V hojení nejsme přeborníky. Kredit: SM a Gemini.

S lidmi je něco špatně. Tedy kromě toho, co je špatně s lidmi, s nimiž se setkáváme v každodenním životě. Všichni jsme přehlídkou špatných vlastností, se kterými musíme žít. Současně je ale něco špatně s lidmi jako s druhem Homo sapiens. Zřejmě to souvisí s naší překotnou evolucí, kterou jsme prolétli během posledních statisíců let. Za rychlou evoluci se totiž platí, třeba tím, že se v genomu fixují ne úplně pěkné věci.

Akiko Matsumoto-Oda. Kredit: Saga University.

Je to jako prokletí. Máme nápadně často nádorová onemocnění, také autoimunitní choroby. Jsme nápadně zranitelní ionizujícím zářením. Všechno se to motá kolem imunity, i když může jít o více problémů najednou. Aby toho nebylo málo, tým, který vedla Akiko Matsumoto-Odaová z University of the Ryukyus na Okinawě, nedávno zjistil, že se lidé v porovnání se stejně poraněnými primáty jiných druhů hojí asi třikrát pomaleji. Asi netřeba vysvětlovat, že nešlo o úplně milé zacházení s pokusnými zvířaty.

Týká se to i našich evolučních bratranců šimpanzů (Pan troglodytes). Je nanejvýš pozoruhodné, že pomalé hojení postihlo opravdu jen lidi, pokud víme, tedy v blízkém evolučním okolí. Všichni primáti se jinak hojí stejně rychle a stejně se hojí i třeba hlodavci. Jen my jsme na tom bídně, pokud se vědci nepletou, i když je samozřejmě možné, že se časem najdou další nesouvisející druhy v podobné situaci.

Logo. Kredit: University of the Ryukyus.

Jess Thomsonová na platformě Live Science píše, že se u lidí v určitém bodě lidské linie vyvinulo pomalé hojení a dokonce cosi o adaptacích. To je ale spíš dost smutná nadsázka. Lze si jen obtížně představit, že by přírodní výběr škodolibě upřednostnil pomalé hojení, které je zjevně velkým hendikepem, jedině snad jako „menší zlo,“ které by se svezlo s nějakým jiným velice užitečným znakem. Nejspíš to ale je prostě chyba. Něco v imunitě se rozbilo během zmíněné překotné evoluce a my tím teď trpíme prakticky každý den.

Ať už ale pomalé hojení vzniklo během evoluce lidské linie tak či onak, je to pozoruhodný fenomén, který bude velmi zajímavé detailně prozkoumat. Můžeme do toho jít na morfologické, buněčné i molekulární úrovni. Současně je to přesně ten typ výzkumu, který by mohl přinést velmi zajímavé aplikace v medicíně.

Video: Interview video - Akiko Matsumoto,Faculty of Medicine(Saga Seeds Musubime)

Literatura

Live Science 30. 4. 2025.

Proceedings of the Royal Society B online 30. 4. 2025.