Malý, ale zářivý  
...je Měsíc kolem lednového úplňku. Obyvatelé Severní Ameriky ho kdysi nazvali vlčím měsícem.

Rozdíl ve zdánlivé velikosti Měsíce v perigeu, nejbližším bodě k Zemi na eliptické oběžné dráze a v apogeu, kdy je od Země na oběžné dráze nejdál. Luně pouť od jednoho perigea k tomu následujícímu trvá 27,55455 dne Kredit: timeanddate.com
Rozdíl ve zdánlivé velikosti Měsíce v perigeu, nejbližším bodě k Zemi na eliptické oběžné dráze a v apogeu, kdy je od Země na oběžné dráze nejdál. Luně pouť od jednoho perigea k tomu následujícímu trvá 27,55455 dne Kredit: timeanddate.com

Všimněte si nyní Měsíc, pokud to obloha umožňuje. Minulou noc dorostl do prvního letošního úplňku – pro pozorovatele v našich končinách přesně v sedmou minutu  sedmého dne nového roku.

 

Téměř historické snímky Měsíce z roku 1985 porovnávají jeho zdánlivou velikost v apogeu (vlevo) a v perigeu (vpravo) Kredit: NASA (https://moon.nasa.gov/diy-moon-orbit/)
Téměř historické snímky Měsíce z roku 1985 porovnávají jeho zdánlivou velikost v apogeu (vlevo) a v perigeu (vpravo) Kredit: NASA

Jestli jste ho v noci zahlédli v díře mezi mraky, možná vás překvapilo, že velmi jasně září. Přesto, že je zdánlivě nejmenší, což ale volným okem stěží někdo rozezná.


Byli to Indiáni Severní Ameriky nebo první osadníci ze starého kontinentu, kteří tento první lednový úplněk nazvali vlčím měsícem.

 

Důvod je prozaický – lednová luna dohlíží na páření obávaných chytrých šelem v tomto období, kdy častěji než jindy je slyšet jejich vytí.

Vlci vytím nereagují na žádnou fázi Měsíce. Je to jen vzrušující mystická představa. Kresba kredit: Dika Budi, vecteezy.com
Vlci vytím nereagují na žádnou fázi Měsíce. Je to jen vzrušující mystická představa. Kresba kredit: Dika Budi, vecteezy.com

 

I když to není ničím výjimečné, připomeňme si, že nedávno, 4. ledna se Země nacházela na své oběžné dráze ke Slunci nejblíže – v perihéliu. Tedy i intenzita slunečního záření, které na Měsíc dopadá, je o maličko větší. Na straně druhé se Měsíc blíží k apogeu – bodu, který je na jeho mírně eliptické oběžné dráze od Země nejvzdálenější.

 

Naše přirozená oběžnice bude lednovým apogeem procházet za několik hodin, 8. ledna v 10:19 hod našeho času ve vzdálenosti 406 458 km. Nepůjde ale o letošní největší vzdálenost Měsíc – Země, na takový okamžik si musíme počkat do 16. srpna, kdy Měsíc v apogeu bude o 176 km dál (ve 12:54 letního času).


A kdy bude Měsíc letos k Zemi nejblíže? Zanedlouho. Za tři týdny, v okamžiku prvního letošního novu. Přesněji 21. ledna. Nov nastane ve 21:53 hod a Měsíc tím nejbližším letošním perigeem – k Zemi nejbližším bodem oběžné dráhy – projde o tři minuty později, ve 21:56 hod, ve vzdálenosti 356 569 km. Tedy o 49 889 km blíž než bude v apogeu za několik hodin.


Pár vět s mnoha údaji, z nichž máte v hlavě chaos? Nevadí. Zahleďte se na oblohu. Jestli na něm spatříte mezi mraky Měsíc, vězte, že je nyní od Země (téměř) nejdál, co mu lednová oběžná dráha dovolí, ale Slunce na něj svítí letos nejintenzivněji. A že někde daleko v divočině vlci „zpívají“ své písně lásky, které nám lidem nahánějí strach.


Zdroj: timeanddate.com – odkaz vede k tabulce s datumy a našimi časy letošních perigeí a apogeí s uvedenými vzdálenostmi

Datum: 07.01.2023
Tisk článku

Související články:

Dnešní superměsíc zblízka     Autor: Dagmar Gregorová (13.07.2022)
Začíná návrat člověka na Měsíc     Autor: Vladimír Wagner (29.08.2022)
Ještě ke Galileiho přístrojům (a ostatkům)     Autor: Zdeněk Kratochvíl (19.09.2022)
Staré srdce Mléčné dráhy     Autor: Dagmar Gregorová (03.10.2022)



Diskuze:

Viděný Měsíc malý a velký

Bohumír Tichánek,2023-01-08 17:06:25

Velikost spatřeného Měsíce se liší podle jeho výšky nad obzorem. Objektivní měření zorného úhlu však takovou eventualitu odmítne.
O světě nás informují smyslové zážitky, pak takový vjem, přístupný i nejmenšímu dítěti, si zasluhuje zdůvodnění. Setkal jsem se u mladého vystudovaného astrofyzika, kdysi z hvězdárny Kraví hora, s jednoduchým závěrem - že příčinou je refrakce.
Není. Tehdy jsem rozkreslil: https://www.tichanek.cz/g4v/refrakce.html
Dál lze hledat a zážitky časoprostoru přitom zdůvodňovat buďto tradičně hmotou nebo jen informatikou.

Odpovědět

Môže mesiac liečiť ?

Pavel Gašperík,2023-01-08 10:27:23

Historická zaujímavosť . Existuje ochorenie krvotvorby nazývané porfyrická choroba . Vytváraju sa defektné deriváty krvného farbiva /velmi zjednodušene/ ktoré pri dopade slnečného /ultrafialového/ žiarenia senzibilizujú kožu až do tej miery , že sa vytvárajú kožné defekty a jazvy . Niekedy sa defektné deriváty červeno sfarbeného farbiva ukladajú do zubov , čo sa nazýva erytrodoncia . Jedinci s týmto ochorením sa inštinktívne vyhýbali slnečnému žiareniu a vychádzali von iba v noci. Rovnako inštinktívne vyhľadávali najmä noci počas mesačného splnu a mesačnému svitu vystavovali časti tela s jazvami a kožnými defektami . Vlastne využili vlastnosť mesačného svetla , ktoré sa odrazom od mesačného povrchu polarizuje , a tak zmierňovali negatívne efekty priameho slnečného žiarenia na koži . Takto postihnutí jedinci to ale v stredoveku vôbec nemali ľahké . Zahaľovali si tvár aby nebolo vidieť mutilujuce defekty , no nezabránili tomu aby sa neobjavili červené zuby . Verejnosť týchto jedincov pokladala pre červené zuby za upírov a vlkodlakov a prenasledovala ich.
S tým upírstvom to ale bola pravda, pretože jedinci trpeli anémiou a inštinktívne pili krv drobných zvierat /psov , mačiek/ a možno aj krv ľudsku ...Stávali sa tak podivínmi ktorých prenasledovala logicky velmi intenzívne cirkev a tak končievali v rukách katov alebo v temniciach.
Podrobnejšie napr. tu: https://en.wikipedia.org/wiki/Gunther_disease

Odpovědět

Velikost a záře Měsíce

Florian Stanislav,2023-01-07 23:25:44

Perihelium je asi 147 milionů km a aféliun asi 152 milionů km.
Poměr slunečního osvícení Měsíce je tedy nejvýše
(152/147)^2 =1,07, tedy o 7% více v perihéliu jak v aféliu. Perihélium mezi nynějším a předchozím úplňkem v podstatě trvá, takže rozdíl jasu asi těžko zrakem vyhodnotíme.
Měsíc: perigeum 363,3 tis.km, apogeum 405,5 tis.km.
Poměr jasu Měsíce díky vzdálenosti od Země je tedy větší
(405,5/363,3)^2 =1,246, tedy asi o 25% víc září v perigeu, kdy je taky největší.
Poměr velikosti Měsíce je (405,5/363,3) =1,116, čili nejvýš o 11.6 % většív perigeu.
Jinak řečeno, když je Měsíc v apogeu menší ( tedy vzdálenější), tak méně září až o 25% kvůli vzdálenosti. Z jednotky plochy může odrážet až o 7% víc kvůli perihéliu. Afélium bude za půl roku

Odpovědět

Když změníte

Mirek Bautsch,2023-01-07 22:28:32

tu sedmou sekundu na sedmou minutu, tak s Vámi budu souhlasit...

Odpovědět


Re: Když změníte

Dagmar Gregorová,2023-01-08 03:47:24

Dík, opraveno. (Text vznikl narychlo - po krátkém náhodném rozhovoru, když se v podvečer u východního obzoru objevil mraky částečně zahalovaný Měsíc. Včerejší noc se za splnu mezi mraky objevoval v plné kráse a zářil jako reflektor. Chtělo to o den dřív... ale chybělo to "nakopnutí" :)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace