Jednovaječná dvojčata se geneticky vyvíjí odlišně  
Identická dvojčata startují se shodnou genetickou výbavou. Ale tak jak roky přibývají, geneticky se od sebe neustále vzdalují.

Mezinárodní studie identických dvojčat ukázala chemické změny po porodu, které mění cesty, jakými se jejich geny projevují. Proces se nazývá epigenetika.
Na této studii dvojčat se podíleli výzkumní pracovníci ze Špan

Zvětšit obrázek
Dr. Manel Esteller, ředitel laboratoře epigenetiky ve Španělském národním centru pro rakovinu (CNIO).

ělska, Dánska, Británie, Švédska a USA. Studie měla vnést světlo do procesu, jak se prostředí a geny spolupodílejí na vzniku některých nemocí a na běžných rozdílech mezi lidmi.
Výzkum probíhal na 80 dvojčatech ve Španělsku a prokázal, že významné epigenetické rozdíly se u dvojčat vyskytují ve 35%. Přitom platí, že mladé páry jsou identické, starší se liší. Za nejdůležitější poznatek vědci považují to, že našli přímý vztah mezi epigenetickými rozdíly a věkem. Nejmladší páry jsou si epigeneticky nejpodobnější a čím jsou starší, tím u nich počet odlišností narůstá. Kompletní výsledky jsou publikovány ve Sborníku vydávaném Akademií věd USA.


 

Zvětšit obrázek
Tak jak dvojčata porostou, budou se postupně i jejich geny různě projevovat.

Roli v tomto procesu, zvaném epigenetika, hrají enzymy zajišťující připojování a odstraňování metylových skupin k histonovým proteinům. Histony na sebe vážou DNA, umožňují tím sbalovat a rozbalovat vlákna DNA. Toto rozbalování souvisí s „obnažováním“ genů, což  umožňuje jejich zapínání a vypínání a tím tedy i regulaci genové aktivity. Jinak řečeno, nestačí mít pouze patřičný gen v DNA vlákně zapsán, ale aby se patřičně projevil, musí dojít k jeho „zapnutí“, ale ani to ještě není všechno. Je třeba, aby k obnažení genu došlo ve správnou dobu. Jakmile by k zapnutí došlo v nesprávný čas, bylo by to rovněž ku škodě. Právě při těchto pochodech asistují histony a jejich metylace. Podrobněji jsme o tomto procesu psali na Oslu například v článku: „Byla odhalena první molekula demetylázy - dlouho předpokládaného genového regulátoru“.

Nepatrné rozdíly
Identická (jednovaječná) dvojčata se u lidí vyskytují v průměru při každém 250 porodu. Ačkoli je genetický základ dvojčat zpočátku shodný, existují mezi nimi jasné rozdíly. Mnohdy jsou to rozdíly, které jsou zřetelnější, než jsou rozdíly, které na svých dětech postřehnou jen jejich matky. Tak například výskyt psychických nemocí, jako jsou třeba schizofrenie a bipolární duševní poruchy, se také nevyskytují u dvojčat shodně. Častými mezi dvojčaty jsou tělesné rozdíly,...
 Existují mnohá možná vysvětlení pro tato pozorování. Jedním z  nich je, že rozdíly jsou epigenetického původu. To znamená, že  faktory vnějšího prostředí, jako jsou kouření, strava nebo námaha, přímo ovlivňují  funkci DNA.


 
Je pravděpodobné, že stejně jako se jednoduše s postupujícím věkem hromadí mutace DNA, narůstá  i množství epigeneticky ovlivněných genů, a nejen u dvojčat.

Pramen: Reuters Wednesday, 6 July 2005

Datum: 07.07.2005 03:54
Tisk článku


Diskuze:

dotaz

Jana,2008-02-14 08:19:16

Mají jednovaječná dvojčata stejné otisky prstů?

Odpovědět

Zajímavé

Al,2005-07-07 11:11:28

Minulý týden jsem poslouchal na ČR2 p. Cyrila Höschla, který hovořil o výzkumu kanadského týmu (jakýsi Meany nebo tak). Ten zkoumal u potkanů, jak péče matek potkanů mění psychické vlastnosti - aktivitu, zvídavost, odolnost na stres atd. Zjistil, že chování (intenzita péče matek o děti) ovlivňuje přímo tyto parametry - a nejenom to. Dokázal, že změny mají vliv na epigenetické pochody na chemické (fyziologické) úrovni!
Takže psychiatři a společenskovědní odborníci jistě jásají - chování vede ke změnám v expresi genů!

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace