Když je řeč o obnovitelné energii z vody, člověka asi na prvním místě napadnou hydroelektrárny, masivní stavby, které se tyčí za ohromnými přehradami, případně na divokých říčních tocích. Další možností jsou vlnové nebo přílivové elektrárny, které zase vyžadují vlny nebo příliv, což jsou rovněž fenomény, které nejsou dostupné úplně všude.
Jak ale taktně upozorňuje Michael Franco na platformě New Atlas, existuje jeden typ vody, který je v menších či větších intervalech dostupný prakticky na všech místech na Zemi. Je to déšť. Badatelé National University of Singapore (NUS) vyvinuli pokročilou technologii, která dokáže těžit elektřinu z energie dopadajících kapek deště.
Jak vysvětluje vedoucí týmu Siowling Soh, klíčové je, aby kapka deště prošla vertikální trubičkou. Díky specifickému, takzvanému zátkovému proudění vody (plug flow) padající kapka v trubičce generuje určité množství elektřiny. Tímto způsobem je podle Soha možné těžit energii deště a proměnit ji na „zelenou“ elektřinu.
Soh a jeho kolegové postavili zařízení pro těžbu dešťové elektřiny v laboratoři. Vytvořili věžovou konstrukci zakončenou kovovou jehlou, ze které odkapávala voda v kapkách zhruba o velikosti deště. Pod věž umístili vertikální trubici z elektricky vodivého polymeru o výšce 32 cm a průměru 2 mm. Když kapky dopadly na horní část trubice, rozpadly se na menší kapky, mezi nimiž byl vzduch. Tím v trubici vznikl zátkový tok.
Když voda se vzduchem putovala trubicí směrem dolů, oddělovaly se elektrické náboje a zařízení těžilo elektřinu. Tento systém se zátkovým tokem byl pětkrát účinnější než srovnatelný systém se stálým tokem vody. Zařízení dokáže přeměnit asi 10 procent energie padající vody na elektřinu.
Další testování ukázalo, že dvě takové trubice generují dost energie na to, aby poháněla celkem 12 LEDek. Výkonná přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně to sice není, ale podle tvůrců bude možné takové systémy s velkým počtem trubiček instalovat na střechy budov a podobná místa, kde nějakou energii vytěží. Badatelé rovněž předpokládají, že v reálném dešti by výkon dešťové energetiky mohl s trochou štěstí být ještě výkonnější než v laboratoři.
Video: Breaking the Wall of Static Charge
Literatura
Diskuze:
Asi vše jen ne energetika
F M,2025-04-26 13:04:19
Chtělo by to chemika.
Na přechodu pevná látka kapalina vzniká náboj (separuje se náboj), ten je pouze povrchový a "sbírá" se, což právě probíhá v tenoučké vrstvičce "Debye Length" (mikro s nečistotami nanometry) a právě tuto délku se jim podařilo obejít.
Místo nanotrubiček jim to funguje v 2mm (cca) trubičce (FEP fluorovaný etylen propylen, zkumavka), tokem jehlou na plochu vzniká provzdušnění, které potom vytváří v trubičce "pístky" voda-vzduch... (těch pokusů tam bylo víc s různými výsledky) a potom jim to 32cm stéká (od 32cm to již další energii nepřidá, ale fungují kaskády), přičemž jsou schopni z konců odebírat proud. Účinnost 10% je klasicky ze ztracené potenciální energie. Tam jde o to, že aby se to vůbec dalo využít tak tam musí být dost energie na to aby ta voda vůbec dolů tekla, což u menších průměrů může být problém i s velkým tlakem. Příliš se nerozšiřují co s efektivitou udělá větší rychlost průtoku (zde 0,35-0,40 m/s), píší že od 40 - 80 ml/min je 90% z těch 10,5% tipl bych, že pak to půjde rychle dolů. Používají pro měření výkonu odpor desítky GOhm, co by to dělalo kdyby náboj mohl mizet rychleji?
Ovlivňuje to pH vody, vznikají ionty H, OH. Na výstupu změna -0,2.
Ono to tradičně bylo i o něčem jiném. Zkoumali různé typy proudů vody, pH, kdy se tvoří +- v kapalině a kdy na pevné látce. Tvorbu iontů, chemii těch povrchů (opět bělí modř), tvoří se radikály, vzniká nabitá kapalina (toto by asi mohlo mít nějaký efekt, někdy).
Potom klasika, ta horečka z úžehu. Všechnu vodu radikalizovat, dešťovou i říční. Tedy vše cpát s tím průtokem cca 50ml/min skrz baterie 2mm extra fuj plastových trubiček + jehel a přídavných konstrukcí schopných udržet řeku (chtějí "vylepšovat" toky řek a potoků), cca 32cm (-uhel náklonu) hlubokými kaskádami kvůli 10% efektivitě. + To množství plastů od střechy až po zem. To vypadá na jeden z nejlepších ekologických počinů co jsem za dlouhou dobu zaznamenal, zvlášť ta umělá koryta.
Správná otázka
Vít Výmola,2025-04-23 16:44:23
Realisticky a kriticky smýšlející člověk by měl spíš klást otázku "Jak těžit elektřinu, když zrovna jak na potvoru neprší?"
"Dažďová" energetika
Ilil Akil,2025-04-23 13:22:57
"Dažďová" energetika už dávno existuje:
Vodné elektrárne.
Re: "Dažďová" energetika
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-23 14:33:32
To sice ano, ale vodní elektrárny mají účinnost maximálně pouhých 90%, zatímco zatímco toto má bezkonkurenčních 10%.
A kupte, prosím, těm vědcům nějaký měřák, ať chudáci nemusí elektrický výkon měřit pořád pomocí rozsvícejících se ledek :)
Tato zpráva je podle mého názoru jasným důkazem probíhající klimatické změny. V minulém století byl výskyt podobných zpráv běžný jen 1. dubna, teď už jsou běžné celoročně ;)
A já jsem zase pro návrat
Miroslav Gretschelst,2025-04-23 04:19:12
k ebonitové tyči a liščímu ohonu! Prosím vás, dešťová elektrárna! To zase bude řečí od nepřejících, že přijdou globálně oteplené záplavy a globálně oteplená sucha a bez dalších Dlouhých strání stejně žádné bezuhlíkové elektrohutě nepojedou. Tak se vraťme k osvědčeným metodám! Každý si může opatřit ebonitovou tyčku a liščí ohon (nebo jejich umělohmotné náhrady) a zorganizujme akci, třeba o volné pracovní sobotě, kdy s patřičným nadšením při radostném zpěvu budovatelských písní pokoříme všechny ty škarohlídy a to by bylo, abychom nepřetavili kanóny na pluhy! A bez zločinného uhlíku!
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
