Objevení Velkého prstenu v hlubokém vesmíru přidělalo vrásky kosmologům  
Ve vzdálenosti asi 9,2 miliard světelných let pozorujeme největší a druhou největší strukturu ve známém vesmíru. Ke Gigantickému oblouku z roku 2021 přibyl nedávno objevený Velký prsten. Obě struktury se nacházejí v prakticky stejné části oblohy, což je pozoruhodné a zároveň zneklidňující. Mainstreamová kosmologie si s těmito strukturami moc neví rady.
Oblouk a Prsten na severní obloze. Kredit: Stellarium.
Oblouk a Prsten na severní obloze. Kredit: Stellarium.

Ve vzdáleném vesmíru je možné objevit leccos. A někdy nad tím zůstává rozum stát. Takový je i případ nově vystopovaného Velkého prstenu (Big Ring), který měl svou premiéru na nedávné 243. konferenci Americké astronomické společnosti v New Orleans. Velký prsten je struktura, kterou pozorujeme ve vzdálenosti asi 9,2 miliard světelných let. Průměr této podivuhodné struktury je asi 1,3 miliardy světelných let a její obvod asi 4 miliardy světelných let. Je tak velký, že na obloze jeho průměr odpovídá asi 15 úplňkům naskládaným vedle sebe.

 

Alexia Lopez. Kredit: A. Lopez.
Alexia Lopez. Kredit: A. Lopez.

Velký prsten je v tuto chvíli druhou největší známou strukturou ve vesmíru. Zároveň je pozoruhodné, že za objevem té úplně největší struktury, Gigantického oblouku (Giant Arc) z roku 2021, stojí stejná badatelka, Alexia Lopezová z britské University of Central Lancashire. Ještě pozoruhodnější je, že Gigantický oblouk, jehož velikost je asi 3,3 miliardy světelných let, pozorujeme nejen ve stejné vzdálenosti od nás, ale v prakticky stejné části oblohy. „Divné“ je slabé slovo. Vlastně je máme nad hlavou každou noc. Oblouk i Prsten se nacházejí poblíž Velké medvědice.

 

Logo. Kredit: University of Central Lancashire.
Logo. Kredit: University of Central Lancashire.

Obě uvedené struktury tvoří velké množství vzdálených galaxií. Jak lišácky podotýká Lopezová, ani jednu ze struktur, které objevila, nelze jednoduše vysvětlit mainstreamovou kosmologií. Nemluvě o tom, že narušují klasický kosmologický princip, podle něhož by vesmír měl být na největších škálách homogenní.

 

Badatelka je přesvědčená, že jejich vzdálenost, velikost i tvar nám říkají něco podstatného o vesmíru. Není ale jasné, co by to mělo být. Jednou z možností je souvislost s baryonovými akustickými oscilacemi (BAO), které se odehrály v raném vesmíru. Detailní analýzy ale tuto možnost spíše vylučují. Velký prsten je moc velký a málo kruhový na to, aby mohlo jít o BAO.

 

Další možnosti jsou ještě mnohem exotičtější. Ve hře je cyklická kosmologie Rogera Penroseho (CCC, Conformal cyclic cosmology), která zahrnuje nekonečný cyklus zrození a zániku vesmíru. Struktury jako Velký prsten by mohly být stopou po předchozím vesmíru. Mluví se i kosmických strunách, podivuhodných defektech vesmíru na obrovských škálách, které by mohly být za něco takového zodpovědné. Časem se snad dozvíme o této záhadě mamutích rozměrů víc.

 

Video: A Big Ring on The Sky: AAS 243rd Press conference. Alexia M. Lopez 2nd Discovery


 

 

 

 

 

Literatura

University of Central Lancashire 11. 1. 2024.

Datum: 19.01.2024
Tisk článku

Související články:

Nejrozsáhlejší 3D mapa galaxií podpoří výzkum temné energie     Autor: Stanislav Mihulka (15.07.2016)
Jsou na obloze stopy předcházejících vesmírů?     Autor: Stanislav Mihulka (16.08.2018)
Přepíšou nové poznatky o nejstarších galaxiích historii vývoje vesmíru?     Autor: Dagmar Gregorová (18.07.2023)
Zvláštní dvojice vzdálených galaxií může být první detekcí kosmické struny     Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2023)
Hubbleův rozpor – jak rychle se vesmír rozpíná?     Autor: Dagmar Gregorová (09.12.2023)
Hubbleův rozpor podruhé – je řešením MOND?     Autor: Dagmar Gregorová (11.12.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz