Materiál z planetky Bennu je na Zemi  
Na Zemi úspěšně přistálo pouzdro sondy OSIRIS-REx a dopravilo do našich laboratoří stovky gramů vzorků z planetky Bennu. Mělo by jít o velmi starý materiál, který nese informaci o formování Sluneční soustavy.

Materiál z planetek se do rukou vědců z pozemských laboratoří dostává v podobě meteoritů, třeba i těch s rodokmenem. V roce 2010 dopravila na Zemi vzorky prachu z planetky Itokawa sonda Hajabusa a před třemi lety pak zrnka z planetky Ryugu japonská sonda Hajabusa 2. Včera pak sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security-Regolith Explorer) velmi podobným způsobem dopravila na zemský povrch okolo 250 gramů materiálu z planetky Bennu. I v tomto případě sonda při průletu okolo Země vypustila pouzdro se vzorky, potom zapálila raketový motor a vydala se na pouť k planetce Apophis. Mise je nyní přejmenována na OSIRIS-APEx

Vzorky z planetky Bennu, které dopravila sonda OSIRIS-REx, jsou konečně v pozemských laboratořích (zdroj NASA).
Vzorky z planetky Bennu, které dopravila sonda OSIRIS-REx, jsou konečně v pozemských laboratořích (zdroj NASA).
Start rakety Atlas 5 se sondou OSIRIS-REx (zdroj NASA).
Start rakety Atlas 5 se sondou OSIRIS-REx (zdroj NASA).

Sonda startovala 8. září 2016 a dne 22. září 2017 využila blízkého průletu okolo Země jako gravitačního praku k urychlení své cesty k planetce Bennu. K ní dorazila 3. prosince 2018 a usadila se ve vzdálenosti zhruba 19 km nad jejím povrchem. U planetky pracovala sonda až do 10. května 2021, kdy se vydala na cestu k Zemi. Nejdříve se uskutečnilo velmi podrobné mapování povrchu planetky, kdy se sonda dostávala až na vzdálenost 3 km od jejího povrchu. Jeho cílem bylo i nalezení vhodného místa pro odběr vzorků. Byl vybrán primární i záložní cíl. Primárním byl útvar Nightingale (Slavík) a záložním Osprey (Mořský orel). Před samotným odběrem se provedly dva testovací nácviky jeho průběhu.

Detailní pohled na planetku Bennu pořízený sondou OSIRIS-REx (zdroj NASA).
Detailní pohled na planetku Bennu pořízený sondou OSIRIS-REx (zdroj NASA).
Odběr vzorku sondou OSIRIS-REx na planetce Bennu (zdroj NASA).
Odběr vzorku sondou OSIRIS-REx na planetce Bennu (zdroj NASA).

Samotný odběr pak proběhl 20. října 2020. Sonda pro něj využívala třímetrové mechanické rameno TAGSAM, které se dotklo povrchu v lokalitě Nightingale a vysávalo částice hornin. Ještě předtím se směrem k povrchu vyfoukl proud dusíku, který prach, zrnka a kousky hornin zvířil. Sonda tak nemusela na planetce Bennu přistávat. I přes předchozí testy neproběhl odběr ideálně. Víko sběrné nádoby se vlivem větších úlomků kamenů nedovřelo a část sebraných vzorků se vysypala. Původně se předpokládalo, že by se mělo odebrat nejméně 60 g vzorků, ale třeba i 2 kg. Nakonec to kvůli zmíněným okolnostem bylo okolo 250 g. Což bylo dostatečné množství a sonda tak odběr nemusela opakovat.

Pouzdro se vzorky po přistání v pouštní oblasti státu Utah (zdroj NASA).
Pouzdro se vzorky po přistání v pouštní oblasti státu Utah (zdroj NASA).
Vyzvednutí pouzdra se vzorky planetky Bennu (zdroj NASA).
Vyzvednutí pouzdra se vzorky planetky Bennu (zdroj NASA).

Přistání pouzdra proběhlo 24. září 2023. Sonda se přiblížila k zemskému povrchu na vzdálenost až téměř sto tisíc kilometrů a vypustila pouzdro jehož je hmotnost 46 kg a průměr je pak 81 cm. To letělo čtyři hodiny vesmírným prostorem a jeho rychlost vůči Zemi byla okolo 43 000 km/h. Pak prosvištělo vrchními vrstvami atmosféry, v té době dosahovala teplota u povrchu pouzdra až téměř 3 000 stupňů, a po dostatečném snížení rychlosti se sneslo na padácích na zemský povrch s rychlostí pouhých 18 km/h. Samotný let atmosférou trval okolo 18 minut. Pouzdro dopadlo do uzavřené pouštní oblasti „Utah Test and Training Range“ jihozápadně od Salt Lake City.


Bylo velmi důležité pouzdro co nejdříve zabezpečit a dopravit do laboratoří. Při následné manipulaci se vzorky je potřeba zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci. Proto se okamžitě po přistání a zajištění bezpečných podmínek pro záchranný tým realizovalo vyzvednutí pouzdra a jeho přeprava do pozemských laboratoří.

Pouzdro se vzorky na cestě do laboratoří (zdroj NASA).
Pouzdro se vzorky na cestě do laboratoří (zdroj NASA).

 

Získání tak velkého množství vzorků z velmi staré planetky je opravdu historický okamžik. Planetka Bennu navíc patří do Apollonovy skupiny, což jsou planetky, které kříží dráhu Země a představuji potenciální riziko. V posledních třech desetiletích se díky zlepšování pozorovacích technologií počet známých planetek této skupiny dramaticky zvětšuje, je jich už více než 17 tisíc. Patří mezi ně i zmíněná planetka Itokawa, zrnka jejíhož prachu nám poskytla sonda Hajabusa. Planetka Bennu byla objevena v roce 1999, její rovníkový průměr je 0,49 km. Pravděpodobně se jedná o úlomek původně většího tělesa. Mělo by jít o prehistorický materiál, který by mohl přinést klíčové informace o formování Sluneční soustavy. Informace o složení asteroidů jsou důležité i z hlediska budoucí kolonizace vesmíru. Mohly by totiž být důležitým zdrojem nezbytných surovin. Můžeme se tak těšit na celou řadu zajímavých výzkumů a poznatků.


 

Video: NASA's OSIRIS-REx Mission Just Returned Asteroid Samples

 

Video: Asteroid Bennu’s Surprising Surface Revealed by NASA Spacecraft

Datum: 25.09.2023
Tisk článku


Diskuze:

Mám trochu problém

Miroslav Gretschelst,2023-09-27 16:38:35

představit si onen v článku zmiňovaný odběr vzorků: "... rameno se dotklo povrchu a vysávalo částice hornin... předtím se vyfoukl proud dusíku, který částice ... zvířil". Domníval jsem se, že planetky, podobně jako třeba náš Měsíc, nemají atmosféru. Nebo snad ano? Nebo snad vyfouknutý dusík se nestačil rozptýlit do vesmíru a pomocí něho byly částice hornin nasáty do sondy? A jaký tlak má takový obláček dusíku vypuštěný před malou planetku, když se řeší ventilátor vysavače, který ho bude zpět nasávat. Vrtá mi to hlavou, jak bych se jako konstruktér zachoval při řešení této otázky.

Odpovědět


Re: Mám trochu problém

Radim K,2023-09-27 20:56:46

Trošku zmatečně je to tu popsáno, dusík foukne materiál do odběrné hlavy.
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2016/11/osirisrex-34.jpg
z tohoto článku:
https://kosmonautix.cz/2020/10/osiris-rex-odebral-opravdu-hodne-materialu/

Myslím, že se principem toho odběru Kosmonautix zaobíral i detailněji v jiném článku, co jsem na rychlo teď nedohledal...

R.

Odpovědět


Re: Re: Mám trochu problém

Miroslav Gretschelst,2023-09-28 10:33:51

Díky.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů