Ve Švédsku objevili největší ložisko vzácných zemin v evropské historii  
Švédská státní společnost LKAB ulovila zlatou rybku udržitelných technologií. Našli ložisko vzácných zemin, které teď nese jméno Per Geijer, a které obsahuje asi milion tun oxidů těchto velmi ceněných a potřebných chemických prvků. Teď si můžeme přát spoustu elektromobilů a větrných turbín. Jde o kriticky významný úspěch v úsilí o zajištění geopolitické stability Evropy,
Zázrak v Kiruně. Kredit: LKAB.
Zázrak v Kiruně. Kredit: LKAB.

Švédská státní těžební společnost LKAB v těchto dnech ohlásila zásadní objev. Vystopovali ložisko bohaté na prvky vzácných zemin, které je největší svého druhu, jaké kdy bylo nalezeno v Evropě. Je tam více než milion tun oxidů těchto velmi žádaných chemických prvků. Přínos tohoto objevu je neocenitelný, nejen pro rozvoj udržitelné energetiky, ale hlavně kvůli geopolitické nezávislosti. Koho by zajímala nějaká dekarbonizace, když by žil v čínské satrapii?

 

Odborníci se již pustili do průzkumu tohoto zázračného místa, které je teď známé jako ložisko Per Geijer. Nachází se hned vedle legendárního dolu v Kiruně, za polárním kruhem na severu Švédska. Tento důl je podle odborníků největší a nejmodernější podpovrchový důl na železnou rudu na světě.

 

Logo. Kredit: LKAB.
Logo. Kredit: LKAB.

Ač to zní zcela neuvěřitelně, navzdory jejich ohromné, takřka životní důležitosti, se prvky vzácných zemin v Evropě komerčně v současnosti netěží vůbec nikde. Nula, nic. V globálním měřítku dominuje v těžebním průmyslu vzácných zemin Čína, která produkuje asi 61 procent vzácných zemin. Nemluvě o tom, jak mají zaťaté spáry do zpracovatelských řetězců. Daleko na druhém místě se krčí Spojené státy s 15 procenty. To je značné geopolitické riziko.

 

V Mendělejevově tabulce máme celkem 17 prvků vzácných zemin, čili skandium, yttrium a všechny lanthanoidy. Jejich vlastnosti jsou pochopitelně do jisté míry různé a některé jsou pro nás užitečnější než jiné, ale obecně jsou velmi žádané kvůli pozoruhodným magnetickým a elektrickým vlastnostem.

 

Ložisko Per Geijer. Kredit: LKAB.
Ložisko Per Geijer. Kredit: LKAB.

V současnosti se na výsluní hřeje především neodym (Nd), který je zásadní surovinou pro materiál na momentálně nejsilnější prakticky používané permanentní magnety, kam se přidává společně se železem a bórem (Nd2Fe14B). Neodymové magnety unesou více než tisícinásobek své hmotnosti a je po nich ohromná poptávka. Používají se především v elektromotorech.

 

Neodym a ostatní vzácné zeminy jsou pro udržitelnou energetiku doslova nepostradatelné, strategické, přinejmenším při dnešní úrovni technologií. Pro představu, odborníci odhadují, že každá nabíjitelná EV baterie, tedy baterie do elektromobilu, spotřebuje zhruba 1 kilogram vzácných zemin. U každé větrné turbíny je to přibližně 600 kilogramů. Bez vzácných zemin přitom žádné elektromobily ani větrné turbíny nebudou, pokud nedojde k zásadním technologickým změnám.

 

Společnost LKAB hodlá ložisko Per Geijer těžit co nejdříve. Zároveň ale upozorňují, že jsou svázáni tak komplikovanými předpisy a požadavky před zahájením těžby, že by se první vzácné zeminy z tohoto naleziště mohly dostat na trh nejdříve za 10-15 let. Což je nepřijatelné. Rozumná ochrana prostředí je samozřejmě na místě. Nejsme v 19. století. Krajina kolem Kiruny je kouzelná, autor tohoto textu ji před časem osobně navštívil a byl fascinován. Přesto, tohle je pro Evropu, tedy i pro nás, otázkou života a smrti. Podle toho by měly vypadat i priority a úsilí ve hledání kompromisů, například pokud jde o časovou náročnost úředních procesů.

 

Zároveň bude velmi zajímavé a důležité sledovat dění kolem této budoucí těžby. Především pokud jde o Čínu. Největší známé ložisko vzácných zemin na světě je Bayan Obo ve Vnitřním Mongolsku, tedy na severu Číny. Údajně tam mají asi 40 milionů tun. Právě Číně nově objevené ložisko Per Geijer dramaticky kříží plány na světovou dominanci.

 

Čína již nějakou dobu vede masivní dezinformační kampaně s falešnými účty na sociálních sítích, které jsou zvláštní tím, že nejde o politiku či zdraví. Cílí na průmyslové firmy, vesměs v oblasti těžby a zpracování vzácných zemin. V převleku za místní občany a aktivisty západních zemí útočí například na kanadské těžaře Appia Rare Earths & Uranium Corp nebo americké společnosti Lynas Rare Earths Ltd. a USA Rare Earth. Doposud naštěstí nebyli příliš úspěšní, ale Čína teprve začala a zapojení domácích užitečných idiotů samozřejmě nelze nikdy úplně vyloučit.

 

Video: LKAB Visitor Centre

 

Literatura

New Atlas 12. 1. 2023.

Washington Post 28. 6. 2022.

Lithium,vzácné zeminy

Datum: 14.01.2023
Tisk článku

Související články:

Strategické vzácné zeminy by mohly být nahrazeny komby běžných prvků     Autor: Stanislav Mihulka (07.07.2019)
„Kosmický magnet“ tetrataenit je slibnou alternativou vzácných zemin     Autor: Stanislav Mihulka (26.10.2022)
Zásadní geopolitický krok: V Kanadě vyroste první elektrický důl na lithium     Autor: Stanislav Mihulka (20.11.2022)



Diskuze:

Problem je spracovanie, nie dostupnost

Radoslav Porizek,2023-01-19 22:49:32

Hlavnym problemom nie je dostupnost surovin, ale ich spracovanie.

V clanku casopisu Vesmir: Suroviny a přechod k čisté energetice
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2022/cislo-4/suroviny-prechod-k-ciste-energetice.html
Je opisany pribeh tazby a spracovania v Kalifornskom Montain Pass. Zacalo sa v nom tazit v roku 1952, postupne stale pribudali problemy so znecistovanim pri spracovanim (pri rastucich narokoch na znecistenie), az to skoncilo tym, ze sa koncetrat rudy vyvaza do Ciny, kde sa dalej spracovava.

Pokial naozaj chceme za par rokov skoncovat so spalovacimi motormi v autach, tak treba jasne povedat, ze nas to ale bude stat ohromnu devastaciu prirody odkaliskami na spracovanie rudy, ktorej sa neda vyhnut, pokial to myslime vazne s masovou vyrobou elektromobilov so vzacnych zemin.

Odpovědět

2080

Dusan Junk,2023-01-19 18:01:01

"Ve Švédsku objevili největší ložisko vzácných zemin v evropské historii"

Niečo mi vraví, že to bude zároveň NAJDLHŠIE neotvorené ložisko v európskej histórii.
Neviem prečo, len taká predtucha o kvalite európskych rozhodovacích procesov...

Odpovědět

Došly rudy

Mintaka Earthian,2023-01-18 05:08:41

Ještě nejsme technologicky tak daleko, abychom taková významná ložiska měli kompletně zmapována?
Přitom na stránkách EuroGeoSurveys to vypadá tak sofistikovaně.
https://eurogeosurveys.org/

(A co na to počítač? Mlčí? No, tak to je konec. Teď už může pomoct jenom Staník.“)

Odpovědět

Kiruna

Ivan Bílý b,2023-01-16 11:34:45

Čekal bych, že kolem Kiruny se toho už moc objevit nedá
Tam to musí být rozvrtané co pár set metrů.

Odpovědět

Podpovrchove lozisko

Karel Marsalek,2023-01-15 06:42:01

Pane Hejna, krajina se zrejme moc nicit nebude muset. Podle obrazku loziska se nachazi vzacne zeminy nedaleko prurvy se zeleznou rudou. Ta jde do hloubky tusim 1300 m (prozatim prozkoumano) a vzacne zeminy zasahuji jeste nize. Samotne centrum mesta Kiruna se v soucasne dobe stehuje nekolik kilometru vedle, aby tezba zelezne rudy mohla pokracovat a zajistit zivobyti pro obyvatele mesta (kteri toto stehovani odsouhlasili). Kazdopadne doporucuji navstivit Navstevni centrum v hloubce ca. 550 metru pod povrchem. Je to velmi zajimave.

Odpovědět


Re: Podpovrchove lozisko

Florian Stanislav,2023-01-15 11:25:44

Průměrný obsah neodymu v zemské kůře je 37 ppm, ale vzácné zeminy jsou rozptýlené. Takže koncetrovaná naleziště kovů vzácných zemin jsou nenahraditelná.
Zlato 4 – 5 ppb (μg/kg) v zemské kůře.
Monazit významný nerost kovů vzáckých zemin obsahuje 12% neodymu.
Široké využití kromě v článku uvedených viz heslo lanthanoidy.
O úpravu periodické tabulky zařazením lanthanoidů se zasloužil český
profesor chemie UK Praha Bohuslav Brauner (1902).

Odpovědět


Re: Podpovrchove lozisko

Miroslav Stuchlík,2023-01-15 12:15:54

Ale k likvidaci energetiky to přispěje. Čím víc autíček na baterky tím pravděpodobnější blackout.
Přesně podle levicí nevyřčeného ale hojně využívaného hesla čím hůř tím líp.

Odpovědět


Re: Re: Podpovrchove lozisko

Pavel Vitvar,2023-01-16 14:34:47

Rád bych korigoval tento nepřesný až zavádějící výrok. Větší počet spotřebičů v síti může způsobit komplikace v rozvodné síti, ale pouzev případě, že provozovatel sítě rezignuje na její údržbu a regulaci. To že například v Kalifornii dochází častěji k blackoutům s růstem počtu elektromobilů pouze koreluje nikoliv je příčinou. Kalifornská elektrická síť je významně podfinancovaná a její provoz je v privátních rukou je zcela zásadním důvodem častějších blackoutů..

Odpovědět

Petr Hejna,2023-01-14 18:42:44

Jsem zvědav, jak se k tomu postaví Greta. Bude se ničit krajina ( pro její bezuhlíkové sny ) a navíc to budou těžit kapitalisté pro zisk.
Bude mít dilema jako nyní. Bojuje proti rozšiřování hnědouhelného dolu někde v Německu a vůbec nepochopila, jak je to pro "zelené" výhodné. Když se bude pálit uhlí, budou emisní povolenky a tučné zisky do ekologie. Kdyby fungovaly jaderné elektrárny tak je průšvih, protože z těch se žádné povolenky neplatí. Jinými slovy - čím hůř, tím líp. Někdo by to měl Gretě vysvětlit.

Odpovědět


Re:

Zdenek Mazanec,2023-01-16 11:41:31

Budte uplne v klidu, oni neco vymysli, preci se nepripravi o penize. Nabizi s prikladne platby za ulozeni odpadu v ulozistich. Oni na neco v pohode prijdou, kdyz se chce, jsou mocne lobby schopny vymyslet cokoliv.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace