Vědci získali první rentgenový „snímek“ jediného atomu  
Fyzici slaví vysněný úspěch, když se jim podařilo zobrazit rentgenovým zářením jediný atom. Použili k tomu synchrotronovou rentgenovou řádkovací tunelovou mikroskopii, spojenou s rentgenovou spektroskopií. Dnes už sice jednotlivé atomy rutinně studujeme například mikroskopií s rastrovací sondou, ale díky rentgenovému záření je možné zjistit, co je který atom zač. Časem čekejte velké věci!
Prstenec vlevo obsahuje jediný atom železa. Vpravo rentgenová signatura jednoho atomu železa. Kredit: Saw-Wai Hla.
Prstenec vlevo obsahuje jediný atom železa. Vpravo rentgenová signatura jednoho atomu železa. Kredit: Saw-Wai Hla.

Od slavného objevu „paprsků X“ německého vědce Wilhelma Conrada Röntgena v roce 1895 se rentgenové záření využívá na každém kroku, od medicíny, přes krystalografii, zkoumání vad, optiku, chemii, až po astronomická pozorování.

 

Snad každý někdy viděl svůj či cizí rentgenový snímek pořízený při lékařském vyšetření. Vědci rádi využívají rentgenové záření k analýzám vzorků, přičemž se jim daří zkoumat vzorky menší a menší velikosti, díky synchrotronovému rentgenovému záření a dalším moderním technologiím.

 

Saw Wai Hla. Kredit: Ohio University.
Saw Wai Hla. Kredit: Ohio University.

Až doposud bylo nejmenší množství materiálu analyzované rentgenem asi 1 attogram, což odpovídá cca 10 tisícům atomů. Technická obtíž je v tom, že takto malé množství hmoty vytváří nesmírně slabý rentgenový signál, který pak konvenční rentgenové detektory nezachytí. Nicméně, snílci mezi vědci již dlouho toužili „zrentgenovat“ jediný atom.

 

Zrentgenování atomu železa. Kredit: Saw-Wai Hla.
Zrentgenování atomu železa. Kredit: Saw-Wai Hla.

Nakonec tohoto vysněného úspěchu dosáhl mezinárodní tým, který vedl fyzik Saw Wai Hla z americké Ohio University a laboratoří Argonne National Laboratory. Jak říká Hla, jednotlivé atomy se dnes sice už rutinně studují mikroskopy s rastrovací sondou (SPM, Scanning Probe Microscopy), ale s rentgenovým zářením lze určit, co je takový atom zač.

 

Díky pokroku, který teď Hla s kolegy dosáhli, je teď možné identifikovat atom po atomu. Bude to mít zásadní dopad na medicínu, biologii i řadu dalších oborů. Hla jejich objevu předpovídá, že by mohl změnit svět.

 

Badatelé novou metodu předvedli na atomu železa a atomu terbia, které byly umístěné v připravených molekulách. Konvenční detektory rentgenového záření nahradili speciálním detektorem, který používá ostrý kovový hrot v extrémní blízkosti vzorku k zachycování elektronů excitovaných rentgenovým zářením.

 

Jde o metodu synchrotronové rentgenové řádkovací tunelové mikroskopie (SX-STM, Synchrotron X-ray Scanning Tunneling Microscopy). Současně s ní probíhá analýza rentgenovou spektroskopií, která přímo identifikuje pozorovaný atom. Jak uvádí Hla, získaná spektra jsou jako otisky prstů a lze je přiřadit jednotlivým chemickým prvkům. Výzkum pokračuje a určitě se brzy dočkáme zajímavých aplikací.

 

Video: Explainer: The Scanning Tunnelling Microscope (STM)

 

Literatura

Ohio University 31. 5. 2023.

Nature 618: 69–73.

Datum: 01.06.2023
Tisk článku

Související články:

První zřetelné snímky molekuly během chemické reakce     Autor: Stanislav Mihulka (03.06.2013)
Synchrotron odhaluje záhady betonu antického Říma     Autor: Stanislav Mihulka (17.12.2014)
Velmi přesné porovnání poměru hmotnosti a náboje u jader a antijader     Autor: Vladimír Wagner (18.08.2015)
Vědci poprvé nafotili jednotlivé molekuly proteinů     Autor: Stanislav Mihulka (06.02.2016)
Nejchladnější chemická reakce všech dob předvedla ultrapomalé pohyby molekul     Autor: Stanislav Mihulka (03.12.2019)
Světlo z kapky vody osvětluje energetické hladiny atomu a kvantové tunelování     Autor: Dagmar Gregorová (30.03.2023)



Diskuze:

Ežo Čútora,2023-06-03 22:21:12

Keby sa v dvojštrbinovom experimente strieľalo jednotlivými atómami, boli by rovnaké výsledky ako napríklad s fotónmi?

Odpovědět


Re:

Michal Varga,2023-06-04 18:56:10

Taketo otazky klasiem do chatgpt a odpoveda pomerne trefne:

“ V dvojštrbinovom experimente, keď sa používajú atómy namiesto fotónov, by sme očakávali podobné základné vlastnosti a javy, avšak s určitými rozdielmi.

Pri strieľaní jednotlivými atómami by sme pozorovali vlnový charakter atómov, podobne ako pri fotónoch. Atómy by prechádzali cez dvojštrbinový systém a na obrazovke by sme pozorovali interferenčný vzor - sériu svetlých a tmavých pásikov. Tento jav naznačuje vlnovú povahu častíc.

Avšak, oproti fotónom, atómy majú hmotnosť a nesú záporný náboj elektrónov. Tieto faktory by mohli spôsobiť ďalšie interakcie a vplyvy v experimente. Napríklad by mohli byť ovplyvnené gravitačnými silami alebo by mohli interagovať s elektrónmi alebo inými atómami vo dvojštrbinovom systéme. Tieto interakcie by mohli spôsobiť, že výsledný interferenčný vzor by sa mohol o niečo zmeniť.

Celkovo povedané, aj keď by sme očakávali podobné základné vlastnosti ako v prípade fotónov, použitie atómov by pridalo dodatočné aspekty a komplikácie v experimente, ktoré by mohli mať vplyv na výsledky.”

Odpovědět


Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-06-04 21:15:50

Trefné? Vždyť neřekl prakticky nic konkrétního. Je to jeho klasická odpověď ve stylu: "S jistotou nevím nic, možné je všechno a je potřeba zohlednit všechny aspekty."

Jinak odhaduji, že ten zmíněný vliv gravitace by při dvojštěrbinovém experimentu s atomy šlo zcela zanedbat. Ale to by se mohl vyjádřit někdo znalejší.

Odpovědět

Otázka

Vladimír Bzdušek,2023-06-02 19:14:23

Keďže tomu rozumiem len trochu, (skúšku z prístrojovej analýzy som robil pred 44 rokmi)
napadajú ma tri veci:
- ako dokázali separovať jediný skúmaný atóm
- na obrázku vidieť všeličo, len nie ten atóm, je len uvedené, že tam je
- klasický RTG interaguje s nejaký množstvom skúmanej látky. Odozva je nejaké spektrum,
ktoré sa analyzuje. Ako sa dá toto zrealizovať s jediným atómom? Excituje sa dokolečka?
Pikoampér je celkom slušné množstvo elektrónov/fotónov.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz