Vesmír se najednou zvětšil. Tentokrát to ale nebylo díky kosmologické inflaci nebo něčemu podobnému. Objevila se rekordní simulace vesmíru, kterou udělali v amerických laboratořích Oak Ridge National Laboratory na Frontieru, tehdy ještě nejvýkonnějším superpočítačem na světě s výkonem 2,056 exaFLOPS (Rpeak). Doslova před pár dny byl Frontier sesazen novým superpočítačem El Capitan (Rpeak 2,747 exaFLOPS), který spustili v laboratořích Lawrence Livermore National Laboratory.
Frontier udělal nejobsáhlejší astrofyzikální simulaci vesmíru, která doposud spatřila světlo světa. Zatímco nejsou zprávy o tom, že by taková simulace ožila vlastním životem, odborníci jsou nadšeni, protože simulace Frontieru významně posunula hranice toho, co teď v rámci simulování vesmíru dokážeme. Velikost nové simulace zhruba odpovídá tomu, co obsáhnou naše průzkumy oblohy velkými dalekohledy. Něco takového jsme zatím ještě nikdy nedokázali.
Salman Habib. Kredit: Argonne National Laboratory.
|
Frontier. Kredit: OLCF at ORNL, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
|
Jak zdůrazňuje vedoucí projektu Salman Habib, šéf oddělení Computational Sciences v laboratořích National Laboratory Argonne, simulace vesmíru se tímto dostávají do bodu, kdy je možné současně simulovat fyziku běžné hmoty a fyziku temné hmoty, společně s dalšími faktory. Jde o kosmologické hydrodynamické simulace, které jsou samy o sobě nesmírně výpočetně náročné.
Frontier při této simulaci využil software Hardware/Hybrid Accelerated Cosmology Code čili HACC, který byl vyvinut asi před 15 lety pro petaFLOPSové superpočítače. HACC byl před časem zásadně upgradován v rámci projeku ExaSky, vedeného Habibem. Na projektu se podílely tisíce expertů, kteří vyvíjeli pokročilé aplikace a softwarové nástroje pro exaFLOPSové superpočítače, které zvládnou miliardu miliard výpočtů za sekundu. Jak se zdá, simulace vesmíru teď přeřadily na vyšší rychlostní stupeň.
Video: Webinar 079: Taking HACC into the Exascale Era: New Code Capabilities, and Challenges
Video: Frontier: The World's First Exascale Supercomputer Has Arrived
Literatura
TNG50 je nejvíce detailní simulací vesmíru v dosavadní historii
Autor: Stanislav Mihulka (01.12.2019)
Simulace superpočítače ATERUI přetočily zpátky kosmické hodiny
Autor: Stanislav Mihulka (21.02.2021)
„Kvantová simulace“ předvedla vesmír v první biliontině sekundy
Autor: Stanislav Mihulka (28.03.2021)
Největší virtuální vesmír Uchuu je přístupný k nahlédnutí pro každého
Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2021)
Diskuze:
Ežo Vlkolinský,2024-11-28 12:37:57
Keď súčasne vznikla tmavá aj netmavá hmota a na obe rovnako pôsobí gravitácia, pričom tmavá hmota voľne preniká netmavou, tak každé teleso musí byť škrupinou z netmavej hmoty na jadre z tmavej hmoty.
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-11-28 13:26:48
Úplně ne. Jde o to, že podle modelu ΛCDM temná hmota nejenže neinteraguje s normální hmotou, ale ani sama se sebou. Když se gravitačně přitahuje velké množství částic normální hmoty (plynové mračno), začnou do sebe narážet, energie těch srážek se vyzáří jako elektromagnetické záření a částice se tím zpomalí. Kdyby se energie nevyzářila, částice by neztratily svoji rychlost a díky rychlosti by se opět rozlétly pryč. Hypotetické částice temné hmoty do sebe ale navzájem nenarážejí, tím nemůže dojít k jejich zbrždění a každá poletí dál směrem, kterým přilétla. Gravitace k vytvoření vesmírných těles nestačí, je nutná i "fyzická" interakce.
simulace
Zdeno Janeček,2024-11-27 21:27:59
Simulace je simulace, teda statistika posunuta o jeden lewel vyse.
A asi tusite, co si myslim o statistike.
Jak tam zaradili temnu hmotu, když ji nkdo ani len nezačuchal.
Re: simulace
D@1imi1 Hrušk@,2024-11-27 22:45:23
Jak jste odvodil, že simulace je statistika? Možná tak model. A třeba tomu, že energie Slunce a dalších hvězd pochází z jaderné fúze, věříte? Protože to je také jen výsledek nějakého modelu.
Re: simulace
Florian Stanislav,2024-11-27 23:50:48
Statistika je, že ke každému článku někdo objeví v diskuzi něco negativního, co zatajili.
Příklad.
-Ráno vyjde slunce.
-Zatajili, že večer zapadne.
O temné hmotě se uvádí : Asi nejpřesvědčivější argument pro existenci temné hmoty je měření rychlostí spirálních galaxií.
Takže mi připadá důležité temnou hmotu do modelů vesmíru zahrnovat.
Člověk statisíce let využíval oheň, pozoroval účinky, i když o atomech a molekulách, které reagují nic nevěděl.
Re: Re: simulace
Petr Mikulášek,2024-11-28 04:57:28
No a k tomu měření rychlosti spirálních galaxií se neuvádí:
- Přesnost a tolerance měření
- Zda zahrnuli nebo nezahrnuli elektromag. interakci, která je silnější než gravitace
- Že nikdo nikdy nepozoroval vizuálně trajektorie hvězd v těch ramenech. Pokud jsme schopní ty ramena vidět od opravy HST a oběžná doba jetřeba 20k let, máme zatím odpozorovanou jenom tečnu a nikdo neví, jestli ke spirále, elipse, nebo k čemu vlastně.
- Že se uvažuje jenom Dopplerův jev ze záření, který by měl souviset s expanzí vesmíru, ale NIKDO nezohlednil, že se ty galaxie pohybují a čas tam plyne jinak rychle - a tím se mění energie fotonu. E=h/T. A s energií i vlnová délka, pochopitelně.
- Že podle jejich teorie miliardy let letící světlo z galaxií neztrácí energii a je furt ve vizuálu, zatím co dvojnásobnou dobu letící světlo z velkýho třesku ztratilo tolik energie, že se z γ dostalo do RF.
Takže se zdá, že, slušně řečeno, CDM =
Re: Re: Re: simulace
Vojtěch Kocián,2024-11-28 08:46:27
No a k tomu měření rychlosti spirálních galaxií se neuvádí:
- Přesnost a tolerance měření
-- Uvádí. Nejznáměnší obrázek asi zde https://www.aldebaran.cz/bulletin/2019_18_ver.php, ale jdou dohledat podrobnější data k jednotlivým galaxiím, jejichž rotační křivky jsou pokaždé jiné.
- Zda zahrnuli nebo nezahrnuli elektromag. interakci, která je silnější než gravitace
-- Pokud vím, elektromagnetické modely, které by to vysvětlovaly, nejsou zrovna rozumně podložené. Pokud se je povede doladit, může to být součást řešení.
- Že nikdo nikdy nepozoroval vizuálně trajektorie hvězd v těch ramenech. Pokud jsme schopní ty ramena vidět od opravy HST a oběžná doba jetřeba 20k let, máme zatím odpozorovanou jenom tečnu a nikdo neví, jestli ke spirále, elipse, nebo k čemu vlastně.
-- Proto se taky používá měření přes Dopplerův jev. Navíc detaily bližších galaxií jsou vidět i mnohem slabšími teleskopy než HST.
- Že se uvažuje jenom Dopplerův jev ze záření, který by měl souviset s expanzí vesmíru, ale NIKDO nezohlednil, že se ty galaxie pohybují a čas tam plyne jinak rychle - a tím se mění energie fotonu. E=h/T. A s energií i vlnová délka, pochopitelně.
-- Uvažuje se Dopplerův jev zářících předmětů na rotujícím objektu galaxie. Dopplerův jev z rychlosti galaxie vůči Zemi tam velkou roli nehraje, protože jde o relativní rychlosti pravé a levé (z našeho pohledu) části galaxie. Relativistická změna plynutí času není tak velká, aby to vysvětlila alespoň desetiny. Měří se to na relativně blízkých galaxiích a jejich rychlost vzhledem k Zemi není ani zdaleka blízká rychlosti světla.
- Že podle jejich teorie miliardy let letící světlo z galaxií neztrácí energii a je furt ve vizuálu, zatím co dvojnásobnou dobu letící světlo z velkýho třesku ztratilo tolik energie, že se z γ dostalo do RF.
-- Tohle nám s temnou hmotou nic společného, to se může týkat temné energie. Ale když už to zmiňujete, tak je dobré mít na paměti, že rozpínání není lineární proces.
Co tam máte dál?
Re: Re: Re: Re: simulace
Florian Stanislav,2024-11-28 14:38:37
" že se ty galaxie pohybují a čas tam plyne jinak rychle - a tím se mění energie fotonu. E=h/T. A s energií i vlnová délka, pochopitelně."
Obecně se uvádí, že energie světla s časem neklesá. Snad je to tím, že má nulovou klidovou hmotnost. To, že pozoruje rudý posuv ( větší vlnová délka, nižší frekvence a energie E=h*f, to je dáno Dopplerovým jevem, kdy zdroj se od nás vzdaluje - vzhledem v Velkému třesku my se vzdalujeme místa vzniku reliktního záření. Toto záření v naší vztažné soustavě má frekvenci a energii nižší, ve své vztažné soustavě stejnou. Kdyby relativní rychlost hvězd vůči nám byla podstatná proti rozpínání vesmíru, tak namodralé horké hvězdy bychom viděli do červena (??).
Chladnutí reliktního záření ke 4K má být dáno rozpínáním vesmíru, vznik reliktního záření byl v době ( 380 milionů let po Velkém třesku), kdy vznikly atomy (vodík) a elektrony, vesmír se zprůhlednil a dnešní reliktní záření se uvolnilo. Připodobnit si ochlazování vesmíru rozpínáním a ochlazováním plynu je hezké, ale díváme se na to našimi zákony v době, kdy hustota vesmíru byla mnohem větší. Řeknu: vařením špenátu nedostaneme vepřové řízky, i když obojí je tepelný proces.
Re: Re: Re: Re: Re: simulace
Petr Mikulášek,2024-11-28 16:57:49
Ujasníme si jednu věc:
- Foton se vyzáří v jedné galaxii, E1=h/T1
- Energie se nemění.E2=E1
- Planckova kostanta je konstanta stejná v obou galaxiích (pokud ne, můžeme zahodit všechny teorie, co se snažíme napasovat na pozorování elektromag. záření).
- Přijme se v druhé galaxii, E2=h/T2
- Galaxie 1 se pohybuje rychlostí řekněme 0.8c, galaxie 2 0.5c.
- S rychlostí se mění rychlost plynutí času, takže T1 ≠ T2
- Takže pozorovateli se stejná energie jeví s jinou vlnovou délkou.
- Čas se v tom projeví jako skalární veličina. Bez ohledu na to, jakým směrem ta galaxie letí.
- A Doppler je potom jenom část toho rozdílu proti záření, co se vyzáří lokálně stejným fyzikálním jevem.
- Pokud se potom podle Dopplera jeví všechno tak, že se to vzdaluje, můžeme se klidně my pohybovat výrazně jinou rychlostí, než objekty v okolí a výsledek bude zdání, že se všechno rozpíná nebo smršťuje...
A souhlasím, vařením špenátu řízky nedostaneme, protože řízky se smaží.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: simulace
Florian Stanislav,2024-11-28 17:53:45
Galaxie v Andromedě se pohybuje vůči nám asi 300 km/s, to je 1 promile rychlosti světla.
Re: Re: Re: Re: simulace
Petr Mikulášek,2024-11-28 17:58:40
"Nejznáměnší obrázek asi zde..." Tolerance měření je rozsah, který udává, v jakým rozmezí se s dohodnoutou pravděpodobností pohybuje změřená hodnota. Třeba u šupléry s přesností 0.02 mm můžu předpokládat chybu ± 0.015mm po započtení nějaké rezervy na vliv teploty.U správnýho měření se uvádí tolerance a vlivy, co to můžou ovlivnit. To na odkazované stránce nějak nevidím. To, že se jim v grafu rozbíhá výsledek propočtu nějaké hypotézy a měření s neuvedenou přesností říká jenom to, že to mají blbě.
"Pokud vím, elektromagnetické modely, které by to vysvětlovaly, ..." Ono těch faktorů je víc. Zahrnuli třeba deformaci roviny galaxií vlivem gravitačních vln, rotaci roviny galaxie a další "nepodstatný detaily"? Ale to nic nemění na tom, že pokud fyzika definuje silové působení s dlouhým dosahem, můžeme říct, že tam nic takovýho není a místo toho si vybásnit jinou formu hmoty.
"Proto se taky používá měření přes Dopplerův jev..." Ale ten funguje za předpokladu, že rychlost soustavy zdroje a pozorovatele je stejná. Pokud je to jediná metoda měření a nedovolí jednoznačně určit rychlost obou soustav i vzájemnou rychlost, tak je to měřění nepoužitelný. I proto se divím neuvedení přesnosti a možných vlivů...
"Uvažuje se Dopplerův jev zářících předmětů na rotujícím objektu galaxie..." I ten Doppler měří jenom směrnici tečny, ne trajektorii v čase. Když s frekvencí 100kHz bliknete 3x na jedoucí auto laserem s délkou pulsu 10ns, tak z toho taky nemáte šanci určit, jestli zatáčí s poloměrem 5m nebo 7m. A mimochodem asi bych se potrhal smíchem, kdyby se zjistilo, že ty ramena galaxií jsou ve své podstatě víry a jejich rotace významně ovlivní měření.
"Tohle nám s temnou hmotou nic společného, ..." Ale má to co do činění z tím, že pánové jsou v lese. Pokud před 13.8 mld. let byl velký třesk a vlivem chladnutí / rozpínání vesmíru se změnila vlnová délka, zákonu zachování energie navzdory, tak nemůžu ohlásit objev galaxie staré 12 mld let, která svítí v gama oboru. Dokonce ani nemůžu tvrdit, že pro fotony z velkýho třesku platí nějaký mechanismus "chladnutí", ale neplatí pro světlo galaxií. Stejná částice, stejný prostor, stejná fyzika, ale každá se chová jinak? Ale notak... Ani nemá smysl tvrdit, že se už 13.8 mld let měřitelně zrychluje rozpínání vesmíru a při tom ještě nebýt na relativistických rychlostech. A navíc jediná věc, co ve fyzice určuje tok času, jsou zákony termodynamiky a ty na ΛCDM zrovna moc nesedí.
Re: Re: Re: Re: Re: simulace
Vojtěch Kocián,2024-11-29 12:18:35
Na tom obrázku jsou rozptyly zakreslené. Bohužel je to jen ilustrační obrázek, tak tam nejsou detaily. Dají se najít detaily včetně přesně definovaných rozptylů pro stovky galaxií. To, že je nemáte na podnose, neznamená, že neexistují.
Faktorů samozřejmě bude víc. Zpracujte model a porovnejte s měřením. Jednalo by se o objasnění temné hmoty a na to byste, podle vlastních názorů měl snadno obdržet miliardové granty.
Dopplerův jev opravdu nefunguje jen v případě, kdy je pozorovatel a měřený objekt vzájemně v klidu. Dopplerovské radary na letadlech pro detekci bouřek podle Vás nefungují? Dopplerovské sonary na ponorkách taky ne?
Ano, dokážeme meřit jen to, jestli (a jak rychle) se hvězda (nebo oblak plynu) pohybuje směrem k nám nebo od nás. Ale můžeme to měřit na obrovském počtu objektů najednou. Vaše hypotetické víry by se projevily rozmazáním emisních čar a tedy obrovským rozptylem měřených hodnot se střední hodnotou plus minus odpovídající Newtonovi (to se neděje). Navíc by se důvod toho víření taky musel nějak vysvětlit. Třeba by to vířilo okolo neviditelných shluků něčeho, co bychom nazvali, já nevím... třeba... temná hmota!
Světlo ze vzdálených galaxií samozřejmě červená a to poměrně dost. Proto byl JWST navržen pro pozorování primárně v infračerveném oboru. Vzdálené galaxie produkují i gamma záření, ale to jen proto, že posun do infračerveného by musel být opravdu extrémní. Většina záření (z energetického hlediska) ve vesmíru je v infra, viditelném a ultra. Kdyby ne, byli bychom dávno pečení. Ani u reliktního záření se tedy nepředpokládá, že to původně bylo gamma záření. To tam určitě také bylo, ale nemáme dost citlivé přístroje na to, abychom ho zaznamenali a odlišili od záření běžných objektů.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: simulace
F M,2024-11-30 12:57:39
Tuhle diskusi už jsme tu vedli. Dodám jen jednu věc která do toho všeho hodí vidle a opravdu nejde o vtip: Zákon zachování energie pro rozpínání vesmíru neplatí! Z toho potom plyne ten další omyl, tedy že se nějaká galaxie pohybuje 0,9c, nepohybuje. Mimochodem to by se někde nějaké pohybovaly i násobky rychlostí světla. Zdroj reliktního záření se měl v momentě vyzáření vůdci nám pohybovat 50c a být vzdálený cca 40milonu ly (dál nevidíme a stále se to zmenšuje jak se další oblasti dostávají do oblasti kde rozpínání převáží c). Ten dohled je právě limitován tou rychlostí světla a rychlostí rozpínání vesmíru.
Ještě dodám, že s rudým posunem se počítá, stejně tak s rychlostí, ty vzorce nejsou jednoduché ani lineární, právě ten statistický rozdíl posunu pro miliardy hvězd tomu dává robustnost a zjednodušuje to. Mimochodem už to, že pro ten doppler (rozpínání vesmíru není Doppler) cca "sedí" ten tvar "kruhu" je slušný důkaz, že to funguje.
Rozdíl (z této strany) mezi gravitací a elmag je v tom, že elmag je moc silná, buď se rychle spojí, nebo odpudí, průnik na těch škálách které jsou zde relevantní (vzdálenosti/čas/síla/objem) bude spíš nulový než než minimální. A nevím o žádném mechanismu, který by umožňoval nahromadění podstatného náboje. Pole kolem galaxii se pozorují a jsou slabá (kosmické záření a rozptyl, tuším i plyn).
Ještě jednou zákon zachování energie pro rozpínání vesmíru neplatí a rudý posun není způsoben Dopplerovým jevem a nebyl stále stejný.
Zde i s dalšími obvyklými omyly: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2008/cislo-1/rozpinani-vesmiru-podle-soudobych-poznatku.html
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: simulace
Florian Stanislav,2024-12-01 00:49:32
No, ten článek z vesmír.cz z roku 2008 není žádné drama kromě nadpisů bloků.
a) Vesmír se rozpíná, unáší sebou vzdálené galaxie, takže tyto galaxie se vzhledem k nám pohybují rychlostí odpovídající rudému posuvu z Doppleru principu. Protože se rozpínání zrychluje, není Dopplerův jev stále stejný. Nehledě na to, že Dopplerův jev je o záření, a to se dá pozorovat až vznikne, tedy nejdál od 380 milionů let po Velkém třesku.
b) Vesmír se rozpíná zrychleně, k tomu je třeba stále navíc temné energie, což by asi mělo být hned za tím, že zákon zachování energie neplatí. Soustava není izolovaná ( uzavřená) - rozpíná se díky temné energii.
Zákon zachování energie :
Celková energie izolované soustavy zůstává konstantní při všech dějích, které v ní probíhají.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: simulace
F M,2024-12-01 12:40:39
Pro tu jednoduchost jsem ho tu uvedl, jen jako nasměrování. Z diskuse jsem pochopil, že pan Mikulášek právě má ty 2 omyly (že je rudý posun způsoben Dopplerovým jevem, a zákon zachování energie) zažity. Toto má fungovat jako potvrzení, že to není vtip a umožnit další vyhledávání.
Ne ten zákon zachování energie opravdu neplatí (nakolik je známo), je to mimo oblast ve které se dá to zjednodušení použít (speciální vs obecná TR), ta potenciální energie roste zatímco ta temná energie neklesá (roste?, měla by klesat spolu s růstem objemu). Dokonce asi ani nemá smysl energii na těchto škálách definovat. Neplatí časová invariance. To neznamená, že se o to nikdo nesnaží a že se to nikdy nepodaří.
Wiky obecná TR "V Einsteinově teorii se ukázalo nemožné najít obecnou definici pro zdánlivě jednoduchou vlastnost, jakou je celková hmotnost (nebo energie) systému."
Taky jednoduše trochu odjinud a šířeji: https://bigthink.com/starts-with-a-bang/expanding-universe-conserve-energy/
Našel jsem toto pdf, ale ještě nečetl, to bude trvat dlouho, ale po nahlédnutí to vypadá dobře :-(
https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&opi=89978449&url=https://www.aldebaran.cz/studium/otr.pdf&ved=2ahUKEwiq4o6-vIaKAxVNgf0HHaahATYQFnoECB8QAQ&usg=AOvVaw20UeWYcnXWdSUEpAcd_GO5
Re: Re: Re: Re: simulace
Florian Stanislav,2024-12-02 10:57:34
-->Kocian píše
"nezahrnuli elektromag. interakci, která je silnější než gravitace"
Grygar, kniha Vesmír jaký je, vydáno roku 2000.
Celkový náboj vesmíru je nulový ( vyrovnaný), jinak by silně působily elektromagnetické interakce.
V diskuzi se ( někdo někde jinde) objevuje námitka, že krátce po velkém třesku muselo vznikat tvrdé ( gama ) záření.
Ano, ale vesmír byl pro záření neprůhledný. Grygar uvádí přirovnání-viditelnost na vzdálenost milimetry. Průhlednosti bránily volné elektrony ( a kdoví co dalšího).
Reliktní záření vznikalo v době 380 milionů let po velkém třesku, teplota vesmíru byla pouhých 3000 K ( = teplota červených hvězd), rozpínáním vesmíru zchladlo na dnešní 3 K. Čili nejde o rudý Dopplerův posuv z gama nebo rentgenového záření k dnešním měřitelným hodnotám.
Grygar dále uvádí, že velké dalekohledy ( rok 2000) vidí v záběru jen asi 8% objektů jako hvězdy, zbytek jsou vzdálené galaxie. Snad mohu říci, že velký rudý posuv galaxií ( ostatně se to tak často jmenuje), se týká vzdálených galaxií, tedy jakého průměru (barevného) záření hvězd. Nemá tedy žádný vztah k počátků Velkého třesku před 380 miliony let, kdy vesmír byl neprůhledný. Galaxie vznikaly asi 1 miliardu let po Velkém třesku a teplota vesmíru byla 100 K. Všechno co jsem v odstavci psal je velmi přehledně a srozumitelně v grafu na str. 113 uvedené knihy.
Re: Re: Re: Re: Re: simulace
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-02 13:26:40
Stáří vesmíru v době vzniku reliktního záření bylo dokonce ještě o tři řády nižší, než píšete: 380 TISÍC let. Což znamená, že argument pana Mikuláška je ještě více nesmyslný. Píše: "miliardy let letící světlo z galaxií neztrácí energii a je furt ve vizuálu, zatím co dvojnásobnou dobu letící světlo z velkýho třesku ztratilo tolik energie, že se z γ dostalo do RF." Pan Mikulášek zjevně nechápe, že fotony neztrácejí energii stářím ale rozpínáním vesmíru. A od vzniku reliktního záření před 0,38 miliony let do doby, ze které máme první záběry galaxií (cca 400 milionů let), se vesmír rozepnul mnohonásobně.
Zato má pan Mikulášek jasno v tom, že astrofyzici jsou banda šarlatánů.
Třeba se na základě nových pozorování potvrdí, že současný kosmologický model je chybný. To je klidně možné. Ale to, co modelu vytýkají místní kritici, fyzici z části dávno zohlednili a z druhé části jde o úplné nesmysly.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: simulace
Florian Stanislav,2024-12-02 14:04:58
Děkuji, můj překlep, Vaše upřesnění je správné a zahrnuje rozpínání vesmíru"
"A od vzniku reliktního záření před 0,38 miliony let do doby, ze které máme první záběry galaxií (cca 400 milionů let), se vesmír rozepnul mnohonásobně."
Re: Re: Re: simulace
Florian Stanislav,2024-11-28 15:27:53
--> Mikolášek píše
"Zda zahrnuli nebo nezahrnuli elektromag. interakci, která je silnější než gravitace"
Asi ne. Na velké vesmírné vzdálenosti a hmotnosti je větší silou gravitace proti elektromag. interakci
Re: Re: Re: Re: simulace
Petr Mikulášek,2024-11-28 17:17:21
Ne, obojí slábne se čtvercem vzdálenosti. Rozdíl je v tom, že nevíme o mechanismu, který by vyrušil gravitaci, ale známe plno jevů, co můžou ovlivnit elektromagnetickou interakci - proud částic, přepojení siločar magnetu,... Velikost EM polí ve vzdálné gelaxii neznáme, ale není to důvod se tvářit, že tam není.
Re: Re: Re: Re: Re: simulace
Florian Stanislav,2024-11-28 18:02:22
Gravitační síla Slunce na Zemi je 3,6E+22 N.
Magnetické pole Slunce je 10 x silnější jak mag. pole na Zemi.
Magnetické pole působí na pohybující se náboj (pohyb vodiče vodič v magnetickém poli)
Síla v magnetickém poli F = Q*Ex B.
Jak velká je asi síla magnetického pole Slunce působící na Zemi? Že se s elektromagnetickou silou nikde nepočítá při pohybu v kosmu ?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: simulace
Florian Stanislav,2024-11-28 18:43:18
Oprava.
Lorentzova síla F = Q(E+vxB). Pro magnetické pole je síla F=Q(vxB)
Re: Re: simulace
Zdeno Janeček,2024-11-28 09:23:49
Opravdu si myslite ze nase Slunce je stredem vesmiru a tady vzniknul ten uzasny BigBeng ??
Nemelo by to byt tak,ze ruzne casti vesmiru by se mali pohybovat jinak, podle toho, kde asi vzniknul BigBeng ?? Kde je toto v te statistike zohladnene ??
Re: Re: Re: simulace
Vojtěch Kocián,2024-11-28 09:48:27
Velký třesk nenastal "někde" Nemá počátek, protože před ním nebyl žádný prostor, který by ten počátek definoval. Vesmír se rozpíná všemi směry stejně.
Re: Re: Re: simulace
D@1imi1 Hrušk@,2024-11-28 10:02:56
Https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Dunning%C5%AFv-Kruger%C5%AFv_efekt
Vyjadřujete se k tématům, o kterých nechápete absolutní základy. Big-Bang nevznikl tady nebo támhle. Představte si to tak, jako kdyby se Zeměkoule začala rovnoměrně nafukovat jako balónek, takže by vzdálenosti mezi body na zemském povrchu proporčně rostly. Ale nešlo by tvrdit, že rozpínání začalo v Česku nebo v Japonsku. V případě "balónkovité" Zeměkoule by se rozpínal její 2D povrch, v případě Vesmíru jde o rozpínání 3D prostoru.
Re: Re: Re: Re: simulace
Zdeno Janeček,2024-11-28 14:52:50
Totalni blbost, ten vesmir se rozpina odnekud nekam, teda musi mit bod, odkud to zacalo.
Dalsi plochozemec !!
Re: Re: Re: Re: Re: simulace
D@1imi1 Hrušk@,2024-11-28 16:18:35
Čím víc vykřičníků, tím víc Adidas, že? :)
Už jste slyšel, že plocha může být i zakřivená? Zemský povrch je plocha zakřivená do tvaru koule, ale geometricky je stále plochou. A nemá žádné okraje, kde byste mohl říct: "tady to končí a tady to začíná...". Stejně tak vesmír nemá žádné okraje.
Když nafukujete balónek, odkud kam se jeho 2D povrch rozpíná?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: simulace
Petr Mikulášek,2024-11-28 18:01:03
Jenže při řešení OTR se z nějakýho důvodu předpokládá, že prostoročas zakřivený není (křivost se dává 1). A to se pak dějou takový věci, že najednou kus vesmíru chybí a musí se vymýšlet neexistující neviditelná exotika, že...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: simulace
D@1imi1 Hrušk@,2024-11-29 09:01:51
Při plánování trasy v rámci jednoho okresu taky nezohledňujete zakřivení Zeměkoule, protože na takové malé škále je zanedbatelné. U vesmíru je navíc i možnost, že zakřivený není, ale je všemi směry nekonečný. O zakřivení jsem mluvil proto, že mě Zdeno Janeček nazývá plochozemcem ;) A na balónku se nejlépe znázorňuje rovnoměrné rozpínání.
Víc nemám potřebu se k BB vyjadřovat. Jsou mnohem chytřejší hlavy než my tady v diskusi, které tomu zasvětily celý svůj život. Jestli to někdo rozlouskne, tak možná oni, my těžko. A o fyzice se nehlasuje v demokratických volbách, tak ani není potřeba, aby měl každý jouda z diskuse názor na BB jako u společenských témat :))
Re: Re: Re: Re: Re: simulace
F M,2024-11-30 13:36:14
Opravdu se počítá s tím, že vesmír nemá "střed" je to smícháno i s tou obecnou relativitou a opravdu to není intuitivní. Před vznikem vesmíru nebylo kde. Problem je právě v tom zjednodušení ať již na gumu, nebo balónek, to může pomoci, ale samozřejmě není dokonalé. Narozdíl od gumy (obou), zde se nic neroztahuje, ale o něco přesněji přibývá. Na složitější popis nemám slovník, vemte ten balónek, ale zapomeňte na to, že je z gumy (atomy/vazby), berte ho jako prostou zvětšující se kouli (jako malé dítě které nic neví) a na ní to co považujete za vesmír (galaxie/hvězdy/atomy/částice), pokud ji bude zmenšovat dostane se do momentu kdy se to na ní nevejde (plocha věci na ni bude větší než její) a to je demonstrace omezení toho příměru. Potom (obecně) musí dojít k jinému uspořádání, nejprve se nevejdou galaxie, hvězdy, atomy, částice a ke konci to bude téměř bod kde bude všechno.
S tím zakřivením je to složitější zaprvé právě v obecné teorii vesmír není plochý/je zakřivený hmotou/energií, ale zde se spíše myslí "obecné zakřivení/topologie" samotného vesmíru a to se popravdě neví. Ale zase tam je omezení na jakou vzdálenost a jakým způsobem by se pozorovalo, zde by se asi mohlo projevit tím, že pozorovaný objekt bude mít větší nebo menší plochu (prostorový stupeň a zároveň opačně hustotu). Ale zase nevím jak by to mohlo ovlivnit ty rotační křivky, ten rozchod paprsků je z pozorování možný jen do nějaké míry (omezeno pozorováním), minimálně pro galaxii spíš několik nebo ještě daleko větší oblast (myšleno opravdu jen jako minimum, musel by se vyjádřit odborník) nebude podstatné a především bude pro každou galaxii stejné kvůli poměru vzdálenosti a toho úhlu.
Re: Re: Re: Re: simulace
Igor Druhý,2024-11-28 22:08:27
No ale na také prirovnanie by musel existovať ďalší, aspoň jeden, nám skrytý, priestorový rozmer.
A nič také ešte preukázané nebolo, aj keď sú nejaké teórie s viac ako 3 priestorovými rozmermi.
Podľa teórií relativity sa "zakrivuje" priestoročas, teda 3 priestorové a jeden časový rozmer a tam sa také "balónkové" prirovnania až tak ľahko nerobia.
Re: Re: Re: Re: Re: simulace
D@1imi1 Hrušk@,2024-11-29 08:37:35
Aby fungovalo přirovnání, není potřeba dokazovat existenci dalšího rozměru. Podstatný je rovnoměrný růst prostoru v celém objemu, se kterým teorie počítá. A to na balónku znázornit lze. Je to úplný základ, na kterém teorie BB staví. Zdeno Janeček nezná ani ten, ale potřebuje se k BB sebevědomě vyjadřovat a dělat ze sebe trolla. Rozpínání od někud někam by nevysvětlovalo zdánlivou izotropii vesmíru, takže by nebyl žádný důvod takovou teorii zavádět.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: simulace
Zdeno Janeček,2024-11-29 10:37:00
ale fuj, zatim ze sebe delas trolla iba ty sam, urazenim druhych. Kde beres nazor, ze ten tvuj nazor je jediny spravny. Edison nemal žádne školy a přece byl v tom case jednicka.
A balonek je ukazkou tve sleposti, protoze vesmir neni balonek a BB musel nekde zacit.
Nase Slunce ani nahodou neni stred vesmiru!
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
