Sehrálo drsné UV záření roli v největším masovém vymírání všech dob?  
Před 252 miliony let, tedy na konci permu, se odehrála apokalypsa, ve které zmizela velká většina tehdejších druhů organismů. Analýzy fosilních pylových zrn z Tibetu, pocházejících z doby permského vymírání, ukázaly na možnou roli devastujícího UVB záření, které jinak z velké části zastavuje ozonová vrstva. Fosilní pyl totiž obsahuje látky, které poskytují ochranu před tímto záření.
Sehrálo na konci permu významnou roli záření UVB? Kredit: Conor Haynes-Mannering, University of Nottingham.
Sehrálo na konci permu významnou roli záření UVB? Kredit: Conor Haynes-Mannering, University of Nottingham.

O masových vymíráních stále platí, že jsou nesmírně fascinující a neméně záhadné. Stále si příliš nedovedeme vysvětlit, co se musí na Zemi stát, aby to vedlo k vymizení většiny druhů živočichů a rostlin. Masová vymírání se odehrála velmi dávno, naposledy zhruba před 66 miliony let. Při řešení této záhady jsme do značné míry odkázáni na velmi fosilní materiál, se všemi jeho slabinami. Přesto nám ale občas poskytuje vodítka, která můžeme při výzkumu masových vymírání použít.

 

Paleontolog Liu Feng z čínského Nanjing Institute of Geology and Paleontology a jeho kolegové nedávno zjistili, že fosilní pyl z doby největšího a nejobludnějšího vymírání v historii planety, alespoň pokud víme, před asi 252 miliony let na konci permu, obsahuje ve svých vnějších vrstvách látky, které mohou sloužit jako ochrana proti středněvlnnému ultrafialovému záření, tedy UVB. To je pro organismy obvykle velmi zhoubné. Badatelé z toho vyvozují, že UVB záření tím pádem mohlo hrát roli v mechanismu, který přinesl masovou zkázu na konci permu.

 

Liu Feng. Kredit: L. Feng.
Liu Feng. Kredit: L. Feng.

Permské vymírání se vzpěčuje naší představivosti. Zmizelo asi 80 procent mořských druhů, asi 70 procent druhů suchozemských obratlovců. Také je to největší známé vymírání hmyzu a smrtka biodiverzity si jistě hojně vybírala i v dalších skupinách organismů. Pokud jde o příčiny, jako obvykle u masových vymírání je ve hře celá řada faktorů. Kontinenty byly nahloučeny do superkontinentu. V prostoru dnešní Sibiře došlo k apokalyptickému soptění, během něhož vznikly zcela enormní sibiřské trapy. Otázkou ale zůstává, jak proběhlo vymírání.

Naleziště fosilních pylových zrn v Tibetu. Kredit: Liu Feng / Nanjing Institute of Geology and Palaeontology.
Naleziště fosilních pylových zrn v Tibetu. Kredit: Liu Feng / Nanjing Institute of Geology and Palaeontology.

 

Na to existuje množství teorií. Dnes jsou často populární ty, které zahrnují „změny klimatu“, ať již si pod tím představujeme cokoliv. Podle nich měly sibiřské trapové erupce uvolnit do atmosféry veliké množství uhlíku, které spustilo masivní skleníkový efekt. V souvislosti s tím mělo dojít ke zničení ozonové vrstvy, což mají podporovat nálezy deformovaných spor a pylových zrn.

 

Feng a spol. vyvinuli novou metodu detekce ochranných látek ve stěně fosilních pylových zrn z inkriminované doby. Jde o fenolické sloučeniny označované jako „UV-B–absorbing compounds“ (UAC), konkrétně kyselinu parakumarovou a kyselinu ferulovou. Badatelé studovali přítomnost těchto látek u pylových zrn typu Alisporites z oblasti Tibetu. Podařilo se jim prokázat, že pylová zrna z období masového vymírání, kdy byl nejvíce intenzivní vulkanismus sibiřských trapů, obsahují nejvíc zmíněných ochranných látek.

 

Zároveň stále zůstává mnoho otazníků. V moři tehdy zřejmě vyhynulo ještě větší procento druhů než na souši. Ale UVB záření pronikne jen pár metry vody. Mohlo by zdevastovat velmi mělké oblasti moře, ale hlubší ekosystémy nejspíš ne. Zmíněné fenolické látky mají i jiné možnosti využití, například v ochraně proti herbivorům.

 

Problém je i se zkoumaným pylem. Nevíme, jak vypadaly rostliny, zřejmě nahosemenné (ale ani to není jisté), které vytvářely pyl, jemuž říkáme Alisporites. Ani kde rostly. Další věc je, že stále nevíme, jak rychlé permské vymírání bylo. Pokud šlo o rychlou apokalypsu v průběhu dnů, týdnů nebo měsíců, těžko by se projevila obsahem nějakých látek. Masová vymírání budou dráždit naši představivost i v roce 2023.

 

Literatura

University of Nottingham 6. 1. 2023.

Science online 6. 1. 2013.

Datum: 11.01.2023
Tisk článku

Související články:

Zkáza permského světa během mrknutí oka     Autor: Stanislav Mihulka (12.02.2014)
Zničily permský svět zlovolné metanosarcíny?     Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2014)
Superpočítačová umělá inteligence zničila jedno masové vymírání     Autor: Stanislav Mihulka (18.01.2020)



Diskuze:

Travmyš Polní,2023-01-12 09:17:00

Baví mě spekulace o vymírání před 66 miliony let, když se dodnes archeologové / paleontologové / geologové nejsou schopni shodnout, co bylo příčinou vymírání v období mladšího Dryasu. "pouhých" necelých 13000 let...

Odpovědět


Re:

Pavel Ondrejovic,2023-01-12 09:27:27

tak nejak si myslim, ze konsenzus znie "vyvrazdili to ludia". Ci nie?

Odpovědět


Re: Re:

Travmyš Polní,2023-01-12 09:51:16

To záleží na tom, který konsenzus, které skupiny lidí...

Jedna z teorií taky říká, že to mohl být důsledek dopadu jednoho, nebo více meteoritů krátce po sobě. A zatím se nezdá být v rozporu s nálezy.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Pavel Ondrejovic,2023-01-12 11:10:20

vymieranie v Amerike napriklad dost tazko moze byt dosledok dopadu meteoritu :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Travmyš Polní,2023-01-13 11:54:03

Proč by nemohlo?

Co se impaktu týče - viz např. co k tomu říká Randall Carlson v tomto a mnoha dalších videích.
https://www.youtube.com/watch?v=obv7jChSxWk

Mě to přijde jako docela uvěřitelná hypotéza.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Pavel Ondrejovic,2023-01-13 22:31:14

co viem, to vymieranie sa kryje s postupom ako ludia osidlovali ameriku. t.j. nemal by to byt 'bodovy' zanik, ako by sa slusalo na nieco sposobene meteoritom.

(Kedysi pred rokmi som si vytvoril nazor, ze americky vedci cielene hladaju vyhovorky, preco to nie je sposobene ludmi, pretoze sa im to nehodi do teorie "uslachtileho divocha". A kedze toto nie je moj denny chlieb, tak uz som roky nevidel nic nove k tomuto a moze byt ze som si pred rokmi vytvoril nespravny nazor na vec.)

Odpovědět


Re:

Jiří Brtnický,2023-01-12 19:52:55

Pleistocenní vymírání začalo dříve než v mladším dryasu. Také nebylo co do počtu druhů velké. Protože se jednalo o populární megafaunu, kterou ztvárnili lidé na stěnách jeskyní a nálezy jsou četné vzhledem k tomu že vymření těchto druhů proběhlo nedávno, tak o něm víme. Takovéto vymírání, pokud by proběhlo například 50 milionů let dozadu, bychom vůbec jako úbytek biodiverzity nezaznamenali. Vymírání na hranici KPG bylo masivní, bije do očí, jeho příčina je také masivní. Ze všech vymírání je nejlépe prozkoumané, pouze není jasné jak velký význam v celé události má vznik Dekánských trapů, pokud vůbec nějaký. Pleistocenní vymírání započalo ztrátou genetické rozmanitosti postižených druhů o 20 tisíc let dříve, s koncem glaciálu bylo pouze dokonáno.

Odpovědět

Sirné bakterie

Florian Stanislav,2023-01-11 20:51:18

https://blogadmin.idnes.cz/blog/14122/427258/obr05-17_full_res_res_res.png
Graf teplot Země má největší změnu oteplení v perm-trias 252 mil. let, ale vyšší teploty už byly před 400 miliony let, pak asi 100 milionů let prudký pokles teplot a (hromadná) vymírání neměla tak výrazné špičky.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Extinction_intensity.svg/660px-Extinction_intensity.svg.png
Můj názor : Zmeny klimatu, obrovská sopečná činnost ano, ale sama nestačí.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-10/masova-vymirani-historii-zeme.html
(S. Mihulka, rok 2011)
Permské vymírání před 251,4 milionem let :"Podle datování nálezů v jižní Číně (pomocí izotopů uranu, olova a zirkonu) trvalo toto vymírání krátce, pouhých několik set tisíc let. Suchozemští živočichové mohli vymřít (podle dat z alpských nalezišť) dokonce za méně než 10 000 let...Nedostatek kyslíku vyhubil organismy používající aerobní fotosyntézu a dal zelenou sirným bakteriím schopným fotosyntézy v bezkyslíkatém prostředí. Ty se prudce pomnožily a otrávily celou planetu mohutnými emisemi sirovodíku, který vypouštějí jako odpadní produkt svého metabolismu. Tato teorie na rozdíl od jiných dobře vysvětluje i masové vymírání rostlinstva."

Odpovědět


Re: Sirné bakterie

Pavel- Piskač,2023-01-12 12:16:32

Tušíte jak se ty teploty do toho grafu zjišťovaly?

Odpovědět


Re: Re: Sirné bakterie

Florian Stanislav,2023-01-12 13:43:28

Článek předpokládá,že před 252 miliony let se kvůli vulkamickým emisím CO2 oteplilo, a graf teplot to potvrzuje, takže proč mu nevěřit i víc nazpátek.
Teploty lze určit i izotopicky z poměru 18 O/16 O.
http://www.gweb.cz/geologie/geochemie/
"Jako dobrý příklad lze uvést izotopy kyslíku 16O a 18O - jejich poměr v mořské vodě se mění v závislosti na její teplotě. Poměr těchto izotopů se odráží ve složení schránek vápnitých mořských organismů. Pokud tento poměr změříme na schránkách z fosilního záznamu, získáme teplotu oceánu v době života příslušného organismu."
Uvádí ale, že se používá v kvartéru.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace