Případ B.O.A.T. Nejjasnější gama záblesk odpálilo zhroucení masivní hvězdy  
Astrofyzici prozkoumali rekordní gama záblesk GRB 221009A, přezdívaný B.O.A.T. a potvrdili, že šlo o supernovu, tedy kolaps a následnou explozi velké hvězdy. Zároveň se ale ukázalo, že šlo o běžnou, nikoliv výjimečně silnou supernovu a že při této explozi oproti očekávání zřejmě nevznikly velmi těžké prvky jako zlato či platina.
Zrození gama záblesku GRB 221009A. Kredit: Aaron M. Geller / Northwestern / CIERA / IT Research Computing and Data Services.
Zrození gama záblesku GRB 221009A. Kredit: Aaron M. Geller / Northwestern / CIERA / IT Research Computing and Data Services.

V říjnu 2022 se na obloze rozzářila nejjasnější exploze v oblasti gama záření, jakou jsme kdy viděli. Šlo o gama záblesk o délce pár set sekund, který dostal označení GRB 221009A a přezdívku B.O.A.T. (Brightest Of All Time). Výzkumný tým vedený odborníky americké Northwestern University nedávno objasnil, o co tehdy vlastně šlo.

 

Peter Blanchard s kolegy k tomu využili mocnou sílu Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Potvrdili podezření, že v případě exploze B.O.A.T. došlo ke zhroucení a následnému výbuchu masivní hvězdy. Jak to ale v podobných případech bývá, řešení jedné hádanky přineslo zase jinou záhadu.

 

Peter Blanchard. Kredit: Northwestern University.
Peter Blanchard. Kredit: Northwestern University.

Když Blanchard a spol. zjistili, že pozorovaný gama záblesk byl smrtelným výkřikem masivní hvězdy, dostali tím příležitost ověřit, jestli takové události souvisejí s tvorbou chemických prvků z hloubky Mendělejevovy tabulky.

 

Už víme, že zdrojem těžkých prvků jsou srážky neutronových hvězd. Ve vesmíru jich ale nejspíš není dost, aby mohly jediným zdrojem takových prvků. Vědci předpokládali, že by v pozůstatku supernovy extrémního gama záblesku měli nalézt hodně těžké prvky, jako je třeba zlato nebo platina. Důkladný průzkum ale neodhalil žádné stopy jejich přítomnosti. Původ těžkých prvků ve vesmíru stále zůstává obklopený nejasnostmi.

 

Logo. Kredit: Northwestern University.
Logo. Kredit: Northwestern University.

Jak říká Blanchard, zdá se, že hvězdné exploze, spojené s extrémními gama záblesky, jako byl B.O.A.T., nejsou zdrojem velmi těžkých chemických prvků. Shodou okolností se také ukázalo, že supernova, která byla zdrojem dotyčného gama záblesku, nebyla nijak zvlášť extrémní. Zároveň to prý neznamená, že lze vyloučit všechny jevy, při nichž vznikají gama záblesky. Další pozorování s Webbovým dalekohledem, případně dalšími teleskopy, by mohla objasnit, zda s tvorbou zmíněných prvků souvisejí méně extrémní gama záblesky.

 

Když gama záblesk B.O.A.T. zasáhl Zemi, byl tak silný, že zahltil většinu detektorů gama záření. K explozi, v níž se tento extrémní záblesk zrodil, došlo v souhvězdí Šípu, ve vzdálenosti asi 2,4 miliardy světelných let. Byl nejméně 10krát silnější než gama záblesky, co jsme kdy do té doby detekovali. Blanchard s kolegy odhadují, že takový gama záblesk zasáhne Zemi asi tak jednou za 10 tisíc let. S kolegy si velmi cení, že se jim poštěstilo být svědky této výjimečné události.

 

Video: Record Broken: NASA Just Saw The Biggest Explosion In The Universe So Far

 

Literatura

Datum: 15.04.2024
Tisk článku

Související články:

Rekordně podrobné pozorování rychlého rádiového záblesku     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2015)
Éra ultra-gamaastronomie: Observatoř LHAASO chytila foton s 1,4 PeV     Autor: Stanislav Mihulka (29.05.2021)
Zemi osmahl rekordně silný gama záblesk s energií 18 TeV     Autor: Stanislav Mihulka (16.10.2022)
Loňský rekordní 18 TeV gama záblesk byl tak silný, že nabořil zemskou ionosféru     Autor: Stanislav Mihulka (15.11.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz