Nové zařízení vysílá rádiový signál prakticky bez spotřeby energie  
Když američtí odborníci University of Washington sestrojili nový typ zařízení pro přenos rádiového signálu, které pro vysílání nepotřebuje prakticky žádnou energii a využívá tepelný elektronický šum, museli nejprve přesvědčit recenzenty, že nespáchali zločin proti druhému termodynamickému zákonu. Přesvědčili, publikovali, a je z toho slibná technologie pro senzory, implantáty nebo kreditní karty.
Experimenty s novým typem přenosu rádiového signálu. Kredit: Zerina Kapetanovic.
Experimenty s novým typem přenosu rádiového signálu. Kredit: Zerina Kapetanovic.

Zní to šarlatánsky. Až tak, že recenzenti věhlasného amerického vědeckého plátku Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) požádali autory studie, aby vysvětlili, proč jejich nová metoda neporušuje druhý termodynamický zákon, podle něhož teplo nemůže samovolně přecházet z chladnějšího tělesa na těleso teplejší.

 

Zerina Kapetanovic. Kredit: Stanford University.
Zerina Kapetanovic. Kredit: Stanford University.

Zerina Kapetanovicová z americké University of Washington v Seattlu a její kolegové to podle všeho vysvětlili a PNAS jejich výzkum zveřejnili. Jde o pozoruhodnou metodu bezdrátového přenosu rádiových vln, která při vysílání nespotřebuje téměř žádnou energii – aniž by urazila celou fyziku porušením druhého termodynamického zákona.

 

Tým Kapetanovicové vytvořil zařízení, které vysílá rádiové vlny pouhým přepínáním spínače mezi rezistorem a anténou. Anténa v tomto zařízení přitom nepotřebuje žádnou energii. Energie je nutná jen k přepínání spínače. Jde ale o elektricky ovládaný tranzistor, který nemá žádné pohyblivé části a spotřebuje naprosto mizivé množství energie.

 

Vysílač nového zařízení. Kredit: Zerina Kapetanovic.
Vysílač nového zařízení. Kredit: Zerina Kapetanovic.

Jak říká Kapetanovicová, nový systém, pokud jde o stranu vysílače, kombinuje vysílání rádiových vln s těžbou energie z okolního prostředí. Jejich výzkum by mohl vést k novým typům senzorů či implantátů, u nichž nebude nutné měnit baterie, či lepším kreditním kartám nebo i satelitní komunikaci.

 

Nejjednodušší konstrukce běžného rádia je založená na tom, že spínač připojuje a odpojuje zdroj silného elektrického signálu – dejme tomu oscilátoru, který generuje sinusoidní vlnu, kolísající asi tak 2 miliardkrát za sekundu – k vysílací anténě. Když je zdroj signálu připojen k anténě, anténa vytvoří rádiovou vlnu, což znamená „1“. Když zdroj není připojen, anténa neudělá rádiovou vlnu, což odpovídá „0.“

 

Kapetanovicová a spol. prokázali, že zdroj signálu napájený energií není pro rádiové vysílání nezbytně nutný. Namísto toho ve svém zařízení využili náhodný termální elektronický šum (Johnson–Nyquist noise), který se objevuje ve všech elektricky vodivých materiálech kvůli tepelnému pohybu elektronů. Ten může nahradit zdroj signálu pro rádiovou anténu.

 

Bezdrátové vysílání nového zařízení přenáší teplo. Pokud by ovšem existoval spontánní přenos signálu mezi vysílačem a přijímačem, aniž by byl mezi nimi rozdíl v teplotě, bylo by možné z tohoto přenosu těžit energii. To je samozřejmě smrtelný hřích proti druhému termodynamickému zákonu.

 

Badatelé unikli katovi z oprátky tím, že jejich přijímač vlastně funguje jako lednička. Elektrony přenášející signál v přijímači jsou udržovány v „chladu“ zesilovačem, podobně jako chladnička udržuje vnitřek chladný neustálým odčerpáváním tepla. Zatímco vysílač, jak bylo řečeno, nepotřebuje téměř nic, přijímač má relativně velkou spotřebu energie, až 2 watty. To zhruba odpovídá dalším podobným systémům s extrémně nízkou spotřebou energie při komunikaci. Téměř veškerá spotřeba energie se tedy odehrává na straně přijímače, kde ale obvykle není problém připojit nějaký zdroj.

 

Literatura

The Conversation 24. 1. 2023.

PNAS 119: e2201337119.


Datum: 29.01.2023
Tisk článku

Související články:

Nejmenší a nejodolnější rádio světa funguje díky defektům v diamantu     Autor: Stanislav Mihulka (20.12.2016)
Kvantové rádio umožní komunikaci a navigaci pod zemí a pod vodou     Autor: Stanislav Mihulka (06.01.2018)
Kvantové rádio naladí nejslabší rádiový signál na světě     Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2019)



Diskuze:

Aktivní přijímač

Jirka Novotný,2023-02-01 15:10:06

Jak se to sakra liší od situace, kdy k pasivní RFID kartě přijdu s aktivní čtečkou? Respektive, kde by se dalo tohle využít, kde takový systém pasivní karta aktivní čtečka použít nelze?

Odpovědět

Příspěvky

Snad ani ne,2023-01-30 15:31:11

V poslední době sem chodím už ani ne tak kvůli článkům, jako kvůli diskuzím. To vždycky pobaví. Zerina Kapetanovic vystudovala University of Washington, Electrical and Computer Engineering, pracuje v Electrical Engineering na Stanfordské univerzitě, publikuje v prestižních plátcích, už řadu let pracuje v nadnárodních společnostech na IoT systémech a dostává se do jejich publikací, na webu stačí zadat jméno a vypadnou stovky odkazů a referencí, a tady na oslovi ji nýmandi (v porovnání s ní), jejichž jméno Google ani nezná, zdrbou jako blbou podvodnici, co ničemu nerozumí. A je celkem jedno, o jaké téma se jedná, někteří jedinci musí být více než geniální, když komentují z odborného hlediska snad úplně vše :-) Osla byste měli udělat v AJ, aby se mohl o genialitě českých diskutérů poučit celý svět, je škoda se omezat jen na malé Česko.

Odpovědět


Re: Příspěvky

Igor Němeček,2023-01-30 17:42:58

Musel jsem se nad Vašim příspěvkem pousmát, protože jsem si uvědomil, že už prakticky dělám to samé. Času není nazbyt, jsem vláčen tunou práce a není moc času se diskuzi příkladně věnovat. Když se už na to čas od času nemůžu dívat, položím některému z mudrlantů dotaz, jestli se může pochlubit nějakou svou prací, když ví, co a jak dělat. Nebo nějakou "opravdovou" publikační činností, když tady to neumí. Asi nebude překvapením, že místo odpovědi na otázku se dozvím, že na někoho útočím. :-) Často si pletou pojmy s dojmy, vyjadřují se kriticky k pisateli článku, že něco nechápe. Naprosté nepochopení ani základního významu takového článku na Oslu. V popularizačním článku o technice nebo vědě se dožadují detailních ekonomických rozborů, jinak to na Osla nepatří. Smutné a bizarní.
Psát Osla v AJ by asi nepomohlo. Mudrlanti jsou bohužel (a nebo naštěstí?) úplně všude, nejsme v ničem unikátní. Ani vzdělání, ani znalost jazyků neznamená schopnost empatie, respektu, tolerance.

Odpovědět


Re: Re: Příspěvky

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-30 18:24:24

Dobrý den. A chápete tím pádem z toho, co jste napsali, že Oslu dělají velkou část návštěvnosti právě ty diskuse? Nebýt těch příspěvků v diskusi, na které často nadáváte, část čtenářů by ubyla. A já bych se často nedozvěděl informace, které v článku chybí nebo jsou tam zavádějící. Ty kritické příspěvky by samozřejě měly obsahovat technické připomínky nebo něco uvádět na pravou míru. Ale v reakci na ně bych ocenil opět technickou odpověď, ne prázdné poukazování na autority. Pro mě jako čtenáře diskuse, který se chce o tématu více dozvědět, jsou takové příspěvky jalové. Naopak kvalitní informace v diskusi jsou často zajímavější než celý článek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Příspěvky

Igor Němeček,2023-01-30 19:52:30

O té návštěvnosti je to zřejmě pro autora příspěvku přede mnou. Když jsem psal o AJ, tak jsem reagoval hlavně na to, že by to nevyřešilo to, co si myslí. Chtěl jsem ještě zmínit ekonomickou stránku věci, ale to se zase dostáváme někam jinam.
S kvalitou příspěvků je to složité ... Když se dozvíte něco, co jste nevěděl, je obecně složité zhodnotit, jestli je ta informace ověřená. Tuto jistotu získáváte znalostí autora, co kdy kde řekl, napsal, ... Když je známý, pak se dá považovat za autoritu. Odkazy na citáty, studie, ... to jsou svým způsobem taky odkazy na autority. Ale na toto je třeba se v problematice orientovat. Většina lidí žije jen v představě, že se orientuje. V žádném případě to není nějaká osobní narážka, jen prosté konstatování, že je to boj.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Příspěvky

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-30 20:03:02

Zásadně s Vámi nesouhlasím. Píšete:
"Když se dozvíte něco, co jste nevěděl, je obecně složité zhodnotit, jestli je ta informace ověřená. Tuto jistotu získáváte znalostí autora, co kdy kde řekl, napsal, ... Když je známý, pak se dá považovat za autoritu."

V tom je právě jádro pudla. Vy považujete informaci za pravdivou proto, že ji řekla společensky uznávaná osoba. Já považuji za informaci za pravdivou, protože ji lze doložit. A spousta těch informací zde v článcích není problém doložit, aniž bych jakkoliv potřeboval znát osobu autora. Například výpočtem nebo odkazem na věrohodná data z internetu. Vy nejste schopný diskusi obohatit o jedinou hodnotnou informaci, zato kritizujete příspěvky druhých, kteří tak činí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Snad ani ne,2023-01-30 20:24:20

Právě Vy jste jeden z těch případů, na které jsem mířil :-) Už jsem se skoro bál, že tu odporovat a nesouhlasit nebudete, ale nakonec jste nezklamal. Ukázkový příklad, kdy jste přesně to, co kritizujete. Amatér, co si myslí, že všemu rozumí, má snahu o analytický přístup, hraje si na odborníka, ale už si neuvědomuje, že jeho rozsah znalostí nedostačuje k tomu, aby byl schopen vše správny vyhodnotit a posoudit a to ani za pomoci internetu. Rozsah znalostí musí být natolik široký a hluboký, abyste si uvědomoval i souvislosti a věci, které jsou v daném oboru natolik základní, že je autor ani nepotřebuje zmniňovat. A to tady, bohužel, velké množství lidí nemá, a ani si neuvědomuje, že nemá, takže pak si myslí, že mají pravdu, protože s omezenými znalostmi a zdroji (google) jim to vychází. A vůbec se nezabývají myšlenkou, jak je možné, že třeba lidem na prestižní univerzitě to divné nepřijde. Je to úplně to samé, jako když někdo ně úplně chyrý věří dezinformacím a konspiračním teoriím. Také jim to do určité chvíle vychází, také jsou přesvědčeni, že mají pravdu, protože našli odpovídající podklady. A toto je stejné, jen o trochu vyšší level.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-30 20:50:33

Tato informace je nevěrohodná, protože autor je neznámý.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

František Kroupa,2023-01-30 22:12:20

Škola i život mě naučily uvažovat racionálně: je to možné, není to možné, nevím - nejsem schopen posoudit.

V daném případě se v principu nejedná o nic fundamentálně nového, nýbrž o standardní radiokomunikační řetězec, který má ve zjednodušené podobě tvar vysílač-napáječ-vysílací_anténa-volný_prostor-přijímací_anténa-napáječ-přijímač. Koneckonců na obrázku v originálním článku je vidět klasická domácká mikrovlnná plechařina, včetně využití piksly od nějakého oleje nebo čeho :-). V článku se nalézá ještě jedna superdůležitá věta, konstatuje se v ní, že jde o "ultra-low-power method of communication".

Klíčem je věta v článku "zdroj signálu >>>napájený energií

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

František Kroupa,2023-01-30 22:20:30

Výše uvedený text je asi třetina mého původního příspěvku, zbytek mi Osel kamsi zašantročil. A takovou jsem si s ním dal práci :-(. Znovu už to smolit nebudu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Igor Němeček,2023-01-30 20:53:06

O žádném společenském uznání jsem nepsal. Navozujete dojem, že jsem napsal, že autoritou ve vědě je člověk, který si to zasloužil účastí na plesech. Projekce.
30 let programuji, vyvíjím všechno možné, neustále se pouštím do dalších věcí, které se musím učit ... Když bych přestal, začal bych stárnout. Denně se při tom přesvědčuji, jak málo vím a že umřu jako "hloupý". Pro mě je to docela frustrující, ale jediné, co s tím můžu dělat, tak se s tím smířit.
Jsem natolik soudný, abych se nesnažil vytvářet dojem, jak lze všemu porozumnět, vypočítat, dokázat, stačí jen chtít. Nebudu počítat to, co vypočítal Einstein, klidně se na něj odkážu. Nežiji v sebeklamu, Vy ano. Snad jsem Vám alespoň teď kultivovaně obohatil diskuzi. A nebo ne a teď můžete tu o osobních útocích ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-30 21:33:13

Pane Němečku - když nebudeme řešit Vaše soukromé názory, kdo jak je či není chytrý, tak mi jde o následující. Někdo napíše pod článkem kritický příspěvěk a zmíní v něm nějakou technickou námitku nebo tvrzení. Pokud je to tvrzení chybné, zajímá mě PROČ je chybné. Často není problém dát si trochu práce a najít příslušné argumenty najít nebo doložit výpočtem.
Z polemické diskuse se člověk nejlépe dozví názorové spektrum, které mě zajímá TAKÉ. Když si přečtu polemiku, můžu z toho pochopit, jakých chyb se kdo ve svých úvahách dopustil.

Takže jak to uchopit prakticky - Vy třeba nesouhlasíte s nějakým hejskem, který v diskusi zpochybňuje tvrzení z článku a přikládá k tomu nějaké svoje argumenty. Když ho chcete zpražit a zároveň diskusi obohatit, věnujte alespoň elementární snahu vysvětlení, proč si myslíte, že jsou jeho názory mylné. Tedy samozřejmě kromě argumentu, že autor, který publikoval článek, narozdíl od diskutujícího publikuje články.

Další věc je samozřejmě forma, která často není vhodná, ale tu teď, doufám, neřešíme.

Já Vám samozřejmě nemůžu přikazovat, jak máte psát svoje příspěvky. Ale stejně tak Vaše útočné příspěvky jsou jen Vaší osobní preferencí, co byste si (ne)přál v diskusích číst.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Igor Němeček,2023-01-30 23:09:38

Když si přečtete mé dnešní příspěvky, pak můj názor v nich najdete. Dívám se na to jinak než Vy a že s tím máte problém, je to blbý, ale ne pro mě.
Obviňujete mě z něčeho, co děláte sám. Podívejte se do diskuze, čeho jste se chytil. Nic osobního na Vás jsem nepsal, naopak zakončil jsem to jasným konstatováním:
"V žádném případě to není nějaká osobní narážka, jen prosté konstatování, že je to boj."
Že to i tak vztáhnete na sebe je Vaše rozhodnutí a zakončíte to následovně:
"Vy nejste schopný diskusi obohatit o jedinou hodnotnou informaci, zato kritizujete příspěvky druhých, kteří tak činí."
Já laťku přijal tím, že žijete v sebeklamu. Tedy je třeba si nejprve zamést před vlastním prahem, když se rozhodnete pro obviňování.
Házíte pojmy jako pravda, chyba, ověřit, doložit, pokud je tvrzení chybné, hodnotná informace, ... A to vyhodnotíte Vy? Připomíná to autoritativní přístup. Bohužel nikdo se nemůže přesvědčit z čeho pramení. Jestli je to z Vaší rozsáhlé věděcké činnosti, na kterou není problém poslat odkaz a nebo je to jen výsledkem sebeklamu.
A omlouvám, že nebudu dál pokračovat, ani Vám ani mně by to nic nepřineslo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-31 13:33:35

Pane Němečku, já ale nereaguji jen na Váš příspěvek v této diskusi, ale na Vaše dlouhodobé vystupování zde v diskusích. Vynoříte se vždy, jen abyste si odplivnul.

Autoritativní přístup? Já přece nerozhoduji za druhé, co si mají myslet (to děláte naopak Vy - čtenář je podle Vás povinný si myslet to, co se píše v článku). Já jen chci při přejímání nějaké infromace mít možnost zapojit kritické myšlení. A přečíst si diskusi s proti sobě stojícími argumenty je krásný stimul kritického myšlení.

Vy zde čato radíte kverulantům, aby zdejší články nečetli, když se jim nelíbí. Totéž poradím já Vám - pokud se Vám nelíbí, že zde o tématech diskutují i lidé mimo obor, jednoduše ty diskuse nečtěte a čtěte si pouze články.

Případně se domluvte s redakcí Osla, ať diskuse moderuje přísnějším způsobem. Pokud to bude vidět stejně jako Vy, třeba Vám rovnou dají privilegia cenzora. Já jsem naopak spokojený s tím, jak diskuse fungují nyní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Igor Němeček,2023-01-31 15:39:53

Sice jsem už nechtěl, ale je vidět, že to potřebujete, je to jako droga ...

Škoda, že se nezabýváte svým dlouhodobým přispíváním. Nekonečná vlákna, dokola se opakující "argumenty". Je mně jasné, že máte z toho dobrý pocit, jak si vyměňujete názory. Já v tom vidím neschopnost se smířit s tím, že někdo má jiný názor. A i kdyby Vám z toho měla prasknout žilka, stejně si to budu myslet dál. Nebo mně chcete nakázat, že si mám myslet něco jiného?

Nebo, že začínáte útočným způsobem právě Vy a to i přesto, že Vás i odcituji, nehledě, že je to na pár sekund, abyste se přesvědčil sám, kdybyste měl pochybnosti o mé objektivitě. K tomu se nějak zapomenete vyjádřit. Jednou Vám to nestačilo, tak jsem to zopáknul, ale vracet se k tomu už nebudu, abych Vás umlátil nekonečnými argumenty, já to snesu.

Kritické myšlení ale stojí především na kritice sebe sama. Osobně jsem k sobě dostatečně kritický, abych věděl, že u spousty témat si to můžu přečíst, ale protože to znám jen okrajově, nebudu machrovat, jak je ten vědecký tým plný idiotů. Výsledkem je líbí/nelíbí - příště něco takového přečtu/nepřečtu.

Ano, poradím ať to nečtou, když se jim to nelíbí, stejné jako v obchodě nebo u voleb. To je totiž jediná skutečná zpětná vazba, na kterou se hledí. Mají dvě možnosti - nečíst to a nebo číst a donekonečna se rozčilovat, že něco od článku vyžadují. Kolikrát budou něco požadovat, než jim dojde, že je to zbytečné? A zbytečné to může z více důvodů - příspěvky tohoto druhu nejsou pro autora přínosné, nebo jsou přínosné, snaží se další články vylepšit, ale třeba není tak dobrý a nebo je, ale diskutéři změny nevidí, nebo nechtějí vidět, nebo prostě takto psát chce, vidí to jako správnou cestu a nebo je autor vychytralý pisálek. Kdyby přístup na tento server byl placený, bylo by to vidět dostatečně dobře. Nelíbí? Už nezaplatím. Myslím, že na ty možnosti je na Oslu solidní obsah, takže jsem v jádru spokojený. Já osobně tady žádného autora vysírat nebudu i když to nebude podle mých představ. Proč? Protože jsem tolerantní a mám možnost volby nevysírat. Tu někteří nemají, vysírat musí, mají neukojitelnou chuť všechny chyby napravit. Tedy touto radou jen chráním jejich žilky.

Celá diskuze začala tím, že jeden ze čtenářů napsal, že ho spíše zajímají ty diskuze, jak se nad nimi podiví/pobaví. Já jsem vyjádřil s jeho názorem pochopení, na druhou stranu jsem oponoval jeho myšlenkám na AJ. Přihodil jsem názor co si myslím, protože můžu. Žádné pravidlo jsem neporušil. Tedy, že se mně něco nelíbí na diskuzi, je jen Vaše projekce. A tímto bych už opravdu skončil. Vy si tady zase zanadáváte, pokusíte se znovu o nápravu, protože takto to přece nejde, ale už jsem tomu věnoval až moc času a víc prostě nechci. A proč? Protože můžu.

Jo a málem bych už zase zapomněl ... Zcela nekorektně to zakončím konstatováním, že je Zerina fakt kočka.

Odpovědět


Re: Re: Příspěvky

Radoslav Porizek,2023-01-30 19:20:43

Nuz ja som sa musel pousmiat tiez, pretoze odkazovanie sa na autoritu nie je korektna metoda exaktnej vedy = je zo svojej podstaty pavedecka.

Rovnako je argumetacnym faulom odmietat nazor oponenta len preto, ze nepublikoval (dostatocne). A to aj odhliadnuc od sucasnej devalvacie, ked publikuju coraz vacsie hluposti, publikuje aj umela inteligencia a ani tym najprestiznejsim zurnalom sa sem-tam podari publikovat riadnu somarinu.

Ako by teda mala teda vyzerat idealna diskusia pod clanom? Obdivne chvalospevy na autora clanku aky je renomovany a kolko ma publikacii? Pripadne sypanie si popola na hlavu, ze nam nehodnym bolo zjavene slovo vedecke?

Samozrejme netyka sa to tohto clanku a su pripady, ked oponent prejavi tak hlboku negramotnost, ze sa nim neda diskutovat, maximalne tak doucovat. Ale toto sa predsa nemoze generalizovat, lebo z toho potom vznikaju nezmysly o 97% vedeckom konsenze.

Odpovědět


Re: Re: Re: Příspěvky

Igor Němeček,2023-01-30 20:31:49

K autoritám jsem se mírně vyjádřil výše, opakoval bych se. Vědecký svět už na autoritách funguje. Tou autoritou se nestane někdo ve chvíli, kdy to o něm někdo prohlásí. Autoritou se člověk stává, když je tak obecně vnímán a to platí jak v pozitivním smyslu, tak negativním. Odkázat se na autoritu v diskuzi není nekorektní, je to zkratka. Nepovažoval bych diskuzi za vědu. Jen tady plkáme a když nebudeme, nic to nezmění.
I kdybyste odlišný názor vnímal jako odmítání názoru oponenta, pak Vám nezbývá nic jiného, než se s tím smířit. A nebo můžete trvat na tom, aby oponent přijal bez výhrad ten Váš, nebo se "nechal" přesvědčit, ale nevím, jestli se to pak dá považovat za diskuzi.
Myslíte, že se dá exaktně stanovit, jak má vypadat diskuze? Kdo bude dodržovat pravidlo č.1 - pište relevantní příspěvky? Už jen význam slova "relevantní" bude u každého jiný. Troll ze Sputniku jakékoli pravidlo nebo nesouhlas bude vnímat jako nátlak a bránění v šíření "skutečné a jediné" pravdy. Kvalita diskuze se nedá vynutit. Každý přispívá drobným dílem a pokud diskutér nesnese odlišný názor, nemá se diskuzí účastnit, nikdo ho nenutí trpět.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Radoslav Porizek,2023-01-31 10:31:04

> Vědecký svět už na autoritách funguje.

Nuz, metodologia exaktnej vedy je vynimocna prave tym ze odmieta argumenty postavene na autorite.

Napriklad tych 100 vedcov, co napisali clanok proti Vseobecnej teorii relativity. Ak by mali pravdu stacil by jeden. A kedze ju nemali, nestacila ani autorita 100 vedcov.

Ano, zkratka cez autoritu nemusi usetri pisanie, pokial ju oponent akceptuje. Ale ma to svoje hranice. Pokial diskusiu nepovazujete za vedu, preco by ste po tom od oponenta chceli vyzadovat zoznam jeho vedeckych publikacii?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

David Nečas,2023-01-31 11:24:27

To je taková mile naivní představa…

Představte si, že v praxi hledáte hodnotu nějakého parametru, faktoru, konstanty, …, kterou neumíte sám zjistit. A najedete jednak článek od nositele Nobelovy ceny, kde se uvádí 1.8, a jednak studentskou práci, ve které vyšla 3.3. Chybu nedokážete najít ani v jednom. Co si vyberete?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Radoslav Porizek,2023-01-31 18:50:13

Samozrejme, ze pri nezhode dvoch zdrojov si dohladam dalsie zdroje.

Ono nositel Nobelovej ceny si uz ako celebrita moze tvrdit co len chce, takze ani tam nemusi byt zaruka spolahlivosti.

Ale tema je o niecom inom: o tvrdeni ako to v clanku, kde si vselico vieme zistit sami. Nevidim ziaden uzitok vypinat v takom pripade kriticke myslenie a slepo verit autoritam.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Pavel A1,2023-01-31 20:18:34

Jenže právě že důvěra v autority už vědce mnohokrát svedla na scestí a proto ve vědě platí argument a ne autorita (autorita platí třeba v takové "vědě" jako je homeopatie, tam se lék považuje za účinný, pokud to o něm prohlásí autorita, ale ve skutečné vědě ne).

Znáte třeba příběh měření náboje elektronu? Jako první to změřil Millikan, ale změřil to špatně, vyšla mu poloviční hodnota. Hned při dalším opakování měření se naměřila správná hodnota, ale protože Millikan byl velká autorita, tak se hledaly všemožné neexistující systematické chyby měření, až se výsledky dostaly do souladu s Millikanovým omylem. A tak to šlo dál a dál, každé další správné měření dezinterpretovali méně chybně a odvážněji uváděli odchylku od výsledku autority, až asi po dvaceti letech konečně sebrali odvahu prohlásit, že Millikan to změřil špatně a zveřejnit svůj správný výsledek. A podobných příkladů, kdy úcta k autoritě zastavila pokrok na desítky let, najdete hromadu. Proto dnes není nikdy (ve skutečné vědě) důležité, kdo něco pronáší, ale jen a pouze obsah toho, co pronáší.

A že i velká autorita může pronést blbost, na to stačí si vzpomenout na Einsteinovo "Bůh nehraje kostky."

Odpovědět


Re: Re: Re: Příspěvky

Snad ani ne,2023-01-30 20:59:09

Máte samozřejmě pravdu, ale ten příspěvek byl míněn trochu jinak. Odborník s mnoha lety praxe ve výzkumu a člen týmu prestižní univerzity něco napíše, to projde i sítem odporníků a je to publikováno v prestižních plátcích, a tady se přesto najdou lidi, co s klidmm napíší, že je to blbost a nemůže to fungovat. Samozřejmě pochybovat, ověřovat a pídit se po detailech je správně, ale než něco někdo něco odsoudí, zamítne či zavrhne, neměl by se nejdříve zamyslet nad tím, jak je možné, že nějaký odborník dospěl právě k tomuto a ještě to obhájil před publikační komisí? Jak to, když i já na oslovi vidím, že je to hloupost, se to dostalo až sem?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Jirka Naxera,2023-01-30 21:18:49

Máte na Vaší otázku odpověď? Ne, odkazovat se na autoritu opravdu nejde. Zvláště né v systému Publish or perish. O boji o granty už naprosto nemluvě.

O tom, co prošlo do recenzovaných prestižních plátků se radějc nezmiňovat, pokud se mnou nesouhlasíte, tak si vykachněte heslo Scigen (úplně stačí, když kliknete na link na wikipedii) a můžeme se bavit dál. Také se koukněte třeba sem k nedávným aférám
https://scottaaronson.blog/?p=6957 https://scottaaronson.blog/?p=6871 nebo třeba celý tenhle seriál je výživný https://www.math.columbia.edu/~woit/wordpress/?cat=8 . A v neposlední řadě doporučuji přečíst třeba tuto knížku https://www.amazon.com/Lost-Math-Beauty-Physics-Astray/dp/0465094252

(a ano, to, že renomované týmy publikují věci, jejichž problematičnost dokáže odhalit každý s bakalářskými (a často i středoškolskými) znalostmi je ostuda.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Igor Němeček,2023-01-30 21:56:05

"Nikdo" asi nebude a nemůže tvrdit, že systém publikování je bezchybný. Je zneužitelný a zneužíván. Motivací jsou peníze, politika, prestiž. Ale to se děje všude, kde lidé jsou. Vlastně se to netýká jen lidí. Ten systém je tvořen z toho důvodu, aby snižoval pravděpodobnost zneužití. A že ke zneužívání dochází neznamená, že je takový systém neužitečný, nemůžete vědět, co by se dělo bez tohoto systému. No a zpětnou vazbou bývají nějaké diskuze, některé odborné, jiné na idnes apod. Někdy se stane, že z toho vybublá aktivita nějakých, skoro se to bojím napsat, autorit, které mají dostatečný kredit, aby se pokusili o změny. Změny ale nemusí dopadnout dobře, to se ví až po boji. :-) No a diskuzi přece nezrušíme proto, že do ní přijdou takoví, kteří neví o čem je řeč. Ať se ale klidně vyjádří, když budou doržovat elementární slušnost, ale musí unést, že se dozví, že s nimi někdo nesouhlasí. O tom jste v jednom z příspěvků psal, tak tady toho už nechám.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Jirka Naxera,2023-01-30 22:22:27

Tak to co jsem psal ohledně publikování (a dovolil bych si to rozdělit, samotné vědecké publikování souhlasím jak píšete, že není bezchybné, ale nějakým způsobem více méně funguje. O vědecké popularizaci bych si dovolil vyjádřit mnohem hůře, tam je to až na výjímky hrůza děs běs - a co je ještě horší, ne vždy je viníkem nedostatečně znalý vědecký novinář nebo PR oddělení univerzity, ale bohužel často i za pomoci samotných vědců.

a pro toho anonyma - nejsem sám kdo si to myslí, Scott Aaronson tohle vnímá jako velký problém jeho oboru (CS). Ostatně Bee to samé říká o kvantové gravitaci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Igor Němeček,2023-01-30 23:41:21

Ona ta vědecká popularizace je možná pro vědce i za trest. :-) Podat vědu stravitelně pro masy je pekelný problém a vlastně to děláte jen pro dobro lidstva, resp. pro vlastní dobrý pocit, že jste k tomu přispěl. Jako kluk jsem hltal Grygarovy Okna vesmíru dokořán. K dnešnímu p. Grygarovi jsem kritičtější, nicméně zatraceně pěkně se na to dívalo. A že spousta věcí dnes funguje v tom vesmíru trochu jinak, to mu nezazlívám, sám to nevěděl. :-)
Jsem alergický na to, že "to dnes není co bývalo", subjektivní soudy. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že toho vědečtějšího obsahu na Oslu trochu ubylo. Možná jen pocit. Budu doufat v to, že autory neodradily příspěvky v diskuzích a že je to jen mé zdání. Vždycky žasnu nad články p. Wagnera, vůbec nechápu kde na to bere energii. Víc pak žasnu nad snahou některých mudrlantů se s ním pustit do diskuze. No a ultimátní situace nastane, když jim odpovídá, byť je to většinou ve stylu, že by se měli seznámit se základy a ty základy i naťukne, tedy ne nějaké odbytí ... No a pak zkuste popularizovat. Já bych na to ty nervy neměl. :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Jirka Naxera,2023-01-31 06:25:18

pro pana Němečka. Ono s tou popularizací je to těžké, to máte pravdu. Za sebe mám asi čtyři různé stupně porozumění nějaké koncepci, a ať nezačínáme betlem, zkusím to s obecnou relativitou.
0. Černé díry jsou prapodivné objekty s velmi překvapivým chováním.

1. Každá hmota/energie kolem sebe zakřivuje prostor, princip ekvivalence = ve volně padající raketě je prostor plochý; pokud je té hmoty na jednom místě příliš, tak se časoprostor zakřiví trochu více, což skončí Schw. černou dírou etc. - prostě takový zákadní přehled, jak se asi teorie chová. Až sem si myslím, že je OTR velmi jednoduchá.

2. Máte jakous takous představu o matematice pod tím (v tomto případě o diferenciální geometrii a pseudo-Riemanovských prostorech), s trochou listování v učebnici/výpiscích z přednášku/apod. jste schopen jednoduchých výpočtů přičemž víte, co v těch výpiscích hledáte, máte jakous takous představu co znamenají komponenty jednotlivých tensorů (Ricciho tensor, Einsteinův, metrika, stress-energy tensor) - obvykle je to úroveň, kdy jste schopen více či méně pročíst skutečnou vědeckou práci a alespoň malý zlomek z ní pochopit, o čem vlastně je.

3. Plně ovládáte matematiku "na zkoušku", znáte i složitější teorii pod tím, jste schopen provádět složitější výpočty - zrovinka ty složitější výpočty jsou u obecné relativity kamenem úrazu.

4. Všechno předchozí + máte dostatek praxe i intuice, že jste schopen dělat aktivního výzkumníka.

Za mě si myslím, že popularizace by se měla dělat na úrovni jedničky (bohužel obvyklá nula v podstatě je naprosto k ničemu, když alespoň nevysvětlíte velmi hrubě, o čem ta teorie je, tak to můžete rovnou psát jako sbírku kuriozit o tom, jak se v rusku narodila tříhlavá kráva, vyjde to nastejno - no možná ne, ta kráva nikoho nevyděsí, populární blábol (pardon) na téma "vědci postavily na stole černou díru" (ta hrubka je tam úmyslně) při popisu systému analogické gravitace může lidi vyděsit pěkně, což vědě zrovna moc neprospěje).
A za sebe, když mě nějaký obor zajímá, snažím se dostat na tu dvojku.

ad Okna vesmíru - jojo, to bylo dětství. Těch populárních seriálů a knížek z té doby bylo víc, pak tedy následovala kocovina - to ve chvíli, když jsem zjistil, že sice ta část o zaběhlé fyzice byla hezká a správně, ale všechny tu úžasné věci o supersymetrii, GUT a pre-bigbang kosmologii byla vlastně sice krásná, ale pouhá pohádka.
A aby nedošlo k omylu, neprskám na to, že se vědci mýlili nebo něco nevěděli, to rozhodně ne. Prskám na to (a prskám na to do teď a asi prskat vždy budu), že se neřeklo, že ty vysněné světy byly (a jsou i teď) čirá spekulace.

Jinak zrovna na pana doc. Wágnera neprskám vůbec, naopak si ho velmi vážím. Jednak jako špičkového odborníka ve svém oboru, a k tomu ještě pro jeho schopnost velmi pochopitelně vysvětlovat složité koncepty jednoduše - což je velmi vzácná kombinace. Bohužel, diskuse pod jeho články tu dost často dopadá nedobře i proto, že takový dobře udělaný článek na téma energetiky mnoha lidem zachvěje nejen jejich náboženstvím ale spoustě z nich i ohrožuje jejich peněženku, což je "hřích, který se neodpouští".

(a diskuse na téma byť jen speciální relativity - tam i taková lama jako moje maličkost ví velmi dobře, že jakmile někdo začne tvrdit, jak se Einstein pletl, tak je jakákoli snaha o vysvětlování marná.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Jirka Naxera,2023-01-31 06:58:23

A ještě ať tu jen nekecám nekonkrétně, pár příkladů, jak se podle mého názoru popularizace dělat má.

Teoretická fyzika, fyzika obecně, matematika - jednoznačně John Baez, třeba https://math.ucr.edu/home/baez/gr/gr.html nebo https://johncarlosbaez.wordpress.com/

Fyzika kolem urychlovačů - bývalé Quantum Diaries, teď Quantum diaries survivor - https://www.science20.com/a_quantum_diaries_survivor

Computer science - Shtetl Optimized - https://scottaaronson.blog/

Fyzika obecně (do cca 2018 byl mnohem víc "odbornější") http://backreaction.blogspot.com/

Astronomie, astrofyzika - Bad astronomy https://www.syfy.com/syfy-wire/bad-astronomy-high-mass-stars-steal-planets-from-low-mass-ones

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Radoslav Porizek,2023-01-31 10:52:50

> A ještě ať tu jen nekecám nekonkrétně, pár příkladů, jak se podle mého názoru popularizace dělat má.

Neda mi, aby som nepridal: Martin Mojzis : Jeden vydych kona.
https://www.databazeknih.cz/autori/martin-mojzis-60047

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Jirka Naxera,2023-01-31 14:32:46

A abych nezapomel, vyborne jsou prednasky pana prof. Kulhanka - sice jsou to "ostre" VS prednasky, ale zpusob, jakym latku vysvetluje je takovy, ze alespon podle me maji i popularizacni hodnotu pro kohokoli se zajmem a SS znalostmi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Igor Němeček,2023-01-31 16:06:04

Vy se umíte rozšoupnout. :-)
Zamyslel jsem nad svým levelem, ale pro mě ta stupnice asi není. :-) 1 určitě ne a 2 určitě ne. Léta ubýhají, člověk některé věci neviděl 30 let ... a když jsem chtěl tuhle dětem pomoct s matikou na studiích, tak se mně už začal vařit mozek. Nějak jsem to ustál, ale prostě se to už z velké části proměnilo v lesní vůni. Sheldon by si nad takovým inženýrem odfrknul. :-)
Znovu jsem si přečetl svůj příspěvek, kde zmiňuji p. Wagnera, jestli jsem se nějak nevhodně nevyjádřil, když tolikrát píšete, že neprskáte ... snad ne. :-)
Chtěl jsem hlavně vyjádřit drobné obavy, aby výkon některých diskutérů nevedl ke snižování chuti k oslení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Snad ani ne,2023-01-30 22:20:20

Nejde o autority. Jméno v zásadě nepovažuji za důležité. Jde o něco jiného. Někdo zvěřejní něco, co považujete za nesmysl. A doložíte to výpočtem. OK. A já se ptám - když se podívám na autora a vidím tam jeho výzkumné zkušenosti a praxi, vidím, co vystudoval a kdo za ním stojí, tak jak je možné, že autor, odborník ve svém oboru, vyzkoumal a zveřejnil takovou hloupost, že mu ji vyvrátí i naprosto neznámí lidé v jakési diskuzi na serveru jako je osel? To jako on léta bádat s se špičkami v oboru nad něčím, co zvládne i zdejší amatér? Všechn čest zdejším lidem, co jim stačí pár minut s googlem, aby věděli, že výsledky několikaletého výzkumu pro Stanford a Microsoft jsou špatně a k ničemu a měl se udělat jinak.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Jirka Naxera,2023-01-30 22:33:23

Zeptejte se toho autora. :) On ten výpočet (pokud je správný) má mezi vědci mnohem větší hodnotu, než "ýzkumné zkušenosti a praxi, vidím, co vystudoval a kdo za ním stojí". A třeba mi zkuste vysvětlit, jak to bylo s tou červí dírou v kvantovém počítači (o které jsem i tady veřejně napsal, že je to nesmysl). To taky vyplodily teamy včetně CEO Googlu a byla z toho poněkud ostuda.

Mimochodem Vaše fascinace Googlem je úsměvná. Kdybyste napsal třeba Arxiv, Wolfram, LibGen apod. a odborné blogy, tak snad, ale google? :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Snad ani ne,2023-01-31 10:16:51

Prosím, zkuste to brát obecně a s nadhledem a zabývat se podstatou, ne si vybírat konkrétní příklady. Viz třeba fascinace Googlem. Ano, používám slovo Google, ale ne jako konkrétní vyhledávač, nýbrž jako výraz pro určité jednání, třeba Ústav pro jazyk český Akademi věď ČR říká: Pro uživatele internetu můžeme uvést ještě jednu poznámku: ať už pracují s kterýmkoli vyhledávačem, informaci si vždycky mohou pouze vygooglovat nebo vygooglit, protože od názvů Seznam, Atlas, Yahoo, AlltheWeb a dalších slovesné tvary dosud utvořeny nebyly a sloveso vycentrovat má v češtině zcela jiný význam, který s vyhledávačem Centrum vůbec nesouvisí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Jirka Naxera,2023-01-31 14:50:01

Tak, opet nekriticky odkaz na autoritu, pritom meritorne na tom vubec nezalezi. Vsechny vyse uvedene vyhledavace maji jedno spolecne - pokud nerozumite a porozumet chcete, tak Vam pomuzou velmi malo az vubec (teda pokud nevite, na co se mate ptat - ale to uz jsme s levelem jinde) - maximalne na urovni nepochopeni level ChatGPT.

Ona moc v pokrocilejsich konceptech nepomuze ani ta Wikipedie, spoustu clanku pisi odbornici z daneho oboru, coz je sice plus, ale casto stylem, ze vyzaduji hromadu background znalosti.

Naopak celkem pomohou konkretni weby (treba Wolfram nebo nCategory Caffee), pripadne konkretni blogy (nektere jsem uvadel nahore - byva tam zvykem ze v pripade zajmu najdete i seznam literatury kterou si muzete objednat, nebo ehm LibGen...), z doby drivejsich alt.sci.* FAQs kam Vas ale obecne vyhledavace zavedou jen stezi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Snad ani ne,2023-01-31 15:56:44

Ano. A to je ten problém, o kterém jsem psal. Na to, abyste se mohl opravdu odborně vyjadřovat k výzkumných pracem špičkových týmů, je potřeba do problematiky vidět opravdu velmi dobře, obvykle je na to potřeba i poměrně úzká specializace, praxe a znalost příbuzných oborů. Ale když se podíváte, co vše tu jednotliví lidé hodnotí, tak je nemožné, aby do problematiky měli opravdu hluboký vhled. Vlastně úplně to samé, jako jsou Novinky, konspirace a politické diskuze na fb, jen trochu posunuto do jiného levelu. Tím netvrdím, že jsou lidé hloupí, naopak, dovedou tu spočítat skoro cokoliv a věřím, že i správně. Tedy že je správně ten konkrétní výpočet. Problém je zasazení do kontextu a zohlednění tohho, co už dotyční neví, asi jako když normální člověk bude počítat vzájemnou rychlost dvou objektů klasickou matematikou. Početně to bude vycházet, inuitivně to bude správně, ale přesto to bude od určité chvíle špatně. A dotyčný neví, že je to špatně, protože vzorečky má správně, ale o relativitě nikdy neslyšel.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Jirka Naxera,2023-01-31 19:39:48

A Vy jste prosim pekne na jake urovni? To, co pisete je naprosty, ale totalni nesmysl. Na spickove urovni musite byt, abyste se mohl vyjadrit k chybam na spickove urovni. Tady se muzeme jako priklad z praxe bavit treba o Mochizukiho IUT-T corollary 3.12, pokud vite ktera bije (podle toho, co tu pisete to vypada, ze ne, ale budu vstricny a budu uvazovat i alternativu, ze muzete byt na spickove urovni a jen se tu snazite trollit) - zde jde velmi slozitou technikalii.

Na stranu druhou, neco jineho je nejakou teorii objevit, a neco jineho je se ji naucit a/nebo s ni pracovat. Objevit to, ze spravny tvar Lagrangianu klasicke mechaniky je L = Ek - Ep rozhodne nebylo nijak trivialni, ale na to, ze L = 2*Ek + Ep je pitomost Vas uplne v klidu upozorni i prvak, pokud zrovna po opici neprochrapal prednasku. Nebo kdyz nekomu pri relativistickem vypoctu vyjde v rakete signatura --++, tak nemusite byt svetoznamy relativista, abyste mohl celkem s jistotou prohlasit, ze to vyslo spatne. To same k velmi extenzivnimu vykladu cervi diry. (ostatne nemusim byt expertem na AdS/CFT korespondenci, abych si dokazal spocitat, ze podle stejne terminologie mi primo na pracovnim stole vznika v prumeru asi 12 cervich der tydne i bez draheho kvantoveho pocitace - via thorium -> radium -> radon -> beta+ rozpad -> pozitron -> pri anihilaci vznika dvojice entaglovanych gama-fotonu - podle ER=EPR tedy i cervi dira - a dokonce realna, ne simulovana).

Mimochodem, pokud tedy mate znalosti, ze je neci argumentace neuplna (treba jak uvadite, ze nekdo z diskutujicich nevi, ze pro vyssi rychlosti je treba pouzivat relativisticke vzorce), proc to proste nenapisete, ze se myli a proc se myli? Argument "neplati v

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Radoslav Porizek,2023-01-31 10:43:47

> ... a tady se přesto najdou lidi, co s klidmm napíší, že je to blbost a nemůže to fungovat.

No ale podozrenie, ze to moze byt blbost, ktora nemoze fungovat, mali aj recenzenti prestizneho zurnalu, preto si vyziadali vysvetlenie, ci to suhlasi s 2. termodynamickym zakonom.

Uz sa mnohokrat stalo, ze sa pred publikacnou komisiou obhajila preukazatelna blbost, a stale sa to zhorsuje, takze opatrne. Ale ano, vyskytuju sa tu aj vykriky do tmy. Tym ale podla mna treba dat sancu a aspon zo zaciatku na ne zareagovat vecne - aj preto ze aj inych citatelov mohlo napadnut nieco podobne a radi by si precitali na to padny argument.

Odpovědět


Re: Re: Příspěvky

Radoslav Porizek,2023-01-30 19:49:32

Este:

V samotnom clanku na Oslovi sa predsa pise, ze aj recenzentom sa nieco na clanku nepozdavalo, a dozadovali sa dalsieho vysvetlenia.

Tak to asi nebude tak, ze kazdy, kto sa opovazi vyjadrit kriticky k clanku, musi byt plochozemec.

Odpovědět


Re: Re: Re: Příspěvky

Jirka Naxera,2023-01-30 21:24:28

Kromě toho bych docela uvítal, kdyby místo obviňování se z plochozemectví byla diskuse trošku na úrovni. STEM nejsou společenské vědy, pokud je nás tu (i se samotným článkem) pět různých názorů, tak je zřejmé, že alespoň čtyři z nás se mýlíme. A bývá dobrým zvykem ve slušné společnosti, pokud si myslím, že pan X se plete, tak se mu to pokusit vysvětlit, a on se naopak neurazí a pokusí se vysvětlit jeho pohled. Možná dojde třeba i na rovnice, každopádně i samotná diskuse bude přínosná pro všechny zůčastněné.

To není reakce na Vás, ale na to, o čem píšete.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Příspěvky

Radoslav Porizek,2023-01-31 18:54:37

Ano v tom je nadhera exaktnej vedy, ze tvrdenia sa daju vo velkej miere potvrdit alebo vyvratit. Ak sa argumentuje vecne a fakticky, je dobra sanca dopatrania sa skutocnej pravdy. ;)

Odpovědět


Re: Re: Příspěvky

Jirka Naxera,2023-01-30 22:12:35

ad ekonomický rozbor - no ona alespoň základní ekonomická úvaha není na škodu (a/nebo srovnání se zavedenými technologiemi), pokud tedy chci rozlišovat mezi popularizací vědy a techniky, a technickými perličkami.

Ona totiž široká veřejnost nemá zkušenosti, a kromě zcela zřejmých případů jako jsou Ruby Goldbergovy stroje, nemá šanci tyhle dvě různé kategorie od sebe moc odlišit. Třeba využití piezoelektrického jevu k přeměně zvuku na elektrický signál je (byl) velmi dobrý nápad, zatímco využití vodivé membrány v rezonanční dutině ozařované mikrovlnami spíše kuriozita (byť jak mohou pamětníci studené války namítnout, tak velice specifické nasazení v praxi se našlo - konkrétně tak na dálku rusové odposlouchávali americké velvyslanectví v Moskvě).
Pak to jen vede k tomu, že veřejnost vůbec nechápe, co je zaběhlá věda a co fantazie, a to je velmi, opravdu velmi špatně. Už (nejen) z pohledu toho, že právě ona neodborná veřejnost vědcům jejich hračky přes daně platí.

Odpovědět


Re: Příspěvky

Florian Stanislav,2023-01-30 18:46:57

Hezký příspěvek i k pousmání.
Nikdy jsem se nesnažil kritizovat publikované objevy a autory a už vůbec ne autory článků. Osel je široká škála informací a nikdo nemůže být specialista na všechno, ale informace může inspirovat, i diskuze. Vždyť tolik nových objevů je v mezioborových oblastech.
Píšete:"a tady na oslovi ji nýmandi (v porovnání s ní), jejichž jméno Google ani nezná, zdrbou jako blbou podvodnici, co ničemu nerozumí."
Sám jste se podepsal Snad ani ne
Hledal jsem heslo Snad ani ne a Google Vás zná, nalezeno 28,6 milionů odkaazů na texty, kde jste.
Vyjít z anonymity Snad ani ne by se dalo , stačí se podepsat.

Odpovědět

Travmyš Polní,2023-01-30 14:19:47

"Skvělé", opět lepší a levnější cesta k ovládnuí spotřebitele... jako vážně, myslím tím serializaci náhradních dílů jejichž výměna byť za originální způsobí nefunkčnost výrobku, dokud není odemčen servisním softwarem (nezávislým opravářům nedostupným), nebo takové záludnosti, jako samolepky navinuté na roličce s RFID čipem, který přesně počítá kolik jich bylo vytištěno, aby zabránil použití neoriginálního spotřebního materiálu.

A tenhle nešvar se nám z notebooků a matlacích placek pozvolna rozšiřuje do aut a dalších výrobků.

Važme si současných primitivních technologií, které stále ještě do určité míry opravit lze.

Odpovědět

Výkon šumu

Karel Hájekk,2023-01-30 14:03:50

Ještě pro ilustraci, šumové napětí na odporu 50 Ohmů je asi 1 nanovolt.

Odpovědět


Re: Výkon šumu

Jirka Naxera,2023-01-30 18:56:11

V jak úzkém pásmu? Co si pamatuju s příjmem rádia a TV, tak v TV pásmu (cca 5MHz) na 75 ohmech to vycházelo citlivost někde kolem mikrovoltu s teoretickým SNR 20dB (to ještě na analogu bylo koukatelné), takže šum je někde kolem stovky nanovoltů. Ale i v té době se dělaly vstupní předzesilovače, které měly šum něco kolem 3dB (vůči tepelnému šumu).

Za nepřesnosti se omlouvám, je to víc než čtvrtstoletí.

Odpovědět


Re: Výkon šumu

Jirka Naxera,2023-01-30 21:27:14

Aha už mě to došlo, že Vy jste radioamatér, takže mluvíte o jednotkách kHz?

Odpovědět

Naprosto povrchní znalosti

Karel Hájekk,2023-01-30 14:01:25

Autor článku nic netuší o energetických poměrech při radiovém vysílání. Samozřejmě to vše závisí na mnoha aspektech jako kmitočet, typ modulace, směrovost antén atd. Ale jen pro ilustraci běžný radiový vysílač musí mí podle vzdálenosti přenosu výkon od 1 W až 100 kW, aby přijímač z antény získal řádově i 1 mikrowat užitečného signálu... Tím netvrdím že při extrémně malých vzdálenostech a velmi malé šířce pásma (velice pomalém přenosu dat) a vhodnější modulaci (ne uvedená ASK) to nelze dosáhnout. Na druhou stranu pomalý přenos dat zase spotřebovává energii déle... Uvedené relace velká spotřeba přijímače oproti vysílači spočívá v tom, že přijímač musí být ve funkci pořád, kdežto vysílač jen když vysílá.

Odpovědět


Re: Naprosto povrchní znalosti

Florian Stanislav,2023-01-30 15:06:06

Domácí router je vysílač. uvádí se spotřeba asi 12W za hodinu = 43 200 [J.].
Výkon 12 W tedy stačí na radostné přenášení spousty dat na několik ( desítek) metrů. , vysílá prakticky všemi směry. Není tedy třeba řešit výkony vysílače v kW a příjmy v mikrowattech.
V článku jde o přenos směrovaný a na malé vzdálenosti
A přijímač v článku uvádí příkon 2W a pracuje digitálně (0,1).
Formulace : "přijímač má relativně velkou spotřebu energie, až 2 watty"
se doufám myslí tak, že má příkon 2W.

Odpovědět


Re: Re: Naprosto povrchní znalosti

Jirka Naxera,2023-01-30 19:28:53

Tak podle článku většina toho výkonu jde do nějakého Peltiéra aby se to uchladilo. :)
Na druhou stranu nedá mi to se nepodívat do kapsy, kde mám (a myslím že ze čtenářů Osla ho má každý, většina teda v peněžence) zařízení, které je neskutečně levné a je schopné na srovnatelné vzdálenosti přenášet minimálně stovky kb/s, z "přijímače" je navíc napájeno tak, že zvládne i kryptografické operace.

Odpovědět

Co když bude antéma teplejší?

Florian Stanislav,2023-01-30 10:07:27

Obrázek. Když bude anténa teplejší, jak rezistor, tak elektrony potečou do rezistoru. Snad i to lze chápat jako vyslání signálu. Ale když bude antéma mít stejnou teplotu, jako rezistort, tak nevysílá nic. Takže to vypadá na tři signály. 1,0 a -1.

Odpovědět


Re: Co když bude antéma teplejší?

Jirka Naxera,2023-01-30 19:04:04

Tak ono na VFku to je trochu jinak. Anténa zapojená do odporu (přizpůsobená) vyzařuje tepelný šum odporu a naopak teelný šum přijímá a tím napájí ten odpor. Proto z toho nepostavíte perpetuum mobile 2 druhu.

Ale pokud anténu odpojíte, tak to odpojení znamená, že se do antény odrazí (se stejnou fází) to, co do ní přišlo, neboli z antény se stane zrcadlo. (pokud to vyzkratujete, tak se vrací vlna v protifázi). Takže ano, přepínáte šumem generovaným teplotou odporu (sepnuto) a teplotou detektoru (rozepnuto).
Samotný příspěvek antény (jestli si dobře pamatuju) odpovídá šumu na odporu té antény, tedy je řádově menší.
Jako principiálně to fungovat může, ale pořád platí ta moje poznámka, že technicky pasívní RL rezonátor by byl mnohem snadnější a levnější. A navíc jím dokážete ten obvod uvnitř i napájet.

Odpovědět


Re: Co když bude antéma teplejší?

Jirka Naxera,2023-01-30 19:33:13

Jinak teplejší samotná anténa nevadí. Pánove Penzias a Wilson si vysloužili Nobelovku za to, že anténou někde kolem 290K dokázali detekovat tepelný šum o teplotě něco pod 4K, a to i přesto, že velmi úporně z antény odstraňovali všechna mikrovlnně vyzařující skoro absolutně černá tělesa o teplotě 290K. *)

*) Konkrétně holubí trus. ;-)

Reference: https://www.pbs.org/wgbh/aso/databank/entries/dp65co.html

Odpovědět

Nechci byti kverulant

Jirka Naxera,2023-01-30 02:14:06

proc proboha takova opicarna, jeste pracujici s (ne)prizpusobenou antenou na hranici sumu? Kdyz uz tam mam necim rizeny spimac, tak uplne v klidu muzu pripojovat/odpojovat k mikrocivce kondenzator, pricemz detekce pritomnosti rezonancniho obvodu v okoli je i bez chlazeni naprosto trivialni a zvladne ji pomalu kazde decko v radioamaterskem krouzku...

A v pripade zarizeni v tele to pri dost nizke rezonancni frekvenci i projde tkanemi.

Odpovědět


Re: Nechci byti kverulant

David Nečas,2023-01-30 14:20:10

Než jsem to začal číst, tak jsem čekal přesně něco tohoto typu – de facto se bude detekovat změna impedance, na což může (téměř) celý zdroj energie být kdekoli venku. A on termální šum…

Odpovědět

OMG

Jiri Gutman,2023-01-29 23:52:55

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz