by to znamenalo odchod do důchodu třeba ve 100 letech a kdo má dřít a sponzorovat stát tak strašně dlouho?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace